AEB_63 Dějiny staveb
Archeologické výzkumy - románské stavby
Levý Hadec
Sv. Kliment
Předrománská architektura
Praha
Pražská raně středověká aglomerace:
A. Pražský hrad
B. centrální část podhradí
C. jižní podhradí
D. západní předhradí bez doloženého opevnění
E. zaniklé koryto Vltavy
Havrda – Tryml 2006
RS: hradba
kláštery
založení kláštera
dřevená fáze: doležené – zahraniční Reichenau
přestavba do kamene
Zakladatel: panovník, šlechtic
Benediktini:
Třebíč: moravská knížata
1115: založil Vladislav I. benediktinský klášter v Kladrubech,
+ Postoloprty
Pokračuje budování areálu kláštera na Ostrově u Davle.
Podlažice
Benediktinky: Teplice: ženský klášter, založila královna Judita
Na Pražském hradě dochází k přestavbě kostela a kláštera benediktinek u sv.Jiří.
Premonstráti byli založeni sv.Norbertem jako nový typ řeholní instituce – nejsou to mniši, ale kanovníci žijící společně podle tzv. řehole
sv.Augustina.
Cisterciáci naproti tomu vznikají jako přísnější, reformovaná větev benediktinů a jsou to mniši řídící se tradiční řeholí sv.Benedikta.
Premonstráti: Praha – Strahov , Milevsko, Litomyšl, Louka u Znojma , Hradiště u Olomouce
premonstrátky: Doksany a Louňovice
Cisterciáci: Sedlec , Plasy (Vladislav II. 1145-6), Pomuk, Želiv a Svatém Poli
rytířské řády – templáři, johanité a němečtí rytíři
Komendy johanitů a řádu německých rytířů nacházejí svá sídla ve 12.století v Praze.
Sázavský klášter
Kníže Oldřich, 1032
Sv. Prokop
K. Reichertová
1968rekonstrukce:
11./12. století
rekonstrukce: polovina 12. století
rekonstrukce: polovina 14. století
Sázavský benediktýnský klášter – zal. r. 1032, spočátku se jednalo o klášter se
staroslověnskou liturgií, r. 1096 byli staroslověnští mniši vyhnáni a nastoupil latinský
konvent z Břevnova. Plošným odkryvem kopal Dr. Sommr, rozsáhlý románský půdorys –
nepublikováno, pozůstatky dřevěné zástavby konventu, zal. 1032 – zůstával poměrně dlouho
dřevěný, podle legend(tzv slovanská liturgie) snaha nalézt východní prvky v klášteře –
románská stavba mimo areál, změna choru na čtvercový(gotický)
základy tetrakonchálního kostela: stavba r. 1070 zasvěcena sv. Kříži
Sázava
popis
zdivo
1. neurčené
2. středověk
3. baroko
4. hradištní
5. kamenitá suť
6. novověk
7. stávající zdi kláštera
Reichertová 1972 AR
Klášteřiště u kostela sv. Markéty v Podlažicích (okr. Chrudim)
barokní kostel sv. Markéty v Podlažicích (okr. Chrudim) stojí na místě zaniklého benediktinského kláštera.
Klášter:
1159 – 1. zmínka
1160- opat Hugo.
Klášter byl pravděpodobně založen o něco dříve ve 12. století,
nekrologium kláštera uvádí jako zakladatele šlechtice Vrbatu.
Jaro 1421 – klášter zničen na jaře husity
1448 - opatem jmenován Bonifác z Volkenštejna.
Na klášteřišti byl v letech 1696 až 1721 postaven dodnes dochovaný kostel sv. Markéty.
Od roku 1834 byly při úpravách okolí kostela nacházeny archeologické předměty. Větší odkryv podnikl v
letech 1908-9 prof. Plaček. Z jeho dokumentace se dochoval celkový plán kláštera a některé nálezy,
rozptýlené v muzeích Chrudimska.
Frolík: „mladohradištní osídlení z 12. století - U JV rohu kostela byl objeven žlab a několik kůlových jamek.
Osídlení mohlo být zčásti současné se vznikajícím klášterem. Přímý kontakt obou sídelních jednotek však byl
narušen.
