Útok proti dobrému vkusu
Nonkonformní filmy Rubena Ôstlunda
Michal Procházka
Švédský filmař Ruben Ostlund patři mezi nastupující profilové osobnosti severské kinematografie, b%i j< filmy neodpovidaji našim povšechným představám o tamní tvorbé\ Nenabízí očekávaná dramata přesilových her, rozředěné recepty hnuti Dogma, ani syrové přírodní scenerie. Tvorba klinického pozorovatele moderní zapadni společnosti se pohybuje na pomerí m\ :ialnč~ps>^cholúgi%kckô experimentu a audiovizuálního konceptu, který' - víc než co jiné - usiluje o destrukci Almu jako divácké podívané či zábavy, ôsttundovy distanční, zcizujici zábéry lze jen sttíi vnímat jako na^ prvky plynulého vypraveni - evokuji spíš izolované pohledy skryté či průmyslové kamen, \idea z zorného pole dalekohledu nebo sociálního mikroskopu. Namísto přtbéhu se zápletkou, diváckom kkmtifikaei íi katarzi dramatického konfliktu se nám v jeho filmech zjevuje kinematografie pinajici sváta - kinematografie, jet má podobu analytického chorobopisu i drastické groteskv
Pozo
Sím Kuběn Óstlund sví snímky nazývá špik .pohyblivými obra™- P
jimiž -Umí zíbéry . tak vysokým .^^^71. m ""t 4k Rí° jr^t« stnine.' Teprve tam v naanimanýd. obrech , P°*Iť" ř^bérové strihy. Zároveň p,a,, « j£ m^^" W"* ^ Ldoko~e jdwwnihcr skuteční události, iii byl .ri.JnK™ ľ* ^ odnzem reality ^ eechmeke prosíky i rebrová ^Z^^r^ľ^^' obämou fabulaci, natož psychologizování. y ^.d ^ffi******1*** So«umků naopak spolehnout na naši schonn.«, ľ PTľ * mime P*1 **"*»' rcal.ry ukrytou za v^imi detj£ S^r^JSTE Ä P«S~P k natáčení označit jako filmový bdÄľľT " ""^ ^ fVíce rcisera spočívá v tom. abv z celku širchi. nlanu whr»l ~ j j j, m#i svú, dlouhý.klinický zábér.ósdundoll^l ľ £?^M**
báaŕské filmy, jež pod názvem Fr„ Ms \ J^J^^^T fcorf začal studovat film na Gotcborskc umvc-z.ľ p™°-   T- *'"^J"'* tm stříhat, nebo, by diváci získali dojem ZZTl        T' Vlkc"»» E-* Kvalita sjezdu se odhal,, t^ľdZhXpÄ 2S" ^ ^
r, «a co se divu*
Predstavu o Óstlundově metodě poskytne krátky film Přepadeni (Handelse vid bank. 2010) který vyhrál Ion. na Bcrlinale krátkometrážni kategorii a obletel festivaly na celém světě Autor' v něm rekonstruuje pokus o bankovní loupež, které byl v roce 2006 svědkem ve Stockholmu. Podstatnejší nez atraktivní terna je vsak způsob, jakým je Přepademfocena Film zasazeny do viední ulice je zbaven jakékoliv dramatizace, nlmovc rétonenosti ä thrifleroveho storytellingu. Naopak vyztiívá jako absurdní drama dvou maskovaných mužů na motorce s pistolemi, z nichž jednoho nakonec chytne policie, zatímco druhý uteče. Dvan*^iniitový kratas zároveň reflektuje pozici překvapených pozorovatelů na ulici, ktetí s dalšími zvedavci zapomenou utéct. Zaujaté přihlížejí, navzájem si komentují událost, točí si ji na kameru. Dohadují se, jestli jde o opravdové lupiče anebo nějakou hru...
Dokumentární rekonstrukce pokusu o vyloupeni banky tak ústí ve film o našem způsobu „dívání se na svět4* i potrebe zažít v našem po klidném bezpečí néjaké rozptýleni, adrenalinový incident, napínavou podívanou. Filmové zpracováni incidentu se ptá na to, zda pnhližejicí před sebou opravdu vidi skutečnou bankovní loupež, jejíž realitu jsou s to si uvědomil. Lidé zachycení v záběru Ostlundovy kamery neutíkají před střelbou, ale jsou zvědaví, jak to celé dopadne. Krčí se opodál a vždy tak, aby méli dobrý výhled - jako by to, co se pred nimi | odehrává, byl nějaký film, spektakulámí drama, gangsterka. Jeden svědek se dokonce snaží odvážně (tj. v pravidlech žánru) zasáhnout, když lupičům shodí na chodníku nastartovanou motorku na zem. Cdý film pak příznačné končí rozmluvou, při níž se jeden z pozorovatelů chlubí, že jeho minikamera má rozlišení pět megapixelú.
