•       S ¥■ A' Z- U • /C-I K i M 8/4 R O M 0   v- ČSR
k základním otázkám romské /cikánské/ problematiky a vymezení
společenského postavení Romů /Cíkánů/* '
Stanovisko zpracováno a projednáno společenskovědní komisí ÚV Slasti Clkánů^Romů a projednáno a schváleno-předsednictvem ŮV Svazu Cikánů * Homô dn® 1? A.: 1,97© _...... ;
_   ^fiOGHAM 'S?Ap..^lEll0//_ HOMt, v' ČSfiJ gehváleny. Ustávajícím sjezděn' této organizace 3©*; srpna 1969 se zabývári•''charakteristikouRomů • /Cikánů/ a jejích společenským postavením* Upozorňuje na složitost; této;'otáz-ky, rovněž i na to,
že tfi^ittjjoM^ .....?:®3Ŕ-3®^.33S3á^.^^lMŠ:^M±. Úkoly t'tomuto smyslu zadané politickými a vládními orgány v roôeTfôB^SSA? jsou -nesplněny a.nebyl proveden ani fundovaný vědecký výskwmv Neexistají..v této■otázce ani ucelené teoretické práce*
Svaa ^káňj^^Rogä^jedOj^^vá^^ HlžŽ-^fefS£žMžMÍ--ž2£^£2SÉží r®»ské_ pro~ blemat-iky by -byl® fbohajL^ oblastí spoleěen^kycji^vědA
zejména učes-i o národn©-stai otásce*
Mení chybou Romů samých, vzhledem k jejích společenskému postavení a úrovni, že tyt©'otázky nejsou dopracovány* Vznikem Svazu (Cikánů) - Samá a jeho výchov-nou činností však vznikl nový předpoklad a podmínky,, aby i Romové sami mohl i se v této otázce vyjádřit a angažovat se a Svaz C         jájco společenská organizace Sárodní fronty má jistě právo aspirovat na postavení«: které odpovídá počtu.a charakteristice Hornů v • naší    .zeniV ' -:- .....
ä^lM^^.^g£l^g£ígMŽ^^^SA£Š^žMl£ a právního postavení Roma má vý<~ znám nejen pro teoriím ale zejména .jako základní" východisko ..pro ^lfeMgM^?J!Ígr ^^rOTg^^jr^SematŽka^......"
i-s?tt Ro^oyé je nedostatečné« neúplné, s řadou nejasností, nepřesností, rozpaků a otevřených-'b€ázeT^~dů*sl@dktt pojetí,nedůsledností dřívějších společenských řádů, poznamenaných i diskriminačními jevy v řešení*
.grobléffijž®^^ v pojetí 'charitativním, ale zejména
složitá politíeko-spolecenská otázka tohoto početného specifického etnika (300 000 v ČSSR)
? pojetí a praktickém řešení romské_problematiky je třeba počítat s novým činitelem -'Svazem Cikanů~Roaů a v souvislosti s jeho*činností e probuzeným ' uvědoměním i dalším procesem obrození Romů v socialistickém duchu* ^jdjgkjjU-dáme tedy i větší spolupráci, a^ajinteresovanos^ Romů samých na_ řešeni vjastní Moblejatik^a, "WäitRôSu T na" řeaí izäci řeCenT~téV© "ofliky 'bl^Ve^Ta^by^pQpr~ rana« -........-.- i..;.,.-    .-vyv.;,./-, ' ;
Ye stávajících pokusech o charakteristiku Romů .je mtiohézhačnost - hovoH^/se o "pikánech"s "Cikánech*''; "občanéeh cikánského původu*^ ""Cí^á^f^iĚl - Romech"? o "národnosti cikánškJfeHaM^ '^^u^r^^m^^»£lBänotnä Orto-
grafie slova Cikán aelftT^en formální podružnost, nýbrž s i $p. &1 i z ||g z ávažnou skutečnosti není jasné8 .jak na Romy nazírat 1 ■ ;.'■"■■■*■•■■■
.« wc.ik'án'f b aalýa "e" vypovídá, že na Romy se nabírá jako Ba příslušníky sociální vrstvy, neboí jména národnís kmenová,, "etnická se píší velkými iniciálami* Navíc ve slově "cikán" přežívá opovržlivý vztah majoritní společnosti- k Romům.s vis Slovník-jazyka Českého,- Frant* Trávníček■(Kei= káaw--. symbol--lži vosti,- zlodějskosti,- toulavosti •■.***)• ....
