Úvod do uměnovědných studií
Umělecké dílo, kritika, vkus.


Pojem díla v umění
}Pojem umění je širší než množina uměleckých děl
}
}Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“ (improvizovaný hudební koncert,
performance, výtvarné „objekty“
Umění
Umělecká díla

Artefakt a estetický objekt
}hmotné dílo – artefakt
}estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele, nehmotný
}
}během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla (Ingarden) recipientem
}struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“

Problematika otevřenosti uměleckého díla
}Umberto Eco: Opera aperta (1962)
}
}otevřenost jako neurčitost komunikace
}uzavřené dílo – středověké alegorie – symbolika fixována institucionálně, autorita pravidel čtení
}proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století
}moderní umění

Co je umělecká kritika?
}Umění rozlišovat a posuzovat
}
}Intelektuální aktivita…
}…spočívající v usuzování
}…a formulaci hodnotících soudů
}
}Tyto soudy jsou…
¨…motivované a zdůvodněné!!!

Kritický soud
Potenciální hodnota
Aktuální hodnota
Interpretace
}Složky hodnocení

Kritický soud
}Subjektivní podíl
}Estetický (vkusový) soud
}
}Objektivní podíl
}Kognitivní složka

Umělecká kritika v sociálním poli
kritik
veřejnost
autor
dílo
kritik „vychovatelem“ publika
kritik „mluvčím“ publika

Nová umělecká díla
}Nelze uplatnit měřítka z minulosti
}Často nefungují ani obecné normy
}
}Vysoká múzická senzibilita (vkus)
}Pozorování a popis

Zrod umělecké kritiky
}Umění předstupuje před publikum
}
}Renesance (umělecké – odborné disputace)
}
}Diderot (Salón, 1759) – laická kritika
}
}Růst vlivu kritiky – Schiller, Goethe, Baudelaire…
}

Pojem vkusu
}Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality uměleckého díla
}
}Vztah jedince k uměleckému jevu/předmětu
}Porovnání vlastních estetických norem s estetickou funkcí předmětu
}
}Schopnost
}Pedagogické konotace

Hodnocení umění
}Antika, středověk
} vs.
}Moderní umění (až zde pojem vkusu!)
}
}postupná emancipace od vazeb na racionální poznání i opouštění analogie s morálními soudy vzhledem
k bezprostřednosti a smyslovým základům.
}
}Norma vkusu
}Klasicismus: vznešeno, konvence
}Romantismus: přirozenost
}20. století: moderní, aktuální, nové
}
}
}
}

Immanuel Kant
}Kritika soudnosti 1790
}„vkus je schopnost posuzovat krásno“
}formulace teze o „estetické autonomii“
}vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobra
}„soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy logický, nýbrž estetický, a tím rozumíme takový
soud, jehož motiv nemůže být jiný než subjektivní.“
}„Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu.“ Nezainteresované zalíbení estetického
soudu stojí proti zalíbení, jež je spojeno se zájmem, což je zalíbení v příjemném nebo zalíbení v
dobrém.
}subjektivní soud s obecnou platností (sensus communis)
}meze aplikovatelnosti
}
}
}
}

20. století
}Člověk mající vkus…
}znalec umění
}neposuzuje podle neměnných norem
}schopnost rozpoznat krásu a kvalitu UD
}
}Ten kdo udává vkus, utváří módu

Sociologické pojetí vkusu
}Pierre Bourdieu (1930-2002)
}La distinction. Critique sociale du jugement (1979)
}
}Vrozená vs. získaná schopnost
}Vzdělání a kulturní kapitál
}Elity, lidovost
}
}