Lekce 5 Gramatická látka Odkaz na gramatiku Konjugace: Mediopasivní prézens: imperativ Mediopasivní imperfektum Časový augment Indikativ prézentu slovesa eívou Imperfektum eíxov §§ 263-264 §§ 263-264 § 248 (2) §310 § 249 (l) Slovotvorba: Tvoření adverbií §208 Syntax: Vazba nominativu s infinitivem Participium coniunctum § 455 (2) § 464 1. Řečtí vojáci, které si Kýros Mladší dal najmout v Malé Asii, odmítají táhnout dále. Pochopili, že cílem výpravy je svržení perského krále, Kýrova bratra Artaxerxa. Klearchos: <<2ixpax\Q>xa\, xa |iěv ôŕ] Kúpou1 ôťjAov óxi2 oíkax; zyz\ 7ipč><; ů|ict<; cooTiep xa ú|iéxepa3 npdc, ekcívo v oíke y cep ů|ieí<; ékcívou čti oxpaxicDTCu éoxe, é:ieí ye oú PovjAeoůe ouvÉTieoôai aúxcp, ouxe ekeívoq ěxi ú|iív éoxiv |iioôoôóxr|<;4. cooxe kou éycb KOUTiep |iexaTie|iTio|iévou5 ocúxoC oúk éoéAco Tieíôeoôou. |iŕi oúv Kaôeúôexe, äXXä PouAevjeoôe, ô Xpŕ] Tioieív6 ék xoúxcov7. KCpo<; y cep noXXoi) |iěv äE,ioc, (píXoq r]v, eíúq é7ieiôó|ieôa aúxcp, XOcActičk; ôe vúv éxôpó<; éoxiv, é:ie\ aúxcp 7ioA.é|iioí éo|iev.» (Xen.An. i,3,9Sqq.) 2. ' O Kúpog, óx' é:iaiôeúexo kou oúv xcú áôeAcpcú Kai oúv xoí<; xcôv ápíoxcov Ilepacôv uioí<;, áei Kpáxiaxoc; évo|ií(exo. é:iaiôeúovxo ô' oi xcôv ápíaxcov Ilepocôv uioi év xcô PaoiAeícp8. evôa 7ioA.A.ŕ]v |iěv aco(ppoaúvr|v Kaxe|iávôavov9, é|iávôavov ôe Kai äpxeiv Kai äpxsoôai. (podle Xen. An. 1, 9, 2 sq.) 3. Když C. Iulius Caesar táhl malou alpskou vesničkou, ptali se ho jeho průvodci v žertu: «'H Trou KavxaúM10 eioiv ŮTiěp ápxtôv cpiAoxiiiíai11 Kai cpôóvoi xcôv ôuvaxcôv npóc, T« Kúpou charakteristické využití pl. n.: 'Kýrovy věci, záležitosti, jednání, vztahy' apod. podle okolností 2 ôŕjAov (éoTÍv), ÔTl 'je jasné, že'; lze přeložit i adverbiem: 'evidentně, samozřejmě, pochopitelně' 3 tk ů|j,éTep« stejné využití pl. n. jako ta Kúpou 4 ó |j,ioôoôÓTT|g dosl. 'ten, kdo dává mzdu', volněji 'povinný platit (někoho, na někoho) 5 |j,eTK7ie|j,7TO|j,évovj doplňte ě|j,é 6 kontrakce Tioieív < Tioiéeiv 'dělat' 7 * í ' * i í tovjtcov gen. pl. m./n. ukaz. zájmena ovjtoq; celé spojení bk tovjtcov z těch (důvodů), za této situace 8 to P«oíAeiov '(královský) palác' 9 kktk-|j,kvôkvco 'důkladně, od základů se učit' 10 kráze: kki évtkCůk 11 ř| cpiAoTi|j,ÍK 'ctižádost' 72 Lekce 5 áXXř\Xovc,;» ó óě Aéyexai «éyco |iév», (pávai12, «épouA.ó|ir|v ctv Tiapá toúxok;13 eívai |iáA-Aov TipcÓTOc; f] Tiapá 'Pco|iaíoi<; óeúxepcx; .» (podle Plut. Caes. 11) 4. Antifón hovoří se Sokratem: 'O 'Avciqxóv «'Q £(ÓKpaxe<;», £(pr|, «éycó xoí oe óíkouov |iěv vo|íí(cú, oocpóv 6' oůó' óticúotioCv14- oú yáp xf\Q ouvouoía<;15 ápyúpiov npáxxr\16. ei óě xf]v ouvouoíav cpou ápyupíou áč;íav eívai, xamr\Q17 ctv ápyúpiov éTipáiTou.» ó óě 2cúKpái;r|<; áTieKpívexo-«' Q ' AvxKpcbv, cooTiep aXXoq