Jsou předměty zajímavé a jsou předměty méně zajímavé. Zde praxe. pozadi4 Sociálně pedagogická činnost v neziskovém sektoru Zimní semestr 2013 pozadi4 Informace o kurzu •František Svoboda •Kontakt: gert@seznam.cz •Konzultační hodiny: Čtvrtek 17:20-18:00 •Požadavky k zápočtu: –sepsání a obhájení žádosti o grant na projekt existující či imaginární neziskové organizace – –Odevzdání nejpozději v den zápočtového testu v elektronické i v papírové podobě. – –Zápočtový test pozadi4 Literatura • • •Rektořík, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress 2010 • •Legislativa: zákon 83/1990 Sb. o sdružování občanům, zákon 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech, zákon 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, (resp. NOZ), zákon 3/2002 Sb. o svobodě náboženské víry • pozadi4 Literatura •Drucker, P.F.Řízení neziskových organizací. Praha: Management Press, 1994 • •Bárta, J. Strategické plánování pro neziskové organizace. Praha: NROS, 1997 • •http://portal.gov.cz/ •http://www.e-cvns.cz/ •http://www.neziskovky.cz/ •http://obcanskyzakonik.justice.cz/ • pozadi4 Prostor pro působení neziskových organizací • •Ve společnosti vedle sebe existují: •Podniky a organizace státu •Podniky soukromé, vydělávající peníze a rozdělující zisk mezi vlastníky •Organizace tzv. neziskové, nevládní, občanské, které neprodukují zisk, a pokud ano, vracejí ho zpět na realizaci záměru, za kterým vznikly. pozadi4 Neziskový sektor v ČR •V České republice existují 4 základní právní •formy neziskových organizací • •Občanské sdružení (spolky) •Obecně prospěšná společnost (ústavy) •Nadace a nadační fond •Církevní právnické osoby pozadi4 Občanské sdružení a obecně prospěšné společnosti pozadi4 Občanské sdružení •Zakládá se podle zákona 83/1990 Sb. •NOZ §214-302 – NOVĚ SPOLEK •Je typem právnické osoby, umožňujícím občanům svobodně se sdružovat za libovolným účelem • NOZ se spolu s dalšími předpisy (zejm. zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob; „ZoVR“[4]) snaží tyto nedostatky napravit, což s sebou pochopitelně přináší i vyšší nároky na rozsah právní úpravy. Namísto dosavadních 22 paragrafů ZoSO tak bude nutné od 1. 1. 2014 hledat právní úpravu spolků mezi §§ 214 – 302 NOZ.[5] Doplňkově (tj. subsidiárně) bude navíc třeba využívat i obecná ustanovení o právnických osobách (§§ 118 – 209) a korporacích (§§ 210 – 213).[6] Systematika NOZ je totiž stavěna důsledně na principu od obecného ke konkrétnímu. V rámci spolkové části jsou tak uvedena pouze ta ustanovení, která je odlišují od institutů (z hlediska obecnosti) jim nadřazených. Pokud v ní tedy např. nelze nalézt ustanovení o výkonu funkce statutárního orgánu, je třeba aplikovat ustanovení o péči řádného hospodáře (§ 159) stanovené obecně pro všechny právnické osoby. pozadi4 Kde se s o.s. setkáváme? •Všude tam, kde je potřeba jednoduše legalizovat sdružení osob • pozadi4 Zakladatelem •… může být kdokoliv •Sdružení jsou právnickými osobami •Občané mají právo se svobodně sdružovat •K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu … •… některá sdružení však nejsou státem povolena •Založení shodou zakladatelů na stanovách nebo ustavením na členské schůzi pozadi4 Založení spolku • •Stanovy –Název a sídlo spolku –Účel spolku –Práva a povinnosti členů vůči spolku –Určení statutárního orgánu •Založení shodou zakladatelů na stanovách nebo ustavením na členské schůzi pozadi4 Vznik •Sdružení vzniká registrací (dnem zápisu do rejstříku u rejstříkového soudu) •Návrh na registraci podává tzv. přípravný výbor •Návrh se podává Ministerstvu vnitra ČR, které provádí řízení o registraci •Registrace je udělena, pokud jsou splněny zákonné podmínky •Při změně stanov již existujícího sdružení je třeba pozměněný text předat ministerstvu • • Není-li spolek do třiceti dnů zapsán bez důvodu, pak se považuje za vzniklý pozadi4 Ostatní nařízení •Pobočné spolky •Členem spolku může být právnická osoba •Orgány spolku – statutární orgán, nejvyšší orgán (např. členská schůze), případné rozhodčí komise, kontrolní komise a jiné (podle stanov) • • •www.mvcr.cz • • pozadi4 Zánik sdružení •Buď dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením (fúzí) nebo rozdělením •Pravomocným rozhodnutím Ministerstva (soudu) o rozpuštění • •Při zániku se provede majetkové vypořádání –Zrušení s likvidací – soupis majetku, po uhrazení dluhů nabídka jinému spolku, obci, kraji 1) Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména je-li jejím účelem a) popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, b) rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, c) podpora násilí nebo d) řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění. (2) Zakazuje se založit právnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, ledaže se jedná o právnickou osobu zřízenou zákonem, jíž zákon ozbrojení nebo vytvoření ozbrojené složky výslovně dovoluje nebo ukládá, nebo o právnickou osobu, která nakládá se zbraněmi v souvislosti se svým podnikáním podle jiného právního předpisu, anebo o právnickou osobu, jejíž členové drží nebo užívají zbraně pro sportovní nebo kulturní účely či k myslivosti nebo k plnění úkolů podle jiného právního předpisu. Nebo pokud podniká a zisk nepoužívá k činnosti spolku. pozadi4 Výdělečná činnost občanských sdružení (spolků) •Sdružení nejsou zakládána za účelem dosažení zisku ….avšak mohou k posílení své finanční soběstačnosti vyvíjet výdělečnou činnost (nejen podnikání) •Právní řád ČR podnikání sdružení nezakazuje, sdružení mohou podnikat nebo vyvíjet výdělečnou činnost, pokud to jejich stanovy nezakazují •Ve stanovách musí být rozdělení na činnost hlavní (neziskovou) a činnost vedlejší (výdělečnou) •Pokud vedlejší činnost má znaky podnikání, je třeba získat živnostenské oprávnění •Hospodářské aktivity lze od spolkových oddělit založením jiné právnické osoby (s.r.o. nebo a.s.) pozadi4 Obecně prospěšná společnost (ústav) •Zakládá se podle zákona 248/1995 Sb. •Je typem právnické osoby založené za účelem poskytování obecně prospěšných služeb „za předem stanovených a pro všechny stejných podmínek“. •Hospodářský výsledek (zisk) musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb. •Podle NOZ nebude možné zakládat, obdobou budou tzv. ústavy • Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Uveďme několik příkladů OPS. Kultura: Viola, o.p.s., Pražská komorní filharmonie, o.p.s., Český filharmonický sbor Brno, o.p.s. Sport: Plavecký bazén Jablonec nad Nisou, o.p.s. Městské služby: Městské informační centrum Ostrava, o.p.s. pozadi4 Kde se s o.p.s. setkáváme? •OPS jsou nejčastěji zakládány v oblasti školství (řada soukromých škol zvolila formu OPS), v oblasti kultury (divadla, orchestry, galerie, knihovny) nebo v oblasti sociální péče. Postupně se začíná tento typ neziskové právnické osoby rozšiřovat i do oblasti zdravotnictví - OPS působí jako nestátní zdravotnická zařízení. caput 16.8.2006 I obce či stát jako právnické osoby mohou být zakladateli tohoto typu právnické osoby. Rovněž stát může být zakladatelem OPS. Zákon č. 248/1995 Sb. poskytuje zakladateli významná práva. Může jmenovat členy správní rady, která je statutárním orgánem OPS, a dozorčí rady, jež je kontrolním orgánem OPS. Tak může přímo ovlivňovat činnost OPS. Zakládací listina je významným dokumentem, jemuž by měl každý zakladatel OPS věnovat maximální pozornost. V zakládací listině může vymezit rozhodovací pravomoci správní rady, pozici a rozhodovací pravomoci ředitele v rámci běžného řízení OPS, určit organizační strukturu nebo alespoň její rámec. Vkládá-li zakladatel do OPS při jejím založení majetek, může stanovit, že tento majetek nebo jeho část nelze po celou dobu existence OPS zcizit nebo zatížit. Je-li zakladatel jeden, zpracuje