Z kláštera samotného rýha proťala tři zdiva původního východního křídla (u jižní stěny kostela). Zdivo
vykazuje nejméně dvě fáze, druhotně užité architektonické články datují tuto část kláštera do gotického
období (14. století). K východnímu křídlu přiléhal ambit, z něhož bylo prozkoumáno severovýchodní nároží.
Plocha ambitu byla využita k pohřbívání, hroby vykazují až čtyřnásobnou superpozici. Do plochy rajské
zahrady byla během gotického období vestavěna kaple, její stavba však nebyla dokončena. Za východním
závěrem kostela a u jeho severní stěny byla objevena dvě rovnoběžná zdiva na vnějších stranách zpevněná
opěráky. Jedná se o pokračování stavby, jejíž část prozkoumal již v roce 1908/9 prof. Plaček. Stavba prodělala
během své existence požár, ale byla (po opravě ?) alespoň zčásti používána i nadále. Na stavbu navazovala
západním směrem zeď, která zřejmě v gotickém období tvořila severní ohradní zeď areálu kláštera. Datování
stavby je obtížné. Po opravě se do zdiva dostaly gotické cihly, z destrukce pocházejí drobné zlomky dlaždic,
které můžeme datovat do pokročilého 12. či 13. století.“
Severní líc románské zdi, oddělující klášterní kostel
od ambitu (pravděpodobně jižní zeď zaniklého
románského klášterního kostela). Pohled od
severu.
OSTROV U DAVLE
Ostrovský klášter(u Davle) – zal. r. 999 Boleslavem II.Benediktýnský, osazen komunitou
z Niederalteichu, klášter celou historii drancován, pleněn, pálen a r. 1529 ukončila jeho
existenci povodeň. Významná kulturní lokalita – 12 – 14. stol. výroba terakotových dlaždic a
obkladů, od 1137 kamenná přestavba,
Encyklopedie českých klášterů, P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn, str - 210
Tallin - radnice Budín, dominikánský klášter
Žebrák
kláštery:
Sázava, Praha – Na Františku
hrady:
Brandýs nad Labem, Melice, Myšenec, Kamýk, Rokštejn, Žebrák
Strahov
Praha - Hradčany
Mons Sion - klášter: * 1140
Premonstrátský
Jindřich Zdík – cesta po Svaté zemi
1137-1138 přijal v Jeruzalémě – a řád
uvedl do Čech řeholi sv. Augustina,
ale nakonec premonstráti z
porýnského Steinfeldu
Vladislav II + manželka Gertruda
1. fáze: dřevěná
2. fáze: kamenná
kostel na Nebevzetí Panny Marie
3.Lodní bazilika s transeptem
cellarium
refektorium kalefaktorium
auditorium
kapitulní síň
Břevnov
V. Píša
P. Sommer
Z. Dragoun
Výzkum od 1965
mužský klášter – Břevnovský klášter založený sv. Vojtěchem r. 993 –
orientace clunnyjská, po smrti Vojtěcha padl a byl obnoven v v 11.
stol. komunitou z Niederalteichu(gorské principy), od 30. let 11. stol.
dřevěný klášter přestavěn na románský kamenný, 3lodní bazilika
s 3apsidovým závěrem, lavatorium, z 11. –12. stol. máme jen
torzovité informace.
VELEHRAD
Založení po roce 1204: olomouckáý
biskup Robert a moravský markrabě
Vkadislav Jindřich (oba zde pohřebeni)
Výstavba po roce 1220:
1. část kostela vysvěcena 1228 (P.O.I.,
Konstancie, markrabě Přemysl)
2 románské fáze:
1. Fáze – odkrytá v současném lapidáriu;
velké kamenné kvádry
2. Fáze – tzv. přechodová: pozdní románský
sloh s prvky gotiky; - střídání pískovce
(sokl, liseny, obloučkový vlys, římsy,
okna) a cihel
1. Ambit: spojuje Velehrad s kláštery v
Heiligenkreuz, Lilienfeld, Zwettl)
Trojlodní bazilika bez věží se západní předsíní
- 5 apsid
- vázaný klenební systém: 1 pole
křížové klenby v hlavní lodi=2pole křížové
klenby v bočních lodích
SZ nároží opevnění: výstavba hranolové věže kolem pol. 13.st.