Přepadeni má podobu videa z internetu, působí amatérským dojmem bezprostředního záznamu či streamovaného přímého přenosu (Ostlund ostatně všude tvrdí, že na YouTube nachází zajímavější věci než v kinech na filmovém platné). Snímek vsak nemusíme vnímat pouze jako deklaraci demokracie věku digitálních kamer a internetu. Lze jej stejné dobře považovat za idealistický pokus o návrat k nevinnosti kinematografie a její schopnosti autenticky zaznamenávat skutečnost. Můžeme Přepaden ichápat i jako varování před tím, jak se zcela bezmyšlenkovité, ^filmové1* díváme na věci kolem nás. Ôstlund po nás žádá, abychom se probudili z kinematografického snu, jeho opakujících se schémat a žánrů, které nám vvtvrářcjí paralelní svět nahrazující skutečnost." Jeho filmy naopak záměrně popírají iluzivnost, dokonalou rilmovost, ať umělého rozzábérování scény, herců, plynulého rytmu ä storytellingu násilně sestrojeného příběhu. Pokud už nám příběhy nepomáhají pochopit svět, rozpadající se ve změť chaotických obrazů, médii, internetových šotů či audiovizuálních ataků, není nic přirozenější, než na příběhy rezignovat a prosté postavit kameru na ulici a pokusit se zachytit realitu zbavenou afektu i rétoričnosti.
Mechanismus konformity
I proto sledování Ôstlundových záměrné topomých zoomů, příliš dlouhých záběrů a groteskně absurdních detailů naší všednosti nepřináší emoční uvolněni, ale spíš záchvěvy masochistického potěšeni, které může zažívat vědec při pozorováni groteskně bujících buněk rakoviny. Je to podívaná současné komická i trýznivá - a tomu odpovídají i reakce diváků. Osdundův celovečerní debut lbe Guitar Mongoioid (Gitarrmongot, 2004) nazval kritik Carl-Johan Malmberg ze Svenska Dagbladet sabotáží útočící proti našim diváckým očekáváním dobrému vkusu, avšak zároveň i nudě, kterou obvykle přináší většina švédských filmů.5 Sabotáž to byla natolik úspěšná, že si diváci nevěděli rady s tím, jak tento snímek o Údech žijících mimo veškeré normy ve fiktivním městě Jôteborg* zařadit. Nešlo o dokument, ani o artové drama. Psalo se, že to není ani film.*
Přepadem, 2010
75
Vr^t^hopetw s* <Wkal dn.hV linii r *ai *tv < I* orrivilUga, ^J.rKMWcenýofidáJnírn m*oVn*m v v tm Snímek, ktm už <Vlund reagoval ve vUmi |*i.k1uW. m s^W, „,tl n*ttfortr» IWukrion. í»7 ralofil spohi * iíoknmcrtUriitaii Erikem Hcminendniffein, kdos, i il irnoumb kflTr^rorŤTOval jako .rrajpclcou komedii a komickou tragédie Tvořilo jej několik ,,,„1,,:,., ,t ftHhrHm^ linií* ktrr* - Ťednom <,L"(,/'kl1 wpmpoji ^" více, každá vén* * ^» do kusých zaberu, č,- m rvoh dokonce zaber jediný, ľrácr s Úmerou «drttm^fviWi metodu iVilundovVvh filtr... ľ" ' "l«""»» P'"«"»""»>»'^krtického v , fflmm*,, M,, ktrn* pracojt t dolwovolné nfijatými omezeními v pohybu i ttrihu. Tím *r tinwA *táva nfc*ni?>m vvp..mVr. kin* nam M napovídá, zatímco důležité
vřvi nechává mimo ohm k dometení. „Divák by mel Nt neustále zaneprázdněný aby *e mmrl ptat; KoV tsrm> N* co se to dívám? Co *c kolem déjc> Mim rad v«.ycunstický styl, fcr*tt *e na mYo, co v, muže* stmi mterpretovat na základe vašu h vlastnú h hodnoty ríka tt^Vt Hnvrni slovy, nim pouze přrdvad. J^islt", v pwbihajidm konfliktu >c diváci mohou
a man zorientovat Mimi ftvm * moraikcwt\\
b príbehu ľ med div* vypráví o rodinne slavnosti l Vodm obra/ zabírá ná\«r^flcttm poutě m>hy,a p«»p»'rá tak od počátku nejen společenské konvence, ale i očekáváni pravkN* filmového wprívfni. To, co qiočátku vypadá pou/r Jako vizuální provokace* vsak v rv«titrHiiťťfm časem odkryje svou logiku - ani rwo vnnotné účastníky slavnosti totiž nejsou dúWité konkrétni tvare přítomných a t*Twfiloitnl fráze, které li vyménují, ale samotný ♦akr, ze přisk^ bodné lidi Pťo druhou linii filmu poskytla režisérovi inspiraci webová stránka Hot or not-, na ni* se tni ne pamáctiletc školačky navzájem pŕedhánély v lehce vyzývavých tohignitifch.* Ze stop zábéro cvolnijfcich hnlčičí dovidení se postupné rozvine Ostlundovo por*>rov*m dvou malých holek, které se hecuji k zábave* v niž ztrácejí pod vlivem vrstevníků a tabu městem rábrarn i kontrolu. Nakonec to skončí tím* že jednu z nich přiveze domů do hervédotru opilou úplné cizí chlap
Spobqkím tématem Maer davu je manipulace jedince* který se i proti swniu presvedčení podřídí míněni kolektivu • vzdá se vlastni zodpovednosti. V této souvislosti Ôstlund zmiňuje fTaciekou polární expedh-i S. A. Andréeho, který se v roce 18V7 pokusil doplout k Severnímu polu v horke^^dusoém balonu: J\> smrti celé posádky byl nalezen deník, v némž vyšlo najevo, *e tento dobrodruh možnostem celého projektu v podstate nikdy neveril. Ale cítil se být •tvtrán pofornosti médii i entusiasmem svého okolí, mk/c sc ncdoLi/al v/xhx. Kadeti sc wHal na ii^tt^i smrt, neí aby ostatní zklamal.*"
Ve rmtnovaném príbéhu oslaví, sledujeme nchixlu pana domácího, kter>- si při manipulaci s racheŕriemi zraní oka ale odmítá se nechat odvézt do nemocnice. Raději vede dále slavnost, aN i; nezkazil či neztratil pred dmhvmi rvát. Klíčová scéna filmu rekonstruuje ve ikolni rřide *Javm polem Sok>mona Asche z 50. kt, kten se zabýval skupinovou dynamikou a silou koníormitv jedince, ten* se ve prospech sou h Usu s kolektivem vzdává svého úsudku.10 iVrnonstraee je doplněna incidentem, ph némi učitel dílen zbije a zraní zlobícího žáka zohrizného wialniho pm^ríedi. rVori tomu sc ;\^r.ui jednu učitelka*s mí ostanu kolegové naré? pnrstanou \t *hnrmTié mlmit a začnou ji očividné ignortnat.
