A. (zkratka) = Atdus, i, m. Aulus; římské osobní jméno á, ab (předl, s abl.) od; d se klade jen před souhláskami, ab jen před samohláskami a před h abdo, ere, abdidi, abditum skrývat; odstraňovat abdGcó, ere, abdúxi, abductum odvádět abeo, ire, abii, abitum odcházet aberro, are, dvi, átum zabloudit aboleó, ěre, ěvi, itum ničit, kazit, mařit abs ™ á, ab (předložka s abl.) absěns, entis nepřítomný, vzdálený absolutna, a, um dokončený, ukončený; dokonalý abstinentia, ae,f. zdrženlivost; poctivost, bezúhonnost, nezištnost absum, abesse, áfui^áfut&rus být vzdálen, nepřítomen; scházet v' abundo, are, ávi, átum (s abl.) oplývat, mít hojnost abutor, abúti, abusus sum (s abl.) využívat, zneužívat ac a, i, a taktéž aeošdd, ere, acceasí, accessum přistupovat; blížit se accendó, ere, uccendi, accěnsum zapalovat, rozpalovat accepHó, čnis, /. přijetí; ocenění, uznání aecido, ere, aceidi, —, připadat; přihodit se, stát se accipió, ere, accěpi, acceptum přijímat, dostat; poznávat, dovídat se, poslouchat accomodó, are, dm, átum přizpůsobit, připojit, (vhodně) připínat ácer, ácris, dere ostrý, bystrý, prudký aciés, ěi, f bystrost; šik, bitva Actiacus, a, um aktijský (od Actium mys a město v Řecku) ad (předl, s ak.) k, u addó, ere, addidi, additutn přidávat, dodávat, přičítat addúco, ere, addňxi, adductum přivádět adeó tak, tou měrou adeó, ire, adii, aditum přicházet, jít, přistupovat; (s ak.) přicházet k někomu, obracet se na někoho; podstupovat adhibeO, ěre, adhihul, adhibitum,{B ak.) přibrat, použít; udržovat adigó, ere, adegi, adáctiim přihánět, přivádět; srazit adimo, ere, adémi, ademptum odebrat, uchvacovat, vyrvat, oloupit adipiscor, adipiaci, odeptua sum (s ak.) dosáhnout, získat adiungó, ere, ddiůnxí, adiůnctum připojovat, připojovat si, přidružovat si adiutrix, icía, f. podporovatelka, pomocnice; legió odiutrix pomocná legie odiuvd, dre, adiuvi, adiútum (s ak.) podporovat, pomáhat adlud, eře adlui, —, omývat admimstrátid, onia, f. přisluhování, pomáhání, pomoc odmirátio, čnis, /. obdiv odmiror, ďri, dtus sum (s ak.) divit se, obdivovat admiaceó, ěre, odmiscui, odmixtum směšovat, připojovat, přidávat (k něčemu) 417 admittů, ere, admisl, admissum připustit, vpustit; dovolit; facimts admittere páchat zločin adpropinquô = appropinquô adsum, adesse, adfui (affui),^ad-futúrus (affufúriis) být přítomen, pomáhat adulätiô, ónis,f. lichocení, pochlebování, podlézání adulěscěns, entis, m. mladý muž, mladík, jinoch aduléscentia, ae, /. mladost, mládí, mladý věk adúrč, ere, adumi, adustum připálit, spálit, pálit adventô, äre, ävi, ätum blížit se, přibližovat se, přicházet advenlus, ús, m. příchod adversärius, ôn nebo ne; utrum — an (což, cožpak) — nebo Anaxagoras, ae,; m. Anaxagoras; řecký filosof (5. st. př. n. 1.) Ancucimander, dri, m. Anaximandros; řecký filosof z Milétu v Malé Asii (6. stol. př. n. 1.) 419 Anaxitneněs. is. m, Anaximenes; řecký filosof z Milotu v Malé Abu (6. stol. př n. 1.) Anděs, iutn, m. Andové; galský (keltský) kmen v Galii AngKcus, a. um anglický angulus, i, m. roh, kout anheUtus, üs, m. dýohání dech; unMKtum movere zrychlovat dech anima, ae, f, dule, duch, život aminal, áíis, n. živočich animus, i, m. duch, duse, mysl, odvaha annus, i, m. rok ante (adv.) předtím, vpředu; (předl, s ak.) před anlepönö, ere, anteposuí, antepoaitum dávat přednost; antepönöpäcembel-ló (dat.) (kladu mír před válku =) dávám přednost míru před válkou antequam (časová spojka) dříve než antiquus, a, um dřívější; starý, dávný, starodávný Antonius, ií, m. Antonius; římské rodové jméno; M. Antonius, ölen druhého triumvirátu r. 43 př. n. 1. Apella, ae, m. Apella; časté jméno židovských propuštěnců aperiö, ire, aperui, apertum otvírat, odhalovat, objevovat apertm, a, um (vl. part. perf. od aperiö) otevřený, volný, zřejmý, jasný apis, is, f. včela appäreô, ěre, appärui, —, ukazovat se, objevovat se appeüö, äre, ávi, ätum jmenovat, nazývat; Gieerônem patrem appeUö nazývám Cicerona otcem appetěm, entiš (vl. part. préz. od appetô) žádostivý něčeho, dychtivý po něčem appetô, ere, appetivi, appetiíum (s ak.) domáhat se, dychtit, toužit, ucházet se; blížit se, nastávat appropinquô, are, ävi, ätum přibližovat se aptus, a, um vhodný, přiměřený, způsobilý apud (předl, s ak.) při, u aqua, ae,/, voda; vodovod aquärium, ii, n, vodní nádrž Aquilô, ônis, m. Aquilo; severní vítr, severák ära, ae, /. oltář Arar, ia, m, (ak. Ararim) Arar; řeka v Galii arätor, ôris, m. oráč arbitror, äri, ätus sum domnívat se, myslit arbor, oria, /. strom arctus, a, um sužovaný, trápený arděm, entis (vl. part, próz. od ardea) hořící, planoucí, ohnivý; vášnivý, náruživý ärdeô, ére, ärsi, —, ärsuŕus hořet, planout, plápolat; aliquÔ (abl.) arděre planout láskou k někomu, být zamilován do někoho arduua, a, um strmý, příkrý, vysoký argentew, a, um stříbrný, ze stříbra urgentům, i, n, stříbro arguô, ere, ul, —, ukázat, projevit, prozradit; obvinit Anovistus, i, m. Ariovistus; král germánských Suéhů Aristiděs, is, m. Aristeides; athénský státník (t 473 př. n. 1.) arrna, ôrum, n. (jen pl.) zbraň, zbraně; válka armô, äre, ävi, ätum ozbrojit, vyzbrojit 420 arô, äre, ävi, ätum orat, obdělávat pole Ar Hus, U, m. Arrius; římské rodové jméno; Q. Arrius porazil r. 72 př. n. 1. Krixa, jednoho z vůdců otroků ars, aHÍ8,f. umění, obratnost; vlastnost; teorie, věda artifex, icia, m. umělec, odborník artue,&e,m. kloub;pl. údy, končetiny Arvernua, i, m. Aryern; Arvemi, ôrum, m, Arvernové; mocný galský (keltský) kmen v Galii arvum, %, n. pole, niva, pláň arx, arcia,f. hrad, pevnost, zámek as, assis, m. as; římský peníz malé ceny oaeendô, ere, ascendi, asoěnaum vystupovat Asia, ae, f. Asie, zvláště Malá Asie aaper, era, erum dřený, hrubý; obtížný, nebezpečný aapiaió, ere, aspěxi, aspectum (s ak.) pozorovat, hledět, dívat se na někoho, uvidět asplrô, äre, ävi, ätum vanout, dýchat; být příznivý, pomáhat aBaequor,aaaequÍ,asaeeiituš sum (s ak.) dosáhnout, dostihnout assiduus, a, um ustavičný, vytrvalý assúmô, ere, aaaúmpai, oaaumptum přibírat, připojovat; přijímat, přivlastňovat si astrům, t, n. hvězda, souhvězdí at ale, avšak, však Athěnae, ärutn, f. Athény Atkěniěnsěs, ium, m. Athéňané atque a, i atrôx, Ocis hrozný, ohavný, krutý Atticua, a, um atický, athénský: T. Pompôniua Atticus, přítel Cicero- nův attingo ere, attigi, —, (s ak.) dotýkat se něčeho attoUd, ere, —, —, zdvihat, pozdvihovat attribuo, ere, atiribui, attribúlum přidělovat, přidávat, odevzdávat auctó, are, ávi, atum rozmnožovat, zvelebovat auctor, óris.^m. ručitel, svědek; původce, podněcovatel, zakladatel, tvůrce auctua, a, um (vl. part. perf. od augeó) zvětšený, rozmnožený, hojný avMcia, ae, f. odvaha, smělost; opo-vážlivost, nerozvážnost, bezohlednost audůx, acie odvážný, smělý audeS, ire, aušus sum odvažovat se audi6,ire,ivi, itum slyšet, poslouchat, naslouchat, dovídat se auditor, oria, m. posluchač, žák aufero, auferre, abstuli, abUilum odnášet Aufidus, i, m. Aufldus; řeka v jižní Itálii augeó, ěre, auxl, auctum rozmnožovat, zvětšovat, zvelebovat Augustus, i, m. Augustus (Vznešený); čestný titul říniBkýeh císařů počínaje Qktaviánem; G. lúliua Caesor OctaviSnus Augustus, první římský císař (27 př. n. 1.—14. n. 1,); srpen Avierci, drum, m, Aulerkové; souhrnný název čtyř galských kmenů aureua, a, um zlatý auris, is, f. ucho aurora, ae, /. zora, jitřenka; Aurora, bohyně Jitřenka aurum, i, n. zlato aut nebo \aut — aut bud — (a)nebo 421 autem (stojí na druhém místě ve větě) avšak, však, ale autumnus, í, m. podzim auxilium, ii, n. pomoc, podpora aváritia, ae, /. Jakota, chamtivoBt avärua, a, um lakomý, skoupý, chamtivý avěna, ae, f. oves, stéblo; pastýřská píšťala Aventinus, i, m. Aventinum; pahorek v ftímě avie, is, f. pták ďuoló, flre, ävi, ätum odletět; prchat avunculus, i, m. atrýc, matčin bratr B balneum, í, n. koupel, koupelna. barbaría, ae, f. cizina; barbarstvo = barbaři basiů, áre, ävi, átum líbat bäsium, ii, n. polibek be&tus, a, um blažený, šťastný, bohatý bellům, i, n. válka; bellům gentium, belU gentium světová válka bellua, a, um pěkný, roztomilý, milý bene (komp. meliua, sup. optime) dobře benefícium, ii, n. dobrodiní, přízeň bestia, ae, f. zvíře biennium, ii, n. dvouletí, dva roky bia dvakrát blanditiSa, ěi, /. (častější blanditia, ae, /.) lichocení; půvab, půvab-■ nost BôSmia (Bohemia), ae,f. Cechy Boěmieus (Bůhěmicus), a, um Český Bvěmus (Bohémus), i, nt. čech BohSmoslovaoia, ae, f. Československo bonitäs, ális, f. dobrota, šlechetnost bonům, i, n. dobro; užitek; pl. bona, ôrum, n. majetek, bohatství bonus, a, um (komp. melior, meliua, sup. optimus) dobrý Boótěs, ae, m. Vozataj; souhvězdí ve Velkém voze bas, bovis (pl. boves, boum, bóbus nebo búbua), m.f. býk, vůl, kráva brocehium, ii, n. rámě, paže brevia, e krátký, stručný Brutua, i, m. Brutus; římské příjmení; L. lunius Brútua: podle pověsti vyhnal z Říma krále r. 510 př. n. 1. bucca, ae,f, tvář, líc; ústa bust um, i, n. hrob, mohyla, náhrobek C G. (zkratka) = Qäkts, Gäi, m. Gaius; římské osobní jméno cabaltus, i, m. kůň cadäver, eris, n. mrtvola cadô, ere, cecidi, —, cásurus padat, klesat Cadurcí, ôrum, tn. Kadurkovó; galský (keltský) kmen caecus, a, um slepý caeděs, ia, f. zabití, vražda, vraždění eaedô, ere, eeddl, eaesum bít, tlouci, zabít, pobít, zavraždit caelestis, e nebeský, božský <:aelum, i, n. nebe, nebeská obloha; podnebí, počasí, vzduch caeruleus, a, um modrý, modravý; tmavý Caesar, aris, m. Caesar; římské příjmení; C. Iulius Caesar: významný římský vojevůdce, státník a spisovatel (100 až 44 př. n. 1.) Calaia, ia, m, Kaiaia; vlastní mužské jméno calamit&a, Utiš, f. nehoda, neštěstí coiamitosus, a, um škodlivý, zhoubný calamus, i, m, rákos, třtina; pistola caUdua, a, um teplý calor, oris, m. teplo, horko, vedro candidus, a, um bílý; zářivý, jasný; radostný, veselý, šťastný canó, ere, ceoini, cantátum zpívat, opěvovat, básnit cantd, are, dví, átum zpívat, opěvovat; troubit cantus, úe, m. zpěv, píseň cánua, o, um šedivý, bílý capillus, l, m. vlas, vlasy capio, ere, cěpi, captum brát, chytat; zmocnit 8e, dobýt, ovládnout; cónsilium capere rozhodnout se; uspokojit Oapitolium, ii, n. Kapitol; jeden ze 7 pahorků v Římě s chrámem Jova, Junony a Minervy caprinus, a, um kozí eaptivus, a, um chycený; captlvus, i, m. zajatec Capua, ae, /. Kapua; hlavní město Kampanie caput, capitis, n. hlava; osoba; hlavní město carina, ae, /. loď, loďka; dno lodi cdritas, (Vis, f. vážnost, úcta, láska carmen, inis, n. píseň, báseň