<= ^é'afiaa eikáaskéh® původu* •= znamenáže Romům je' tolerován pouse jejich Sigp^^bytslsý původy ale jinak j som přijímáš! pouze tehdy, staa@m->lí se" sŽoiir 5inýat; aež Rosy * tedy čečay, Slováky "cikánského původu? Osáaleraí . ?sobcan cikánského původu" vyžaduj® požadavek,asimilace a tím snevažuje Vr®mstwíw jako něco* co nemá právo na ezisisncí*
- ^Gikáis*5     dasnávámeř že Romové j s©uwetn-ická* skupina"*
■= ^'Mé^l - podle nepsaného usu /zvyklostí/ se pro příslušníky národní ch a národnostních skupin užívá náavů odvozených, od jejich indigeaního jména,. tedy od Jména^ které sami používajíc Přijetím .Msvu-Rosa-iognávámej že R§m» mové mají právo existovat jako ROMOVÉ     tedy .jako náx^dnost_>
V oficiálních materiálech nejsou v ČSR Cikáni_^zatenoyáni mezi národn©^ stiT Jednía % argumentů jet že "občané cikánského .původi™ TlfsF^J~ve™vět-šíáě     uvádějí jako národnost slovenskou,, maáarskou neb©-českou* Toto tvrze« ní vychází však z paradoxní situace s." žádná romská národnost dosud.©ficíáimě usnáma aebylas Romům tedy - neubývalo nic jiného - než aby &® hlásili k torna8 eg legálne existuj e a co je oficiálně uznáno*. Navíc- je^ zcela po chopí té In^^ nehlási^íi^oJo^vá'' k znevaž eaéian pojmu ■ "eikán" { zTô5lj "t^tulSk 9 lhář Jí ,^4?3/.s.^?^*ľI^9 kaJ^Tskttplaa hlásit ke jměnu$ které sami používají a^které je pro ně ,gyrobgíg^^
Jestliže Romové v minulosti dostatečné svou romskou příslušnost nepro» jevovalij, pak to nebylo .protot: že by se necítili Romy, ale proto* že by^ li., vystavováni aslmilačním aktivitám a tlakům znevažujícím jejich etnické ^^^SÍSg^-J^LJjL 3&gyk» ^Z^^^Hj^íÍJj^ uchovávaná v normách eho"vl"sí, zvykl, projevující ve svébytné hodnotové orientaciř etickém a estetickém cítění a tradovaná ve formě folklóru*
.Asimilační tlaky legalizované a vlastně, direktivně nařízené vládním usnesením č* 502/1965 mluví v termínech jako "asimilace plánovaného a or« ganixovanéh© r®zptyls*% likvidace ,5nežád©-acíeh, cikánských soustředění" » n© víc než 5^ Romů v obci a obsahuje tendence potlačování romštiny a rom<= ského folkloru, vis. Jaroslav Suss ^Cikánská otásska v &SRSS z r4 1962, str9 53 * 124-, 11 a 10 atd*   Praxe prováděná citovaným usnesením nabývala, .na některých místech parsekučních forem* lení tedy div% že takt® omezováni, nemohli Romové svou příslušnost projevovat* A navíc romská (dělnická) inteligence v' českých zemích i na Slovensku opětovně požadovala v padesátých letech* aby se Romové mohli integrovat m ©statní společností jako svébytní etaieitou determinovaní občané, aby jako Rómově participovali na řešení své společenské situace - pokaždé byl jejich požadavek odmítnut z asimilačníeh pozic*
¥ roce 196*9 byl kritizován rozptyl, který vůbec neuspěl* Zpráva MPSV uvádí., že roptyl byl splněn na 45#t přičemž z přistěhovaných rodin se 25% vrátilo zpátky* Správa doznává, že rozptyl a násilná .asimilace vabudila.. ^dgP^^gJ®^-JuŽŽ4 u ostatnielx občanům V analýze dosavadních zpu~ ■J^^ŠJJJ^^"^]^^^ otázky" se dochází k tomu, že organizovaná asimila=>
ani rozptyl nejsou uskutečnitelné ani technicky a hlavně pr©tot že Rosové jsou natolik svým etnikem i hodnotou, (kterou mu přičítají) det©rmino= fání, že se ho nemohou a nechtějí vzdát, V samotném návrhu zásad národnost-ní politiky v ČSR se říká, že se Romům ponechají vnitřní etnické zvyklosti