No tvrfft kkk\ smteái. mraziw \ srdci itíeb
ka^d\ 7 mikiopříSéhú <Wlumiova druhého 6lmu lze brát jako kondenzovanou anekdotu - na Man' davu je %-sak geniální, jak se t komických ústřižků všedních banalit dohronud\ ^klida mrazhy obtaz temných koutů lidské duse Jeden z dalších mikropřúSěhú se točí kolem radevánei pam kamarádu popíjejících na six>lcčnem \vletu. během néhož začne icden i nich wuálné obréz^-at jmeho ^^ence Pbníiený nešťastník zavolá domů zené. která si pro nej na drum den přijede. VvstfiriivrK manžel ovsem ráno následné všechno popře, abv neutratil kamarach 7a evokaci banální \-zpominb na incident, jehož byl Ostlund v mladí svédkem na tednom ze v\*fch h-*arsk>vh s\iezdů. se skrvva rH>lestné palčiv)- obraz sexuálního zncuifóni i dvnamib akt'erittTvani totalimi rmxi. Podobné anah-zy rrvohou nenucené rungovat i díky Mtmi.*r v mdi rezMcr nikoho nesoudí ani nehledá vnuka'. Místo útlocitné rétorikv odmítající zoOWv-ncHi krřvdu ^xnize" zaujaté studuje obecnv mechanismus, jak jedinec stále znovu podlehl vlivu sUp,nv pwáVaw se sdné^m. Často v jediném záberu tak Osdund dokáže racm-tn iak abmirdru Rřote^ r l^Kkeho snaženi, tak hrůzu, která z něj může vzejit, 1 proto ie mi^rv rak aloftte febo filmy sledovat - nevíme, jestli >e mame smát, či se hrotit vhWfnArrsTV analvrv prirH*mina»Ki laboratorní pokus. Ale pravé tento ambivalentní poai n«e napéti vXrlundmvch filmů - naperu diky němuž lze jeho tvorbu sméle srovnávat s dib Mkh-eU Hajncfcrho, rincha Se.dk u v^lurxtova krajana Rove Andenuna. V**1 <éW"* dtv*t*** nevíce spor popuzeného řidiče autobusu* který odmítne
r^fcntfovat v ftzdé, dokud «e nepřizná ubčniV který na záchode zničil záves, 1 /de ,toji kouzlo **m na tom, *e v první JmIi Mc o rruuVkoat. Ale jak sc obé strany zatvrzuji ve sporu, je fjisdovmne priznám atak rézsi vvslovit Jen proto, aby se rm^hlo jet dáj, nakonec jedna rodina přimete *vého i^ngoWniho lona, abj se naoko prinsl 1 presto* U védu *e skurečnvm
7s
í w* oo ul&vt n. af*v rrt^rvr
ratu lidství. rVntahutfci *c
['Pul I
v nichž Kuhen tMmnd ponmitc *vr f^mviyrai
kríze f i zoufalství odhal i K h lub* í, animáinéjíí poawiMIIRP^R] fe mirmnim je viak zároveň příležitosti pro publikum v sale, ahv sc konfrontovalo s dm, jak svede v té cele legraci prijímal či tolerovat pŕcdvadcné utrpení. V základu je ironická provokace, utuk na diváka, který musí reflektovat vlastni pozici čioveka. kren j>nhli /t Jena m: nrspravcdltHKtL
Politicky nekorektní odpoicdriť
Na podobném principu stoji i ncjnovéjši autorův rilm //w, uvedem po Lonncskr premiére v Karlovjřch Varech. Ope t vyvoláva dojem bezprostředního záznamu jednoho gotchorNkcho odpoledne, v nímž parta deti aihekych imigranti, zajme tri mladli vrstevníky z dobrých rodín a následne jc Šikanuje, Námet Hry zno\-u vychájtf ze skutečné události, jŕi byia existence rakove bandy v centru Goteborgu, Její éknové zastavovali na ulici deti, ahv jim ukazab mobilní telefon. Pod záminkou, že vypadá jako ukradený mobil bratra někoho s nich, vylákali své obeti ven z centra, aby j c následně o vsevhno okradli Během dob\ wnnuli celou strategii konverzaci a her, kieie n nešťastník* hrali, V cXtlundpvé Klinové relu instrukci t toho vnuka obraz krutě dětské zábavy, v níž útočnici nabízejí íWm zajatcům rume soutěže. Slibuji jim svobodu, pokud udělají sto kliků, vyhrají a*vod v behu. Oviem jsou to stale jenom agresori, kteří triumfují nad unavenými, deprimovanými obětím, aťui svými vyhrůžkám,, posměchem či hrou na hodného a zlého policistu.