Carmentis,is,f. Karmenta; věštkyně u jŘímanů caro, camis, f. maso, tělo car po, ere, carpsi, carptwn trhat, škubat; viam carpere ubírat se cestou, razit si cestu Carthágó, inis,/. Kartágo; město na sev. pobřeží Afriky, hlavní město punské říše cůru-a, a, um drahý, milý cůseuB, i, m. sýr Gassius, ii, m, Kaasius; římské rodové jméno; C, Cassiua, prokonzul poražený Spartakem castigó, are, (lvi, Stum kárat, trestat castra, orum, n. (Subst. pomnožné) tábor casus, us, m. pád, případ; zkáza, nehoda, pohroma; osud Catilina, ae, m. římské příjmení; L, Sergius Catilina, původce spiknutí za Ciceronova konzulátu Cató, ónis, m. Kato; římské příjmení; M. Porcius Cató, římský státník a spisovatel (f 149 př. n. 1.) Catullus, i, m. Katullus; římské příjmení; C. Valerius CatuUua, lyrický básník římský (87— asi 52 př. n. 1.) Cotulua, i, m. Kattilue; římské příjmení; Q. Lttlatius Catulus, současník Ciceronův, odpůrce Pompeiův causa, ae, f. příčina, důvod, záminka causB, (předl, s gen., která se klade za substantivum) pro, kvůli cautua, a, um opatrný, obezřelý capeo, ěre, cavi, cautum (s ak.) chránit se před něčím, vystříhat se eavd, are, &vl, átum vyhlubovat cědd, ere, cessi, cessum ustupovat, odcházet, stáhnout se; přejít na někoho, připadnout někomu celeber, bris, bre často a hojně navštěvovaný, hlučný; všeobecně známý, slavný celebrd, dre, ávi, átum slavit, oslavovat, velebit, proslavit celer, celeris, celere rychlý celeritSs, mis, /. rychlost, rychlý pohyb celeus, a, um vzpřímený, vyvýšený 422 423 Geltillus, i, m. Celtillus; Arvern, otec Vercingetorigův cěnseó, Sre, cěnsul, cěnsum odhadovat; domnívat se; navrhovat, nařizovat centům stoj centům anni sto roků černo, ere, crěvi;- crětum pozorovat, poznávat, (jasně) vidět čertě zajisté, VHkutku, ano certô jistě, určitě certus, a, um jistý, určitý; dobře zpravený; aliquem certiórem facere dě aliquä re" zpravit někoho o něčem, oznámit někomu něco cervix, icis, f. šíje, krk cervus, i, m. jelen cěterí, ae, a (pravidelně jen pl.) ostatní, druzí, jiní chorus, a, um — cäruš CfUoě, ěa, (ak. -en) f. Chloe; vlastní ženské jméno chorus, i, m. sborový tanec, tanec, rej cibus, í, in, pokrm, jídlo, potrava Oicerd, ônie, m. Cioero; římskě příjmení; M. Tulliua Gicerô, řečník, spisovatel á státník římský (106 až 43 př. n. I.) ttingô, ere, cinxí, cínetum opásat; ovinout, ověnčit; obklopovat, uzavírat Oinna, ae, m. Cinna; římské příjmení; L. Gorněliue Oinna, protivník Sullův circum (předl, s ak.) okolo, u circumeô, ire, circumil, circumitum (s ak.) jít okolo, obcházet, obejít; obhlédnout circumspiciô ere, circumspěxl, cir-ňumspectum dokola se dívat, obzírat, rozhlížet se citkara, ae, f. kytara, citera, lyra; hra na citeru citů (komp. citius, sup. citissimě) brzo, rychle cívílis, e občanský civis, ia, m.J. občan, občanka; spoluobčan civitäa, ätis,f, obec; stát clädéa, is, f. škoda, ztráta, pohroma, neštěstí, záhuba clam tajně clSmó, áre, ävi, Oíum křičet, hlasitě volat clangô, ere, —, —, znít, ozývat, se; (s ak.) vyzvánět (někomu) clärus, a, um jasný, slavný classia, is, /, třída (obyvatelstva); loďstvo Claudia, ae, f. Klaudie; ženské jméno Olaudius, ii, m. Klaudius; římské rodové jméno; Glaudius, římský císař, otrávený r. 64 n. 1. claudô, ere, clauai, clauaum zavřít, uzavřít cliěna, entis, m. klient, chránenec; poddaný clivus, i, m, svah, stoupání, vršek 0». (zkratka osobního jména) = Qnaeua coctilia, e pálený, sušený codex, côdicia, m. kniha, spis coelus, i, m. (nebo ceelum, i, n.) ™ coelum coeô, colre, coii, coitum scházet se; spojit se, spolčit se, sdružovat se coepi, coepisse (jen perfektní tvary) začal jsem coeptum, i, n. započaté dílo; podnik coeptue, o, um započatý, podniknutý coercěo, ire, coercui, coěrcitum na uzdě držet, krotit cógitó, are, &vi, ätum myslet, uvažovat, přemýšlet côgnäliô, ônis, /. pokrevní příbuzenství, příbuzní côgnätua, a, um pokrevní, příbuzný côgnitiô, ônis, f. poznávání, poznání côgnômen, inis, n. (čestné) příjmení côgnôscô, ere, côgnôvl, cógnitum poznat, poznávat côgô, ere, coěgi, coäctum shánět, nutit; sjednocovat, spojovat cohors, rtis,j. kohorta (= '/io legie = asi 500—600 vojáků); cohors prae-tôria osobní stráž, družina vojevůdcova; zástup, sbor, dav collěga (conlěga), ae, m. druh v úřadě, spoluúředník, kolega collis, is, m. kopec, vrch, pahorek colô, ere, colui, cultum vzdělávat, pěstit; ctít, uctívat. colónia, ae, f. osada, kolonie; colô- niam dědúcere založit osadu color, óris, m. barva; barva pleti coma, ae, f. vlas, vlasy; listí comes, comitis, m. f, průvodce, průvodkyně; druh, družka, společník, účastník commillô, ere, commisí, commissum svádět (proelium bitvu) commodum, i, n. prospěch, užitek; blaho; cemmoda, arům, n. zájmy commúnicô-, äre, ävi, ätum dělat něco společným, slučovat commúnis, e společný, obecný; oboj- rodý cômô, ere, cômpsí, cômptum (ozdobně) upravovat; česat, zdobit comparô, are, ävi, ätum připravovat, získávat; srovnávat, přirovnávat comperiô, ire, comperí, compertum dozvědět se, zjistit complector, complecti, complexus sum objímat; zahrnovat v sobě, obsahovat, soustředovat complúrěs, a (gen. -ium) několik, přemnozí componó, ere, composuí, compoeitum skládat, sestavovat cóncědo, ere, concessi, concessum ustupovat, odcházet; přistupovat na něco concido, ere, concidi, —, spadnout, zřítit se, klesnout conciliů, are, á/vi, atwm získávat concUium, ii, n. schůze, schůzka, shromáždění, sněm concoquó, ere, concoxl, concoetum náležitě uvařit; strávit concordia, ae, ý. svornost; dohoda, smír concurro, ere, ctmcurri (concucurrí), concursum sbíhat se, scházet se, shlukovat se conaursua, ua, m. sbíhání (se), sběh, shon condició, onis, /■ podmínka; postavení condó, ere, condidí, conditum skládat, zakládat, stavět, ukládat; skrývat, zakrývat cottdoceó, ěre, condocuí, doctum naučit' conferó, córtferre, cóntuli, collčttum dohromady snášet; uvalit cónfertus, a, um stlačený, hustý cónficid, ere, cůnfěcí, cónfectum udělat, dokončit, vykonat; (o jídle) rozkousat, žvýkat, trávit cónfirmó, are, ávi, átum upevňovat, posilňovat; potvrzovat, s jistotou tvrdit cónfllgó, ere, cónflixi, cónflictum srazit se (v boji) cónfodió, ere, cánfodi, cónfossum proklát, probodnout cónfundó, ere, cónfúdi, cónfúsum smísit, sloučit conglobó, áre, ávl, átum zakulatit, zaoblit eongrego, áre, avi, átum shromažďovat, sdružovat voniúnctim společné, pohromadě coniúnctus, a, um spojený, sloučený, blízký; příbuzný coniůnx, ugia, (— coňiúx, iigis) m. f. manžel, manželka coniúrátio, ónis,f. spiknutí coniilx = coniůnx contéga ~ coMSga cónor, árt, cón&tua sum pokoušet se conquíró, ere, conqulčivi, conguisitum vyhledávat cdnacientia, ae,J, vědomí, povědomí; svědomí cůnaciua, a, um spoluvědomý, vědomý; cónaciua, ii, m. svědek) účastník consRnaue, us, in. souhlas, souhlasné usnesení Cónéentiěns, entis souhlasný, shodný cónseró, ere, eůnaěvi, cSnaitum zasadit, zasít cůnétrv&tío, ówis, f. zachování, uchování cvnaervó, áre, ávi, átum zachovávat, zachraňovat cdnsidó, ere, conaědí, —, posazovat se, usazovat se; zasednout; (trvale) usadit se consilium, ii, n. rada, úmysl, rozvaha, zámět cóneiato, ere, con&táti, —■, (in aliquů re) postavit se, zastavit se; zůstat stát, tise stát; zakládat se, spočívat, tkvít cortaors, tis spoluúĎastný; cónaora, tis, m. f. účastník, společník, druh, družka cônsplrô, áre, ävi, átum spiknout se, vzbouřit se cônstänn, antis vytrvalý, stálý cônstanlia, ae, /. pevnost, stálost; (potřebný) kiid, povahová vyrovnanost côntfat je známo; inter omněs crmstit je všeobecně známo cônstituô, ere, cômtitui, cônatitiitum postavit, položit, ustanovit, rozhodovat cônstô, äre, oôngtill, —, cônataturua pevně stát; sestávat z něčeho, skládat se cônatringô, ere, cónatrinxi, conatrictum stáhnout, svázat, spoutat oônsuéscô, ere, conauěvi, —, přivykat si; conauěvi obeaae obyčejně jsem vzdálen, nezúčastňuji se cônmelúdô, inis, /. obyčej, zvyk, mrav; způsob života cůnaul, Í9, m, konzul; nej vyšší římský úředník za republiky cônauläris, e konzulský cdnsvlSi.ua, us, m. konzulát, konzulský úřad, konzulská hodnost cónsuíô, ere, cónaului, cónaultum (s ak.) radit se s někým cónaultum, i, n. usnesení, rozhodnutí, nařízení cônsUmó, ere, cônaúmpal, cônaumptum spotřebovat, strávit, sníst cantdgiô, ôni8,j, dotyk, styk; nákaza, zlý příklad. coutendo, ere, contendi, contentum usilovat; pospíšit si, rychle táhnout; soupeřit, závodit, zápasit coníetitiô, onis*, f. zápas, závod, boj contentus, a, um spokojený; dovedně držený, omezený, obsažený conter minus, a, um (s dat.) hraničící s něčím, sousední j: conticinium, ií, n. čas, kdy všaohno utichne; večor, začátek noci [ contiguuí, á, um hraničící, sousední | contineó, ěre, continuí, contentum po- j hromadě držet, spojovat, udržovat coniinuô, äre, ávi, ätum zařazovat, spojovat; pokračovat; prodlužovat conträ (adv.) naproti tomu; (předl. s ak.) proti, naproti i conlrôversia, ae, j. spor, rozpor; con- i trôversiäs minuere urovnávat spory ! conturbó, äre, ävi, átum uvést do zmatku, do nepořádku, pomíchat ! convenió, Ire, convěnl, conventum qejít ! se; dostavit se; dohodnout se i convewit, ire, convěnit je vhodné, hodí se, sluší se | convivium, ii, n, hostina 1 convooô, áre, ävi, ätum svolávat, po- volávat capia ae,f. zásoba, hojnost, dostatek; možnost, příležitost; pi. cůpiae, árum, /. vojenské sbory; majetek i copiomé, a, um bohatý, zámožný, ■! hojno 'íásobený cor, cordis, n. srdce; mihi cordí eat je ' blízko mému srdci, mám rád côram (adv.) veřejně, před očima všech; (předl, s abl.) před, v přítomnosti, soukromě, mezi čtyř-raa očima ! CorinthAus, a, um korintský cornú, us, n. roh, paroh; (ve vojsku) i křídlo ( corpus, oris, n, tělo; těleso, tělísko; sborník i corrigě, ere, corrěxl, corrěcium opra- vovat, zlepšovat corripio, ere, corripui, correptum i uchopit, uchvátit oorrumpô, ere, corrúpi, corruptum kazit, porušovat; podplácet cortex, eorticis,»». kúra, šupina, korek čoitidiánus, a, um každodenní cottídiě každodenně oros zítra Grasaua, í, m. Krassus; římské příjmení; M. Licinius Grasaua, známý římský boháč, vítěz nad Spartakem creáior, óris, m. stvořitel, tvůrce, původce creátúra, ae, f, stvoření; tvor crědibilia, e uvěřitelný, věrohodný crědó, ere, crětUdi, crěditum věřit, důvěřovat; myslit, domnívat se creřňo, áre, avi, átum spálit ereo, áre, ávi, átum volit, ustanovit; tvořit, plodit crěsco, ere, crěvi, ■—, růst, vyrůstat Orěte, ěa (Crěta, ae),f. Kréta; ostrov ve Středozemním moří