baz aáailaýeh asiailačních ©patření.* Aatatlscní teadea'ce jako možná fom komunikace m®zi Romy a -©statni sp®l#šffi®äir&£ •jak© forma integrace lwft,f#éli ztroskotaly©
I r«^e J^g^bjly ttanáay Svazv jfoaŮ CSR a SSR jako složky lárodaí fronty* R&n^^toáfbjló umes2;něn@s poprvé v historii t; aby participovali na reséať. vlastní společenské situace* A tím také byla poprvé v hisj^rii_ááaa R@mům
£hju-- že přihlášení s® k vlastní národnosti bud® znamenat cestu á@ koncentračního tábora íyis"2»"svetová válka)t že bude znamenat zákaz p@bytusseb© alespoň zesměšnění či soucitné blahosklonné přezírání. Zároveň jim bylo přiznán© právo účasti na veřejném životě ve prospěch našeho zřízení* Tat® a#»á situace trvá teprve přes půl roku2a tu dobu získaly oba^Syazj^l^ž . ■, JA :      či e@jl a to při minimálních možno s t ach a^ľta^nT^ä^bitp^ocí
masově sdělovacích prostředků«■ Bylo dosaženo řady dobrých výsledků i na ůse~ ku společenské -výchovy a kultury,
Ys&laáem k dmmmfsí výsledkům a k jednoznačnému přihlášení se k prograawa Národní fronty a k mmtaí KSlTjak© jediné vedoucí síly ve státě (víz přtólá* Saní Ustávajícího sjezdu 30.8^9-69)$''Svaz Cikááfi-Hoaů může aspirovat í aa~"tot afey E#a@vé byli 'uznáni jako národnost. Statut národnosti chápeme jako stáM^ j^saci práva ásígtova.t. se ..svou etnickou determinací^.svébytnosti - tedy se rrllmll^ ".^gl-t^.^rav^_k^@jľé_ poživa
každá skupina" v SSSR dostatečně početná a dostatečné odlišná od ostatních.'
X37==^^Tmů-'sár^JSÍ^W^ŘMm^^^íů^^^^M^éh/m^ druhém místě -I).
»TVLASTHX JAZYK (romština),,, kterým hovoří převážná většina Romů*.Romština by« la dosud podceněna nejm jako etnická'determinace. Romů, ale tím i jako inte* grační"£akt#f« Nepřímý ukazatel svědčící o roli romštiny mezi Remy je 8i>s£ rosjskýcfe iiM$" které neáoehoáí základní devítiletou školu, z toho 38,9&. dokončí poms® patom iřídW Zpráva MPSY doznává^ že hlavní příčina sip|f##pě« efi» jďsefsnalost vyučovacího jasyka » c®ž J§ s»žno formulovat iogičtějií stvýmživámí-reiaštíay -jak©-potenciálního Jazyka alespoň v několika počátečních tříiáeh-sáklaéní devítiletá šfclyV " ; "' -
- kromě jazyka jsou Romové determinování"svébytnými NORMAMI CHOVÁNÍ, ZffKLO* SfHI, POSTOJI, HGDNQTO¥O0 ORIENTACÍ, ŽIVOíNfK STYLEM, souvisejícím ae spaci-riekou éirukturoa rodiny, rodu-, která se utvářela v průběhu komunikací uvnitř skupiny a nabývala existenciální hodnotu tím větší, čím byli Romové isolová-
ni, diskriminováni, distancováni* •
- jako každá skupina vázaná vnitřními komunikacemi a specifickou komunikační symbolikou, mají i Romové formy,, ve kterých uchovávají svá sdělenít svou spe-cifickí' *Istorickou zkušenost $ své životní pocity í své uvědomSaí pro budou* mi $eT»tm®'i n Soraů plní tuto funkci přenosné {tradovatelné) formy svébytný FOLKJEiOR* Tím se folklor a jazyk stávají gárovel kreativní hodnotou a do jisté aíry.í kreativní determinantou, neboi myslet a tvořit lze pouze v důvěrně známá komunikační- symbolice*
- jako hlavní n á m i t k a   proti přiznání charakteru národnosti se uvádí ne-existence národního uzeíeí* Xioaaíváme se?"ž® tento fakt by v socialistické^ státě • podobně jako v Sovětském svazu/ kde Romové jsou v počtu 1?3 000 uznáni jako národnost, - neměl mít místo*' Naopak by měl svědčit pro to, že českoslovenští Romové neasp.jyu^i na' g vlál taj postay_aaí« opírající se na příklad
© romská území at^^^^Ig^^^^rW^^ď^^^|f*CreaÍtiaa jen jako pomocný vyeč@vaeí ■ jazyk aež m áětr~iauci™^Sty neb® slovensky) 9 ani asžádaji právo M^Í^M^Ml^J,...? ařadech^ u soudna jind®ä
