Hymnus o smrti biskupa Henrika/Jindřicha (nejstarší dochovaná verse, asi 17. století) Přeložil Michal Kovář Runo Laulu Sant Henderikistä Píseň o svatém Henrikovi, Ensimäisestä Tuurun pispasta prvním turkuském biskupovi, joca on syndynyt Englandisa který se narodil v Anglii, ja sitten kuningahasta Ruotzisa a také o švédském králi, Eriki Rjjdarista. wuona. 1150. rytíři Erikovi. Roku 1150. Kaxi olli pyhä mjestä. Dva mužové svatí žili, Kaxi kansan ruhtinasta, dvě knížata nad národem ja Risti weljestä jaloa. a vznešení bratři v Kristu. Yxi kaswoj Ruotzin maalla. Jeden rostl v švédské zemi, Toinen maalla wierahalla – druhý v zemi vzdálenější. pijan kasuojt pinnelliset, Rychle rostla boubelátka yxi wuotiset ylleninjt. jednoroční pacholátka. Lapsi maalda wierahalda Dítě země vzdálenější, Se oli Herra Henderjki to vznešený byl pan Henrik, waan joca Ruotzisa yllenj, ten, jenž ve Švédsku vyrostl, Se olli Erikj rijdarj. to byl rytíř Erik, Ruozin kuuluisa kunjngas. Švédska proslulý panovník. Sanoi Herra Henderjki Pravil biskup Henrik Erikillen weljellensä Erikovi, svému bratru: Läkämme Hämehen maallen, Vydejme se v zemi Häme, maallen ristimätömällen do země té nepokřtěné, pajkallen papitomallen do míst, kde nežijí kněží, Kiwij kjrkoia tetämmähän stavět kamenné kostely, ja kappelja rakendamahan kaple nechat vybudovat. nijn sitten Eriki Rijdarj, Na to potom rytíř Erik Sanoin Lausuj sujn puheli slovo děl a propověděl: weikosenj wajmon pojka Bratříčku můj, synu ženy, palion on sinne mennehittä mnozí se tam vypravili, eij palion pallanehitta nemnozí se navrátili, ennämpi wiellä ewännehitä nejvíc těch, co doma zbyli. njn sanoj hän toki Tak pravil on: avšak mjnä Lähden en tottele já se vydám, nestarám se, jos mjnä tappetanehen zda-li zemřu v oné zemi, maan kunjngahat kattunehet když králové země padnou, kujtengin toinen jänewi jällelen jiný po nich zůstane žít. Sitten Herra Henderji Potom biskup Henrik řekl, sanoin Lausu suujn puheli slovo děl a propověděl: pildisemj pienojsemj Pacholíku, malý chlapče, wandi waxan korkuhujnen služebníčku na píď velký, otta korja kodasta ja vezmi saně z přístřeší a pane korja kohdallensa polož je na jejich místo, perällensi pienj kirja za se houni prošívanou, anduroijllensa asetta na sanice saně převrať, aset tammiset asetta připni oj ze dřeva dubu, ohjat suonjset oijenna narovnej opratě ze šlach, pane ränget mursun lujset. připrav chomout z mrožích kostí, waliahat majawan luiset nasaď ohlávku z bobra Harman kaulahan kahden puolen. na krk šedý z každé strany. Otta sitten ohrjlda orojnen Vezmi pak oře silného jdulta jsoi lihainen ovsem, klíčky krmeného, maatta jouhi maldahjsi jlda z mláta hříva k zemi splývá, pane luoka kynä päjnen nasaď chomout s ptačím peřím harjallen hywän hewoisen na hřbet hřebce výborného. Sitten Herra Henderiki Potom biskup Henrik ajiella karrutele ryčnou jízdou wirman peuroja wjrjttele k běhu nutí stádo sobů, jällisänsä juoxemahan za saněmi běží všichni. Lattoi se lauman laulajtta Nechá hejno zpěvných ptáků päänsä päällen lendämähän, poletovat kolem hlavy, otzahansa wirwotamahan ovívat mu křídly čelo. Karhu olli . rauta kahlehisa Medvěd v železech byl chycen, terj rautajnen. kukersi železný tetřívek tokal karhun rautaisen kidasa. v tlamě šelmy ze železa. Jänön wiellä Walkoisen hypiti Přiměl též běláka skákat edesänsä wildin päällä na přikrývce na svých nohou. njn sanoj pildi pikurujnen Řeklo dítě, malý chlapec, wandi waaxahan korkuhujnen služebníček na píď velký: jo mjnun tullepi nälkä Hlad se ve mně již ozývá. njn sanoj Herra Henderjki Takto pravil biskup Henrik: jo pijan talo tullepi brzy k domu dojedeme, Laloila on takoja Lähdet za zálivem bydlí Lalli, otta kyrsä unnjn pääldä z pece vezmi bochník chleba, otta olluta kellarista vezmi pivo ze sklepení, heittä pennjgit sijahan namísto nich hoď tam mince, hejnät heinä huonehesta přines seno ze seníku, ja kaurat kaura hjingalosta