xiq ítiticú fíóexai, oíkco kou čti |iáAA.ov fíóo|iai (píAoig áyaůoí<;. Kai eí ti ěxto áyaůóv, óióóokcú Kai tcí tcúv náXai ooqxóv ávůpcÓTicov18 PipAía koivfj ouv xoí<; (pí Aoig 6iépxo|iai19 Kai xó áyaůóv éKA.eyó|ieůa. oíkco óf] avióc, xe |iaKápió<; ei|ii Kai zobe, aXXovq éizi KaAoKáyaůíav áyco.» (Podie xen. Mem. 1,6, n sq.a i4> 5. Thúkydidés o Perikleovi: Kaxeíxe20 xóv órj|iov éA.euůépcú<;, Kai oúk fjyeTO \iaXXov ůti' aúxoú f] aúxčx; r|yev. (podle Thuc. 2, 65, 8) 6. Toíx; |iěv ůeoú<; (poPoú21, toú<; óě (píAoug aioxúvou, xoí<; óě vó|ioi<; Tieíůou. (Ps.-Isocr. 1, 16) 7. Oúk ěoxiv r\6é(j)Q22 (rjv23 áveu xoú (ppoví|ico<; Kai KaXůc, Kai óiKaícog, oúóě (ppoví|ico<; Kai KaXůc, Kai 6iKaíco<; áveu xoú r|óécú<;24. (epic. ad. 11™., Di0g. Laen. 10,132) Slovní zásoba 1. ô OTpaTlCÓTT|(;,-Ol) ôŕjA.o<;, -t), -ov cpavKi inf. prez. slovesa (pr||j,i rici 13 T dat. pl. m./n. ukaz. zájmena ovjTog 14 . s> . - c • • 1 ovjo OTTCOOTiovjv ani v nejmensím 15 ř| ovjvovjoÍK dosl. 'společné pobývání, bytí pospolu', zde o pobytu učitele s žáky, přel. 'čas, který trávíš s žáky' 16 Kpyvjpiov TipKTTeoÔKi (gen.) 'vydělávat (něčím) peníze, nechávat si (za něco) platit' 17 TKVJTT|g gen. sg. f. ukaz. zájmena oútoq 18 oi náXai oocpoi KVŮpcoTTOi 'dávní, staří filosofové' 19 ôiépxo|j,Ki (ak.) 'procházet (něco), probírat se (něčím)' 20 ' 4 > 4 ; kktbxco dosl. omezovat, krotit , přen. držet zpátky, řídit, ovládat 21 kontrakce epopeou > cpoPoíi 22 ŕ|ôécog 'příjemně' 23 kontrakce £fjv < ^fjeiv 'žíť 24 doplňte: tou ŕ|ôécog £fjv voják miles jasný clarus, certus 73 Lekce 5 ôťjAov, Oil je zřejmé, že certum est,apparet SJ(CĹ), o^fíocj, ěo%ov, ěo%T|Ka, Ěo%T||iai, — (intranz.) mít se nějak habere ů|ict<; vás vo s ú|iéxepo(; váš vester éKeivog, -ti, -ov (tam)ten ille oíke - oíke ani - ani neque - neque éorě jste estis éTieí jestliže, když si, cum éTieí ye když (totiž) quidem STCO|iCU, st|;o|iai, É07ió|iT|V, —, — (dm., dat.) následovat sequi Ol)VSTCO|iCU, -ét|;o|iai, -E07ió|iT|V, —, — (dm.) jít s, doprovázet comes sum KOUTiep i když etsi |i8T0CTI8|iTIO|iai, -i|ro|j,ai, -i|;á|iT|V, -|i|ica, — (ak.) poslat pro, zavolat accire TISÍŮCO, iiEÍocj, -eioa, -eiKa, -Eio|iai, -eíoůtiv (ak.) přemlouvat, přesvědčovat (per)suadere TISÍŮO|iKl, iiEÍoo|iai, É7iiůó|iT|v, itéitoiůa, -eio|iai, É7lEÍOŮT|V (dat.) dát se přesvědčit někým, poslouchat parere KKŮSVjOGi), -Euofjocj, -EÚÔT|oa, —, —, — spát dormire ßoi)A,SVJGi), -EÚocj, -evoa, -evKa, -ev\iai, -eúůt|v radit consilium dare ßoi)A,SVJO|iKl, -EÚoo|iai, -Et)oá|iT|v, -ev\iai, — radit se consilium capere XPií je třeba, je nutno opus est, opportet K^IO^, -ía, -lov (gen.) hodný (hoden) dignus T10A.A.0C aJČ,\OQ (draho)cenný magni pretii až, dokud donec ô éx^pÓQ, -ov nepřítel, odpůrce adversarius éo|iěv jsme sumus OTE když cum TCCUÔSÚGi), -eúogj, -Evoa, -evKa, -eujjoíi, -eúůt|v vychovávat educare ô áôeA.