Pískovcový sokl se zkosenou horní hradnou
opevnění
SV nároží, průměr 10 m, válcová
Arch. Výzkum: 1937
Tišnov
Praha
Pražský hrad
• založený Vratislavem II. před rokem
921
• výzkum 1958 – J. Cibulka, V. Mencl
• další výzkumy – I. Borkovský, A.
Merhautová
• 973/974 protáhlá stavba k východu –
Mladina přestavba
• hroby: č. 98 Boleslav II., č. 97
Vratislav I., č. 93 kněžna Boleslava II.
(Emma?), č. 92 Oldřich
• č. 90,91,94 hrobky dětí
• Kaple sv. Anny – hroby 102 (Mlada?),
104,105
1060 – Spytihněv výstavba baziliky sv. Víta, Václava a
Vojtěcha na Pražském hradě
Biskupský palác
Pražský hrad
+ kaple sv. Mořice (nenarušen požárem r.
1142) – 7,5x4,5 m – jednolodní s apsidou
(zvenčí 4 lizény)
v Z části: dodatečně empora – 2
pilíře (po 1142)
Biskupský palác:
1. Fáze: dům z hrubě oprac. opuky pojené
jílem
Čtvercový 9 x9 m ?
+ * kaple sv. Mořice ? (zbouraná r. 1880)
2. Fáze po požáru r. 1090 – rozšíření o S křídlo
(kvadříkové zdivo)
3. Fáze po požáru 1142: * 3-podlažního
kvádříkového domu 19 x 10 m
4.Fáze k S boku domu 2 přístavky:
1 patrový přístavek - oteřevřený
arkádami
½.13.st.
Knížecí palác
Pražský hrad
12x48,5 m
Přízemí : zahloubené do podloží ; 2 části
d= 32 a 14 m
Patro: 4 místnosti – příčné zdi na pasech
románských kleneb, Kaple Všech svatých
(jednolodní s pasidou: 12x6 m; Z-části
knížecí empora), knížecí komnata (7,5x
12m; SZ – roh: krb)
horní podlaží
Spodní podlaží
palác kapleJ- brána opevnění
Knížecí komnata
PRAHA
Praha-Malá Strana
RS – komunikace
9.-11. století
(Cymbalak- Podliska 2009)
Věžový dům
Paláce
Praha – nám. Republiky
Praha a okolí
kostely datované
A: 11.-12. st.
B. 13. st.
Rotunda sv. Václava
Praha – Malá strana
¼. 12.st.: zděný kostel sv. Václava, vnitřní
průměr 6,65 m; in situ – podlaha z 6-bokých
keramických dlaždic vyšehradského typu
Na místě starší dřevohlininěné stavby (konec
10. st.; kruhový půdorys: ? sakrální),
Opukový kámen v základovém
zdivu: omítka – malování; fragment okénka
se stopami vápenné malby a omítky - starší
rozebranný kostel, velká maltová plocha uvnitř
rotundy
Kostel sv. Martina ve zdi
Praha, SMP
Újezd – martinský újezd – pod vyšehradskou kapitoulou
1140 – Adelheida, matka knížeta Soběslava (smrt), držitelka újezdu
1178 – donace Soběslava II. vašehradské kapitule
1187 – osada – újezd sv. Martina
Zrušený kostel sv. Martina ve zdi byl v 19. století využit pro obytné a obchodní
prostory.
Kolem roku 1905 byl regotizován (foto Jindřich Eckert kolem roku 1890)
gotické zdivo
románské zdivo
románské zdivo:
Kvádříkové zdivo s podříznutou spárou
výška řádků:
vnitřní líc 22, 22, 21, 24
cm
vnější líc 20, 21, 19 cm
rozšířený základ
nadzemní rom. zdivo
románská fáze: jednolodní kostel s apsidálním
závěrem/kněžištěm a hranolovou věží na Z, jejíž
součástí byla i empora nesená 2 pilíři
schodiště v síle zdiva
Kvádříkové zdivo: kostel sv. Petra a Pavla
Praha – Bohnice
Aitentika biskupa Daniela 1158
rotunda sv. Longina
NMP – Praha
993: Osada Rybník
Kolem rotundy kostrový hřbitov 11.-12. století
Sv. Kliment
Praha – NMP
Huml 1978 (AH): 1. etpa – 11. století
Zdivo: segmetnové zdivo (apsida) – z křemenců – v
základovém žlabu (ten narušil podložní štěrkopísky);
superpozice kostela a starší kulturní vrstvy ; hřbitov pro 11.
století - hrob se zaušnicí
Tzv. zakládací listina břevnovského kláštera: vyjmenování i získal
klášter území s kostelem sv. Limaneta až v průběhu 12.
st. Nebo už v 11. st.
