NEOLIT (6000/5500-4200 v prostředí střední Evropy) Soubor jevů označovaných jako neolitický set (neolithic packet) představuje souhrn technologických a výrobních návyků: 1. přechod k zemědělství (zejména pěstování obilí) a chovu dobytka (rozšíření typů plodin a zvířat do nových území) 2. usedlý způsob života a budování domů (odlesňování) 3. výroba a užívání keramiky (archeologické klasifikace na základě tvarů a technik zdobení) 4. broušená a vrtaná industrie 5. výroba textilií Dnes je známo, že většina jich byl objevena před neolitem, ale se šířením neolitu dynamicky narůstá jejich hromadné používání. à změna náboženského myšlení - čas lovců je zahleděn do přítomnosti, odvíjí se cyklicky mezi ročními obdobími s jejich zákonitostmi i sezónními zdroji potravy à čas zemědělců je cyklický, ale již s konkrétními obavami směrem k budoucnosti, k příštím sklizním. - několik primáních center neolitizace lidstva: pro Euroasii nejvýznamější je oblast Mezopotámie a Levanty (10./9. stol. přnl.), Čína, samostaně Amerika - neolit nepokryl celý evropský kontinent rozhodně ani souvisle, ani najednou (kolem roku 6000 - Karpatská kotlina; kolem roku 5500 - střední Evropa) - 3 koncepce šíření neolitu: o autochtonistická teorie – menší lokální centra neolitizace (Srbsko, Rumunsko, případně Rakousko), dnes výhradně domácí původ neolitu uznat nelze o difuzionistická teorie 1. demická difuze – spolu s lidmi se šířila i neolitická kultura a zemědělství, G.V. Childe, postupným posunem se šíří populace zemědělců na všechny světové strany, do Evropy vedla jedny jejich cesta přes Balkán a do Dolního Podunají, druhá pobřežím Středozemního moře přes J Itálii a Španělsko do Z Evropy 2. kulturní difuze (akulturace) - dochází pouze k šíření kulturních elementů, mezolitické populce, které v Evropě existovly od epipaleolitu, postupně přejímaly neolitický set inovací o substrátová teorie – pronikání nové zemědělské populace a postupná asimilace pův. mezolitického obyvatelstva, pravděpodobné pro převážnou část kontinentu, postupné překonávání rozdílů a kulturních hranic mezi lovci a sběrači na straně jedné a zemědělci na straně druhé, i na základě paleoantropologie, neolitická vlna a současně i první šíření Indoevropanů přírodní podmínky - nespojitá vegetace přetrvává, žádné temné hvozdy, které je nutno vypalovat - stará sídelní území - sídelní strategie se liší od paleolitické a mezolitické, protože vyhledává území vhodné pro zemědělství, ne pro lov, ten si žádá dominańtní polohy sídliště - rozsáhlá sídliště na sprašových terasách řek, i několik set let vývoje jedné lokality - zpravidla neohrazené osady - výjimečně ohrazené osady kultury s lineární keramikou, příklady Morava: Brno-Nový Lískovec, Vedrovice, Uničov-Na Nivách, kultury vypíchané: Pavlov, kultury moravské malované: Hluboké Mašůvky - osady lidu s MMK byly budovány plánovitě a nesou stopy členění, na základě mikroregionu Bylany (Čechy) ideální konfigurace základních součástí neolitické vesnické jednotky: osada, rondel, pohřebiště, ale rondely pravděpodobně jen v centrálních osadách: Těšetice-Kyjovice (Morava), Svodín (Slovensko) obydlí - staroneolitický dům měl nosnou konstrukci o 5 řadách kůlů, na nichž byla ukotvena sedlová střecha, stěny tvořila proutěná armatura s výmazem, poměrně velkých rozměrů (20×5 – 40×9 m) - studna v Mohelnici = využití spodní vody - dnes velkodomy i z mladších neolitických kultur, malé domy kůlové konstrukce spíše atypické rondely - architektura se sakrální, kalendářní nebo sociální funkcí, kruhové, masivním příkopem/příkopy a palisádami obehnané areály s vchody do 4 světových stran - dnes víc než 100 takových objektů ve střední Evropě – letecké snímkování - rondely kultury s moravskou malovanou keramikou: Těšetice-Kyjovice, Hluboké Mašůvky (Morava), Svodín (Slovensko) - rondely kultury s vypíchanou keramikou Bylany, Kolín (Čechy) pohřebiště - první pravidelná pohřebiště ve střední Evropě, i jednotlivé pohřby, zvláště na sídlištích, ale i skelety pohozené v jamách na sídlištích - kultura s lineární keramikou - pravidelná pohřebiště i pohřby v sídlištních objektech, charakteristický je kostrový ritus, příklad Morava: Vedrovice - dvě kostrová pohřebiště; výjimečně i žárový pohřební ritus, příklad Morava: Kralice na Hané - birituální pohřebiště - kultura s vypíchanou keramikou jednotlivé hroby, zejména pohřby v sídlištních objektech Těšetice-Kyjovice (Morava) menší pohřebiště také s žárovými pohřby: Praha-Bubeneč, Miskovice u Bylan, Plotiště n. Labem (Čechy) - kultura s moravskou malovanou keramikou (Lengyel) u nás zpravidla kostrové pohřby na sídlištích, příklady Morava: Těšetice-Kyjovice, příklad ze Slovenska: Svodín - velké pohřebiště je součástí sídliště figurální plastika - nejčastěji ženská – univerzální ženské božstvo, Velká Matka, symbol plodnosti, velmi početné plastiky zvířátek modely domů