Náboženství světa
Hinduismus:Hinduismus:
Vybájené náboženstvíVybájené náboženství
Milan Fujda
Ústav religionistiky
FF MU
Označení náboženství
(britská koloniální věda a
správa)
Původ termínu
Geografické označení
(z hlediska Persie)
Lidé žijící v povodí Indu → muslimské
označení pro domorodé obyvatelstvo od
doby vstupu do oblasti sindhu (711-712)
Oblast povodí Indu
Označení populace
(z hlediska přicházejících
muslimů)
Každý, kdo není muslim, křesťan aj.
Náboženská identita
(sebeoznačení)
Intelektuální střední třída (bhadralók)
cca od konce 19. století – opozice
proti koloniální moci
Původ termínu
● 1881, vládní antropolog Denzil Ibbetson a druhé desetileté
sčítání lidu:
„Každý domorodec, který nebyl schopen definovat své
vyznání, nebo jej označil jménem, jež neodpovídalo
některému známému náboženství nebo sektě, byl chápán a
zařazen jako hinduista.“
● Zákon o manželství z roku 1955:
Hinduistické manželství je každé, které není uzavřené v rámci
jiného náboženství (islám, křesťanství, judaismus,
buddhismus, džinismus, sikhismus?, zoroastrismus).
Vymezení hinduisty druhým
kongresem Višva hindu
parišad (1979):
1. recitace modliteb
(súrjapranáma, prárthana)
2. četba Bhagavadgíty
3. uctívání vybraného
osobního boha (múrti)
4. užívání posvátné slabiky
Óm
5. pěstování tulsí
Pokusy o vymezení hinduismu jako
náboženství
Hinduismus jako dharma:
● sanátana dharma●
právo založeno na smrti a
ustáleném zvyku
(sadáčára, šištáčára, šíla) –
rozhodnutí podle rozličných
pravidel
● déšadharma – kuladharma
– svadharma – strídharma
● dharma – pouze kruhy
ovlivněné bráhmany
Esenciální prvky: Pojetí aktérů
Pokusy o odborné vymezení hinduismu
jako náboženství – esenciální prvky
Robert Charles Zaehner:
● Brahma – dharma – mókša
– sansára – karma
Mircea Eliade:
● karma – mája – nirvána –
jóga
A co chybí?
● véda – bhakti – půdža –
jadžňa – avatára
Judaismus – křesťanství – ilsám → navzájem více společného
než náboženství zařazovaná pod hinduismus
Klasifikace indických náboženství
(A. Michaels)
Problém s vymezením:
doktrína vs rituál, sociální organizace a pravidla čistoty x
mnohonásobná příslušnost
1. Bráhmanský sanskrtský hinduismus –
rozšířená rodina (kula) a domácí rituál – rituální oběti – odkaz k
védám – polyteismus
2. Lidová náboženství: kmenová náboženství, komunitní
náboženství (kast, podkast)
polyteistické, animistické, lokální, komunitní, orální slovesnost,
lokální jazyk, lokální (často nebráhmanští) specialisté, lokální
božstva (kuladévatá, grámadévatá), způsob uctívání odlišný od
bráhmanského, často považován z bráhmanského hlediska za
nečistý
Klasifikace indických náboženství
Ad 2. Lidová a komunitní náboženství
a) Zakladatelská náboženství
b) Sektářská náboženství
c) Synkretická zakladatelská
náb.
d) Zakladatelská misijní
náboženství(guruismy)
– ne- či anti-bráhmanské,
asketické, mnišské komunity,
ášramy, laičtí příznivci, kanonická
literatura, zakladatel, někdy
misijní tendence
– višnuistická (Šrívaišnava,
Páňčarátra,Rámánandí, Nága,
Tyágí), šivaistické (Dašanámí,
Náthapanthí, Pašupata, Aghórí,
Kápálika), šáktická.
- výsledky muslimského
(zejména súfijského) vlivu
(Kabírpanthí, Sikhismus) a
křesťanského působení (moderní
hnutí jako Bráhmosamádž aj.)
– moderní zaměřené výrazně
na západní publikum
Formy religiozity
Ritualismus (karmamárga)
Spiritualismus (intelektuální) –
vysvobození (džňánamárga)
Devocionalismus – zejména bhaktický
(bhaktimárga)
Heroismus (vírjamárga)
Indie jako kulturní prostor
– Hinduismus jako sdílené minimum v kulturní komunikaci →
Hinduismus «» Evropeismus
– Dominance jisté společenské organizace a její legitimizace
→ indická náboženství jako výsledek dominance a submise a
strategií v poli moci
– Sanskrtizace (M. N. Srinivas)
– ne-bráhmanská populace přijímá zvyky a předpisy spojené
s bráhmanskou-sanskrtskou religiozitou za účelem
dosažení vyššího sociálního statusu (funguje obousměrně)
Exkurz
Rámakrišna a
Vivékánanda:
Náboženství a strategie
protikoloniálního odporu
Kolonialismus a indickáKolonialismus a indická
společnostspolečnost
● Společenské transformace
– Průmysl a řemeslo
– Železnice a zemědělství
– Daně a bohatství
– Nouveaux riches a městská inteligence
● Administrativa, vzdělávání a rozvoj
tištěných médií
● Orientalistický diskurz a sociální a
náboženský reformismus
Rámakrišna a VivékánandaRámakrišna a Vivékánanda
● Bhakti a únik z koloniální situace
● Vivékánandův Rámakrišna
– Od bhakti k niškám karma a sociálnímu
aktivismus
– Od rustikální bengálštiny k sanskrtizované
bengálštině, sanskrtu a angličtině
– Od tantry k védántě
– Od čakri k vyšším sférám bhadraloku
● Kolonialismus, modernita, neohinduismus a
Západ