Rafinované temne kouzlo tohoto p^vlioňlmu točeného opět „distanční" Rľl) kamerou spočívá v tom, že pomalé sadistické trapem tri malých děti se odehrav* \ kulisách obyčejného města. Kolem chodi lide bezstarostné věnčit psy, ce>tujui v tramvaji znudené procítají večerníky, aniž by si kdokoli z nich viiml nijak zvlášť skrývaného utrpěni, je* deti zažívají jen pár metrů od nich. Opět tu v dlouhých záběrech krystalizuje obraz i napětí zápasu, jeho* smysl si máme postupné skládat dohmrnady. Autor sleduje,jakých viech vv/namů a souvislosti mohou nabývat činy pěti rozdováděných grázlíků v našem verejnom prostoru, který ovládá lhostejnost a zahleděnost do sebe.
Jedním z nejzjevnejšich témat snímku Hni j>ou rozpon /apadtii multikulturní společnosti vyznávající liberální humanistu ke hodnoty - společnosti, která se svého času snažila mést SSf^'^Vf^Tľ^1 *****
I PCOQ'A, Ht#c*vi ftfciotui IŤutotr
Oomtupné r httpt//wm tHm juictucom/ (JJ^ctor^ub^vWnStcít 2011 08-701 1 LOOCK Cattfn kntwvvttK ftuban 0*Hur»d        -tn*i [om\rml Dostupné
lnt»»vv— tJbmn oírtiund (ctt. 2011 06 291 i <im tMt pfiQůrim&Jt. tm 0rS*4
ôutlijnôssloíi
tWfai
v život různé urbanistické socialm programy soužití, \' podtextu tidpolcdntho p»\vhického tryznéni můžeme spatiit mapu bitevního pole. na němž probíhá stret majority s příslušníky
etnických menšin. Předvádějí se nám rcscniimenty a dilemata mladých bdi, ktch se nacházejí 4 .Otakrmamivyvotavapedthjam*
na okraji moderního konzumu, ar už kvůli svému původu, i u vzdělanosti ci rodinnému zizemí, ^iffffi^fcj^^^^
Zjednodušené se dá říct, že Hni diagnostikuje lhostejnou společnost, žijící pokrytecky pod r**, mutsfiouf • filmovým* oongutriwnt
maskou politické korektnosti, pod nii ve skutečnosti bublá násilí, ctnu-ka ne^xalivoat a boj V**Tr*      kií p"tlé ÍXjť)"T* ^(rT*t r r * prvpaOx^ |ato tkutsCnott nikotiv filmovou
0 moc. Stejně tak jc ovíem možné tvrdit, ze celé neítěsti motivuje závist potomků imigranti) Marii/ r*a t tomu mám muku vt/ van z predmestí vůči vrstevníkům z dobrých rodin, ktere prosté chtéjt jen obrat o značkové džíny ^^^^J^^^^^^J*^*^^^^^^^^"!-
a mobtlni telefony, a že se Ostluiui ve svém rilmu snaží demajskovat jejich absurdní revoltu m*wk*m4U ior*ir*l Dostupné e Ntpc/z
proti ncruívidéne společnosti posta\rné na zisku, úspěchu a konzumu. Po svém činu se grazhci JEJÍ!^
odeberou naj ist .iv1 bistra rychlého oKVrstvcni, odkud volají matce jednoho z okradených, aby 1 MAlM6£RG. <^rt^ioř»n. En oabut v<
1 legrace imitovali jeho homosexuální iniciaci. Paradoxně rak přejímají nejen ,/anry- a formy ^^t^S^nmoDootitM. i/io/200a. upadající televizní zabaw. jimiž je SA^cvlska dobmpvxVsttu >|v>lečnost ovUli, ale 1 xenotiibm s concannon. PWtíp. imtfviaw -ffetwn
Ostlundo\"u nemilosrdnému jxmlcdu se \š.ik ne%y hnou ani nxlue ooranycn hochu. Kdyi otec nT^^rutwn^ovttwvihtfN
jednoho z nich v zá\-éru porkivá \x městě jedlého 1 pachatelů, zůstává ve své snaze pomstít Í^é^a^i* t a
se a vytrestat zloděje směsnv i hezhranm; Bezradne stoji prali «a*lemu klukovi připravenému s gaňu/mlí. Ret Jnvduntary - Rutw>
bojovat o fenol i svoji nejistou existenci v cizi vlasti, zatímco jej náhodná kolemjdoucí obvinuje 2o2££^
z rasově moTiwn.incho násilĹ ■      nw nÉMMiytan oattait*
V podtextu filmu se zkratka vyjevuje nová nemoc toucasiié Kvropy, která orKrmocnéla krizi ^C^^í^iľd291
Wbititv, Evropv jejíž společnosti řesa rozpory ztráty náiodroVh jisti>t i nejisté svobody 10 Aacř*ův tMt můy»nii j«dinK dovaie
komentiřú londýnskeho rabováni 6 norské tragedie. jakVeh June M> a i^oOedni rok v kinech itm^iei afl^dmmtnei utumi «řdk> Mkiv, bc, o ton,, k fcmu j*mr *. ieirt nenJedi nove pojmy • aotUlni t^^^^^SS^é
konstrukce. Ui proto bvvhom mrli minut tvorbu Kulana Owlund, t velkou poxotnoiti -    t«bu<i. ntfmco »v rfw<é » «j ní %*tmi
Slmyjednoho / tonnalnč , tri»Mu-k« ne.^MMp* ■»■■! «lenrt " h> "dou*í- ÍÍÄ^íSvXí^í^