Crlxus, %, m. Krixus; vůdce vzbouřených otroků v r. 73—71 př. n. 1. crudélis, e krutý, ukrutný, hrozný crůdělitas, átis, f, ukrutnost, krutost, surovost cruor, óris, m. krev oxibo, áre, cubuí, cubitum ležet, odpočívat culpa, ae, /. vina, provinění etdtúra, ae, f. pěstování, Obrábění; vzdělávání; agri cultúra zemědělství cultua, íta, m. pěstování; způsob života; péče; vzdělání; úcta cum (předl, s abl.) s, se cUm (časová spojka) když; (důvodová spojka) protože; (přípust-ková spojka) ač, ačkoliv cum — tum jak — tak eunctor, ári, átus sum váhat, otálet; rozmýšlet se cúnctua, a, um všechen, celý cupiditás, ätis, f. žádost, žádostivost, touha, váěeň cupído, inis,j. žádost, touha cupidus, a, um žádostivý, dychtivý, náruživý; unáhlený cupió, ere, cuplví (cupii), cupitum žádat (si), dychtit, toužit; cupió divitiäs dychtím po bohatství eur proč eura, ae, f. péče, starost, ošetřování; chov curätiô, ônis,j. pečování, opatrování cúria, ae, f. kurie, budova senátu, radnice; shromáždění senátu eurô, äre, ávi, átum starat se, pečovat; přikázat curró, ere, cucurrl, cursum běžet, běhat, pospíšit si; letět cursus, ús, m\ běh custôdiô, ire, lvi, ítum střežit, chránit, opatrovat; věznit custôs, ôdis, m. f. strážce, strážkyne; ochránce, ochrankyne Oyclóps, opis, m. Kyklop; jednooký obr Cytherěus, a, um kytherský (Kythera, ostrov jižně od Peloponésu) D Daedalus, i, m. Daedalus (Daidalos); mytický řecký Bochař a stavitel damnosus, a, um škodlivý, zhoubný Darěus, i, m. Dareios; perský král (521—486 př. n. 1.) Davnus, i, m. Daupus; apulský král (Apulie, krajina v jižní Itálii) dě (předl, s abl.) s, ee (shora dolů); z, že; o děbeUó, are, avi, átum válku skončit, dobojovat děbeo, ěre, debui, děbitum být dlužen, povinen; mít (povintiost), muset děcédd, ere, děcessí, děcessum odejít; dě vita děcědere zemřít December, bris, m. prosinec decemvirdlis, e decemvirální, týkající se decemvirů decěns, entis krásný, půvabný, rozkošný děcernó, ere, děcrěvi, děcrětum rozhodovat; ustanovit, usnést se decet (mě), ere, decuit, —, sluší se (mi), patří se, hodí se děcidó, ere, děeidi, —, padat, klesat decimus, a, um desátý děcipio, ere, děcěpí, děceptum klamat, podvádět děpláró, are, ávi, átum oznamovat, vyhlašovat decorus, a, um slušný, ozdobný, vhodný, skvělý děcrětum, i, n. rozhodnutí, usnesení decus, oris, n. ozdoba dedicó, cire, avi, átum (slavnostně) ohlašovat; zasvěcovat dědo, ere, dědidi, děditum vydat, věnovat dědňcó, ere, dědúxi, děductum dolů svést, odvést, odehnat; vést, přivést; colóniam děducere založit osadu děfendó, ere, děfendi, děfěnsum bránit, chránit děferó, děferre, dětutt, dělátum dolů nést; odnášet, unášet, donášet; podávat, nabízet, oznamovat děftció, ere, děfěci, děfectum odstupovat, odpadat; tempus mé deficit nedostává se mi času iěflnítus, a, um ohraničený, vymezený děgener, eris nepodařený, zvrhlý, nešlechetný, z nízkého rodu dehinc odtud, potom dehiscó, ere, —, —, rozevírat se, rozestupovat se dein — deinde deinde dálo, potom děleó, ěre, evi, ětutri ničit, hubit Děliacus, a, um délský (od ostrova Délos) dětigó, ere, dělěgi, dělěctum sbírat; vybírat, vyvolit. Delphicus, a, um delfský dělúbrum, n. svatyně děmO/no, are, avi, átum stékat děmigró, áre, ávi, átum vystěhovat se děmissus, a, um {ví. part. perf. od démittd) spuštěný, skloněný, nízký děmiitó, ere, demisi, děmissum spouštět; animum děmittere klesat na duchu Děmocritus, i, m. Démokritos; řecký filosof, hlavní představitel atomis- mu (5. stol. př. n. 1.) děmónstró, áre, ávi, átum ukazovat, po - znamenat; prohlašovat, oznamovat, Demosthenes, is, m. Demosthenes: slavný athénský řečník (t 322 př. n.l.)* děmum teprve, konečně dénique konečně, nakonec děnormó, áre, ávi, átum dělat nepravidelným, nerovným déns, dentis, m. zub deposed, ere, děpopóscí, —, důrazně žádat, dožadovat se, domáhat se dérivatio, ónis,f. odvádění vody, odvodňování děseró, ere, děserui, desertům opouštět, zanechávat děsideró, áre, ávt, átum (s ák.) toužit po něčem, žádat si, přát si děsidia, ae, f. lenivost, zahálka děsignó, áre, ávi, átum označovat děsino, ere, děsil, désitum přestat děspěró, áre, äví, ätum nemít naději, zoufat; dl salute děspěrorv ztrácet naději ve spásu děstinalus, a, um (vl. part. perf. od distinô) určený, ustanovený; rozhodnutý, odhodlaný, pevný destinô, äre, ôtti, ätum určovat, ustanovovat děsům, děesse, Hěfuí, —, děfuturus chybět, scházet děterreo, ěre, děterrui, děterritum odstrašovat; bránit dětestábilis, e hoden opovržení, odporný dělrúdó, ere, děPrusi, dětrúsum srazit, svrhnout deus, dei, m. (pl. di nebo dei, deôfum, dis nebo deis) bůh děvolo, äre, äví, älum odletět děvoveó, ěre, děvovi, děvótum zaslíbit, zasvětit; proklínat dexter,t(e)ra ,t(e)rum pravý, správný dext(e)ra, ae, /. (tj. manus) pravá ruka, pravice dico, áre, ávi, átum zasvětit, věnovat dícó, ere, dixl, dictum povídat, říkat, vyprávět (nepravidelný imperativ v 2. os. sg..: dici řekni!); ius dicere konat sondy, soudit dictátor, óris, m. diktátor; nej vyšší mimořádný úředník v Římě, jmenovaný na dobu nejvýše 6 měsíců dictíltura, ae,f. diktatura, úřad diktátora dictum, i, n. výrok, slovo dlduco, ere, dlduxi, diductum rozvádět, rozdvojovat,rozdělovat,rozlučovat diěs, li, m. dei); diěs f. doba, termín differó, differre, distuli, dikltum odkládat; lišit se difficilis, e těžký, obtížný, nesnadný 428 429 } dijficultás, átis,ý. neanáx, obtíž diffidó, ere, dijfiaus sum nedůvěřovat. digniláa, átis, f. důstojnost, vážnost dignus, a, um (a abl.) důstojný, hodný něčeho difábor, dilábl, dU&psua sum rozpadávat se, mizet dUSctua, a, um (vl. part. perf. od dilígó) oblíbený, milý. drahý dilSclus, úa, m. výběr; sbírání mužstva, odvod; dilěctumhaběre konat odvod dMigěns, entia svědomitý, pečlivý, pilný dUigentia, ae, /. svědomitost, pečlivost, píle, přičinlivost diligo, ere, dílěscí, dilěcíum milovat, mít rád, oblíbit si dlmittó, ere, dimiai, dimiaaum rozesílat, vysílat} propouštět, rozpouštět Diorív, ie, m. Dióres; Trojan diripiň, ere, díripui, díreptum roztrhat, Vyplenit dlruó, ere, dirul, dírutum zbořit, zničit, rozbít diacedo, ere, diaceaai, diaccsaum rozejít se, odejít, vzdálit se disciplina, ae, f. výučování, učení, nauka diacipulua, í, m. žák, stoupenec discá, ere, didicí, ■—, (s alt.) učit se, naučit se diacordia, ae, /, nesvornost diecutió, ere, discussí, diaoussum rozrážet, rozhánět, rozmetat disieió, ere, diaiěci, diaiectum rozházet, rozptýlit, zničit diapár, árií nerovný, nestejný diapliceo, ěre, displicui, diaplicitum nelíbit se diaponó, ere, diapoaui, diapoaítum rozložit, rozestavit diaputô, áre, äví, fitum rozvažovat, zkoumat; vyprávět diaserô, ere, disserui, disserium rozebírat, vykládat, přednášet diaaitnulätor, ória, m. ten, kdo něco zatajuje, zatajující, zastírající diatribuó, ere, distribui, distribútum rozdělovat, přidělovat diú (komp. diútiuš, sup. diútiaaimě) dlouho, dávno diutiua viz div, diňtiaaimě viz diú dlvetlo, ere, dívelli (divulai), divul- sum roztrhat, rozškubat dlverms, a, um obrácený na různé strany; odlišný, rozdílný, opačný dlves, dwitia (S. sg. divíte, 2. pi. dlvitum) bohatý; dlves, dívitis, m. boháč .Diviciäcue, i, m. Diviciakus; náčelník galského kmene Héduň dívidô, ere, dívieí, diinaum dělit, rozdělovat, odlučovat dlvlnitm (adv.) božským řízením, vnuknutím dívinua, a, um božský, božíf réa divinae náboženství, bohoslužby divitiae, arům, f. (subst. pomn.) bohatství dwma, a, um božský, nebeský, jasný; dlvus, í, m. bíth; diva, ae,f. bohyně do, dare, dedí, datuin dát., dávat doceô, ěre, dooui, doctum uiíit, poučovat doctus, a, um (vl. part. perf. od doceô) učený, znalý, obratný, zběhlý doleô, ěre, dolui, -—, dolit&rue cítit bolest, Bužovat se, trápit se dolar, aris, m. bolest dolus, %, m. podvod, lest domí ctoma domina, Qf>-, /. pani, vládkyně 430 dominätiô, ônis, f. vláda, samovláda dominua, i, m. pán; vládce, vladař domó, are, domul, domitum krotit, přemáhat, podrobovat si, pokořit domue, I, ätum dávat tvar, vytvářet jormÔBUs, a, um pěkný, krásný, půvabný jora, jortia, f. (jen nom. a abl. sg.) náhoda, osud; forte náhodou, snad, právě joraan zda, snad, možná fortaase snarl, asi, možná, jak se domnívám forte viz jora fortia, e silný, udatný, statečný, rázný jortUna, ae, j. osud, náhoda, štěstí, štěstěna jortúnätus, a, um šťastný, blažený; bohatý fráter, tria, m. bratr jr&ternua, o, um bratrský, bratrův; jréterna caeděa bratrovražda jremitue, úa, m. hučení, hřmot, řev, hluk, volání, křik jremô, ere, jremui, fremitum hučet, burácet; soptit, zuřit jrequěna, erttia hojný, početný; častý jrigidua, a, um studený, chladný, ledový jrlffua, oris, n. zima, chlad jrôna, frondia, /. Jistí, věnec z listí, ratolest jróns, frontia, j. čelo jruciua, Ha, m,.plod, plodina, ovoce; výnos, užitek; úrok frůfféa, um. f. obilí, úroda jrúmentärius, a, um obilní; ré's fru- mentäria zásobování, dovoz obilí frúmentum, i, n. obílí jruor, jrui, jruitus sum (a abl.) užívat, využívat jrusträ (adv.) zklamaně; nadarmo, marně juga, ae, j. útěk, běh, let jugió, ere, —-, jugitúru* (s ak,) utíkat (před někým), vyhýbat se jugitivus, í m. uprchlý otrok, uprchlík, zběh fulgeó, ěre, fulsi, —, blýskat se, svítit, zářit fulgiir, uris, n. blesk fulmen, inia, n.'blesk jundňtu3, a, um {ví. part. perf. od jundó) pevně založený, pevný junditus (adv.) (až) do základů, z kořenů; načisto, úplně jundó, Ure, ůvi, (Uum zakládat, stavět, upevňovat jundó, ere, jůdi, jůaum lít, sypat, rozsy pávat; rozhánět, zahánět; jundere hostěa (copids) zahánět, porážet nepřátele (vojenské sbory) jungor, jungi. jxmclua sum (a abl.) vykonávat, plnit; spravovat jvm.ua, eria, n. pohřeb juror, dria, m. zuřivost, šílenství jutúrua, a, um budoucí, nastávající Gäiua, il, m. (zkratka C). Gsiua; římské osobní jméno; Gäiua Coli-gula, třetí římský císař (37—41 n.l.) Qallia, ae, f. Galie, území mezi Rýnem a Pyrenejemi (zhruba dnešní Francie a Belgie) Galii, órum, m. Galové (Keltové), kmeny sídlící v nynější Francii a Belgii gatticinium, ii, n. kokrhání kohoutů, kuropění GaUicus, a, um galský, keltský; francouzský Qamňoua, i, »». Gannikus; vůdce otroku, kteří se oddělili od Spartaka gaudeó, ěre, gävisua sum radovat se gaudium, ii, n. radost, potěšení gelidus, a, um studený, chladný, ledový Qellius, ii, m. Gellius; římské rodové jméno; L. Qellius, konzul poražený Spartakem geminus, a, um spolu narozený; dvojnásobný, dvojitý; geminí, órum, m. dvojčata- gemma, ae, /. drahokam, polodrahokam gena, ae, f. tvář, líc generô, áre, ävi, ätum