Podoba 1-lodní obdodélné stavby s apsidou
Analogie: sv. Jiří Kouřim, Vrbčany , sv. Mořin na Pražském
hradě
nejstarší destrukci zdiva – překrýval štěrkopísek: písemné
prameny velká vody 1118, 1141 – analogická výplň v obj.
zkoumaných jižně kostela - zahloubené suterény (keramika
2/2. 12. st.) – nahrazeny výrobnímy areály - následně až
aktivitami vznikajícího NMP
Kostel sv. Filipa a Jakuba
Praha - Smíchov
J a S zdivo lodě
J: š – 90 cm; v 92 cm nad rozšířeným základem
Kvádříkové zdivo: kvádříky
Zbytky zdiva a základů kostela leží pod
povrchem severní části parku na Arbesově
náměstí.
? – doba *; stavba snad z 11. nebo počátku 12. století.
1333 - 1 .písemná zmínka – jako farní kostel
V 15. nebo začátkem 16. století je na jižní straně
přistavěno přízemí věže.
Při barokní přestavbě r. 1749 byla loď prodloužena
západním směrem a přistavěn transept.
V prvním patře věže vznikla zvonice.
R. 1891 je kostel zbořen a stavební materiál byl použit
na stavbu nového kostela stejného zasvěcení na
hřbitově Malvazinky (1894 – 1896)
R. 1956 provedl I. Borkovský archeologický průzkum z
důvodu nové parkové úpravy náměstí. Výzkum
upřesnil rozměry a posloupnost stavebních fází
kostela.
Sv. Linhart
Praha – SMP
Dragoun 2002
Románský jednolodní kostel s dvakát odstupňovanou apsidou
Nestojí: prostor dnešní Linhartské ulice
Datace: ¾.12.st.
Kvádříkové zdivo, podřezávané spáry
Loď: vnitřní rozměry - 11,85x5,9 m , apsida: 4,65 m
síla stěn 90-95 cm; základ: 150-170 cm
Sloup v Z-části – patka s drápky - nesl Z- emporu
Pod SZ nárožím objevena Pb plaketa s reliéfem býka (při stavbě pod nároží
symboly všech 4 evangelistů: přepoklad - SZ nároží patrně Jan; JV nároží
Marek, JZ Matouš)
Dvorec: Jaroš ze Slivna (Fuchsberka)
napojení na románský dům č.p. 128
zmínka k roku 1298
Sázavský klášter
Sv. Linhart, Praha -SMP
1 - kostel sv. Benedikta
2 - budova hospodářského dvora
3 - dělící zeď
4 - předpokládaný směr hradby dvora
5 - předpokládaná brána komendy
(šachta pro padací most)
6 - příkop
7 - studna
8 - prostor Svatobenediktské brány
9 - hradbaStarého Města
10 - parkán
11 - prostor městského příkopu
A - osídlení před příchodem řádu (3/4 12. až počátek 13. st.)
B - stavba románské komendy z pol. 13. století
C - gotická přestavba komendy z konce 14. století
D - středověká ulice vedoucí k bráně sv. Benedikta
I- řádový dům
II - hospodářský dvůr
Komturie řádu německých rytířů v Praze
VYŠEHRAD
Kostel sv. Petra a Pavla
bazilika sv. Vavřince
Archeologický výzkum
Vyšehradu
Vyznačení sond
Roky 1968-1993
Bazilika sv. Vavřince
Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla
Archeologický ústav AV ČR provádí na žádost primátora od roku 1966 výzkum NKP Vyšehrad.
Jedním z klíčových úkolů byl výzkum kostela sv.Petra a Pavla, druhé hlavní baziliky
přemyslovského státu.