t*»M dcvfeuvwiJ MialanH pokutu. *ř Tf>fw»> cVTf* pŕijda radš n* dotčeného mmportdtnts. Cn«m pokuto bylo itodxMrt, kdo I ttttowtn^ti dotoíwolnfktí M potá. 00 tn pkvdchazf atiitanti thodné uvwiX^ FvttprSvnou odpovéd *>tché }m\*ch vybawn ovlivnil t IVOU ťfiytwxhj «rianto Z 18 dobravolrxků lo byio hnod 12 Udí,
Švédsko bez cenzury
Sexploatačni predvoj z liberálního Severu
Tomáí Stejskal
1
V
& M,
5 S- -£^£&Í^Ä_83%
r<*ií i
Ve Švédsku byli vidy o nťco napřed. Ať mí se to fýkulo sociálních re/orem. zdravotní péče či rovnoprávnosti pohlaví a sexuálni tolerantnosti. Nem tedy divu. ie m, phlomu 60. a 70. let se s příchodem sexuální revoluce dottalo do povedomí mnohých zahraničních diváků, ie švédská kinematografie není reprezentována/en snímky Ingmara Bergmana. I kdyi zrovna v kontextu sledovaného tématu 1$ nutné se pozeptat, zda pravé Pramen panny není prvním rape-revenře snímkem. (A jak poznamenal John Waters, prvním snímkem, ve kterém se zvra«7
jv*t«ci< dodcime, Ír x padesanvh lete,h sc stal ve Švédku extrémne populárním j^Jíh tilmů* aobrarujteu h nahotu a milování na pozadí idylické krajiny a Beranovo , \f^t*.-j. \Sonmotrn med Monika, 1953) bylo ncpochyW jedním ze záttupcu této h        1M-Uin K^manovskym zvratem). Producent David Krcidman se ho ostatně 'T^í I^Ut i^1 ""wť l^in tluk), v USA *e pmmítal pod názvem Afmi#>
Zjdplaiat v té A** L*H" > 1 >.i"*krmt Miilo zemi. ktera inspirovala mnohé,co bylo pmlé/e Vk*vŕtovŕ spojouno * ahťHUfivm kulturou, (Nejen) sexuálne volnomyšlenkářské filmy ste ZflfclÉlilt'lľ"**"* ov|,vm1v podobu nasune vim sexploatacnich filmů v USA, ale pú^hly m kfa> akcelerátor v boji s domáci t americkou filmovou cenzurou. Recenze na tyto snímky
- teWy «1*^ ř*^h P*"*"1* °**ní objevovat v americkém mainstreamovem ruku, Ytiloo fW nebo tule m k I
gajgo ran* *»*nť" tanM* jedno lete (Hon dansadc en sommar. r. Ame
twon,        ť* mnohdy radit k *no\r klas.ee (h>i > přívlastkem .n*mri5tická4,)f v druhé tatoár)Vh let tacaty >r Švédsku houfné unikat Almy spadající do ftánrů uxphxtotion c nezřídka ae pak pohybující na jejich - rezko ivrytítelnčm - pomezí.
V»>ři'itJt»» rtťiťii tHsi pilko vozy ťhrfein" l mdlvic, '.u.ii.i s kauciou mc*doik\ \ p.m^kvh časopisech už na stfcdni skok a záh) ,ula takřka synonymem švédske sevploarace. Stejné jako její velké nevinné kolouskovské matovaly s jc*té vét&iin hrudníkem a ochotou svléci se na potkáni, i naladení Švédské tk\ mnohdt oscilovalo ne:s pnvčtiwm, Kvstaro>tn\m L z dnešního pohledu viak též Ufcmifctnini) požitkářstvím a lim. co je typické pro bulvami praktiky exploatacť tedy tm negativnu h aspektu spojených s rematem sexuality, achema Chustmimvh lilmú vypadá zhruba rak, že se mladá nevinná venkovská dostane do velkého města, kde podlehne znásilnění ci pnnejmeniim nebezpečným un vztahům se staršími muži, Dívka honoM'ci sc titulem IVnthouses Ptt of the Ycar se dostavala Jo útkou ne^vvklych pmdukci s podobnou vervou jako do rukou chtivých M platné, Ut její první známější til m ExpowJ (1971) rezirovany švédským hercem ivem Wiklundcm totiř do jednoduché formule erotického filmu rak lehce nezapadá, narace. takřka buňuclovskc uskok> a problematicky status mnohých scén cmí i hhnu o fantaziích mlade doky zpochybňující přítelovu schopnost sexuálně ji uspokojit pnativni oŕiiek. v němí nedominuje nahota samotná, ale spiše podvratná hravost. Nejde letphmo o KHiÁu <fW, nicméně sc jedna o další z mnoha příkladů toho, jak často a snadno * prolínají hranice vymezující kategorie „spotrební*, .umelecké*, .nezávislé*, erotické" ijbnknve" pmdukcc
