REGESTA IMPERII (RI) Regesta Imperii jsou ediční řadou, která ve formě regest představuje prameny diplomatické, tj. úřední, ale i narativní, týkající se oblasti Římsko-německé říše v letech 751 až 1519. První mezník, rok 751, představuje rok nástupu Karlovské dynastie v osobě Pipina III. Krátkého, na franský trůn. Rok 1519 představuje konec vlády císaře Svaté říše římské Maxmiliána I. Prvním realizátorem myšlenky zveřejnění nejprve striktně diplomatických pramenů vztahujících se na oblast Franské říše, později Svaté říše římské, byl německý historik Johann Friedrich Böhmer. Böhmer pracoval na projektu Monumenta Germaniae Historica, později se však nepohodl a zahájil práce na vlastní edici Regesta Imperii, ve které se chtěl věnovat diplomatickému materiálu z období let 751 až 1437 (kdy umírá císař Zikmund Lucemburský). Počátek Böhmerova systematického sestavování diplomatických materiálů, po odluce s účastníky projektu Manumenta Germaniae Historica, je kladen do roku 1831. Po smrti Johanna Friedricha Böhmera se vůdčími osobnostmi projektu Regesta Imperii stávají významní němečtí historikové, jako např. Julius Ficker či Engelbert Mühlbacher. Výraznou osobností participující na projektu a účastnící se počátečních prací projektu byl i Joseph Chmel, rakouský archivář a historik. Z původní Böhmerovy myšlenky představit v regestové formě dokumenty úřední (myšlenka, že tyto prameny vypoví o historii pravdivěji a přesněji, než prameny narativní) se v dalších svazcích mění a jsou již v chronologickém pořádku vydávány dokumenty také narativního, nikoliv již striktně diplomatického charakteru. K tomuto posunu jistě přispělo i to, že na úctyhodnou práci Johanna Friedricha Böhmera navázali jeho mladší kolegové. Původně německý projekt historika Böhmera se krátce po jeho smrti přesouvá do Rakouska, konkrétně do Innsbrucku, kde byla od roku 1865 Regesta Imperii vydávána. Později byla RI vydávána ve Vídni, aby se konečně po roce 1967, projekt Regest Imperii vrátil na území Německa. V současnosti projekt RI sídlí v Mohuči, v činnosti setrvala i vídeňská komise RI. Na oficiálních webových stránkách Regest Imperii (http://regesten.regesta-imperii.de/) nalezneme asi 150 000 regest v elektronické podobě. Jak již bylo řečeno, první svazky RI obsahovaly prameny striktně úředního charakteru, původně pouze dokumenty pocházející z císařské či královské kanceláře, v dalších svazcích jsou vydávány také prameny narativní a prameny diplomatické pocházející z produkce méně významných představitelů Svaté říše římské či přestavitelů ne čistě světské moci. Regesta Imperii jsou chronologicky členěna do 14 svazků, první svazky zohledňují vládu jednotlivých dynastií, pozdější se potom jednotlivé části RI věnují vládám jednotlivých vladařů Svaté říše římské či přesněji zohledňují vládu jednotlivých panovníků Svaté říše římské v tom smyslu, že nástup a konec vlády konkrétní osoby jsou chápány jako mezníky pro práci s prameny té doby. Do současnosti vyšlo těchto 14 svazků Regest Imperii: I) Regesta karolínských králů a císařů (715-968/926/962) II) Regesta saských králů a císařů (919-1024) III) Regesta sálských císařů (1024-1125) IV) Regesta Lothara III. a starších Štaufů (1125-1197) V) Regesta mladších Štaufů (1198-1272) VI) Regesta Rudolfa I. Habsburského a jeho nástupců až po Jindřicha VII. (1273-1313) VII) Regesta Ludvíka Bavorského (1314-1347) VIII) Regesta Karla IV. (1346-1378) IX) Regesta Václava IV. (1376/1378-1400/1419) X) Regesta Ruprechta I. (1400-1414) XI) Regesta Zikmunda Lucemburského (1410-1437) XII) Regesta Albrechta II. (1438-1439) XIII) Regesta Friedricha III. (1440-1493) XIV) Regesta Maxmiliána I. (1486/1493-1519) K dalšímu studiu 1) Regesta-Imperii.de (oficiální webová stránka projektu Regesta Imperii). 2013 (cit. 2013-10-12). (http://www.regesta-imperii.de/). 2) Regesta Imperii (webové stránky německé wikipedie). 2013 (cit. 2013-10-12). (http://de.wikipedia.org/wiki/Regesta_Imperii).