Úvod do uměnovědných studií
Co je umělecké dílo?


Pojem díla v umění
}Pojem umění je širší než množina uměleckých děl
}
}Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“ (improvizovaný hudební koncert,
performance, výtvarné „objekty“
Umění
Umělecká díla

Pojem díla v hudbě
}1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica
}
}opus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo)
}
}písemná fixace skladatelem (notové písmo)
}
}přetrvává po smrti skladatele

Charakteristiky uměleckého díla
}Individuální, ve své struktuře neopakovatelný objekt.
}Výsledkem činnosti, individuální práce tvůrce – tvorba.
}Dílo osobní výpovědí tvůrce.
}Umělecký tvar se vztahuje k druhovým normám (drama, román, symfonie)
}Dílo uzavřeným celkem (začátek a konec v časových uměních, rám obrazu).
}Integrovaný celek
}Informace určená pro recepci.
}Nutnost písemné či hmotné fixace, jež je východiskem recepce či interpretace a recepce.
}

Přístupy k problému
DÍLO
RECIPIENT
AUTOR

Historická proměnlivost hranic díla
}přítomnost autora v díle
}
}exkurz k vnímání hudby
}afektová teorie – neosobní afekty
}citový sloh – Empfindsamkeit – 2. polovina 18. století – komunikace od srdce k srdci –
identifikace s emocemi autora
}romantismus – hudba a absolutno
}hudební formalismus – hudba jako znějící pohybové formy (Eduard Hanslick: O hudební krásnu, 1854).

Hranice uměleckého díla
}Roman Ingarden: Umělecké dílo literární  (1931)
}
}Z díla vylučuje:
}autora, jeho prožitky a psychické stavy
}prožitky, psychické stavy čtenáře
}sféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů a skutečností v díle

Metodologické důsledky pro uměnovědy
}dílocentrická interpretace
} (werkimmanente Interpretation)
}zdůrazňuje autonomii a opomíjí kontexty díla
}ruský formalismus, New Criticism, německá literární věda po 2. světové válce

Vrstvy uměleckého díla literárního
}R. Ingarden pro literární dílo rozlišuje:
}vrstvu zvukové podoby slov
}vrstvu významových celků
}vrstvu schematických aspektů
}vrstvu znázorněných předmětností
}
}Zdůrazňuje jejich polyfonní vztahy
}

Vrstvy uměleckého díla
}Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994, 2001)
}
}3 vrstvy díla:
}předmětná (hmotné prostředí, zajišťuje jeho totožnost a trvání v čase)
}významová
}vrstva smyslu – odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu

Artefakt a estetický objekt
}hmotné dílo – artefakt
}estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele, nehmotný
}
}během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla (Ingarden) recipientem
}struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“

Problém identity díla
}proměnlivost estetických objektů spjatých s tímtéž hmotným dílem (artefaktem)
}
}intersubjektivita garantována:
}na jedné straně artefaktem,
}na druhé straně sociálním charakterem struktury umění (mody recepce, stereotypy, kódy jsou
sociálně normovány)
}
}historičnost díla – dějiny recepce

Problematika otevřenosti uměleckého díla
}Umberto Eco: Opera aperta (1962)
}
}otevřenost jako neurčitost komunikace
}uzavřené dílo – středověké alegorie – symbolika fixována institucionálně, autorita pravidel čtení
}proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století
}moderní umění

Otevřené dílo - příklad
}Karlheinz Stockhausen (1928-2007) – německý skladatel, klíčová osobnost tzv. seriální hudby
}
}aleatorika – typ hudební kompozice využívající prvku náhody, americký skladatel John Cage
(1912-1992) užíval označení „indeterminacy“.
}
}Klavierstück XI (Klavírní kus č. 11) z roku 1956 – segmenty hrány v náhodném pořadí

Přístupy k problému
DÍLO
RECIPIENT
AUTOR
Interpretace
Hodnocení