I Itádoká koprodukce AiW in StaeJen (t Dan Wolman, 1971) se už sice nepokryté vytržit něco z modelciny vzrůstající popularity, ale přinejmenším z dnešního pohledu ^nekomplikovaném Meteore tilmu hoxnřit MUin ka bufaná víkendové zkuíené vdomě ttartt a vc viech ohledech zicu£cně> sestry G rety ***** první aexualní dobrodnizan-i, ijcjt ohava, ab> si ne zrovna nejmra^-nejsi sestra nemyslela, te je poběhhce. neni jeoWm tm ridke zápletky Děj nedává jasnou odpovécT na otázku, zda je Inga zamuVyvani,c4 jen rozjitřená, a kdyi se Grerin hip;sack\ přítel rozhodne využit situace a prekvapí Ingu f *»é, pnthlém, zda jde o nevěru, ci znásilněni, se rez smete pod koberec jakoby nic. Inga se vran domů. rodičům oznámí, ze se nic zvlaitmho nestakx a film ve své mmimalističnosti do uWiw mm vuí;,. ruje, ie kmmé Inginy sexuální iniciace opravdu k ničemu nedošla Ve hlínu .^nnz; £«*A4 Nymffrr (Anita - ur en tonirsrlkkas dagbok, t. Torgm Wickman, ut tvůrci rezjjrnuji na emtickiHi hraxvst, pnwluněne churo^-um Jetntch rilmú" íe
......i pryc. Expbatace a edukativnim rHxltexttm ukazuje ústřední nymfomanku Amru
»»ko ftrm»KTHHi owbu, která má stále nutkaní pnnozovat <e\, alf nema z něho radost. Tomu
i poměrně malé mnoiatví nahoty a seauálnich scén (dhvéjii hrdinky Christi L"*^fK využijí kaidiclty moment alesrnm k totnu, ahv se ptwwlna protekly) i jejkh apatie k "JP^^letu, někdy je dokonce klicxm akt střihnut, zato se pak slovné re* jeho následki Í4k** P^faotnalytk-k^ rH^hled do roivrácené Amtim j^vhikv. jejíž šramy maji na svědomí **** « Istriou vyléd ti aáaah mladého StelUna Skars|r>rda coby studenta pnchokipe, ttypi^kvm .expUUiim.coi néktere americké iwtmWJř vede k presvedčení, ze jde povetienv) artovv rilm ac aortam>vou hvMiékmi. Srníe jde o vVchovnou bubarru pru do^^ěle v> kouzelném .*nt**mu. ktet> w zachráni a po némi bude moci Srellan P^truit, řc Annu nelxrie jen »ako meduinAv případ _ t ^
n*uu ci (Hedstiiíiie nsibrazovan. zavainyth témat K m-iem pro "P^™™ A*. Kantu,*      né ovaem i pw/aictéi*i důvíd N* korwt šedesátých fct ivedvKe > 4methkou .en/urou a nctvLik* »e to pouze braku Velk* %kandal zpusobd »^kv. tAdlkAllí> HlMvL, 4 pěXh£nt mbvcrzivn. .A^mhn \ i^*ta Struna Jam * nvtiken a drama nanxVne v ducbu method direct oněma.
nv
a?
Turjfm      krt*,n
■r
4
J
Vrcrŕ kromě (|rjknriif-in.<rikts. K< f, («. f : voužívá praktiky filmu ve filmu a k nahote i «*u pristupuje zrela otevtrn* (byt spí* komicky a podvratné ne* eroticky). Snímek o zené hledající sexuální svobodu, tle í o soudobé pobtkko-společenské situaci prošel pres americký cenzumi úřad pravé díky lomu, že byl prohlášen za edukativní duo,
Tento přeceděn* vedl k vlne amerických i švédských sexploattd rérnovanych tekvencemi * postavou vědce fecnídhn 0 vyobrazovaných událostech. Opačným případem je připluly švédský naučný dokument Unguaft ef Love (Ur karlekení sprak, r Torgny Wklunan. 1968), který te promítal po Evropě i ve Spojených Státech a stal se velkým hilem. Jde sice o dokument založeny na tkutečných výzkumech amerických a švédských vědců, jehož i mu ir m je prezentace róalicných sexuálních problémů a tahu, včetně diagramů a daUich dokumentarirtickych nástrojů, ale důvody masového úspěchu zjevně spočívají jinde než v jeho výchovné hodnote, ľŕitom například názorné pasáže o tom, kterak se slepé déti udí za pomoci hmatu o sexualite, působí na mnohé diváky nepríjemné - občas se zdá, jako by film výrazni překračoval přípustnou míru a dětské protagonisty bezostyšně zneužíval. V liberálním Švédsku, kde neexistují vekové limity pro sledování pornografie a ui od čtyřicátých let je tam homosexualita legitimní záležitosti, vsak zjevné platí jiné normy. Snímek dne* každopádně na internetových servetech obvykle nenajdete pod Škatulkou dokument, nýbrž exploatacc.
švéótká iVattěttka 2' verze » brokárnou
Po neúspechu svého debutu, dětského filmu Jak u Maruika potkala s Btdtíikem (Hur Maric Tráífadc Frcdrik, 1%9), se režisér Bo Arne Vibenius, známý jinak pouze jako asistent na Bergmanových filmech Penona a Hodina vlků, rozhodl - možná trochu na truc - natočit brak v jeho nejryzejit, tedy nejtvrdší podobe. Snímek Thriller - dnny Jilm (Thriller - en Krym film, 1V7-4I pracuje * žánrovými klišé ohlodanými na kost, a stejné důsledné využívá předností Lindberg. Výsledkem je minimalistický pornografický rape-revcnge thriller 6 lyricky osudnvym vyústením a a morálni í tragickou protagonistkou, Thrilhr maximalizuje snad všechny myslitelné žánrové atrakce.