zakládací listinu ve formě notářského zápisu notář. Není však dobře spoléhat na to, že notář vypracuje text. Raději proto připravte text, který notář převede do formy notářského zápisu. Jsou-li zakladatelé dva a více, sepíší spolu zakládací smlouvu, kterou podepíší a podpisy ověří. pozadi4 zakladatelem •…může být každá fyzická nebo právnická osoba. • •O.p.s. se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. •Ústav se zakládá zakládací listinu nebo pořízením pro případ smrti •Vzniká zápisem do veřejného rejstříku (1) Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název ústavu a jeho sídlo, b) účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, d) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a e) podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu. (2) Zřídí-li zakladatelské právní jednání dozorčí radu, uvedou se v něm počet členů dozorčí rady a jména i bydliště jejích prvních členů. ad b) Název obecně prospěšné společnosti musí obsahovat slova "obecně prospěšná společnost" nebo zkratku "o.p.s.". Název OPS musí být zvolen tak, aby nevyvolával možnost záměny s jinou právnickou osobou. Sídlo OPS musí být uvedeno plnou adresou. Sídlo musí být v nebytových prostorech. ad e) OPS může být založena na dobu určitou stanovenou uplynutím určité doby nebo splněním určitých podmínek, nebo na dobu neurčitou. ad f) U správní rady lze stanovit vedle pouhého uvedení jmen, příjmení, rodných čísel a místa trvalého pobytu jednotlivých členů i způsob usnášení se, určení záležitostí, o nichž je správní rada oprávněna rozhodovat nad rozsah stanovený § 13 zákona; může zde být vymezeno právo účasti zakladatele na jednání správní rady. Členem správní rady může být podle § 10 odst. 3 pouze fyzická osoba, která je bezúhonná, má způsobilost k právním úkonům a není ani ona sama, ani osoby jí blízké v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k OPS. Blokační ustanovení příbuzenskými vztahy pravděpodobně upraví novela zákona tak, že členem správní a dozorčí rady nesmí být osoba, která je v příbuzenském vztahu k některému z vedoucích pracovníků OPS. ad g) Způsobem jednání správní rady se rozumí postup, jakým správní rada vystupuje jménem OPS navenek. Zde existuje mnoho variant řešení, např. "Jménem společnosti jedná předseda správní rady ve všech věcech samostatně", nebo "Jménem společnosti jednají vždy dva členové správní rady společně". ad i) Z praxe jsou známy případy, kdy OPS byla založena, aniž do ní zakladatelé cokoliv vložili. Nejednoznačné ustanovení zákona vede k tomu, že většina soudců pojímá vklad jako povinnost. Z praxe doporučuji vložit jistý minimální vklad, pokud se nechcete vystavit nebezpečí zamítnutí návrhu na zápis do rejstříku. Ze soudní praxe víme, že soudy bez problémů akceptují vklad zakladatele ve výši 500 korun. Novela zákona o OPS upraví nepřesné vymezení povinnosti vkladu zakladatele. ad j) Zákon v § 20 a 21 upravuje povinnost OPS vydávat každoročně výroční zprávu o činnosti a hospodaření OPS. Zpráva musí být veřejně přístupná. Způsob zveřejnění stanoví OPS v zakládací listině. Nejrozšířenější způsob zveřejnění výroční zprávy je její zpřístupnění v sídle společnosti v pracovní dny v konkrétně určených hodinách. ad c)-d) Druh poskytovaných služeb a stanovení podmínek jejich poskytování je nejdůležitější částí zakládací listiny. Z praxe soudů je třeba poukázat na to, že soudci velmi často požadují, aby zakladatelé pro ty služby, jež jsou poskytovány za úplatu, doložili živnostenské oprávnění. Samo získání živnostenského oprávnění většinou nečiní problémy. Na služby OPS, které odpovídají živnostem vázaným a koncesovaným, musí zakladatel k zápisu do rejstříku doložit získání živnostenského listu, resp. koncese. Uveďme si praktický příklad: OPS, která působí v oblasti sociálních služeb, chce jako obecně prospěšnou službu zajišťovat přípravu dietních