DOBA ŘÍMSKÁ · časná DŘ (35/25 př. n. l. - 50/70 n. l.) a starší DŘ (50/70–180/200 n. l.) · mladší doba římská (180/200-300/320 n. l.) a pozdní DŘ (300/320-380/400 n. l.) - dělítkem markomanské války (166-180 n. l.), které rozčlenily dobu římskou na dvě hlavní období starší a mladší dobu římskou. - římské imperium 12-9 př. n. l. ovládlo Panonii, hranice se tak posunula na Rýn a Dunaj - území dnešní České a Slovenské republiky se tehdy nacházelo těsně za hranicí římského impéria v tzv. barbariku - tato oblast je většinou v antických písemných pramenech označována jako GERMANIA, MAGNA GERMANIA, GERMANIA LIBERA - barbarské × římské = provinciální Písemné a epigrafické prameny G. I. Caesar (100-44 př. n. l.) – „Comentarii belli Gallici“ – pojem Germáni a Germania Strabón z Amaseie (64/63 př. n. l.-23 n. l) – řecký geograf, pojem Boiohaemum, Markomani Velleius Paterculus (19 př. n. l.-30 n. l.) – Tiberiovo tažení proti Marobudovi Gaius Plinius Secundus (Starší) (23/24 –79 n. l.) Publius Cornelius Tacitus (55-117 n. l.) – „O původu, poloze a mravech a národech Germánů“, „Annales“ - bitva v Teutoburském lese, Marobud Klaudius Ptolemaios Alexandrijský (90-160 n. l.) – Geografiké hyfégésis Tabula Peutingriana – na základě kopie Agrippovy mapy Cassius Dio (155-235 n. l.) – období markomanských válek epigrafické památky (nápis na skále v Trenčíně či stéla z Boldogu) nápisy na mincích (REX QUADIS DATUS) a kolky legií Slovensko a Morava - východní Morava a střední Slovensko přežívá púchovská kultura z LT (keltští Kotinové?) - kelto-dhácké obyvatelstvo – J a JZ Slovenska, nápor Dáků kolem pol. 1. stol. př. n. l. - Kvádové – JV od Markomanů ve středním Podunají, pod vedením náčelníka Tudra přišli spolu s Markomany Čechy a Morava - Hermunduři – na S a Z od Markomanů, plaňanská skupina spojována s germánským kmenem Hermundurů - Naristi – J Čechy, přešťovické pohřebiště?, nebo horní Podunají Markomani (hornolabští Svébové) - Čechy, část Moravy a severní Rakousko - 9/6 př. n. l. ze středního Německa (Pomohaní) je přivedl jejich panovník Marobud do Boiohaema, Marobud mocenské centrum = Marobudovu říši (sídlo nenalezeno) - pohřebiště: Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Holubice - koncentrace římských a prov. výrobků, bojovnické hroby - římský vojevůdce Drusus tažení proti Marobudovi 6. n. l. - bitva v Teutoburském lese 9 n. l. - Marobud svržen Katvaldou r. 19 n. l. a odchází do exilu (Ravenna) - Drusus vykázal Markomanům sídla na sever od Dunaje, za krále dosazen Vannius (r. 19/20 n. l.) = Regnum Vannianum (cca 20-50 n. l.) - Čechy - úbytek obyvatelstva přesun do Podunají, pohřebiště Abrahám, Kostolná pri Dunaji, Sládkovičovo v Podunají - markomanské války (166-180 n. l.) správně germánsko-sarmatské války - výrazný sídelní horizont à požárové horizonty - výskyt tzv. pochodových táborů římského vojska castrum (legionářský tábor), castel (auxiliární tábor), burgus (strážní věž), canabae (civilní sídliště kolem vojenských táborů), municipium (civilní město) Morava - Mušov „Burgstall“ – vojenská stanice (balneum a snad praetorium, obě budovy s hypokaustem), celé návrší opevněno mohutným valem a příkopem s V profilem, za markomanských válek zde část X. legie z Vindobony, četné nálezy římských zbraní, výstroje, mincí, po Commodově míru byla stavba Římany opuštěna - Mušov „Neurissen“ – přiléhající z východu k návrší Burgstallu, půdorys dřevěné stavby s 5 místnostmi s apsidou a peristylovým dvorem, snad obydlí velitele - pochodové tábory: Mušov „Písky“ (4 tábory), Ivaň (3 tábory), Přibice (3 tábory), aj., dále na sever: Brno-Modřice, Hulín-Pravčice, Olomouc-Neředín Slovensko - Děvín - římská obchodní stanice v 1. stol., castel po markomanských válkách do 4. stol. - Stupava – nemůžeme vyloučit vojenskou fci, nálezy militárií ze 2. a 3. století - Iža/Leányvár/Kelemantia - castel v předpolí Brigetia, od markomanských válek do 4. stol., v okolí několik polních táborů i civilní osada stejného jména - Bratislava – snad castel - Laugaritio/Trenčín – tábor nenalezen, jen nápis na skále trenčínského hradu 179 n. l. - Geruláta/Rusovce – antické město na území provincie Pannonie - Milanovce, Cífer-Pác, Bratislava-Dúbravka – civilní ráz, 3.-4. stol. Bohaté hroby starší doba římská = hroby lüpsovského typu, hroby beze zbraní Morava - královský hrob z Mušova, aj. Slovensko - Vysoká při Morave, Zohor mladší doba římská = hroby typu Leuna a Haßleben, hroby se zbraněmi Slovensko - Krakovany-Stáže u Piešťan, Cejkov, Poprad - Matejovce mladší doba římská - po Commodově míru (180 n. l.) zintenzivnění vztahů mezi barbary a římskou říší, mnozí barbaři dělají kariéru v římské říši (vstupují do římského vojska, působí ve státní správě) - vznikají nová žárová pohřebiště - sociální diferenciace společnosti, velmi bohaté kostrové hroby elit, výrazné chudnutí výbavy žárových hrobů (mnohé zcela bez výbavy) - specializovaná výroba keramiky na kruhu – dílny přímo v barbariku (Jiříkovice, Slavonín) à úpadek výroby domácí v ruce dělané keramiky germánští bohové - polyteistické náboženství - obětiště v lesích, hájích, studny, prameny, jezera, rašeliniště a bažiny – oběti i popravení jedinci, zvířecí oběti, dřevěné předměty včetně sošek bohů, vozy s nákladem zbraní, Wodan/Ódin (vládce bouře, zpěvu a podsvětí), Donar/Tór (hromu a blesku), Zin/Týr (války), Freya (lásky, plodnosti), Nerthús (univerzální božstvo matky Země), valkýry