plodit, rodit genitälis, e rodící, plodící gěns, gentis, f. rod, kmen, národ; iús gentium všeobecné právo genus, eris, n. rod, druh, pokolení; genus humánum pokolení lidské; stav; případ; in ulrôque genere v obou případech Gergovia, ae, f. Gergovie; hlavní město Arvernů Germánicus, a, um německý Germánus, a, um germánský; Ger- mänua, i, m. Germán gerô, ere, gesai, gestům nést, nosit, dělat; bellům gerere vést válku geatiô, Ire, ivi, —, veselit se, jásat; náruživě si žádat, toužit geatus, ua, m. držení, poloha těla; posunek, gesto gignó, ere, genui, genitum plodit, rodit; (pas.) vznikat gladiátor, óris, m. gladiátor, šermíř gliscó, ere, —, —, růst, vzmáhat se, množit se gloria, ae, /. sláva, Ôest Gnaeus, i, m. (zkratka Gn.) Gnaeus; římské osobní jméno gnárus, a, um znalý, vědomý Gobannitiô, ônis, m. Gobannieio; arvernský šlechtic, strýc Vercin-getorigův Gracchus, i, m. ^Grakéhus; římské příjmení; nejznámójší jsou sociální reformátoři Tiberius a Gaius Semprbnius Grakchus grácia (v středověké latině) = grätiä gradus, ús, m. krok; stupeň Graecus, a, um řecký; Graeci, órum, m. Rekové grátia, ae. /. přízeň; vděčnost, vděk; grätiä* agere děkovat, odvděčovat se; grátiam haběre být vděčný; vliv grätiä (předl, s gen.) (stojí za geni-tivem) kvůli, pro Grätiae, ärum, f. Grácie; tří bohyně krásy a půvabu grätus, a, um milý, vítaný, vděčný gravis, e těžký; trudný; závažný, důležitý; přísný, krutý gravitôs, ätis, f. tíže; těžkost; význam, vážnost, důstojnost gravô, äre, ävi, ätum tížit, zatěžovat; obtěžovat, unavovat gubemäculum, i, n. kormidlo; správa gutta, ae, f. kapka H habeô, ére, habui, habitům mít; satis haběre mít dost, spokojit se; senátům haběre konat schůzi, senátu; grátiam haběre být vděčný někomu; habére aliquem amicurn pokládat někoho za přítele habitô äre, ävi, ätum bydlet, obývat; zdržovat se, být Hadria, ae, m. Hadrie; Adriatické moře, Jadran Haedui, órum, m. Hěduovó; galský (keltský) kmen v Galii Hannibal, alis, m. Hannibal; kar-taginský vojevůdce y 2. punské válce (218—202 př. n. 1.) hatěna, ae, /. písek haruspex, icis, m, haruspex, věštec (věštící z vnitřností obětovaných zvířat) 436 haud ne haut — haud hebetó, äre, ávi, ätum otupovat, oslabovat Hector, oris, m. Hektór; syn Pria-mův, největší trojský hrdina Hdicě, ěa, /. Helika; souhvězdí Velkého vozu Helvetii, órum, m. Helvefciové; galský (keltský) kmen v nynějším Švýcarsku Hehjmnua, i, m. Helymnus; Trojan hem ach, aj! HěrocUtus, i, m. Hérakleitos z Efesu v Malé Asii, řecký filosof (6.—5. stol. př. n. 1.) herba, ae, f. bylina, rostlina herbärium, ii, n. herbář Hercules, ia, m, Hérakles, Herkules; řecký héros proslavený svou silou a vytrvalostí hšrědiláa, ätis, f. dědictví heri včera heu achl běda! heus hle! slyš! hic, haec, hoc tento, tato, toto hic zde, tu, na tomto místě hiems, hiemis,/, zima hinc odtud; potom; z této strany Hispánia, ae, f. Hispánie (nynější Španělsko) Hispáni, órum, m. Hispanové; obyvatelé Pyrenejského poloostrova Hispánicus, a, um hispánský; španělský história, ae, f. zkoumám; dějepis, dějiny histrió, ônis, m. herec hodié dnes Homěrus, i, m. Homér, pravděpodobný autor řeckých národních eposů Iliady a Odysseje homů, inis, m. člověk honestus, a, um čestný, počestný, důstojný honor (honos), óris, m. čest, pocta; magnô Iwnôre esse být ve velké vážnosti (úctě); magnô honôrl (dat. účelový) esse být k velké poctě, velkou poctou honôró, áre, ävi, ätum ctít, uctívat, poctít, vyznamenat hóra, ae, f. (určitá) doba, hodina horreó, ěre, horrui, —, (s ak.) děsit se, hrozit se, obávat se horribilis, e strašný, hrozný horridus, a, um ježatý, drsný; jednoduchý, prostý; hrozný Hortěnsius, ii, m. Hortěnsius; římské rodové jméno; Q. Hortěnsius Hor-talus, řečník a soupeř Ciceronův hortor, ári, hortätus sum povzbuzovat, pobízet hortus, i, m. zahrada hospes, hospitií, m. host; hostitel; pohostinný přítel hostllis, e nepřátelský hostia, ia, m. nepřítel húc sem húmänus, a, um lidský; laskavý, ušlechtilý humilis, e nízký, malý, nepatrný, jednoduchý humus, i, f, země, půda, ornice Hungaricua, a, um uherský, ma- darský í'oceô, ére, iacuí, —, ležet iactó, áre, ävi, ätum házet, vrhat, metat; sě iactäre chvástat se, roztahovat se 437 varn už, již iänua, ae, f. dveře, brána ibi tam Icarus, i, m. Ikaros; syn Daidalův idcircô proto idem, eadem, idem týž, tentýž identidem znovu a znovu, opět a opět idióma, atis, n. jazyková zvláštnost; nářečí, jazyk idóneua, ä, um vhodný; způsobilý igitur tedy, zkrátka ignávia, ae, /. lenivost, nečinnost, zahálka ignia, ia, rn. (abl. též igni) oheň, plamen, (sluneční) žár; láska, vášeň ■ ignóbilis, e, neznámý, neslavný; neurozený, nízkého původu ignôrô, áre, ävi, ätum nevědět; non ignôrô dobře vím ignôecô, ere, ignôvi, ignôtum odpouštět, prominout ignôtoia, a, um neznámý llia, ae, f. Ilia—Trójanka = Rhea Silvia, matka Romula a Rema, praraáti Ríma ilUbs na oné strane, tam; onou stranou, cestou ílle, Hla, ittud onen, ona, ono illô tam i llustris, e jasný; slavný, významný, urozený; ■illústriôre locô nátue z urozenější rodiny imägô, inis, j. obraz imbecUlus, a, um slabý, bez sily imber, imbrie, m. déšť, liják, příval imbuô, ere, imbui, imbňtum napájet, navlhčovat, kropit; naplnit imitor, art, imitátus sum napodobovat immänia, e strašný, hrozný; ohromný imrnOnitôs, diia, /. ukrutnost, ne-lidskost; ohromnost, velikost, immeritua, a, um nezasluhujíoí, nevinný, nezasloužený immineô, Sre, —, —, Čnít, vyčnívat immô ano, ba ano; immô verô ba dokonce immoderätuB, a, um neznající míru, bez míry immortälis, e nesmrtelný, věčný immôtua, a, um nepohnutý, nehybný, pevný, bezpečný immúnitäe, átia, jf, osvobození od povinností, poplatků; volnost immútäbUis, e nezměnitelný immútô, are, am, áťwwi aměnit, přeměnit impediô, ire, ívi, Uum zamotat, zaplést; bránit, překážet impellô, ere, impuli, impulsům udeřit do něčeho; donutit, polmout impendea, Sre, —, —, (s dat.) viset nad něčím, hrozit někomu imperátor, ôris, m. velitel, vojevůdce; císař, panovník, vladař imperiósus, a, um panující, mocný; panovačný, veiitelský impérium, ii, n. moc, vláda, (vrchní) velení; říše, stát imperô, áre, ävi, ätum rozkazovat impetua, Ha, m. útok impleô, ěre, ěvi, ětum naplnit, doplnit; implěre annôa dožít se roků impotina, entit bezmocný, slabý imprimů, ere impreaai, preaaum vtlačit, vtisknout improbus, a, um nehodný, nešlechetný, hanebný; nemírný, prudký, bouřlivý imprúděne, entis no vědoucí; nerozumný, pošfltilý ■tm wm mi rif H i impúb&s, eria nedospělý; mladý; neženatý imus, a, um nejnižäí, nejhlubší, nej- spodnójáí in (předl, s ak. na ot. kam?) do; (s abl. na otázku kde?) v, ve, na inanimus, a, um neživý, neživotný inänia, e prázdný; in&ne, is, n. prázdný prostor incendium, ii, n. požár, oheň iňcendo, ere, incendi, incěnaum zapálit, spálit; roznítit, podnítit, nadchnout incertus, a, um nejistý, neurčitý incidô, ere., inr.idi, —, padnout na něco, do něčeho; bellům incidit válka vypukla incipió, ere, incěpl, inceptum začínat incitô, äre, ävi, ätum popohnat, povzbudit incola, ae, m.f. obyvatel, obyvatelka incrědíbilia, e neuvěřitelný incruentus, a, um nekrvavý, bez krveprolití incurrč, ere, incurrl, incursum vběhnout, vpadnout, vrazit, zaútočit incursiô, Snia, f, napadení, vpád, útok inde odtud; proto, potom indělěbilis, e nezničitelný, nepomíjející, věčný India, ae, f. Indie indignor, ári, ätus sum pohoršovat se, stěžovat si indignus, a, um, nehodný, nezasluhu-jící si, nedůstojný indoclus, a, um nepoučený, neučený, nevzdělaný indolSs, ia, f. povaha, přirozené nadání, vlohy industria, ae, f. přičinlivost, píle; induatria atque tábor pile a práce = pilná práce (hendiadys) induatriua, a, um přičinlivý, pilný inedia, ae, f. půst, hladovění ineptiae, árum, J. hlouposti, nesmysly, nevkus; ineptiis (abl.) vacáre postrádat nevkus ineptio, ire, —, —, dělat hlouposti infámia, ae, f. špatná pověst, pohana, hanba, nečestnost injělisl, icis nešťastný, bědný injeró, inferre, intull, illáium vnášet, vkládat, přinést; bellům inferre aticui začínat válku, dávat se do války s někým, vést útočnou válku infestus, a, um nebezpečný; nepřátelský infinitás, dtis, f. nekonečnost infinitué, a, um nekonečný, neomezený, neohraničený inflectó, ere, inflexi, inflexum zahnout, ohnout; dojmout, pohnout infio, áre, ávi, átum nafouknout, nadout ingemino, áre, ávi, átum zdvojovat; opětovně volat ingenium, ii, n, (vrozená, přirozená) povaha; schopnost, vlohy, rozum, dueh, nadání ingěns, entis ohromný, nesmírný, převeliký, mocný inaénuua, a, um svobodný, svobodného rodu ingrdtus, a, um nemilý; nevděčný ingressus, us, m. chůze; vstup inhůmánus, d, um nelidský, člověka nedůstojný; nevzdělaný, hrubý immicitiae, árum, f. (subst. pomn.) nepřátelství inimicus, a, um nepřátelský; inimi- cus, i, m. (osobní) nepřítel 439 milium, it, n. začátek, původ; initio (abl,) na začátku; (pi.) prvky iniungo, ere, iniúnxl, iniůnctum připojit; ukládat, naložit iniuria, ae, f. bezpráví; iniúriam ínferre alicui páchat křivdu na někom iniurius, a, um nespravedlivý iniústus, a, um nespravedlivý innumer&bilia, e nespočitatelný inopia, ae, /. nedostatek, nouze, chudoba inquit (neúplné sloveso) říká, praví inrig&tio = vrrigátič, Ónis, f. inadnia, ae, f. nerozumnost, šílenství ínaeius, a, um, nevědomý, neznalý insequor, Insequí, insecůtus sum následovat, jít vzápětí insignia, e vyznačující se, význačný, vynikající, slavný, pověstný inaomnium, il, n. vidění ve snu, sen inspicio, ere, inapěxi, inapectum (s ak.) hledět na něco, pozorovat inatituó, ere, imtitui, institutům postavit, vytvořit, ustanovit; vyučovat, vzdělávat inalruo, ere, instrúxi, inatructum postavit, sestavit, zřídit; poučit, připravit; aciem instruere zřídit šik inteUego, ere, intellSxi, intellěctum rozumět, chápat, poznávat inter (předl, s ak.) mezi interdico, ere, interdixl, interdictum zakázat interdum časem, někdy intered, zatím, mezitím; časem, občas intereo, ire, intertí, —, interitůrua zajít, zaniknout, zahynout interfieió, ere, interfěci, interfectum zabíjet, usmrcovat interpretor, ári, interpretdtus aum vykládat, vysvětlovat interrogô, äre, ävi, ätum (s ak.) ptát se intersum, interesse, inlerfui, —, být mezi; (s dat.) zúčastňovat se intervallum, i, n. mezera, vzdálenost intestinua, a, um vnitřní, domácí, občanský intolerandus, a, um nesnesitelný introeô, íí*e, introii, introitum vejit, vstoupit intromittó, ere, inirômlal, intrómiaaum vpustit invädô, ere, inväai, invdaum vtrhnout, vpadnout; napadnout, zmocnit