1968-91: byl postupně odkryt půdorys ve složitých podmínkách hřbitova
1981-85: proveden výzkum v interiéru
2 románské etapy stavby
1. založení (+- 1070) prvým českým králem Vratislavem II.,
2. před rokem 1129.
Románská trojlodní bazilika byla dvouchórová o rozměrech cca 53 x 17 m. Baptisterium před
západním průčelím svědčí o staré liturgické praxi. V jižní lodi nalezen raně středověký sarkofág.
2 gotické etapy
1. počátek 14. století
2. a po r. 1369
Sakrální komplex největší v předhusitské Praze dosáhl koncem 14. století 110 m.
Provedena antropologická analýza (P.Stránská), rozbor osteologický (R.Kyselý) a fyzikální
(L.Hrdlička)
Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla
* 3/3. 11. st. (Nechvátal,Varadzin X 10. st.Píša, Soukopová)
1. pís. Zmínka: 1396 - stavbapatřila vyšehradskýmchoralistům
1420: poničenahsutiy
1523: neznámý účel – nazvánastavbou pohanskou
1533: opravena
30-ti letá válka: fce prachárny
1678: smlouva o polrytí střechy
Opravy 1710, 1719, 1750
1757: poškozena
1784: zrušena - vojenskýerár
1850: obytná – v apsidě – kuchyně
1875: vykoupenakapitulou - obnova arch.Antoninem Baumem v
letech 1878–1880 (novoromanskýJ-vstupní portál místo západního,
nová stylová hlavní římsa, provedenazměna oken)
Změna trasy silnice při rotundě→vyztužení základů po roce 1924
1924-1926: archeologickývýzkum – K. Guth
Interiér: 3 podlahy- ve 2. podlaze - 2 mince
Hřbitov: na J, V, S – starně
Zdivo: hrubě opracované opukovékvádry (opus
pseudoisodomum); š=88-92 cm (stejnájako u baziliky sv. Vavařince)
Válcová loď zaklenutá kupolí s otvorem na vrcholu a ukončenou
lucernou se 4 sdruženými okny a kuželovou střechou
Apsida: ve svém středu a v přechodu do lodi členěna3 lizénami
Rotunda sv. Martina
Praha - Vyšehrad
Pilíř mostu v korytě Čertovky
Pískovcová dlažba a
pískovcové
odstupňované zábradlí
Juditina mostu
(přízemí domu čp
77/III v ulici U
lužického semináře
BRNO
Kostel Panny Marie
Staré Brno
Profánní zástavba - dřevohliněná
Zahlubené suterény domů a ražené sklípky
Zánik
1. horizont 1/3.13. st.
2. horizont . Pol. 13. st.
Podsklepení obytných staveb
VELEHRAD
SZ nároží opevnění: výstavba hranolové věže kolem pol. 13.st.
Pískovcový sokl se zkosenou horní hradnou
opevnění
SV nároží, průměr 10 m, válcová
Arch. Výzkum: 1937
PUSTIMĚŘ
rotunda sv. Pantaleona
* Po pol.12.st.
Arch.výzkum 1977-1978
Tribuna v západní věži, farní kostel
kolem 1239: v majektu ol.biskupství
1243: biskupská synoda
Zdivo: š=2 m – směr ke kapli sv. Anny (v areálu bývalého raněgotického farního kostela sv. Jakuba) - pís.pram. 14.st:
eistence farního dvorce - ? Zbytek románského sídla (2/2. 13.st – nahrazeno biksupským hradem na Zelené Hoře
Konečný, L., Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy.
ROKYTNÁ
Okr.
