NOMINA II. status rectus a status constructus - existují dva zvláštní nominální tvary, které se funkčně liší a mají i odlišné skloňování A) STATUS RECTUS = tvar plné deklinace B) STATUS CONSTRUCTUS = tvar neúplné deklinace - nemá úplnou deklinaci - užívá se jen v případě, že se na něho váže: 1) tvar v genitivu bēl bītim „pán domu“ 2) závislá (vedlejší) věta bīt īpušu „dům, který postavil“ 3) sufigované osobní zájmeno bēl-šu „jeho pán“ PÁDOVÉ TVARY STATU CONSTRUCTU A) před jménem v genitivu nebo před závislou větou 1) v singuláru – obvykle jediný tvar pro všechny pády 2) v duálu – dva tvary: pro nominativ a pro genitiv-akuzativ 3) v plurálu – dva tvary: pro nominativ a pro genitiv-akuzativ B) před sufigovaným zájmenem 1) v singuláru – dva tvary: pro nominativ + akuzativ a pro genitiv 2) v duálu – dva tvary: pro nominativ a pro genitiv-akuzativ 3) v plurálu – dva tvary: pro nominativ a pro genitiv-akuzativ TVARY STATU CONSTRUCTU V SINGULÁRU – před jménem v genitivu nebo před závislou větou 1) MASKULINUM zakončení kmene mužského rodu tvoření tvaru statu constructu -VK-um → -VK-Ø -V[1]K[1]K[2]-um → -V[1]K[1]V[1]K[2]-Ø (K)VK[1]K[1]-um → (K)VK[1]K[1]-i -KV(K)KVK[1]K[1]-um → -KV(K)KVK[1]-Ø 2) FEMININUM zakončení kmene ženského rodu tvoření tvaru statu constructu -V(K)K-Vt-um → -VK-Vt-Ø -KV-t-um → -KV-t-Ø (K)VK-t-um → (K)VK-a-t-Ø KeK-t-um → KeK-e-t-Ø -KVK(K)VK-t-um → -KVK(K)VK-t-i 3) OSTATNÍ TVARY U OBOU RODŮ TVARY STATU CONSTRUCTU U OBOU RODŮ V DUÁLU – před jménem v genitivu nebo před závislou větou TVARY STATU CONSTRUCTU U OBOU RODŮ V PLURÁLU – před jménem v genitivu nebo před závislou větou - plurálu je status constructus užíván zřídka - bývá nahrazován tvary singuláru: bēl ḫubullim „pán dluhu“ = „věřitel“ (sg.)/ „věřitelé“ (pl.) TVARY STATU CONSTRUCTU V SINGULÁRU – před sufigovaným zájmenem 1) nominativ a akuzativ a) všechny kmeny kromě kmenů končících na reduplikovaný konsonant a feminin, jejichž tvar statu constructu (před jménem v genitivu nebo před závislou větou) končí na –i - totožné tvary jako u statu constructu před jménem v genitivu nebo před závislou větou b) kmeny končící na reduplikovaný konsonant a feminina, jejichž tvar statu constructu (před jménem v genitivu nebo před závislou větou) končí na -i - mezi kmen statu constructu a sufigované zájmeno se vloží vokál -a- (= epentetický vokál) - pokud kmen statu constructu končí na vokál -i-, tento vokál odpadá 1) MASKULINUM zakončení kmene mužského rodu tvoření tvaru statu constructu tvoření tvaru statu constructu před sufigovaným zájmenem (K)VK[1]K[1]-um → (K)VK[1]K[1]-i → (K)VK[1]K[1]-a- -KV(K)KVK[1]K[1]-um → -KV(K)KVK[1]-Ø → -KV(K)KVK[1]K[1]-a- 2) FEMININUM zakončení kmene mužského rodu tvoření tvaru statu constructu tvoření tvaru statu constructu před sufigovaným zájmenem -KVK(K)VK-t-um → -KVK(K)VK-t-i → -KVK(K)VK-t-a- 2) genitiv - tvar statu constructu v genitivu před sufigovaným zájmenem je totožný s tvarem kmene ve statu rectu a mezi kmen a sufigované zájmeno se vkládá vokál -ī- 1) MASKULINUM 2) FEMININUM TVARY STATU CONSTRUCTU V PLURÁLU – před sufigovaným zájmenem 1) nominativ a akuzativ A) MASKULINUM - všechna podstatná jména mají tentýž tvar jako ve staru constructu před jménem v genitivu nebo před závislou větou - všechna (i zpodstatnělá) přídavná jména (tj. s koncovkami –ūtum, -ûtum) ztrácí koncovou mimaci -m a koncový krátký vokál -u- se dlouží na -ū- šībūt-um „svědectví; stáří“ šībūt (status constr.) šībūt-ū-šu „jeho stařešinové/stařešiny“ B) FEMININUM - všechna podstatná a přídavná jména (tj. s koncovkami -ātum/-âtum/-ētum) ztrácí koncovou mimaci -m a koncový krátký vokál -u- se dlouží na -ū- šarrāt-um „královny“ šarrāt (status constr.) šarrāt-ū-šu „jeho královny“ bēlēt-um „paní“ bēlēt (status constr.) bēlēt-ū-šu „jeho paní“ 2) genitiv - tvar statu constructu v genitivu před sufigovaným zájmenem je totožný s tvarem kmene ve statu rectu a mezi kmen a sufigované zájmeno se vkládá vokál -ī- TVARY STATU CONSTRUCTU V DUÁLU – před sufigovaným zájmenem - tvar statu constructu před sufigovaným zájmenem je totožný s tvarem kmene ve statu constructu před jménem v genitivu nebo před závislou větou, tj. odpadá koncové -n ze tvaru statu rectu 1) nominativ - totožné tvary jako u statu constructu před jménem v genitivu nebo před závislou větou status rectus status constr.