V prologu je v naznačte h znázorněno znásilnení protagonistky Madcleinc ještě v dětském věku, což vede k divčiné ztrátě řeči. Lindberg je tu tak ještě politováníhodnější a bezbrannější nez v jiných filmech, přičemž to pravé peklo na ni teprve čeká. Je unesena, zdrugována a po vytvoření návyku zač leněna do ilegálního byznysu s prostitucí. A aby toho nebylo milo, je ji pro neposlušnost vypíchnuto oko. Poté už jen odevzdané nabízí tělo a natahuje ruku po pertézích ä další dávce heroinu.
Brzy však v její hlavě začne zrát plán na pomstu. Když si udělá výlet k domu svých rodičů a spatří procesí se dvěma rakvemi, definitivně se odhodlá k činu. Vědomí, že její matka i otec zemřrlj s pocitem, že je dcera odvrhla (to totiž tvrdí dopisy zasílané únosci), ještě posiluje typicky exploatační atmosféru všudypřítomné krivdy. Křivdy, která poté vyústi v o to aktivnější, [ tu im v š] c néjii, brutálnejší i amorálnéjii odplatu.
Ihrxllfr není nijak výjimečný z hlediska výstavby. Ale ztvárnění a způsob práce s hlavní hrdinkou z něj ani v rámci své kategorie zcela výjimečné dílo. V první půli se andílkovský zjev protagonistky spolu s nemotou stává prostředkem k ukázání naprosté bezbrannosti. Dokonce častěji než v jiných filmech je Lindberg ukazována nahá - kterak mlčky a apaticky počítá peníze či si pkhá drogu -t scény samotného sexuálního akru však Vibenius prokládá detailními hardcore záběry (v nichž nicméně ^neúčinkuje* sama Lindberg), které působí v daném kontextu svou ojedinělosti (a diky využití znepokojivého syntezátorového zvukového podkresu) nikoli vzrušivě jako v rámci pornografie, ale pouze odpudivě jako další prostředek k umocňování utrpení.
Oč pasivněji! je Madelcinc v první hodině snímku, o to aktivněji vystupuje v druhé půli jako aktivní, elegantní a drsná mstitelka. Kvůli její neschopnosti komunikovat hlasem je i celý film po většinu času vyprávěn výhradně prostřednictvím obrazů: Madelcine z ušetrených špinavých peněz platí svůj výcvik, jenž zahrnuje lekce karate, střelbu a jízdu autem, a jakkoli je imysl těchto aktivit zřejmý, konkrétní podoba Madcleinma záměru zůstává v mlčenlivém filmu nejistá. Klegantni ohkky | ftyfawJ páska přes oko náhle delaji / němé chudinky ztělesněné sebevědomí (anebo ženu, která nemá co získat ani ztratit). Následná pomst* tuto ťetišizaci dokonává. Hrdinka % paskou, plastem a upilovanou brokovnici (pcttdejši inspirace pro Tarantinova KiH Hilla) masakruie zákazníky, kteří ji zneužívali, v extrémně zpomalených záběrech (byly ru použity kamery schopné zachytit SCO snímků za vteřinu), v im! u sledím 11; padající těla a v nich vybuchující kulky. Samotných výstrelu ti krve je vlastně pomalu, ale clekt je diky zvolenému postupu ohromujú i. J< sté více uiekUdAujiá je ovšem to. Lo se odehrát a daJ. Madelcine neváhá stejným způsobem - v němž se znepokojivé misí chladnokrevnou i tragičnoati a nevylmutelnotti - zlikvidovat i policisty, kteri přijíždějí na místo přestřelky, a své dílo poté dokonat v jejich zcizeném voze.
Závěr, v němž Madelcine vyzve hlavního padoucha na souboj na zbraně a poté. co švindluje, jej ztrestá zcela nečekaným způsobem, z ni definitivně činí postavu, jejíž pohled na svet se
ADMISSION RESTRICTED TO THOSE WHO HAVE
_jw thrown THtu im >_____
One Swedish Summer
iriu«ii
KMC PlfTUBS,, *„„., „ UNIVERSAL MARION CORPORATION . GUSTflV SANDGRfN'S 'ONI SWIOISH SUMMER* S1URIH6 NANS GUSTAfSSON • UlLIMOR OHLSSOM ■ 610 KTIl
OttfCIEfl 8T 6UNNAR HOGiUHD • COLOR PUNTS W MOVIELA! m-^I-K fILRM DISTRIBUTORS HI
THE MOVIE THAT HAS NO LIMITS OF EVIL!
FIRST THEY TOOK HER SPEECH...