se invectió, orda, f. dovoz; vjezd invenió, Ire, invěni, inventum najít, vynalézat invideó, Ire, invldl, invtsum závistivě hledět, závidět invidia, ae, f. závist, nepřízeň invitus, a, um nedobrovolný, proti vůli, nerad ioeosua, a, um žertovný, veselý, rozpustilý ipse, ipaa, ipsum (gen. ipsiua, dat. ipaí) sám, osobně íra. ae, /. hněv, zášti iräcundus, a, um hněvivý, prchlivý, prudký irrigätiô, ônis f. zavlažování, zavodňování is, ea, id ten, ta, to; on, ona, ono iate, iskt, iatud (gen. istiue, dat. iati) tenhle ita tak, takovým způsobem; ano Itália, ae. /. Itálie Italicua, a, um italský Italus, a, um, italský; Italua, i, m. Ital itoque proto, a tak item rovněž, též iterum opět, znova, podruhé iuheô, ěre, iuaai, iuaaum rozkazovat iúcundua, a, um příjemný lúdaeus, i, m. žid iúdex, iúdicis, m. soudce, rozhodčí iúdicium, ii, n. rozsudek; úsudek, domněnka, aoud iúdicô, äre, am, átum soudit, posuzovat iugälis, e zvyklý, přivyklý jhu; manželský, svatební iúgia, e neustále tekoucí, živý, nepřetržitý iugum, i, n. jho lugurtha, ae, m. Jugurtha; numidský král v sev. Africe iungô, ere, iúnxi, iúnctum spojovat Iúnô, ônis, J. Juno; manželka a sestra Jovova, bohyně manželství a rodinného krbu lúppiter, lovis (lovi, lovem, love) m. Jupiter; nej vyšší římský bůh, vládce hromu a blesku, ochránce státu; lúppiter Stator Jupiter Za-stavitol iús, iúria, n. právo, iúa gentium všeobecné právo; iúa dicere konat soudy, soudit iuasú (jen abl.) na rozkaz; iuasú cônaulis na rozkaz konzula iuaaum, i, n. rozkaz, nařízení iústitia, ae, f. spravedlnost iústu-s, a, um spravedlivý; iústa fúnera náležité pohřební obřady iuveneua, í, m. býk, býček iuvenia, is, m. mladík, jinoch iuventäs, útis, f. mladost, mládí; mládež iuvô, äre, iúvi, iútum (s ak.) pomáhat, podporovat; iuval mě těší mě, líbí se mi iúxtä (adv.) blízko; stejně, rovněž tak; (předl, s ak.) vedle, u, blízko K Kalendae (též Catendae), ärum, /. Kalendy, první den v měsíci L. (zkratka) = Lúciu-e Lucius; římské osobní jméno labellum, i, n. ret Labiénua, i, m. Labienua; Caesarův podvelitel (legát) labó, dre, avi, dtum kývat se, hýbat se; váhat, být v rozpacích labor, l&bi, l&paua sum klouzat se, smeknout se, upadnout labor, oris, m. práce, námaha, útrapa, strast lahoró, are, ani, átum pracovat, namáhat se lae, lactis, n. mléko Lacedaemonii, órum, m. Lakedai-moňané, SparCané lavera, are, dví, dtum trhat; bořit, kazit, ničit lacertua, i, m. rámě, paže, ruka lacrima, ae, /. slza laedó, ere, laeai, laesum urážet, ubližovat laetitia, ae, f. radost, veselost laetor, laetárl, laetatus sum radovat se laetus, a, um veselý, radostný, štastný, utěšený, bujný lána, ae, f. vlna, chlup lanió, dre, dví, dtum trhat, rvát lapis, idis, m. kámen lateo, ere, uí, —, být skryt, skrývat 36 Latinus, a, um latinský 440 441 X. lätdö, önis, f. nesení, donesení; lätiö auxilií právo poskytnout pomoc Latium, ii, n. Latium; krajina ve stř. Itálii {s městem Římem) latrôcinium, ii, n. loupež, loupežný útok, loupežná výprava latus, a, um rozsáhlý, prostranný, široký latus, eris, n. bok, strana, laudabüis, e chvályhodný laudô, äre, ävi, älum chválit Laugariciô, önis, f. Laugaricio; opevnění na místě dnešního Treněína; Trenčín laurus, i, f. vavřín, vavřínový věnec laus, laudis, f. chvála; laudem ferre dostat pochvalu Lávinius, a, um lavinský (od města Lavinium) legöiiö, önis, f. poslání, poselstvo, vyslanectvo lěgatus, i, m. vyslanec, posel; (vojenský) legát, podvelitel legiů, önis, f. legie, římský pluk (ěítající 3—6 tisíc vojáků) lega, ere, légi, lěctum sbírat; číst Lemóvícěs, um, rn. Lemovikové; galský kmen lěnio, Ire, ivi, (ii), itum zmírňovat, zjemňovat lěnitáa, atís, f. lehkost, mírnost; měkkost Lentulus, i, m, Lentulus; římskě příjmení; On. Cornelius Lentulus římský vojevůdce poražený Spartakem lentus, a, um pokojný, liknavý, bezstarostný leô, ônis, m. lev Lepidus, i, m. Lepidus; římské příjmení; M. Aemilius Lepidus, člen druhého triumvirátu r. 43 př. n. 1. Leucippus, i, m, Leukippos; řecký filosof, zakladatel atomismu (5. stol. př. n. 1.) levia, e lehký, hbitý lěvis, e hladký, lesklý levo, áre, ävi, ätum dělat lehkým, nadlehůovat, zdvíhat lěx, lěgis, f. ustanovení, zákon; legem ferre navrhnout zákon liběns, entis rád, ochoten, dobrovolný liber, era, erum svobodný liber, brí, m. kniha Uberi, ôrum, m, děti (od liber, a, um) líberô, áre, ävi, ätum osvobodit; Kberäre metu (abl.) zbavit strachu, liberáre ob hoste osvobodit od nepřítele líbertás, ätis, f. svoboda, volnost libido, iíiia, /. záliba, chu£, touha; nevázanost, bezohlednost Libitina, ae, f. Libitina, staroitalská bohyně smrti; smrt, pohřeb Libussa, ae, f. Libuše licet, ěre, licuit (í licitum est) je dovoleno, možno, smí se; (přípustková spojka) at, třeba i, byt i Lieiniua, ii, m, Lieinius; římské rodové jméno; C. Lieiniua, tribun lidu r. 494 př. n. 1. Umen, ttminis, n. práh, vchod, cesta limes, Umitis, m. mez; cesta, dráha; hranice lingua, 'ae, f. jazyk, řeč Unquo, ere, liqui, —, zanechat, opouštět litigo, äre, ävi, ätum hádat se, přít se littera, ae, f. písmeno; (pl.) list, vědy; artěa et litterae umění a vědy lítus, oris, n) mořský břeh, pobřeží locuplěs, ětis zámožný, bohatý locus, i, m. místo (loci, ôrum, m. místa v knize; loca, ôrum, n. krajiny); servôrum haběre loeô pokládat za otroky; in loeô hominum malarum numerári být počítán mezi zlé lidi; illustriore loeô nätus ze vznešenější rodiny Lombardicus, a, um lombardský (severoitalský), italský longitúdô, inis, f. délka longus, a, um dlouhý; daleký loquor, loqui, locútussum mluvit, říkat luběns, entis rád, ochoten, dobrovolný lúbricus, a, um kluzký, smekavý l&cidus, a, um jasný, světlý, zářivý Lucius, ii, m. (zkratka L.) Lucius; římské osobní jméno Luerětius, ii, m, Lukretius; římské rodové jméno; T, Luerětius Gárus (asi 98—55 pŕ. n. 1.), římský materialistický filosof a básník liictue, ús, m. smutek, žal lúdó, ere, lusi, lúsum hrát (si), žertovat, bavit ae lúdus, í, m. hra., zábava; hřiště, škola; lúdus gladiätôrius gladiátorská škola lumen, inis, n. světlo, záře, lesk; denní světlo, den; zrak, oko lima, ae, f. měsíc (nebeské těleso); bohyně Měsíce lůsor, oris, m, hráč; skladatel, básník, pěvec; lúsor amôrum básník milostných písní lustrů, äre, dví, ätum očišťovat; pozorovat, zkoumat, uvažovat 1«»;, lueis,f. světlo, záře, oheň; denní světlo, den luxuria, ae, f. přepych, marnotratnost, hýřivost Lycúrgus, i, m. Lykurgos; mytický spartský zákonodárce Lýdia, ae, f. Lydie; vlastní ženské jméno M. (zkratka) = Marcus, i, m. Mar- kus; římské osobní jméno macHna, ae, f. stroj, válec máehinor, ári, átus sum strojit, chystat madefaciô, ere, madefěei, madefactum činit vlhkým, vlhčit, navlhčit madeô, ére, madui, —, být vlhký, vlhnout Maecěnáe, ätis, m. Maecenas; římské rodové jméno; O. Oilnius Maecenas, bohatý římský šlechtíc, přítel císaře Augusta, příznivec básníků (z toho naše „mecenáš") maeror, ůris, m. smutek, zármutek magis více magister, tri, m. učitel; náčelník, vůdce, správce magistra, áe,f. učitelka; představená, vůdkyně magistrátus, ús, m. úřad, úředník magnificus, a, um velkolepý, nádherný magnitudô, inis, j. velikost, množství magnopere velmi magnus, a, um (komp. maiar. maius, sup. máximus) velký, rozsáhlý, dlouhý, vysoký Mahoměa, Sdis, m. Mohamed; Turek Máia, ae, f. Mája; bohyně, matka Merkurova maiestás, átis,f. velikost, vznešenost, důstojnost maičrěs, um, m. (komp. od maghus); předkové male (komp. peius, sup. pessímě) špatně; male pugnáre nešťastně, s neúspěchem bojovat 442 443 malwn, í, n. zlo, špatnost, neřest malus, a, um (komp. peior, peius, sup. pessitnua) zlý, škodlivý, bídný mando, äre, ävi, ätum odevzdávat, svěřovat maneô, ére, mänsi, mänsum zůstávat., setrvávat Mänes, ium, m. mánové; duše zemřelých; di mänes podsvětní bohové Manliänus, a, um Manliův, manli-ovský Manlius, U, m. Manlius; rímske rodové jméno; On. ManMus prétor porazený Spartakem mwnus, us, /. ruka, hŕstka; ozbrojený zástup, mužstvo Märcus, i, m. (zkratka M.) Markus; římské osobní jméno mare, is, n. moře margarita, ae, f, perla marmoreus, a, um mramorový Märtius, U, m, březen mater, iris, f. matka, mater familiae hospodyně, paní matéria, ae, f. (mäteries, Si, J.) látka, hmota mathématica, ôrum, n. matematika mätúrus, a, um zralý, dospělý, včasný maxime nejvíce, nejspíše, hlavně mäximus, a, um víz rnagnus medeor, mederi, —, (s dftt.) léčit (někoho) medicína, ae, f. lékařství, lék medicus, i, m. lékař medioeritäs, ätis, f. prostřednost; ^ střední cesta meditor, meditäri, meditátus sum myslet, přemýšlet; cvičit se v něčem medius, a, um prostřední, střední; uprostřed Meliboeus, í, m. Meliboeus; jméno pastýře melior viz bonus Meliaaus, i, m. Melissos; filosof a státník z ostrova Samu, žák Parmenidův Melpomeně, ěs, f. Melpomené; Múza tragédie a žalozpěvu membrum, i, n. úd (Část ťěla) memor, memoris, pamětlivý; memor mm patris pamatuji na otce memorabilia, e, pamětihodný, slavný memoria, ae, f. paměť; memoriä telúre pamatovat si; vzpomínka, památka; čas, doba; supra hanc memoriam před naíí dobou memorô, are, ävi, ätum připomínat, zmiňovat se mendäx, äcis, lživý; mendäx, äcia, m. lhář Meněytius, ii, m. Menenius; římské rodové jméno; M. Menenius Ag-rippa, římský senátor mens, mentis, /. mysl, rozum měnsis, is, m. měsíc (30 drií) mentior, mentiri, mentítus sum lhát, klamat meó, meäre, meäví, meätum jít, chodit mercätor, ôris, m. kupec, obchodník mercennärius, U, m. nádeník mercor, mercäri, mercätus sum kupovat, vykupovat mereor, merérí, meritua su?n zasluhovat, zasluhovat si, zasloužit si, zasloužit se; bene dě patria me-rěri zasloužit se hodně, získat si velké zásluhy o vlast meridiänua, a, um polední, jižní meridiěs, íí, m. poledne, jih; in meridiem spectäre být obrácen k jihu meritum, i, n. výdělek, zisk, odměna; zásluha melo, ere, messui, measum žít, sklízet metuô, ere, metal, —, (s ak.) bát se, strachovat se metus, us, m. strach; metus mortis (gen. objektivní) strach před smrtí meus, mea, meum můj migrô, äre, äví, ätum stěhovat se, vystěhovat se miles, militia, m. voják militäria, e vojenský; rěs mUUäria vojenství; studia rei militäris vojenské zaměstnání militia, ae, f. vojenská služba, vojna mille (neskl. v sg.; pl. milia, milium mllibus) tisíc minae, ärum f. (subst. pomn.) vyhrůžky, hrozby minimí nejméně; ne, nikoli minimus viz parvus ministerium, ii, n. služba, úřad; obsluha, práce Minós, Sis, m, Minoa; krétsky král minuô, ere, minul, minulům zmenšovat; contrôveraiäs