¥ oficiálních materiálech bývá po tížíváno jako nejn&léh&vějšího úkolu termínu "z«ivilizování" vnějšího projevu, zejména rodinného života Romů. Co si představovat pod tímto zcivilizeváním rodinného života. Může to znamenat i rozptyl, sterilizace a jiné "civilizační" zásahy do rodinného života*'- Nehledě na to,- že výraz "zcivilízování'* symbolizuje manipulátor-ský přístup, vylučuje participaci Romů samých na "sebezcivilizování% Pg^lyJggLj§gl^e_ socializace"těch RgjaůA. kteří dosud sdílejí postavení aeínt^gravané{vrstvy^      možná pous@ý budou-lí respektovány jejich etníe-. ké determiaae®a- kterých se nemohou^a ani nechtějí vzdát*
Je pravda, že v důsledku omezených minulých komunikací vnějších a vnitřní ch, v důsledku kastcvního postavení Romů9; které znemožňovalo společenskou diferenciaci / p£ ticipáci na různých.-právech | společnosti (v minulých dobách m*j. i právo na vzdělání), je'romština omezena svou dosavadní pou-žívanosti v nediferencovaných komunikačních sférách1 a navíc není stabili-. ^lÉ^....3Rl3Jl^íS^.JíPT^ollz ^° ovšem vůbec neznamená}. že není pmSit'elnä \bmt kde její současny stav je schopen plnit komunikační f maket.* Také to neznamená e-že používáním se romština nemůže případně vyvíjet jako kterýkoli jiný-jazyk-na-světě,.........
Tím chceme říci, že status národnosti chápeme jako právo uplatňovat své "národnostní** determinace tou měrou," jakou jsou použitelné a tou měrou, . j akou ■ si- Romové - sami - budou ■ přátStatus národnosti chápeme tedy -jako   p rá-g..JL_a.    JfcjLlJL J..g^P_..r.-4 í ~ r - e ■ k -1 - i- v u, ■
Domníváme seže'přiznání nezdaru asimilačních snah a upuštění od násilných asimílačních zásahů je zároveň přiznáním etnických determinant Romů jako optimálních možných faktorů integrace. Tím jsou vlastně Romové nepřímo uznáni jako národnost v neformálním slova smyslu, navíc praktická opatření v řešení romské problematiky mají tento charakter. Domníváme se, že "uznání romské národnosti í ve formálním sleva smyslu, tedy přidělením statutu národnosti by byly vytvořeny větší předpoklady pro to, aby Romové participovali na řešení své společenské situace, aby se cítili jako skutečně rovnoprávní občané ČSSR. (20. článek Ústavy z r. 1960 jak je vidět rovnoprávnost nezajistil, jinak by nemohlo být vydáno asimilační usnesení č. 502/1965). Uznáním statutu národnosti by také ostatní obyvatelé £5XBgQ^^íJ^-^-9S.,„aa        spoluobčany«. Pro Romy by také bylo vytvořeno právo mimo uznávaná práva socialistického občana existovat také s tím, čím jsou determinováni a ur y ch l i. < by j5 e procps_ s g> ci aligt í cké iš t e j^a© é Ro-mů se společnosti. Nelze pod c en ít~i ^vyznám poli t "i ckSSôTaSnTa upero enT~"~ sebevědomí Romů jako plnoprávných občanů tohoto státu.
e jí ho praktického řešení. Roz-ako politický požadavek.
jen vytýčit naše stanovisko k otázce charakteristiky společenského a právního vymezení postavení Romů a respektování jejich specifického etnika. Doceňujeme také nutnost resjaakj^
.gÍtuMí-_^šeho stáfrsu' Jde nám aejména o "účelné^ efektívni a rychlej^T^e-Ř3Sá.mŘÉŘ P.„£?i^ É^Jjj^Z-gg- Pill.é... naší akt i vrií s po i apr áge» Jsme iLpres ved_5en_i^
Že.....bjude_vycháaenoiise všech předpokladů spraV@dlivé^S7ai humánního řešení
romské' problematiky tak, aby ^e Romové stáli plně platnými socialistický-ml občany našeho státu.
Brno   dne 22»4»1970