Umělecké dílo Jedná se o výtvor člověka, který se však liší od řady jiných. Jedním z hlavních rozdílů uměleckého díla je dominantně estetická funkce. Na rozdíl od předmětů denní potřeby (např. vybavení domácnosti, nástrojů) - řemeslně nebo průmyslově vyrobených - má umělecké dílo jiný účel. Neslouží ryze k praktickým účelům, nýbrž má za cíl vzbuzovat především krásu a vyvolávat v subjektu (divákovi, čtenáři, posluchači) konotativní přesahy (např. i metafyzického charakteru). Podle Adorna stojí umělecké dílo (jako zcela vytvořené) proti přírodě. Odtud mnoho pojednání o vztahu mezi přírodním a uměleckých krásnem. Od antiky se v souvislosti s uměleckou tvorbou mluví o nápodobě – mimesis. Umělecké dílo však nelze chápat pouze jako dílo-věc (artefakt). Liší se také v závislosti na uměleckém odvětví, se kterým je spojeno. Zcela jiné vymezení, ve srovnání s dílem výtvarným, má dílo literární nebo hudební. Kombinací uvedených typů se vyznačuje např. dílo filmové nebo operní. Zvláštním pojmem je tzv. Gesamtkunstwerk (souborné umělecké dílo). Umělecké dílo lze chápat jako znak. Odtud blízký vztah k sémantice a sémiotice. Ve svých výkladec h se dotýká také oblasti hermeneutiky, filozofie jazyka nebo psychologie. Pojmy spojenými s uměleck ým dílem jsou forma, obsah nebo symbol. Podle Mukařovského je účelem znakovosti vzbuzovat ve vním ateli estetický postoj. Zásadní význam přikládá uspořádání znaků a jejich vzájemným vztahům (strukt uře – odtud strukturalismus). Umělecké dílo nemůže být ztotožňováno s individuálním stavem vědomí a utora ani kterékoliv ze subjektů, který jej vnímá. Je tedy estetickým objektem, který má univerzáln í působnost (oblast kolektivního vědomí). Jako autonomní znak má umělecké dílo vztah k tomu co ozna čuje. Odbornými termíny je to vztah mezi označujícím (signifiant) a označovaným (signifié). Každé umělecké dílo vedle estetické funkce má i svoji estetickou hodnotu a podléhá určité estetické normě (o pojmech estetické hodnoty, funkce a normy více J. Mukařovský). V chápání díla je podstatný jeho vztah k autorovi a divákovi. Pokud je dílo výsledkem tvůrčí činnosti konkrétního člověka, mluvíme o autorském díle. Ve vztahu k autorovi lze nalézt dva názory. Interpretovat dílo skrze autora a naopak interpretovat dílo bez vztahu k autorovi (dílo má svou vlastní autonomii). Vztahu mezi dílem, autorem a divákem se výrazně věnuje U. Eco. V oblasti literární rozlišuje U. Eco např. modelového a empirického čtenáře. Jeho známým pojmem je otevřené dílo (vztahuje se především k postmoderně. Jednou z významných charakteristik uměleckého díla je originalita a autenticita. W.Benjamin tuto jedinečnost označuje jako „zde a nyní“ uměleckého díla. To vytváří jeho originalitu a je zárukou jeho pravosti. Reprodukováním ztrácí dílo svou auru a v některých případech můžeme dokonce použít označení falzifikát. Díla by mělo být nahlíženo v jeho tradici (viz W. Benjamin: Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti). Složité je určení hranice toho, co lze považovat za umělecké dílo, především v přesahu ke kýči. Definice kýče je sama o sobě nejasná. M. Kulka uvádí mezi vlastnostmi kýče emocionální náboj, všeobecné spojení s krásou, rychlou identifikovatelnost a neobohacující nebo chybějící přesahy díla-kýče. Mez další vlastnosti přisuzovaným kýči patří podbízivost, útok na smyslové a konzumní pudy, nízké vypovídací sdělení, nepravdivost a absence hodnoty. Umělecké dílo by tedy nemělo být ve své snaze o vyvolání estetického zalíbení podbízivé, nemá za cíl vyvolávat slast a usiluje o především „duševní obohacení“ vnímatele. Literatura k tématu: BENJAMIN, Walter. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In BENJAMIN,Walter. Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon, 1979. 428 s. Mukařovský, Jan, Umělecké dílo jako znak: Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2008 -- 137 s. Mukařovský, Jan. Studie, Brno: Host, 2007. Hume, David. O měřítku vkusu. In Estetika. Brno: Vutium, 2004. Jankovič, Milan, Cesty za smyslem literárního díla / -- Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005 -- 354 s. Adorno, Theodor W.: Estetická teorie, Praha: Panglos, 1998. Indarden, R.: Umělecké dílo literární / -- 1. vyd. Praha: Odeon, 1989 -- 419 s. Guardini, R.: O podstatě uměleckého díla / -- Vyd. 1. Praha: Centrum teologie a umění: Triáda, 2009 -- 165 s. Kulka, Tomáš, Umění a kýč, Praha: Torst, 1994, ISB: 80-85639-17-3 Kulka, Jiří, Psychologie umění / -- Vyd. 2., přeprac. a dopl., V Grada Publishing 1. Praha: Grada, 2008 -- 435 s.