RECENZE: Přemíra emocionálních pádů

                                   Pavlína Pokorná, UČO: 400331


Nakladatelství Kniha Zlín vydalo v pořadí již šestou knihu anglického spisovatele Simona Mawera.
Zatímco jeho předešlé romány vycházely zejména z historických událostí, které byly úzce spjaty
s ústředním dějem, v Pádu historickou tematiku do popředí spíše neklade. Užívá ji zde pouze
k ozřejmění událostí, které ovlivnily životy hrdinů v nadcházejících letech. Ošemetný název, který
společně s přebalem naznačuje, jakým směrem se bude děj ubírat, nakonec obsahuje více pádů, než
kolik jich v jednotném čísle slibuje. Nicméně dojde i na nemálo vzestupů. Hrdiny lákají vrcholky
hor, kam se snaží utéci sami před sebou, civilizací, trpkou minulostí, realitou. Mawer se opět
komplexně zaměřil především na pohnutost osudů jednotlivých postav, determinovanou jejich
zkušeností.

Knize nechybí dobrodružnost. Může tím vzdáleně připomínat autorův předchozí román Dívka, která
spadla z nebe, zasazený do druhé světové války. Agentku skákající z letadla však autor pro
tentokrát vyměnil za stejně odvážné horolezce. A udělal dobře. Hlavním vypravěčem knihy je Robert
Dewar, který se vrací autem domů, když uslyší v rádiu zprávu o smrti svého horolezeckého kamaráda a
dávného přítele Jamieho Matthewsona. Ten se vydal bez jištění a helmy na obávanou skalní stěnu
v severním Walesu. Smrt zavání sebevraždou a  nikdo si dostatečně nedokáže vysvětlit, proč se
horolezec na osudovou stěnu vydal. Robert funguje jako prostředník, který tuto zásadní událost
postupně rozkrývá. Dvě dějové linie nastiňují jak minulost, tak minulostí ovlivněnou přítomnost. Za
rozkrytím záhadné smrti se proto vydáme do druhé světové války, do doby, kdy byli Robertovi a
Jamieho rodiče ještě mladí.

Ačkoliv se tito dva dávní přátelé již léta neviděli, Robert neváhá jet do Walsu, aby mohl
poskytnout oporou Ruth, Jamieho manželce. V ten moment se vracíme pomyslnou cestou zpět v čase, do
doby Robertova mládí a jeho prvního setkání s Jamiem. Vzpomínky jsou neradostné, protkány
zapomenutými zradami. A přece pociťuje nutnost je opět oživit. Čtenáři tak pomalu rozkrývají pravdu
o životech dvou nadějných horolezců, kteří se seznamují s cikánkou Ruth, bisexuální malířkou,
kterou v hodu mincí může vyhrát jen jeden z nich.

Čtenář nemusí být zrovna horolezec, aby ho atmosféra dobrodružného příběhu dokázala pohltit.
Přestože knihu prostupují vztahové peripetie, milostné zápletky nepůsobí pateticky. Mawer postavy
sblížil s citem, bez náznaků umělosti. Vývoj vyprávěného příběhu však není obtížné odhadovat
dopředu. Napětí naštěstí čtenáře nutí knihu dočíst. Navíc nejspíše zaregistruje autorovy snahy o
překvapující zvraty, které provází stupňovanými emocemi. Jenže ty občas vyznívají křečovitě. Moment
překvapení tak nezřídka nadělá více škody než užitku.

Zásadním faktem zůstává, že přemýšlející čtenáři odtuší vyústění příběhu nejpozději po prvních
padesáti stránkách, kdy se do textu vmísí ona druhá linie. Velký zvrat jen takříkajíc čeká za
dveřmi, které celý příběh nahlédnou z jiného úhlu a rozmetají dosavadní představy. Očekávaný
emocionálně vygradovaný závěr spíše zklame.

Pád je čtivý. Plynulost textu udrží čtenáře v napětí a působivá autorova imaginace vtáhne.
Dobrodružnost z příběhu totiž přímo vyvěrá. Navzdory tomu však autor své myšlenky umí podat sice
velmi podmanivě, jenže bez hlubšího poselství, neodpustitelného takzvaně vysoké literatuře. Mawer
nabízí čtení, které neurazí, ale patrně ani nevyvolá velký ohlas. A jeho ambice s největší
pravděpodobností míří jinam. Mnohem výš.



Mawer, Simon: Pád. Překl. Filip Hanzlík, Kniha Zlín: Zlín, 2013, 480 s.