CUM HISTORICUM


Věty s cum historicum vyjadřují minulé děje, spojka cum se překládá jako „když“. Mohou se v nich
objevit dva konjunktivy:

1.     konjunktiv imperfekta

2.    konjunktiv plusquamperfekta


Konjunktiv imperfekta vyjadřuje současnost, tj. že se děj věty vedlejší odehrával ve stejnou dobu
jako děj věty hlavní. Věta vedlejší často popisuje okolnosti nebo širší rámec děje věty hlavní.

Cum Hannibal ad Rōmam appropinquāret, Rōmānī urbem mūniēbant.

Když se Hanibal přibližoval (NV) k Římu, Římané opevňovali (NV) město.


Konjunktiv plusquamperfekta vyjadřuje předčasnost, tj. že se děj vedlejší věty odehrál před dějem
věty hlavní.

Cum Hannibal in Italiam vēnisset, Rōmānōs vīcit.

Když Hanibal přišel (DV) do Itálie, porazil (DV) Římany.


Ve větě hlavní je v obou typech vět indikativ minulého času nebo prézens historický. Při překladu
do češtiny se používá oznamovací způsob minulého času, případně prézentu historického. Konjunktiv
imperfekta se obvykle překládá minulým časem nedokonavých sloves, konjunktiv plusquamperfekta
minulým časem dokonavých sloves.

Záporka ve větě hlavní i vedlejší je nōn.


Přehled vět s cum historicum a jejich překlad do češtiny je uveden v následující tabulce:


           věta vedlejší

                                                           věta hlavní

současnost

           cum + konjunktiv imperfekta

           když + indikativ min. času (nedokonavých sloves)

                                                           indikativ minulého času nebo

                                                           prézentu historického

                                                           indikativ min. času / préz. hist.

předčasnost

           cum + konjunktiv plusquamperfekta

           když + indikativ min. času (dokonavých sloves)

                                                           indikativ min. času / préz. hist.

                                                           indikativ min. času / préz. hist.