yŕrvní cikánský advokát na Moravě
f  Y A) To opr
Y A) To opravdu neni urážka, jak by se pH 1«»»-^^» jy^W" ^ tititlf]^
zdalo, ale skutečnost, že Morava <äaia světu prvaiao|sikájB3kého advokátaT} to jest diplomovaného JUDra, jenž překonal v sob* i ju-liuj KUUUVBfl"pll-dy neklidné orientálni rasy a dal se na řádná studia.
Říká se, že cikánská otázka je velký problém, zprávy z různých míst Cech hlási, že pokus o pevně usazeni cikánských rodin a zapojeni jich do pracovního celku zklamal. Na Moravě, jak se zdá, je v této věci už vetší pokrok: existuje tu odedávna několik cikánských vesnic, jejichž obydli netvoři sice domy „na Stok", nýbrž Jsou M materiálu značně různého, ale nikoli nejhorší. Ba možno řict, že se docela vyrovnají baráčkům trpěným dosud na předměstích Prahy, jež jsou podivnou vištkou velkoměsta — ba dokonce je předči. Zvláště ty, které nahradily dřevo a vzhled komedianta kých bud ca cihly, takže se přizpůsobily ostat-
ilm stavbám, jak je známe z našich
lědin.
Jedno takové cikánské aidliétě nalezneme v lese u Osvětlman, dvě hodiny od Uherského Hradiště, druhé u Svatobořie v samé blízkosti slovácké metropole Kyjova. Obé tyto cikánské
osady jsou už hodně staré, muži naučili se pracovat a jsou z nich nádenici a havíři, v blízkých uhelných dolech (Dubnany, Kyjov), jini drží se řemesla kovářského a kotlářského. Některé cikánská rodina nestojí si nijak Spatné, dcery oblékají se po mestskú a pyšně si vykračovávaji po kyjov, ském korsu. Cikání s žili se tu se svým okolím tak, že nechybí ani případů, kdy slovácký synek — jak je to v těch písničkách — doopravdy zahledí se do oči mladé cikánky a dokonce se s ni ožení, přivede si ji do své chalupy. Má to sice u ostatních ženských v dědině na moc dlouho spatné, protože ty mu těžce vyčítávají takový krok a nesnášejí cikánskou snědou konkurenci, než co dělat! poslední taková svatba je zaznamenána v obci Sobnlkách — a nevěstu představovala právě cikánka ze Svatobořie. Největším překvapením vSak bylo, když při zápisu do první třidy reál, crvmnasla v Kyjově objevil
se na chodbě ústavu starý cikán ze Svatobořie a přivedl svého jedená-ctiletého synka, který se prý moc dobře učí. Malý cikánek skutečně při zkoušce dobře obstál a po prázdninách nastoupil po boku svých bílých kamarádů v lavicích primy. Držel se opravdu statečně, ba co vir, táhl to s vyznamenáním, přestože své úlohy psával na mezi u silnice uprostřed o-statnicb cikánských mrňat představujících zastup rušivých čumilů. Cikánek postupoval, udělal doknOce maturitu s vyznamenáním. To už si na tohoto černého studentíka celé město a spolužáci i profesorský sbor zvykli.
Maturitou vsak se neskončila jeho kariéra. Mladý cikánský abiturlent se totiž rozhodl, že bude ve studiích pokračovat. Určil se, že bude advokátem, protože správně vystihl, koho cikání ve svém Životě nejvíce potřebují. Chtěl nyní sám nahradit! jim náležitého obhájce při pohnáni k odpovědnosti za nějaký ten bříšek v podobě Šlohnuté slepice, kuny či králíka.
A tak z brněnské university vysel před několika roky prv ni cikánský a-advokát JUDr. Holomek ze Svatobořie, abiturient kyjovského gymnasia, stu--dováný representant cikánské rasy, dítě přírody, snědý mladiček, jenž kdysi psával latinská slovíčka na mezi a me. moroval obsah knih v polích či na prahu chatrného cikánského obydli.
Nikdo sl nedovede představit radost cikánú v celém okolí když se dověděli, že jeden z nich dotáhl to na pána.