minuere urovnávat spory minus viz porum miror, míräri, miratus sum (e ak.) obdivovat se, divit se misceô, ére, miscui, rnixtum mísit; uvádět do zmatku, převracet miser, a, um bídný, nešťastný, ubohý miserandus, a, um politováníhodný, bídný, nešťastný mieeria, ae, /. bída, neštěstí mitis, e jemný, mírný, milostivý, laskavý mittô, ere, misi, mimům posílat môbilis, e pohyblivý, vrtkavý.nestálý modestia, ae, f, skromnost modo jen, pouze; modo-modo hned-hned modus, i, m. míra, způsob; modô (abl.) na způsob, podobně jako; quem ad modům jakým způsobem, jak; rytmus, nápěv, zpěv moenia, ium n. hradby, násep, val molěs, 19, f. hromada, ohromná hmota; (velká) hráz, (velká) stavba molestkt, ae, /. těžkost, obtíž molestus, a, um těžký, obtížný mollis, e měkký moneó, ére, monui, monitum napomínat, upozorňovat, připomínat monilua, us, m. napomenutí, pokyn môns, montis, m. vrch, hora, pohoří; rädix montis úpatí hory mônstrô, äre, ävi, ätum ukazovat monumentům, i, n. pomník morbus, i, m. nemoc, choroba ' mordeô, ěre, momordi, morsum hryzat, hlodat morior, mori, mortuus sum zemřít mors, mortis, f. smrt, skon; mortem oppetere podstoupit smrt, zemřít morsus, ús, m, kousnutí; kousání mortMia, e smrtelný; mortdlis, is, m. smrtelník, člověk morus, i, f. moruše (strom) môa, moria, m. mrav, zvyk môtus, ua, m. pohyb; terrae mótus zemětřesení; pohyb těla, chůze moveo, ěre, môvi, môium (a ak.) hýbat, pohybovat; dojímat mox brzy, potom mulier eris, f. žena Multavia, ae, m. Vltava multitadó, inis, f. množství; dav, zástup multô, äre, ävi, ätum pokutovat multum (komp. plus. sup. plúrimum) mnoho, velmi multua, a, um (komp. plus, plúres, sup. plúrimua) mnohý; v pl, mnozí, četní manditia, ae, f, čistota mundus, í, m. svět munió, íre, ivi (ii), itum opevňovat, ohrazovat; krýt můnitič, Ônis, f, opevňování, hradba, ohrada, zákopy můnitus, a, um (vl. part. perf. od munió) opevněný, chráněný múnua, eris, n. úloha, služba, dar murmur, uris, n. bručení, šumění; šepot, šeptání rnůrus, i, m. zed, hradba Músa, ae, /. Múza; bohyně a ochrankyne zpěvu, umění a věd; píseň, báseň mUtäbUis, e proměnlivý, nestálý mútô, äre, ävi, ätum měnit, vyměnit, proměnit mútuus, a, um vzájemný, oboustranný nam neboť, totiž namque = nam närrô, äre, ävi, ätum vyprávět, vykládat näscor, näsci, nätus sum rodit se, narodit se, vznikat NOsô, ônis, m. Naso; římské příjmení; P. Ovídius Näsô, významný básník doby Augustovy nätälis, e týkající se narození; rodný; locus nätälis rodné místo nätiô, ônis, f, kmen, národ nátura, ae, f. příroda, přirozenost näturälis, e přirozený, přírodní nätus, a, um (vl. part. perf. od nos-cor) narozený; zrozený, stvořený; nätus, i, m. syn nävigätiô, ônie, f. plavba nävigô, äre, ävi, ätum plavit se, plavat nävis, is, f. lod ně (účelová spojka) aby ne; jič aut-aut aby ani-ani •ne (příklonná tázací častice; v přímých otázkách se nepřekládá vá); (v nepřímé otázce) zda; -ne—an (což, cožpak, zdaž) — nebo né-quidem ani; ně fáma quidem ani podle pověsti nec — neque necessarius, a, um nutný, nevyhnutelný, potřebný necesse eet je třeba, je nutno necessitäs, ätis, f. nutnost, naléhavost, potřeba; tíseň nesnáz neone či ne (v nepřímé otázce) neglegentia, ae, f. nedbalost neglegó, ere, negléxi, neglěctum nedbat, zanedbávat, nevážit si negô, äre, ävi, ätum tvrdit, říkat, že ne; popírat němó (gen. núllius, dat. němini, akuz. něminem, abl. núllo) nikdo Neptunus, i, m. Neptun; bůh moře neque = et nôn a ne-, ani; neque quwquam a nikdo; neque-neque ani-ani Nerô, ônis, m. Nero; římský císař (54—08 n. 1.) nervus, i, m. sval, šlacha neseto, ire, nesen (nesčíví), nescitum nevědět, neznát nescim, a, um nevědoucí, neznalý, nevědomý neu (účelová spojka) = nSve a aby ne neuter, tra trum (gen. neutrius, dat. neutri) žádný z obou, ani jeden 2 obou něve (účelová spojka) a aby ne nex, necis, f. (násilná) smrt, vražda, zabití; vitae necisque potestäs moc nad životem a smrtí nldus, i, m. hnízdo nihil (nil, nihilum) nic; nihil nUi nic než, pouze nimbus, i, m. mrak, mračno, přival nimis příliš, velmi nimius, a, um neobyčejně velký, nesmírný, přílišný Ninus, i, m. Ninus; asyvský král, manžel Semiramidin nisi (podmínková spojka) jestliže ne, jestliže by ne, kdyby no Nisus, i, in. Nisus; Trojan niteô, ěre, niluí, ■—, skvít. se, lesknout ee; být úrodný, bohatý, krásný; dařit se niveus, a, um sněhový, sněhobílý ■nňbilis, e vznešený, šlechetný; no- bilis, is, m. šlechtic, aristokrat nóbUitás, ätis, J. urozenost, šlechetnost; šlechta nooeů, era, noeui, nocitum škodit nocturmis, a, um noční nolo, nolle, nôlui, —■, nechtít í nômen, inis, n. jméno, název; nôme-n patriae (gen. vysvětí.) jméno vlast nômlnO, äre, ävi, ätum jmenovat, nazývat non no, nikoli n-ônne (tázací částice) což ne, cožpak ne, zda(ž) ne nannůlli, ae, a (jen pl.) někteří nos my nôscô, ere, nool, nôlum poznávat, perf.: znám noster, tra, trum náš I nôtitia, ae, f. známost ! notô, äre, ävi, ätum označovat, ! poznamenávat J nôtua, a, um známý; nôtum est je j známo J novissimě naposledy, nedávno i novo, äre, ävi, ätum obnovovat; •í měnit, přetvářet novus, a, um nový nox, noctis, f. noc nůbSs, is, f. mrak, mračno, oblak nubilus, a, um zamračený; nepříznivý núllw, a, um (gen. wullius, dat. núlli) žádný num (tázací častice) což, cožpak; zdaž Numantia, ae, ý, Numancie; město v Hispánii numen, inis, n, pokyn, vůle; božská vůle, božstvo «wffip.ro, äre, ävi, ätum počítat numerus, i, m. počet, číslo; in numero esse být meřii Numidae, ärum, m. Numidové,- kmen v sev. Africe nwnquam (nunquam) nikdy nunc nyní nuncius = nuntvus nuniiô, äre, ävi, ätum oznamovat nuntitis. ii, m. posel; zpráva, poselstvo nútus, tis, m. kývání hlavou, pokyn, posunek Nympha, ae, ý. nymfa, vila ô (citoslovce) ó! Oaxěs, is. f. Oaxes; řeka na Krétě oř> (předl, s ak.) pro; ob eam causám (pro tu příčinu =) proto obdúrô, äre, ävi, ätum vytrvat, být vytrvalý obeô, obíre, obix, obitum zahynout, zemřít obligô, äre, ävi, átum svázat, spoutat oblíviô, ônis, f. zapomenutí oblíviscor, óblivísci, oblltus sum (a gen.) zapomenout na někoho, na něco oboědio,- Ire, lvi (il), Uum (s dat.) poslouchat, být poslušen oborior, oborlrl, obortus sum vzniknout, objevit se, vyhrknout obsea, obsidia, m. rukojmí cbslinátus a, um pevně odhodlaný, vytrvalý, pevný obstrepó, ere, obstrepui, — , šumět, zvučet, znít, hučet obstruó, ere, obslrúxi, obstructum zastavět, zatarasit, uzavřít obsum, obesse, obfui (offui), —, obfutfirus (offuturus) škodit obtestor, obtestári, obtestatus sum za svědka brát,dovolávat se; zapřísahat, snažně prosit obtineó, ěre, obtinui, obtentujn držet, mít; zaujímat, zastávat obviam v ústrety, naproti; obviam ire alicui jít vstříc někomu oceasió, ónis, f. příležitost ocoidó, ere, occidí, —, oecasúrus padat, zapadat, klesat; zahynout, zaniknout, zemřít occido, ere, occidí, occiaum zabít, usmrtit oceultó, are, &ví, atum skrývat, zatajovat occultus, a, um skrytý, tajný occupó, áre, ávi, átum obsazovat, zabírat, zmocnit se; zaměstnávat; occupátus sum in aliqua rě zaměstnávám se něčím Oeeanua, i, m. oceán (o Atlantském oceánu) ócior, ócius, ióris (sup. ócissimus) rychlejší, bystřejší ocloginUl osmdesát oculus, %, m. oko ódi, ddiase nenávidět odidaua, a, um nenáviděný; odporný, Strojený oilium, il, ii. nenávist, odpor; in odió esse být v nenávisti, být nenáviděn offeró, qfferre, obtuli, oblátům přinést, nabízet, podávat, poskytnout offtcina, ae, f. dílna offlcium, il, n. povinnost, služba, úkol oleum., i, n. olej omittó, ere, omísi, omissum pustit, opustit, nevzpomenout, opomenout omnínô celkem, vůbec omnipotěna, entie všemohoucí omnis, e všechen, každý onus, oneris, n. břemeno, náklad, tíže, obtíž opera, ae, J. práce, úsilí, námaha; operám dare (s dat.) usilovat o něco, věnovat se něčemu operärius, a, um dělný, pracovní; operárius, ii, m. dělník, nádeník opis, opum, f viz opa Opimius, il, m. Opimius; římské rodové jméno; L. Opimius, konzul r. 121 př. n. 1. opíniô, ônis, f. mínění, domněnka, názor oportet, ěre, oportuil třeba, sluší se, má se oppeto, ere, oppetiví, oppetitum jít vstříc, podstupovat; mortem oppe-tere podstupovat smrt, zemřít oppidum, i, n. město, městečko oppônô, ere, opposui, oppoaitum naproti postavit, položit opprimô, ere, oppressi, oppreasum potlačit, potlačovat oppugnô, äre, äví, ätum obléhat opa, opia {opem, ope; pl. opěs, opum) f. moc, síla, pomoc; (pl.) bohatství, prostředky optimum, a, um viz bonus optô, äre, ävi, ätum prát si, toužit, žádat opulentus, a, um bohatý, mocný opus, operia, n. dílo, práce, zaměstnání, činnost; opus est (s abl.) je třeba, je zapotřebí; opus est matúrě facto je třeba včasného činu ôra, ae, f, okraj, břeh, pobřeží, kroj orátor, ôris, m. řečník orbis, is, m. kruh, kružnice; zem, svět Orcus, i, m. Orkus; vládce podsvětí; podsvětí orda, inia, m. řada; pořádek; stav oriena^ entis, m. východ, orient . orientälis, e východní, orientální origô, inis, f. původ, počátek Orion, ônia, m. Orión; souhvězdí orior, orlrl, ortus sum (časuje se podle 3. konj., jen inf. préz. má podle 4. konj.) povstávat, vznikat oriunduá, o, um pocházející ornamentům, i, n. ozdoba, okrasa, výzdoba ornátus, ús, m. výstroj, oděv; ozdoba, nápadná úprava Ornytue, i, m. Ornytus; mužské jméno ôrô, äre, ävi, ätum prosit, modlit se ortus, ús, m. východ ôs, ôris, n. ústa, tvář, obličej os, 083ÍS, n. kost ôaculum, i, n. ústecka; polibek; óscu-lum figere vtisknout polibek ôtium, il, n. nečinnost, volný čas, zahálka Ovidius, ii, m. Ovidius; římské rodové jméno; P. Ovidius Nôsô, významný básník z Augustova období (*43 př. n. 1.—117 n. 1.) opile, ia, n. ovčinec, ovčín P. (zkratka) = Piiblius, ii, m. Pub-lius; římské osobní jméno pácóiis, e mírový paclum, i, n, smlouva, dohoda; podmínka, způsob; quo pocto jakým způsobem, jak; núllópacto žádným způsobem paene skoro, téměř págus, i, m. župa, kraj, okres; obec, dědina palaestricus, a, um týkající ho pa- laestry, hřiště Palátium, ii, n. Palatium, vrch v Římě palled, ěre, pallui, —, být bledý, blednout palma, ae, f. dlaň, ruka; větev, palma, vítězná palma, vítězství pando, ere, pandi, passum (pansum) rozprostírat; otvírat, odhalovat, objevovat, vykládat pár, paris rovný, stejný parcó, ere, peperci, (temperňlum) (s dat.) šetřit; rnalis (dat.) parcere šetřit zlých parcus, a, um šetrný, spořivý, skromný parěns, entis, m. f. rodič, rodička; parentěs, um, m. rodiče páreo, Sre, půrui, —, (s dat.) poslouchat, být poslušen parió, ere, peperi, partům rodit, tvořit; nabývat-, získávat Parisii, órum, m. Paristové; galský (keltský) kmen parit-er stejně; zároveň, současně; pariter ac (atque) stejně jako Parmenidés, ae, m. Parmenides; řecký filosof (5. stol. př. n, 1.) 