(pó<;, -ov bratr frater ô uió<;, -oú syn filius Ô KpáxiOXOQ, -ov nej silnější fortissimus ěvůa tam ibi r| öco(ppoöi)vr|, -Tig zdravý rozum, rozvaha, zdrženlivost prudentia, modestia Kpj((0, äpt;cj, r\pZ,a, r\pxa, ,nPYr-lcíl> ťJPXÔtiv stát v čele; vládnout praeesse li JIStě (obvykle se nepřekládá) certe, an 710U 1. někde, 2. snad 1 usquam, uspiam; 2. fortasse ÚTlÉp (gen.) Za něčím, 0 něco de 74 Lekce 5 r| ccpxTi.-íjg ó (půóvo<;, -od ňvvaióc,, -rj, -óv Tlapá (dat.) 7ipí)TO<;, -T|, -ov ň bEVTEpOQ, -a, -ov 4. TOl tó ápyúpiov, -íov OÍopOil (oí|iOCl), oifíoo|iai, —, (JTJůriv (dp.) fíÓO|ittl, —, tjoůt|v, T|oůfíoo|iai (dp., dat.) SlÓCČOKCO, SiSá^co, -a£,a, -a%a, -ay\iai, -áx$r\v tó PipAťov, -ou ■KáXax KOlVÓg, -rj, -óv KOlvfj (adv.) aVTÓQ, -rj, -óv ei|ii r| KaAoKáyaůía, -íac, 5. ó 6rj|io<;,-ou útcó (gen., u pas.) 6. (poPoCflKl, -eioůcu, -fjoo|iai, -T||iai, -iídr|v ó vó|io<;, -ou 7. ěoxi(v) kveu (gen.) (ppóvípog, -ov oúóé moc, úřad nenávist mocný u, mezi první než druhý jistě, právě (obvykle se nepřekládá) stříbro, peníze myslet, domnívat se těšit se z něčeho učit kniha, spis dříve, kdysi společný společně sám, samotný jsem ušlechtilost, dokonalost vést lidé, lid od bát se zákon je možné, lze bez rozumný ani potestas, magistratus invidia potens apud primus quam secundus quidem argentum, pecunia arbitrari delectari docere liber olim communis communiter, una ipse sum honestas, probitas, integritas agere populus ab timere lex possibile est sine prudens ne - quidem 75 Lekce 5 Doplnění gramatiky Vazba nominativu s infinitivem Na rozdíl od vazby akuzativu s infinitivem nemá tato konstrukce v češtině obdoby, odpovídá však přesně latinskému nominativu s infinitivem. Vzniká převodem do pasiva ze specifického typu vazeb akuzativu s infinitivem, totiž těch, jejichž podmět (tedy akuzativní člen) je velmi všeobecný ('lidé', 'kdosi'); tento všeobecný podmět se při převodu ztrácí. Srov.: a) aktivně (ak. s inf.): Aéyouoiv oi cžvůpcoTioi tôv Mvaxov kockóv (eívou) b) pasivně (nom. s inf.): léyexou ô tiávaioc, kockó<; (eívou) a) (pouvouoiv oi (piAóooqxn tôv ůccvoctov oúk eívou kockóv b) (pouveTou ô Mvocto<; oú kockó<; (eívou) Pro překlad do češtiny pripadaj í v úvahu dvě základní konstrukce. Jednou j e neosobní výraz uvozující vedlejší větu se spojkou že: 'Říká se, že smrt je zlá.' 'Zdá se, že smrt není zlá.' Jinou, typicky českou možností jsou jistotní částice umísťované do věty tak, že nahradí řecké řídící sloveso, takže vznikne j ednoduchá věta. Jde-li o vazby nom. s inf. u sloves vyj adřování, připadá v češtině v úvahu částice prý, j de-li o vazby u sloves zrakového vnímání, j e možné použít částici zřejmě, patrně: 'Smrt je prý zlá.' 