CHRISTINA UNDBERG
Executive Producer BO A.VIBENIUS • Directed by ALEX FRiDOLINSKI • In Eastmancolor
A UNITED PRODUCERS R»I8M. lRj~i.JSga»"^|
-^Ja^odhéitiych^oI«\yn«k)fťh norem, l\mialá.li lyricky ztvárnénápoprava,při níz *7*.h čeká wM» v ÄCmi* °ľ^tk'1« na hW *# kun, k nemu* je phvlzána, dostane žízeň f*   ;Je ke kbelíku s vodou, sp.id.» nčkam do ;cela jinyvh času a žánru. vC«»«s íU,U ,>l,n Mmumilktk-Wy v dobrém i tlcm (stejné schematicky
V tottf»ilt«vV*' k,ťnr Umí} l>,vstfník* klv' *1111 "»ru#IV4 «v* téma. rjodnécujc k pohledu Jmjícímw meze e\pkut*cního kaku.jení působ, pnuac na pudy, A také se mu podarilo ,toťit latoMk. kterv zcela ojediněle nepukl pio* tolerantní švédskou cenzuru. Nepomohlo * rfMitA"-*M*,u' k< u "" Plv^lní H)7mlnutové ver/e na 86 minut. Až záverečná Ji „uiuit (Ä»inA NV1'° ,nl 1 "ľ"*1*"'* "» nnklv v m vedle hardcore zábéri i sotteore skvrnce,s nimi* hyb prostí iho\ am ucdv MťmAin.-K » nnem filmu nepochybné prošlyl VSpuJrcnv My re* nčkteré /ponukne akční *ckvťnce a dale hciu vypichovali Madetonina
(ia k ni* M* kvuu autentičnosti pou>ita skutečna mrtvola
getiser po iMkrtt natočil už jen jediný snímek, který představuje jest* vetii experiment ,bcdka>v>*iiii jHHÍ/.«nv. Hu\iki*t& /W, ptHlohnč jako ieho předchůdce opatřeny explidtnirn podtitulem* který tentokrát zní pornografie h thriller* (Hrcakiiut p*>int - E\vmograitsk Efafo 1975), |>fed»ravuje variaci na portrét masového mha. Jeho roztříštěná narace a nejapná hranice mezi realitou a predstavou / nej čim mnohem slo/itčjší onšek. nei je tomu t pUptdé Ibrilltru, který svérázné;, avšak důsledné naplňuje pravidla rapc-revcuge žánru, Pvaorujruie \ nčm nhvčejuého úřednička, kléry je vyobrazen jako friistrovany sovimsticky mui vidící ca každou ienou sexuálni objekt. Skoro každé setkání s nejakou kolegyni v práci usu ^ UMavdép^tuie \ \ sněnou) pornografickou sekvenci. Protagonista vsak mnohdy z práce odchází a pronásleduje ženy a/ do jejich domovů, pniem/ následne /nástinem občas Neústí ve vraždu. Dojem, že se V i hc n ius exploatační m ktiše podvratné vysmívá, je tu jeste výraznejší ne? u jeho předchozího filmu. 11/ ixxlivné úlisuv psychiatr h<w»iui v televizi o prvním prípadu násilné vraidy pronáší extrémne šovinistické (a přitom nevědecky expresivní) věty o tom* kterak si °0 procent žen /násilněni skryte pivu, a pť^obi jako laciná karikatura. 2env v následných sekvencích ve nicméně skutečné velmi ochotně svlékají - hranice mezi extremním soviutMiuín a ieho kritikou je opét obti/ně rozpoznatelná. Podobní vyšinutý je celýsvét filmu. Nejsme si jisti, co se skutečné stalo, nakolik je /a to zodpovédm protagonista t navie není jisté, zda má jít o obyčejného malého človeka kompenzujícího si sve frustrace, ä o síknee. Scény, pří nichž si úchylným způsobem hraje s vláčky, ale i sexuální (nejspOe) fantazie,béhem jedné / ruch/ je například ústředním motivem moucha přistávající na jeho nopořeném údu, na^^idaii to dnihe. \> lulucinačni charakter dotváří fXHiiiti z>-uko« nopy, která zcela vx>lné pfechizi t jedné scény do jiné, aby ji rafaly nahradil zcela neadekvátní akusticky podkres, kupříkladu détsky pláč,
V závěru, kdy se ittuace vyhrotí a hrdina se - máme li véřit tomu, ie deni je skutečné -dostává do neřešitelného křižku se /akomin. náhle jmiJu/i ua letišt*. kde v^Tvedáv-a s\\xi icnu i dítětem (jejichi existenci nic ve lihnu nenasvedčovalo) a ubezpečí je, ie za jejkb •epHioinnosti se v riklném zapadákove nk miniofádného nepřihodilo. Roztříštěn v film sice dostivá svému pnlíitulu, ale nccílí ani na íánrové.ani na art-tilmove publikum. V lecčems ma rozhodné Ni/e k Hoiii1e|>eco;ovvin pro/ani ne/ k |nirnu.
sexploatace js^hj v drtivé vétíini díla významná spífc nepřímo, s\>th vlivem ni cenzunii praktiky a na podobu tohoto iánru v Americe Z estetického hlediska jde často « filmy nudné a neinvenční (i v rámci danVch žánrů). To, co na nich fascinuje, je zpravidla převážné oťJlisny způsob naJdádání f tabuizovanyrni tématy, dany liberálním ävrdskiTti m. V knrzích milovníku m »ťtcore porntigrafie pnwluly tilmy t Lindl^erg - to je vsak asté otázka jejího ojedinělého /jevu. Naopak mnohé praktika milném, nevera. \ které •e v jfjicli hlfut-ch objevují, narušují konzervativní představy o bezproblémovém erotickém ^Wfcnl Jediným siřeji známým a hojné diskutovaným rttmem je právi Vibeniúv TbriUtr. ^cryovácm ncm čistou icxploataci Mo/na vsak pohled do temných zikourt 4%edskérHi proinéní průkopnická publikace o této oblasti, letos vydaná kniha Daniela Eketotha ^^Sfmationyilmi:AChnJeUÍntflistcryofSťx. 'Ihriiim.and AUer Cintm*. Idealm črem
ptixJJuxujicť se podzimní večery.