448 449 parô, áre, ávi, ätum připravovat, chystat, obstarat si, získat para, partia, /. část, podíl; strana particepa, cipia účastný particula, ae, /. částečka, částka partim částečně; partim — partim částečně — částečně, jednak — jednak parum (kômp. minus, sup. minime) málo, nemnoho porvi (gen. ceny) esae málo stát, mít malou cenu parvua, a, um (komp. minor, minus, sup. minimus) malý, nepatrný, drobný; pavva (n. pl.) malé věci; ä parma = & pueria od dětství posaus,ús,m Avojkrok (= 1,48m) ;krok potefoció, ere, potefěci, factum (pas. ■patefiô, patefieri, palefactus sum) otvírat, odhalovat pateô, ere, patui, —, být otevřen, přístupný; být zřejmý, zjevný; rozprostírat se, rozkládat se pater, tria, m. otec; pater familiae otec rodiny, hlava rodiny, pán patiěns,entis(vl. part, préz, od patior) snáSející, trpící; vytrvalý, otužilý patientia, ae, f. trpělivost patior, paii, pasaus sum snášet, trpět patria, ae,f. otčina, vlast palrius, a, um otcův, otcovský patntus, i, «í. otcův bratr, strýc patuhts, a, um otevřený, rozlehlý, široký, košatý paucí, ae, a málokteří, málo paulMim pomalu, znenáhla paulÔ (abl. míry při komp. od paulus, a, um malý) o málo, trochu; paulô ante nedávno předtím paululum maličko, trochu paulum málo, trochu pauper, eris (abl. -e, gen. pl. -um) chudý, nemajetný p&x, pdcis, /. mír, pokoj pectus, oris, n. prsa, hrud; srdce, mysl pecunia, ae, ý, peníze pecue, oris, n. brav, dobytek, stádo pelagua, i, n. moře, vodstvo pelló, ere, pepuli, pulsům zahánět pendtěa, ium, m, penátpvé, ochranní bůžkové rodiny; dům, domácnost, domov, vlast pendů, ere, pependi, pensum vážit, platit; posuzovat, oceňovat penitua uvnitř, hluboko penna, ae, f, pero, brko pénsus, a, um (vl. part. perf. od pendó) (dobře) vážený, odvážený per (předl, s ak.) přes, skrze, po, prostřednictvím peragó, ere, perěgi, peractum dokončit, vykonat perceptió, dnis, f. sbírání, sběr; vnímání, chápání percipid, ere, percěpí, pereeptum chytit; sbírat; dostávat, nabývat percutio, ere, pereussi, pereussum prorazit, probodnout, zabít, usmrtit, zavraždit; udeřit, bít do něčeho perditus, a, um (vl. part. perf. od perdó) zahubený, ztracený; zkažený, ničemný perdo, ere, perdidi, perditum zkazit, zahubit, usmrtit, zničit; ztratit, prohrát perd&có, ere, perdúxi, perductum dovést, přivést, provést perennia, e roční, celoroční; pevný, trvalý, věčný, nesmrtelný perennd, are, áw, átum trvat, být trvalý, stálý pereo, ire, perii, —, perilúrus hynout, zahynout,zanikat,zemřít,ztráeetse perferó, perferre, pertuli, perlátum snášet, vydržet, vytrpět; donést perflcio, ere, perfSci, perfectum udělat, vykonat pergó, ere, perrěxl, perrěetum pokračovat (v cestě) periolitor, periclit&ri, átus sum pokoušet se, odvažovat se; přivádět, vydávat v nebezpečí periculSsua, «, um nebezpečný perleulum, í, n. nebezpečí perimó, ere, perěmi, per.ěmptum zahubit, zničit peritus, a, um zkušený permaneó, ére, permánai, —, per-mansúrus zůstávat, setrvávat permiaceó, ěre, permiscui, permixtum smísit, pomíchat, sloučit, uvést do zmatku, převrátit perywitto, ere, permiai, permissum přenechávat, odevzdávat, dovolit, svěřit permullua, a, um velmi mnohý, nejeden perniciósus, a, um zhoubný, škodlivý, nebezpečný perósus,a,um (s ak.) velmi nenávidící perpetuitás, Mis,f. nepřetržitost, souvislost, trvání; věčná památka perpetuus, a, um nepřetržitý, stálý, věčný, nekonečný Persa, ae, m. Peršan persaepe velmi často, přečasto persdna, ae, f. osoba perapició, ere, perapexl, perapeelum vidět, prohlížet, pozorovat, poznat perspicuus, a, um průzračný, jasný, zřejmý persuddeo, ěre, persuási, persudsum (s dat.) přemlouvat, přesvědčovat pertaedet, ěre, pertaesum est mě (ak.) aliouius ret (gen.) hnusí se mi, protiví se mi něco perveniä, ire, pervěni, perventum přicházet, dostávat se pervulgätus, a, um rozhlášený, všeobecně známý pes, pedis, m. noha pestUentia, ae, /. nezdravost; nakažlivá choroba, mor peatis, is, f. mor, nákaza; zkáza, záhuba petó, ere, petivi fpetii), petitům směřovat, hnát se, letět; žádat, ptát se phantoamaticus, a, um prízračný, strašidelný Philippua, i, m. Filip; makedonský král, otec Alexandra Velikého philoaophia, ae, f. filosofie philosophus, í, m. filosof Phlegetkôn, ontis, m. Flegetón; řeka v podsvětí Pictpnés, um, m. Piktonové; galský (keltský) kmen pict&ra, ae, f. malba, obraz pietčts, Mis, f. spravedlnost, svědomitost; zbožnost, věrnost piger, gra, grum líný, liknavý pinguis, e tučný, vypasený, vykrmený, úrodný pius, a, um spravedlivý, svědomitý; zbožný, posvátný placeô, ěre, placui, placitum líbit se, zamlouvat se; usnášet se; placet mihi líbí se mi, chci, rozhoduji plangor, ôris, m. bití v prsa; nářek planitiěs, li, f. rovina, pláň Platô, ônis, m. Platón; Sokratův žák (427—347 př. n. 1.), představitel antického idealismu plausus, us, m. tleskání, potlesk plěběiua, a, um plebejský, neurozený, lidový píěůěs, ei, j. = plebs plěbs, plěbis, /. lid, dav, ni i ižst vo; ple bs plěnus, a, um plný plěrique, plěraeque, plěraque většina, velmi mnozí plúrimum viz multum plürimus viz multus plus viz multum porna, ae, f. pokuta, trest poeta (poeta), ae, m. básník pompa, ae, f. slavnostní průvod; nádhera, okázalost Pompěius, i, m, Pompěius; římské rodové jméno; On. Pompěius Magnus, triumvir, pozdější protivník Caesarův pornům, i, n. ovocný plod; ovoce pondus, eria, n. váha,; význam, podstata pönö, ere, posut, positum klást; stavět, budovat, zřídit; vita posita est život spočívá pong, pontu, m. most pontifex, icis, m. pontifex; člen kněžského kolegia pontifiků pontifex mäximus nejvyšší pontifex, hlavní kněz populäris, e lidový; populäris, is, m. krajan populus, i, m. národ, lid porrö dále, dopředu, potom porta, ae, f. brána portö, äre, dví, ätum nést, nosit, dopravovat portus, ús, m. přístav pöscö, ere, popošel, —, žádat, vyžadovat, chtít poaitus, a, um (vl. part. perf. od pönö) položený, ležící possideö, ere, possědi, possessum mít ve vlastnictví, vlastnit, ovládat possum, posse, potui, ■—, moci, být schopný post (adv.) potom, později; annö post po roce; (předl, s ak.) po, za posteä potom, později posleritäs, dtis, f. potomstvo; gloria posteritdtis (gen. objektivní) sláva u potomstva posterus, a, um následující, druhý; poaterô diě následujícího dne, den potom; posterl, ôrum, m. potomci, potomstvo posthäc od toho času, od té doby postquam (časová spojka) když postrěmó konečně, nakonec; posléze (při výčtu) posiulô, are, ävi, ätum žádat potěns, entis, schopný, mocný potentia, ae, /. moc, síla, vláda potestás, dtis, f. moc, možnost; vitae necisque potestás moc nad životem a smrtí (gen. obj.) potior, potíri, potitus sum (s abl.) zmocnit se; castris (abl.) potíri zmocnit se tábora potior, poliua, iôris schopnější, vhodnější; milejší, lepší, šťastnější potíus spíše, raději prae (předl, s abl.) před praébeó, ěre, praebui, praebitum poskytovat praecědo, ere, praeceasí, praecessum (s ak.) předcházet; předčit někoho, vynikat nad někoho praecepa, cipitia dolů hlavou, střemhlav; prudký, náhlý praeceptum, i, n. rozkaz, nařízení; praeceptum facere plnit rozkaz; rada, poučení praecipitó, áre, ävi, ätum srazit, shodit; hnát, štvát; praecipitor ženu se, řítím se, klesám, zapadám praeda, ae, /. kořist praedicô, dre, dví, ätum hlásat, vyhlašovat; rozhlašovat, oznamovat f praedium, ii, n. majetek, hospodář- ství, velkostatek praefero, praeferre, praetuli, praúd- \ tum nést napřed (před někým); ! praeferre aliquem alieui dávat 1 přednost někomu před někým; i praeferor alieui dostávám přednost před někým ■i praemium, ii, n. odměna ■:» Praeneste, is, n. Praeneste; staré \ město v Latiu, východně od Říma í praeparo, dre, dví, dtum připravovat, ;j chystat, strojit praes&gium, ií, n. předpověd, věštba praesěns, entis přítomný, současný, :-i nynější i praesidium, ii, n. ochrana, pomoc; i posádka, stráž -3 praestč, are, praestiíi, praestitum, praestatúrus (s dat.) vynikat nad I někým, předstihovat někoho; po- i skytovat, dávat; plnit, zaručovat, projevovat ■■; praesum, praeesse, prasfuí, —, prae- "j fuiurus (s dat.) být v čele; rei públicae (dat.) praesum stojím i y čele státu ,;j praeter (předl, s ak.) mimo, kromě praetered dále, potom; kromě toho, mimo to 1 praeteritus, a, um minulý . praetor, oris, m. prétor, úředník j soudní a správní praetórius, a, um vůdcův, vůdcoval ský, velitelský ! Prdga, ae, /. Praha prdtum, i, n. louka i prdvus, a, um křivý, nerovný; zvrácený, zlý premó, ére, pressí, pressum tlačit, tisknout, utlačovat prex, preci-s,/. (obyč. pí. prer.ěs, um) prosba, modlitba prídem před časem, dávno, prve prímó zpočátku, nejprve; (při výčtu) za prvé primôrdium, u, n. počátek, prvopočátek, původ; prvek, praprvek prímoria, e přední; prímôrés, um, m. přední, neuváženější občané; šlechtici primům nejprve, především; (při výčtu) za prvé primus, a, um první, prvotní, nej- bližší, počáteční; prima, ôrum, n. první místo, místo v popředí princeps, eipis přední, prvý; prln- ceps, cipis, m, náčelník, vladař principälia, e přední, prvotní principôtus, ús, m. první místo, přednost; náčelnictví, vedení, vláda principiwm, ii, n. počátek, začátek, prvopočátek prior, prius, óris přednější; předešlý, minulý priscus, a, um bývalý, starý, dávný prístinus, a, um dávný, předešlý prius dřív, napřed, vpředu prvušquam (časová spojka) dříve než prívätm, a, um soukromý; prívdtus, i, m. soukromník prô (předl, s abl.) pro, za, namísto; před (zády k něčemu); prô castria před táborem probitás, dtis, /. poctivost, svědomitost, bezúhonnost probô, dre, ävi, ätum zkoušet, zkoumat, uznávat, schvalovat probm, a, um řádný, poctivý prôcédô, ere, prôceesí, prôcessum vycházet, vystupovat, postupovat, dostoupit prócôn.sid, ulis, m. bývalý konzul, prokonzul 452 453 procul daleko, opodá! procúró, áre, avi, átum spravovat, obstarávat prodůco, ere, prodúxi, productum vyvádět, předvádět, vydat proelium, ii, n bitva, boj proficísoor, proficísei, profectus sum vyjet, odejít, vytáhnout; pocházet, vznikat profugió, ere, profugi, —, utíkat, běžet, utéci profugus, a, um uprchlý, na útěku; fátó profugus osudem hnaný profundus, a, um hluboký profúsus, a, um bezuzdný, nemírný, marnotratný; profúsus sui rozhazující svůj majetek prohibeo, ěre, prohibui, prohibitnm bránit, překážet próició, ere próiěci, proiectum dopředu