ČÁST II: EPIZODICKÁ A SÉMANTICKÁ PAMĚŤ DEKLARATIVNÍ A PROCEDURÁLNÍ PAMĚŤ AMNÉZIE MIMOŘÁDNÁ PAMĚŤ PAMĚŤ V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ AUTOBIOGRAFICKÁ PAMĚŤ OČITÁ SVĚDECTVÍ TEORIE SCHÉMAT Paměť Epizodická a sémantická paměť —Tulving 1972 —epizodická paměť – ukládání událostí a poznatků o nich, osobní minulost; autonoetické vědění —sémantická paměť – fakta, znalosti o světě, významy slov, pravidla… — —doklady z neuropsychologických studií (pacient KC), studie se zobrazovacími technikami Deklarativní a procedurální paměť —Tulvingův třetí systém dlouhodobé paměti – procedurální —Cohen a Squire (1980) – deklarativní vs nedeklarativní paměť —deklarativní – explicitní, “vím, že …” - sémantická a epizodická —nedeklarativní – implicitní; různé typy: procedurální (“vím, jak…”), podmiňování, priming, habituace… Amnézie —retrográdní vs anterográdní amnézie — —významně častěji postižena deklarativní paměť oproti procedurální — —metodologické problémy u studié amneziků Mimořádná paměť —Lurija: Malá kniha o velké paměti (1973) — —mnemonici – někdy vrozené schopnosti, často ale uplatnění strategií Paměť v každodenním životě —posun od metafory skladiště k metafoře korespondence — —ekologická validita laboratorních výzkumů ¡reprezentativnost ¡zobecnitelnost —předmět zkoumání, metoda a prostředí studií Autobiografická paměť —paměť na události vlastního života —kalendář událostí —deníkové záznamy —3 úrovně autobiografické paměti ¡životní události ¡obecné události ¡vzpomínky vázáné k události —časový faktor ¡infantilní amnézie ¡vzpomínkový boom (dospívání a raná dospělost) Zábleskové vzpomínky —události, které jsou překvapivé a zvýší úroveň aktivace organismu —vzpomínky jsou uchovány mnohem detailněji (vztah mezi emocionálností prožitku a živostí vzpomínek) —zapamatování: zdroje, místa, co subjekt dělal, emocí, následné reakce —nižší objektivní přesnost vzpomínek —časté opakování — Očitá svědectví —faktory zkreslení ¡konfirmační zkreslení ¡snaha vyhovět tazatelům ¡vliv emočního stavu ¡metoda dotazování ¡uspořádání identifikace pachatele —základní a rozšířené kognitivní interview —spolehlivost svědecké výpovědi – experimenty Loftusové, Millera a Burnsové (1978) —http://www.youtube.com/watch?v=SP8kJ5A5xU8 — — Teorie schémat —Bartlett (1920) – vybavování celých textů —příběhy, které vyvolávaly konflikt mezi obsahem příběhu a očekáváním zkoumaných osob —kulturně podmíněné pochopení, očekávání a předchozí znalosti měly vliv na reprodukci —zapamatování a vybavení ovlivňují schémata ¡organizované struktury mentálních reprezentací lidí, objektů, událostí nebo situací pomáhající nám při kognitivních operacích — — —