pokrmů pro konkrétní indikace. Živnostenský úřad však trvá na tom, že se příslušná živnost musí nazývat "hostinská činnost". Jaké se doporučuje řešení? Do zakládací listiny zakotvit dva články. V jednom bude uvedeno, že společnost zajišťuje jako službu hostinskou činnost, a v druhém, že v podmínkách OPS se hostinskou činností rozumí příprava dietních pokrmů pro nemocné s konkrétním onemocněním. pozadi4 Zakládací listina nebo smlouva musí obsahovat : a)název a sídlo ústavu; b)Vymezení činnosti ústavu c)Údaj o výši vkladu či o nepeněžním plnění d)Počet členů a adresy členů správní rady e)Podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se do statutu f) f)c) druh obecně prospěšných služeb, které OPS bude poskytovat; d) podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb; e) dobu, na kterou se OPS zakládá; f) jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů správní rady; g) způsob jednání správní rady; h) jméno, datum narození a trvalý pobyt členů dozorčí rady; i) hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem; j) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření OPS. pozadi4 • •Založení zakládací listinou, vznik zápisem • •Zápis nemá stanovenu lhůtu • •Návrh na zápis se podává na rejstříkový soud spolu s doklady prokazujícími splnění podmínek stanovených zákonem •Návrh na zápis musí být u rejstříkového soudu podán do 90 dnů od podpisu zakládací listiny. Řízení před soudem trvá od několika týdnů do několika měsíců relativní neplatnost - když ředitel nakoupí za více jak dva miliony, je to nepatné, pouze pokud se proti tomu ozve správní rada nebo zakladatel. pozadi4 •O.p.s. má povinně správní radu, dozorčí radu a ředitele. •Statutárním orgánem je ředitel. •Správní rada dává souhlas k větším majetkovým změnám. •Dozorčí rada není u ústavu povinná pozadi4 Zánik o.p.s. •O.p.s. zaniká dnem výmazu z rejstříku • •Zánik může být s likvidací nebo bez likvidace účel vzniku: u OPS obecná prospěšnost, u OS prosazování zájmů svých členů, jakkoli samy o sobě mohou být také obecně prospěšné způsob vzniku: OPS vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností vedeného rejstříkovým soudem, kdežto OS vzniká registrací MV. To, že vznik OS je běžně otázkou cca dvou týdnů, zatímco zápis OPS trvá měsíce, je při zakládání neziskovky dobré vědět. OPS se vznikem osamostatňuje od svých zakladatelů. V případě OS toto neplatí, zakladatelé jsou většinou (jakkoli nemusí být) zastoupeni ve volených orgánech sdružení rozdílná organizační struktura: orgány OPS jsou vždy správní rada nezávislá na zakladatelích, nepovinně ředitel a v zákonem stanovených případech dozorčí rada, u OS je možné orgány navolit a pojmenovat v souladu se stanovami, běžně bývá statutárním a zároveň výkonným orgánem předseda a vrcholným orgánem členská schůze nebo valníé shromáždění). S tím souvisí i počet členů (u OS může jít o stovky v případě zájmových aktivit, např. sportovní klub, OPS jako organizace s hierarchickou strukturou včetně zaměstnanců členy nemá) počet zakladatelů organizace: u OPS postačí jeden subjekt – fyzická nebo právnická osoba, OS musí založit nejméně tři zakladatelé, z nichž alespoň jeden je starší 18 let) státní příslušnost zakladatelů: u OPS může být i cizinec, případně i právnická osoba se sídlem mimo ČR, u OS musí jít o občany ČR); Vedení účetnictví: u OPS podvojné vždy, pokud provozuje doplňkovou činnost nebo jejíž celkové příjmy (výnosy) v předchozím roce dosáhly tři miliony Kč nebo je-li příjemcem státních dotací, OS musí vést podvojné účetnictví tehdy, pokud podniká nebo pokud jeho celkové příjmy ze všech činností (tedy i z činnosti hlavní) v předchozím roce dosáhly tři miliony Kč, což bude v praxi spíše výjimkou platí do 1.1. 2007???? pozadi4 Rozdíly mezi spolkem a ústavem •Účel vzniku •Způsob vzniku •Rozdílná organizační struktura •Počet zakladatelů organizace •