hodit, odhodit, zahodit prólěs, ia,f. dorost, mládež, potomstvo pr&mitto, ere, prómisi, prómissum slibovat prómoveó, ěre, promóvi, prómótum dopředu pohybovat, posunovat, vést prómptus, a, um zjevný, zřejmý; co jest po ruce, pohotově prónuntió, áre, ávi, átum vyhlásit prope (adv.) blízko; (předl, s ak.) blízko, u própěnsus, a, um nachýlený, skloněný; (milostivě) nakloněný properu, áre, ávi, átum pospíchat propinquua, a, um blízký; propinquua, i, m. příbuzný proponó, ere, próposui, propositum dopředu klást, předkládat, vykládat; slibovat, dělat naděje prppriua, a, um vlastní; zvláštní, osobitý; trvalý; proprium virtútis známka udatnosti propter (předl, s ak.) pro, kvůli prôpulsô, äre, ávi, ätum odrážet, odvracet prósperus, a, um šťastný, příznivý prôsum, prôdesse, prófui, —, prófu- túrus prospívat, být užitečný prôtendô, ere, prôtendí, prôtenlum napínat, natahovat; pas. rozkládat se, rozprostírat se i protestor, ári, —, -—, dosvědčovat, tvrdit, vyhlašovat ; prôverbium, ii, n. přísloví, pořekadlo prôvideä, ěre, prôvidi, prôvisum předvídat S provincia, ae, f. provincie i proximus, a, um nej bližší, poslední, j (nedávno) minulý pruděns, entis rozumný ] pruina, ae, f. jinovatka, jíní, sníh i pruinôsuí, a, um jíním pokrytý i públicus, a, um veřejný i Publius (zkratka P.), ii, m. Publius; í římské osobní jméno j pudor, ôris, m. stud, hanba, cudnost, i] nevinnost j paella, ae, f. dívka puer, erl, m. chlapce, hoch J pueritia, ae, f. dětství š pugnô, áre, ávi, átum bojovat; male \ pugnáre nešťastně, neúspěšně bo- : { jovat pulcher, chra, chrum, krásný, hezký pulvis, eris, m. prach; drobný pÍBek Púnicus, a, um punský, kartaginský punió, ire, ivi (ii), itum trestat purgô, áre, ávi, átum čistit, vyčistit pusillus, a, um maličký, malinký, nepatrný puto, áre, ávi, átum myslit, domnívat se; pokládat, považovat někoho I za něco pyramis, idis,f. pyramida | Pýramus, i, m, Pyraraus, mladík z Babylónu, milenec dívky Thisbé Pythagoras, ae, m. Pythagoras; idealistický řecký filosof (6. stol. př. n.l.) Q (zkratka) = Quintus, i, m. Quin- tus; římské osobní jméno quä kudy, kde quae.ro, ere, quaesivi quaeáUum hledat, vyhledávat; quoerere ex (ob) aliquó ptát se někoho; obstarat, získat quaestiô, ônis, f. vyšetřování; quae- stiônem haběre vyšetřovat quälis, e jaký quälitäs, ätis jakost, vlastnost quam jak, jako; než (po kompara-tivu);co(před superlativem);quam diútiasimě co nejdéle quamdiú (časová spojka) dokud, pokud; jak dlouho, až quamquam (přípustková spojka) ač, ačkoli, byť i, i kdyby, třebas quamvis (přípustková spojka) ač, třeba že, ačkoliv quandô kdy quantum ják mnoho, kolik quantus, a, um jak veliký quárě proč, pročež quasi jako, jakoby quatiô, ere, —, quassum třást, otřásat, bít, tlouei quattuor čtyři ■que a, i queo, quire, quíví, quitum moci querimônia, ae, f. stížnost; nářek queror, queri, questus sum stěžovat si, naříkat qui, quae„ quod (tázací zájmeno) který? jaký?; (vztažné zájmeno) který, jenž qui (quis), qua (quae), quod (neurčité zájmeno) některý quia (důvodová spojka) protože, že, neboť quicquam viz quisquam quicumque, quaecumque, quodcwnque kterýkoliv, jakýkoliv, kdokoliv, cokoliv quidam, quiddam (cuiusdam, cuidam atd.) kdosi, cosi quidam, quaedam, quoddam kterýsi, jakýsi quiés, ětia, f. odpočinek, klid, -pokoj quiěsco, ere, quiěvi, quiětum odpočívat quiětua, a, um pokojný, tichý, klidný quilibet, qudelibet, quodlibet kterýkoliv, jakýkoliv quin (spojka s konj.) že; aby ne, že ne quinque pět 1 Quintus, (zkratka Q.) i, m. Quintus; římské osobní jméno quippe vždyť, pravda, věru Quiris, itis, m. Quirit, Říman quis, quid (tázací zájmeno) kdo? co?; quisquam, quidquam (quicquam) (gen. cuiusquam, dat. cuiquam) někdo-, něco; neque quisquam a nikdo (zájmeno neurčité s platností substantívni) quisque, quidque (gen. cuiusque, atd.) každý (zájmeno neurčité š platností substantívni) quisque, quaeque, quodque každý (zájmeno neurčité s platností adjek-tivní) quisquis, quidquid kdokoliv, cokoliv (zájmeno neurčitě vztažné 3 platností substantívni) quo (adv.) kam, pokud; quô úaque jak dlouho ještě; (spojka) čímž, a tím; aby tím quoad (časová spojka) dokud, pokud, až quod (důvodová spojka) protože, že quômodo jakým způsobem, jak quondam kdysi, jednou, někdy quoniam (důvodová spojka) protože, že quôquam někam quoque také, též, i quôqueversus (quôqueversum) na všechny strany, všude dokola quórsum (quôrsus) kam, k čemu quot kolik quotannia každoročně quoíiěna kolikrát tišimmmmmsmmmmMtiwmĚimiMBBBH&mma n rodina, ii, m. paprsek, sluneční paprsek rádix, icis, ý. kořen; radix, montis úpatí hory rapina, ae. /. loupež rárus, a, um řídký, vzácný ratio, ónis, f. počet, výpočet; způsob, ohled; důvod; rozum; učení, teorie, systém, řád; zákonitost rationdlia, e rozumový, účelný recěns, entis čerstvý, nový, svěží, nedávný recipio, ere, recěpí, receptům zpět vzít, přijmout recondó, ere, reeondidi, reeonditum uložit, schovat, skrýt recordor, reoordori, recordátua sum vzpomínat, rozpomínat se rectus, a, um rovný, přímý; správný, spravedlivý; prostý recubó, Ore, —, —, ležet (naznak) recuperd, áre, ávi, átum opět (si) získat reddo, ere, reddidi, redditum dát nazpět, vrátit, odplatit; odpovědět, vyprávět, vykládat; dávat; dělat redeó, Ire, redii, itum vracet se redimió, Ire, ivi, itum ovázat, ověnčit, ovinout rediacd, ere, redidici, —, znovu se naučit redúcó, ere, redúxi, reductum zpět vést, přivést, zavést referó, referre, rettuli, relátum zpět nést, zanést; hovořit, uvádět, zvěstovat, oznamovat rěgális, e královský rěgina, ae, f. královna regió, ónis,}. krajina, kraj, končina rěgnó, are, ávi, átum kralovat, vládnout régnum, i, n. království, vláda regó, ere, rěxi, rěctum řídit, vést, ovládat rěició, ere, rliěei, rěiectum odhodit, zpět zahnat, odmítnout religió, ónis, f. náboženství; náboženská víra, zbožnost religiósus, a, um posvátný relinquo, ere, reliqui, relktum zanechávat, opouštět reliquus, a, um zbývající, ostatní Rěmi, órum, m. Remové; belgický kmen při řece Axoně remoror, ári, átus sum zdržovat se, meškat removeo, ěre, removi, remótum odstraňovat, vzdalovat renovó, áre, ávi, átum obnovovat reor, rěri, ratus, sum domnívat se, myslit, věřit repente náhle repentinus, a, um náhlý, nečekaný, í reperio, ire, repperi, repwtum najít, : , objevit ! repetd, ere, repetivi, repetitum zpět [ žádat, dožadovat se; opakovat ; requiró, ere, requisivl, requisitum hledat, vyhledávat; vyptávat se, dozvídat se rSs, rei, /. věc; rés publica, rei públicae, /. (věc veřejná =) atát; | rěa publica libera, rei públicae 1 Hberae, f. svobodný stát = repub- lika reservo, áre, áví, átum uchovat, nechat (si) | resolvó, ere, rmolvl, resolútum uvol-i nit, rozvázat; znovu rozložit, po- rušit resonó, áre, ávi, —, ozývat se, zaznívat I respicid, ere, re&pěxl, respectum (s ak.) zpět hledět, ohlížet se j respondeo, ěre, respondi, respónsum \ odpovídat j restituó, ere, restitui, reatiťútum znovu vystavět, obnovit | resto, áre, reatiti, —, zůstat, zbývat I ; retined, ěre, retinui, retentum podržet, | udržet, zadržet, zachovávat í relrahó, ere, retráxi, retractum zpět í tahat, vléci; odvést, zdržet i revertor, reverii, reverii vracet se ii revolvo, ere, revolvi, revolútum zpět I valit, povalit í rSx, rěgis, m. král, vládce i rideo, ere, risi, riaum smát se !( rípa, ae, f. (říční) břeh ti. - Hxor, ári, rixátus sum hádat se, jí škorpit se, přít so i rogó, áre, ávi, átum ptát ae, prosit, žádat Roma, ae, /. Řím; hlavní město Itálie a Románus, a, um římský; Rom&nua, i, m. Říman; Romani, órum, m. Římané , rumor, ória, m. pověst, zvěst rúpéa, ia, /. skála, skalisko; skalní dutina rúrsum (ruraus) zpět, nazpět, opět, vinculum vincô, ere, vici, victum (s ak.) přemáhat, vítězit vinculum,' i, n. pouto vindicôj are, ävi, ätum dělat si nároky, přivlastňovat si, osobovat si; trestat, plísnit vinum, i, n. víno . violěns, entis prudký, divoký, násilný viola, äre, ävi, ätum urážet, znesvě-covat; foedus violáre porušovat smlouvu vir, viň, m. muž; člověk; pl. lidé virěs, virium, /, viz vis virgô, inis, /. panna, dívka, mladá žena viridis, e zelený virtús, útis, /, mužnost, Btatečnoat, ctnost vis, vim, vi (v sg. jen tyto tři pády; pl. virěs, virium) f. síla, násilí viscus, eris, n. (obyč. pl. viscera, um, n.) vnitřnosti, útroby viso, ere, visi, —, (s ak.) chtít vidět, podívat se, prohlédnout si, navštívit vita, ae,f. život; vitä superärepiežít; vitae necisque potest&s (gen. objektivní) moc nad životem a. smrtí vitis, is. /. (vinná) réva, vinný keř; víno vitium,ii, n, chyba, nedostatek, vada vito, äre, ävi, ätum (s ak.) vyhýbat se, bránit se, unikat; suspiciônem vitäre vyhýbat se podezření vivo, ere, visei, —,victurusžít, být živ vivus, a, um živý; čerstvý vocô, äre, ävi, ätum volat, přivolávat, povolávat Volcänus = Vulcänus volem, entis (vl. part. préz. od vola, velle) chtěje, ochotný; rád; laskavý, příznivý, milostivý volô, äre, ävi, ätum letět, přiběhnout volô, velle, volut, -—, chtít, přát si voluntäs, ätis, f. vůle, smýšlení, úmysl voluptäs, ätis, f. rozkoš, slast, požitek; pochoutka volvô, ere, volvi, volutum valit, válet, převalovat, točit, otáčet; prožít, přetrvat vos vy vôtum, i, n. zaslíbená věc, oběí, slib; přání, žádost, touha vôx, vôcis, f. hlas; řeč, zvuk Vulcänus, i, m. Vulkán; římský bůh ohně; oheň vulneró, äre, ävi, ätum poranit, ranit vulnus, eris, n. rána, poranění vultus, us, m. výraz tváře, tvář, pohled X Xenophaněs, iů, m. Xenofanes; řeoký filosof (6. stol. př, n. 1.) Xerxes, is, «í. Xerxes; perský král (486—465 př. n. 1.) Obsáhlejší latinské slovníky a příručky: Bejlovec. J.-Janda, J.: Latina pro vysoké školy, Praha, SPN 1991. Bilíková, E.: Přehled latinské mluvnice sestavený v tabulkách, Brno MC konsorcium, 1991. Hakenová, A.: Latina pro gymnázia. Dvouletý nepovinný kurs. Praha, SPN 1989. Kábrt, J.: Jazyk latinský. Učebnice pro střední zdravotní školy, Praha, Avicenum 1985. Lexikon medicum, Praha, Avicenum 1988. Kábrt, J.-Valach, V.: Stručný lékařský slovník, Praha, Avicenum 1979. Kuchařský, R a kol.: Latinsko-český slovník, Praha, SPN 1991, Pražák, J.: Novotný, F„ Sedláček, J.: Latinsko-český slovník, 2 sv., Praha, SPN 1981. Quitt, Z.-Kucharský, R: Česko-latinský slovník, Praha, SPN 1992. Stříž, A.: Kurs latiny pro samouky, Praha, Scriptum 1992. Špaňár, J.-Hrabovský, J.: Latinsko-slovenský a slovensko-latinský slovník, Bratislava 1987, Zrzavý, J.: Laíinsko-české anatomické názvosloví, Olomouc, Univerzita Palackého 1985. 466 467