+gen. status constr. + suf. zájmeno nominativ ubān-ān „(oba) prsty“ ubān-ā ubān-ā-šu „(oba) jeho prsty“ īn-ān „oči“ īn-ā īn-ā-šu „jeho oči“ šēp-ān „nohy“ šep-ā šēp-ā-šu „jeho nohy“ 1) genitiv a akuzativ - totožné tvary jako u statu constructu před jménem v genitivu nebo před závislou větou status rectus status constr.+gen. status constr. + suf. zájmeno gen. + akuz. ubān-īn „prstů/prsty“ ubān-ī ubān-ī-šu „jeho prstů/prsty“ īn-īn „očí/oči“ īn-ī īn-ī-šu „jeho očí/oči“ šēp-ēn „nohou/nohy“ šēp-ē šēp-ē-šu „jeho nohou/nohy“ PŘEHLED FLEXE STATU CONSTRUCTU STATUS CONSTRUCTUS KMENŮ KONČÍCÍCH NA VOKÁL A) kmeny končící na všechny vokály kromě -i a –ī - mají ve statu constructu před sufigovaným zájmenem plnou deklinaci B) kmeny končící na vokály -i a –ī - mají ve statu constructu před sufigovaným zájmenem jen jediný tvar STATUS CONSTRUCTUS NĚKTERÝCH JINÝCH KMENŮ - některá podstatná jména mají ve statu constructu před sufigovaným zájmenem také plnou deklinaci abum „otec“ mārum „syn“ aḫum „bratr“ bīšum „majetek“ emum „tchán“ POSTAVENÍ PŘÍVLASTKU U GENITIVNÍHO SPOJENÍ - přídavné jméno stojí za genitivním spojením, ať se vztahuje ke kterémukoli členu tohoto spojení - přívlastek se shoduje v rodě, čísle a pádě s tím členem genitivního spojení, ke kterému se vztahuje eqel šeʾim ešram iddin „daroval obdělané obilné pole“ = „pole obilí obdělané daroval“ warkat mutim pānîm „záležitost dřívějšího manžela“ GENITIVNÍ SPOJENÍ O VÍCE ČLENECH - objevuje se jen zřídka - členy spojení stojí za sebou ve tvaru statu constructu a poslední člen spojení je ve statu rectu v genitivu lēt mār awīlim „tvář syna avíla, tvář avílova syna“ warkat bīt mūtim „dědictví domu manžela“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ - lze ho použít místo genitivního spojení – často z těchto důvodů: a) následovalo by za sebou více členů ve statu constructu b) nejednoznačnost tvaru statu constructu (např. v plurálu maskulin) c) ze syntaktických důvodů - místo statu constructu se použije tvar statu rectu u řídícího členu a následný přívlastek v genitivu se připojí pomocí samostatného zájmena ša GENITIVNÍ SPOJENÍ SE STATEM CONSTRUCTEM: warad awīlim „otrok avíla“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ: wardum ša awīlim „otrok avíla“ GENITIVNÍ SPOJENÍ SE STATEM CONSTRUCTEM: ana warad awīlim „otrokovi avíla“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ: ana wardim ša awīlim „otrokovi avíla“ GENITIVNÍ SPOJENÍ SE STATEM CONSTRUCTEM: šarrū mātim „králové země“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ: šarrū ša mātim „králové země“ GENITIVNÍ SPOJENÍ SE STATEM CONSTRUCTEM: ana mārī mārat awīlim „synům avalovy dcery“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ: ana mārī ša mārat awīlim „synům avalovy dcery“ GENITIVNÍ SPOJENÍ SE STATEM CONSTRUCTEM: eqel šeʾim ešram „obdělané pole obilí“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ: eqlam ešram ša šeʾim „obdělané pole obilí“ GENITIVNÍ SPOJENÍ SE STATEM CONSTRUCTEM: ana numāt bēl bītim „na majetek vlastníka domu“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ: ana numātim ša bēl bītim „na majetek vlastníka domu“ GENITIVNÍ SPOJENÍ SE STATEM CONSTRUCTEM: ana šibūt šeʾim u kaspim „svědectví o obilí a stříbře“ OPIS GENITIVNÍHO SPOJENÍ: ana šibūtim ša šeʾim u kaspim „svědectví o obilí a stříbře“ STATUS ABSOLUTUS - termín pro označení některých tvarů statu constructu (u substantiv a číslovek) nebo stativu (slovesného tvaru) - označují se jím: a) některé tvary číslovek ČÍSLOVKA + POČÍTANÝ PŘEDMĚT šalaš sât qêmum „tři súty mouky“ ešrā mana kaspum „dvacet min stříbra“ b) některé výrazy množství (singulativní) uṭṭetum „zrno“ → uṭṭet „jediné zrno“ šalšum „třetina“ → ana šaluš „na jednu třetinu“ šattum (f.) „rok“ → šanat „jediný rok“ c) některá lexikalizovaná spojení dārum „věčnost“ → ana dār „navždy“ šanānum „rovnost“ → lā šanān „nesrovnatelně“ ṣeḫrum „malý“; rabûm „velký“ → ṣeḫer rabi „malý (a) velký“ zikarum „muž“; sinništum (f.) „žena“ → zikar sinnaš „muž (a) žena“