Novotný 1980/1981 : Hrad rokyten: románská stavba - kostel – jednolodní obdélná loď se
čtvercovým presbytářem (kněžištěm), zasvěcení sv. Hypolit - spojitost se znojemskými
křížovníky
Sondy k zákadům kostela: rozšířený základ z hrubě opracovaných kamenů spojovaných maltou
* Kostela poč. 13. století, po zániku hradiště
(AH: Archeologický výzkum hradu „Rokyten“ na Moravě z 11. až pevní poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec v
Řeznovicích; VVM 1981)
PLANÁ
okr. Tachov
Románský kostel sv. Petra a Pavla kolem 1240
Portál – analogie na hradě Volfštejně
Starší fáze: patrně dřevěný kostelík – kůlové konstrukce a kolem mladohradištní
hřbitov
+ sídlení aktivity 11.-12. století
AH 7
Veveří: románský kostel Matky Boží s tribunou + zeměpanský dvorec (před * hradu Veveří) –
Štěpán a Jakub z Veveří 1213, 1240 (CDB II, č. 109, č. 110; CDB III, č. 260)
analogie: Zběčno, Velíz, Kamýk (Menclová ČH I, 189)
Veverský purkrabí – 1222: * kamenného hradu na opyši ostrožny (analogie – přenesení Bezděz
– románský kostelík + dvorec; Landdštejn )
PŘIBYSLAVICE
okr. Třebíč
1231: Přibyslavice – středisko provincie
V. Richter 1957 : 1. zmínka hypoteticky k roku 1214; * kostela těsně před r. 1224 – Přibyslavice menší opevněný
zeměpanský dvorec – tzv. týnec; v kostela – tzv. saské lomenné portálky (Richter 1957, Zprávy památkové péče XVII)
1224: 1. zmínka o kostele a faře; románské obytné stavení při kostele
B. Novotný 1970: opravy kostela – výkop v podlaze – apsida; jednoduchá obdélná dispozice – plynule přechází loď v
apsidu (13x7 m); odvolání na staré zprávy o kostele a jeho opravách – freska panny Marie na jižní zdi a datace na omítce
1056, přiklání se ke čtení 1156 (Přehled výzkumů 1968, 55-56); * kostela kolem pol. 12. st.
Radová – Štiková 1976 (AR): civilní zástavba na sákristií: románská okénka a portál SV-budovy (tzv. sakristie) přeneseny z
původního kostela; datace: PS; fce strážní, obranná
SZ – část – přistavěná v renesanci
Konečný: kostel sv. Gottharda;
1. etapa: Sákristie: záklenky z drobných lomových kamenů – příznačné pro venkovské stavby (této oblasti), portál: na
původním místě – pozddněrománský , nesjtarší sakrální stavba konec 12.st.
2. etapa: SV – budova - pozdněrománská: trojpodlažní palác
Románské okénko v S-zdi sakristie
Radová – Štiková 1976
Černě: románské
Kříženě: gotické
Šrafovaně: renesanční
Tečkovaně: barokní
Uhlíř 1970, 105, obr. 2 Radová – Štiková 1976, 291, obr. 1
černě: románské
kříženě: gotické
šrafovaně: renesanční
tečkovaně: barokní
Plaček 2001, 513, obr. 980
plán arch. výzkumu: J . Uhlíře
Uhlíř 1998,
I. patro
Podélný řez: stav pře úpravou a návrh architektonické úpravy
Jemnice – Podolí: PV 1974, tab. 46 – sonda VI a VIII,
Arch.výzkum v roce 1974; pozdněrománská palácová budova a starší farní tribunový kostel –
analogie – Přibyslavice
1. etapa: Rotunda + válcová věž - fundace – kníže ½. 12.st.
2. etapa: následně v majetku - královna Konstancie – obdélná budova - přestavěná v gotice v
kostelní loď (přístavba presbytáře); 2 paralelní zdi mezi obdélnou stavbou a rotundou (Z –
arch. zjištěna)
Konečný, L., Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy.
ŠEBKOVICE
Rotunda sv. Máří Magdalény
Půdorys podle Ch. Salm-Reifferscheidta 1936; Měřínský 1998: Jemnicko
Litomyšl
bazilika Panny Marie
Severin 2006, AH 31, 291-301
Literatura:
Huml, Archeologia Pragensia 8, 1987, 157-254
Huml 1977 AR 29, 406-416, 477-479
Juřina – Předlokační zástavba v Klimentské ulici na Novém Městě Pražském. FUMA
- půdorys kostela sv. Klimenta
Huml 1975 Archeologické výzkumy v Čechách 1972, Níměstí Curiových
Reihertová 1967 AR, 19, 525-534
Šolle PA 1969/60, 1-124
Hrdlička 172, AR 24, 140-141