'Smrt zřejmě není zlá.' Participium coniunctum Vazba tzv. participia spojitého je významově prakticky totožná vazbám participia absolutního, jehož nejtypičtějším případem je probraná vazba genitivu absolutního. Rozdíl je formální: a) Jestliže se časová okolnost týká některého substantivního členu, který je ve větě už vyjádřen, přistupuje k němu ve formě participia spojitého. é(poPovj|ir|v tôv ôeoTiÓTriv épxó|ievo<; 'bál jsem se pána, když jsem přicházel' é(poPovj|ir|v tov ôeoTiÓTriv épxó|ievov 'bál jsem se pána, který (protože) přicházel' b) Je-li subj ekt této časové okolnosti odlišný od podmetu i předmětu řídící věty, j e třeba k vyj ádření této časové okolnosti vytvořit vazbu participia (obvykle genitivu) absolutního. tou ôeoTTÓTOu épxo|iévou oi cžvůpcoTioi čti éKCCÔeuôov 'když pán přicházel, lidé ještě spali' Vzájemná blízkost participia spojitého a absolutního v řečtině je větší než v latině, protože není (na rozdíl od latiny) vyloučena náhrada jednoho druhým, i když není běžná: é(poPovj|ir| v to v ôeo7TÓTr|v épxójievov - tou ôcottótou épxo|iévou é(poPovj|ir|v aůxóv. 76 Lekce 5 Cvičení 1. Vytvořte 1. a 2. sg. i pl. ind. préz i ipf. medpas. od následujících sloves a každý tvar přeložte: • Tiouôeúeiv • (pépeiv • ůepocTieúeiv 2. a) Ipf. slovesa éXavvui zní r\Xavvov. Vytvořte 1. sg. ind. ipf. akt. od sloves: • éoůíco • éůéAco • eůpíoKco b) Vytvořte 1. sg. ind. préz. akt. ke slovesům: • ÍKÉxeuov • r|ôó|ir|v c) Pozorujte rozdíl v podobě předpony: ÉKA,EYÓ|iEŮa (vybírat) - éE,épxeiai, éE, ěpyuv - ék Aóyuv. Vytvořte podle tohoto vzoru ipf. tvar slovesa éKA.eyÓ|ieŮa. 3. Doplňte věty tak, že vyberete z níže uvedených přísudků ten, který odpovídá kontextu, a přeložte je: • cžpicccx; xoí<; (píXoiq ... • oi qríAoi év tcú ôévôpcp ... • r| ápKioc, veKpoú ... • noXXói r|A.iKi(ÔTai npdc, xov tiAoúv ...» ô Kúpo<; xov KAéapxov... • peiá xov Mvaxov oi cžvůpcoTioi ôikocíox;... • oú otiovôou útiô tcôv TioAepícov ôcôikúk;... • cb qríAe, xoi<; ôcôíkok; ÔEonóiaiQ ... • ô KAéapxcx;- xcb Kúpco Tieíôeoôou... • cb ScÓKpaiec;, ôiá tí xä fiifiXía ouv xoí<; (píXoiq ... • ô ~Ľ(x)Kpáxr\c, útiô xcbv tiAcíotcov ávôpcÓTicov ooqxx; kou ôíkouoc;... • Kpívovxou • |iŕi Tteíôou • éKléyovTOU • oúx änxExai • vo|ií(exou • (é7u)(poúveTou • ôiépxTi • |ieTa7ié|i7ieTou • oúk épouA.ópr|v • KpÚTľcovxou • éAúovco. 4. Gramaticky určete následující slovesné tvary a vytvořte 1. sg. ind. préz.: • o"uve7iopeuó|ir|v • koctétutitov • á:ir|A.A.aTT(5|ir|v • évePaA.A.ópr|v • 7iapeoKeua(ópr|v • f|0"xuvó|ir|v • rJKOuov • rjpxó|iT|v 5. Rozlišujte význam podle typu záporky: |iŕ] Tieíôou - oúk éTieíôou • p ŕ] Tieíôeoôe - oú Tieíôeoôe - oúk éTieíôeoôe • oúx tÍôou - |iŕi ■pôou. 6. Přeložte následující věty, vyberte z nich jednotlivé tvary nepravidelného slovesa ei vai 'býť a naučte se je: 1. Sg.: Sokrates: pOCKápiÓ<; eí|il (5.4). 