MINULÉ ČASY V BULHARŠTINĚ I. Jednoduché minulé časy: 1. Aorist 2. Imperfektum II. Složené minulé časy: 1. Perfektum 2. Plusquamperfektum AORIST I. Význam - jde o minulý čas ukončený, srov. bulharský termín минало свършено време; vyjadřuje děj, který proběhl před promluvou a mluvčí se ho sám zúčastnil, byl jeho svědkem nebo o něm něco určitého ví. II. Tvoření – na rozdíl od češtiny se tvoří jedním slovem, např. Бях там. (Byl jsem tam.) Вие говорихте. (Vy jste mluvili.) Aorist se tvoří od základního tvaru, tj. 1.os.sg. prézentu následujícími koncovkami: 1. os. sg. – х 1. os. pl. -хме 2. os. sg. - 2. os. pl. -хте 3. os. sg. - 3. os. pl. -ха 1) Slovesa I. třídy a) minulý kmen je zakončen na – o u sloves, která mají před koncovkou základního tvaru souhlásku д, т, к, з, с: Patří sem např. slovesa отида, прочета, вляза, изнеса, облека apod. Poznámka: U těchto sloves přechází v aoristu přízvuk na kořenovou slabiku, tj. прочетá (préz.), ALE прочéтох (aorist)! Další příklady: отидох, отиде, отиде, отидохме, отидохте, отидоха изнесох, изнесе, изнесе, изнесохме, изнесохте, изнесоха влязох, влезе, влезе, влязохме, влязохте, влязоха облякох, облече, облече, облякохме, облякохте, облякоха СЪМ бях бяхме беше (бе) бяхте беше (бе) бяха ПРОЧЕТА прочетох прочетохме прочете прочетохте прочете прочетоха Pozor! ям - ядох, яде, яде, ядохме, ядохте, ядоха дам - дадох, даде, даде, дадохме, дадохте, дадоха b) minulý kmen je zakončen na – a u sloves, která mají před koncovkou základního tvaru jinou souhlásku než д, т, к, з, с: Stejně časujeme i sloveso къпя (се) (sprchovat (se), koupat (se)) – къпах (се), къпа (се), къпа (се), къпахме (се), къпахте (се), къпаха (се). c) minulý kmen zakončený na – я mají tato slovesa: умрá (umřít), допрá (dotknout se), спрá (се) (zastavit (se)), съзрá (spatřit) ТРЪГНА тръгнах тръгнахме тръгна тръгнахте тръгна тръгнаха УМРА умрях умряхме умря умряхте умря умряха Zapamatujte si!  slovesa I. třídy zakončená na samohlásku před koncovkou: пия – пих, пи, пи, пихме, пихте, пиха чуя – чух, чу, чу, чухме, чухте, чуха Stejně časujeme i slovesa typu смея се, закъснея: смях се, смя се, смя се, смяхме се, смяхте се, смяха се закъснях, закъсня, закъсня, закъсняхме, закъсняхте, закъсняха Pozor! Tato slovesa mají v aoristu přízvuk na – я na rozdíl od přítomného tvaru, kde mají přízvuk na – е.  Slovesa I. třídy se změnou v kořeni: - slovesa, která vypouští samohláska –e, např. разбера (rozumět, pochopit) – разбрах, разбра, разбра, разбрахме, разбрахте, разбраха; пера (prát) – прах, пра, пра, прахме, прахте, праха; постела (ustlat, sklízet) – постлах, постла, постлахме, постлахте, постлаха. - střídají souhlásky ш - с, ч - к, г – ж, ж – з, ж – г, např. пиша (psát)– писах, писа, писа, писахме, писахте, писаха; плача (plakat)– плаках, плака, плака, плакахме, плакахте, плакаха; мога (moct) – можах, ВЗЕМА взех взехме взе взехте взе взеха можа, можа, можахме, можахте, можаха; кажа (říct) – казах, каза, каза, казахме, казахте, казаха. 2) Slovesa II. třídy - minulý kmen těchto sloves po ж, ч končí na –и, -я a po ш končí na –а; а) kmen na –и - má většina sloves této třídy; Pozor! Přízvuk těchto sloves je na kořeni s výjimkou sloves видя – видях, забележа – забелязах, , реша (коса) – ресах (všimněte si, že u posledních dvou sloves navíc dochází v aoristu ke změně ж – з а ш – с). b) kmen na –я - nepřechodná slovesa s přízvukem na koncovce, např. летя, седя atd. Pozor! Sloveso СПЯ je výjimka: спах, спа, спа, спахме, спахте, спаха. УЧА учих учихме учи учихте учи учиха ЛЕТЯ летях летяхме летя летяхте летя летяха c) kmen na –a – má jen málo sloves s přízvukem na koncovce, před níž je souhláska ж nebo ч, např. мълча, издържа. U těchto sloves zůstává přízvuk na stejně slabice jako v prézentu (např. ходя, правя). 3) Slovesa III. třídy – kmen minulý těchto sloves je shodný s kmenem přítomným; slovesa této třídy mají přízvuk vždy na stejné slabice jako v prézentu; ДАВАМ РАЗГОВАРЯМ давах давахме разговарях разговаряхме дава давахте разговаря разговаряхте дава даваха разговаря разговаряха Zapamatujte si! ИМАМ НЯМАМ имах имахме нямах нямахме имаше имахте нямаше нямахте имаше имаха нямаше нямаха МЪЛЧА мълчах мълчахме мълча мълчахте мълча мълчаха III. Užití Příklady: Времето беше лошо. – Počasí bylo špatné. Какво прави вчера? - Co jsi dělal včera? Как прекара лятната ваканция? – Jak jsi trávil prázdniny? = Jak ses měl? = Jaké byly prázdniny? Вчера видях Мария. – Včera jsem viděla Marii. Петър учи цял ден. – Petr se učil celý den. През лятната ваканция ходихме на почивка на море. – O prázdninách jsme byli na dovolené u moře. Учителката каза, че Иван не пише редовно домашните си. - Učitelka řekla, že Ivan nepíše pravidelně své domácí úlohy.