2. Sg.: Hermes Paridovi: VECLVÍaC, eí fiaOlXlKÓQ (3.1). 3. Sg., 1. a2. pl.: Kiearchos: ô Kúpo<; xocActick; éxôpó<; éoxiv, éTiei aúxcb TioA.é|iioí éopev. oú y cep úpei<; éKeívou en oxpaxiCixaí éoxe (5.1). 3. pl., 2. pl. impt: Xenofón: noXXai kou kocAou r|piv TipooôoKÍai eioiv aarcr|pía<;- (boxe p ŕ] äôupoi zoxz Tipčx; xr\v víkt|v (2.1). 3. sg. s významem existence: ěoxi xteÓQ. li Lekce 5 7. Podle vzoru ib ôeo|iCJ-cfípiov 'vězení' odvoďte význam následujících slov: • PouAeircrjpiov • épyaoxrjpiov • ôiKaoxrjpiov 8. Překládejte: ou|i7iopei)0|iou, ou|iPouAei)0|iai, ouHéyco • áTioTiépTico, áTioPouvco, áTiáyco • épPouvco, é\ifiáXX(j), é|i|iévco • kocxoctutixo), kocxccPAétko, Kaxa^áXXíú • ávépxopou, ávapAÉTico, áváyco • éK^éyco, éKTié|iTi(o, éí;épxopou. 9. Vyložte etymologii slov: krypta, epifanie, zoologie, eklektický 10. Přeložte: • oi náXai oocpoi cžvůpcoTioi • év xoí<; vúv ávůpcÓTioK; • ei<; xôv áei xpóvov • oi ék Kprjxr|<; axpaxicôxou. 11. Přeložte: • ô KCpo<; Tiaiôeuó|ievo<; áei Kpáxiaxoc; évopí(exo. • xf\Q cžpKxou (medvěd) é7U(pouvopévr|<; ô |iěv xwv (píAcov ávaPaívei (vylézt) éizi xi ôévôpov, ô ô' äXXoq kocxoctutixei é tu xf\Q yf\Q. • xá PipAía ôiepxópevoi (procházet, probírat) xô áyaôôv éKAeyópeôa. • ô KCpo<; xoí<; axpaxicóxou<; ouvÉTieoůou oú PouA.opévoi<; oúkéxi pioôoôóxr]<;(povinnýplatit)éaxív. • xoú Kúpou pexaTiepTiopévou ô KAéapxo<; oú Tieíôeoôou PoúAexou. 12. Vraťte se k závěrečné části textu 4,1: -coioú-coig |if| oi)|i7iopeÚEOŮai (píXoic,. Všimněte si, že sémanticky i syntakticky bezprostředně k sobě náležející členy -coioú-coig (přívastek shodný) tpíXoiQ jsou od sebe slovosledné odděleny členem |if| oi)|i7iopeÚEOŮai (přísudek). Taková změna slovosledu se nazývá hyperbaton a slouží ke zdůraznění odděleného členu (zde: (píAoig kvůli ironii). Vyhledejte hyperbata v textu 4,2. 13. a) Přeložte: • (ppovxí(ei • TiépTie • (pépeiv • vopí(exe • áTioůvfíoKco • óvopcc(exou • koA.cí(ovxou • ěAeyov • éůepocTieúopev • ěcpeuye • ei'ôe épíPpcooKec;. b) Určete pád a číslo, vytvořte nom. sg., a ten přeložte: • Í7T7T0V • xoú éxaípou • xwv Aóycov • xoú<; ávůpcÓTioix; • xoí<; 7ioxapoí<; • xwv ěpycov • xťj áTiopíqc • xrj<; o(x)xr\píac, • xaic, ottovoouí; • xwv vikwv • xťj póxH- 14. Přeložte: 1. Kdyby mi někdo říkal, že je sám dobrý, myslel bych si, že ten člověk lže. 2. Když jsou souzeni, říkají, že ostatní porušují smlouvy, že od soudců snášejí bezpráví, že jsou nespravedlivě trestáni. 3. Dobrý a vzácný člověk prý neexistuje. 4. Zdá se, že bůh je dobrý a že poznává lidské činy. 5. Jestliže budeme poslouchat (přeložte participiem spojitým), máme ještě dobrou naději na záchranu. 78