oves vezmi ze přihrady, heittä penningit sijahan – namísto nich hoď tam mince. nijn sitten paha waimo pannahjnen Pak zlá žena zlořečená, satta syöja sappehinen žlučovitá, nenažraná Sepä kirkuj kiukahalda křičí s pece z plna hrdla, parku patzahan nenästä vříská shora zpoza pece: Lahka kujn Lalloi kottihin saapj Jen co Lalli domů přijde, wielä se suun luunsi luistelepj lyží čelist rozrazí ti, wiellä päänsi päristelepi hlavu s chutí roztřískne ti, Suonensi sirgotelepi všechny šlachy rozerve ti. nijn sitten Herra Henderjki kijruht taloista pojs. A tak pan Henrik spěchal ze statku pryč. Lalloi cujn sitten tulli kotihin Když pak Lalli přišel domů, walehteli wanha naara zalhala mu stará běhna ja sanoi pojkaiseni nuorempanj pravíc: chlapče, mladíčku můj, jopa on täsä sitten käynyt hle, kdo zde byl na návštěvě, ruoka Ruotzin Syömä Saxa Sasík, žrout ze švédské země, otti kakon uunjn pääldä z pece sebral bochník chleba, otti ollutta kellärista vzal si piva ze sklepení, heitti tuhkia sijahan namísto nich hodil popel, heinät hejnä huonehesta sebral seno ze seníku, kaurat kaura hingalosta ovsa nabral ze přihrady, heitti tuhkia sijahan. namísto nich hodil popel. Nijn siwuj lallo loi lahtarjnsa Lalli chopil se hned zbraně, pijlun pitkän kjrwehensä dlouhou chytl širočinu, lykäjs sitten lylynsä lumellen na sníh položil si lyži kuin olli wuoldu wuoleskeldu se skluznicí hoblovanou, syöxi kalhut kalja maallen odrazovou na sníh ztvrdlý. cujn olli talwisen jänöjsen Potom jako zajíc bělák nijn sitten Lalli hihti hirmujsesti běží Lalli, hrůzu budí, lyly juoxi winhiästi skluzná lyže klouže kvapem. Tulli suitzi suxen tiestä Oheň plane v lyže stopě sawu sauwan somman tiestä elli siasta a za holí jen se kouří. Sitten Herra Henderjki Potom biskup Henrik řekl, sanoin lausui suujn puheli slovo děl a propověděl: jo Lallo hihtäjn tullepi Lalli blíží se na lyžích, pitkä keihäs kajnalosa dlouhý oštěp má v podpaží. Tunsi hän tuhon tullewan Pociťoval blízký zánik, hättä päjwän päällen saawan příchod smrti, konce svých dnů ja sanoj pildisenj pienoisemi a pravil: Pacholíku, malý chlapče, wandi waxahan koruhujjnen služebníčku na píď velký, katzos kiwen taka dávej pozor za kamenem, eij olle kilpiä kiwesä kámen ochranu neskýtá, katzo taka tammen dávej pozor zpoza dubu, warjosta hywäin hewoisen ze stínu hřebce výborného, kuhunga luuni lendelepi kam mé kosti rozletí se, suoneni sirottelepi kam mé šlachy rozptýlí se, ne sinä werkahan wettele posbírej je, zabal v sukno, sini langojhin sittelle modrými převaž nitěmi, siwu kajki kaunjhisti všechno krásně spolu srovnej ja asetta orjhjin rehehen a ulož do saní za hřebcem. kuhunga orit tauwonnewi Tam kde hřebec zastaví se, sittä härkä pandakohon zapřáhněte jen dobytče, ja kuhunga härkä tauwonemi Tam kde dobytče spočine, sijhen kirko tehtäköhön nechť je kostel vybudován, kappeli rakennettakohon kaple ať je vystavěna Herran Henderjkin njmehen jménem biskupa Henrika. josa on härkä tauwonuna Zastavilo se dobytče njn Nousiaiset heittä maahan na pískách na Nousiainen, heittä kangahan njemehen elli nenähän na písčité výspě s vřesem. Sijhen Herra Henderjki Na tom místě biskup Henrik ensimmäjnen haudatihin první do hrobu byl vložen, kirko myöskin rakettihin postavili také kostel sijhen Herran Henderjkin njmehen, jménem biskupa Henrika. mutta wan eij pojka pikurujnen Však pachole, malý chlapec, wandi waxahan korkuhujnen služebníček na píď velký eij kexinyt lumen sisäldä nenalezl palec muže pyhän miehen peukalota svatého, jsa přikryt sněhem, sormja json jsännän prst velkého hospodáře kulda sormuxen keralla spolu se zlatým prstenem, ennen kuin kesä sydännä nežli vprostřed letní doby, sitten kujn kewät olli ihana po nádherném jarním čase, ja ijää olli järwestä suulanut kdy led na jezeře roztál, nijn sitten kesä sydännä tak pak vprostřed letní doby pienen jään palaisen päällä na malinkém kousku ledu tuuli alloisa aijellj vítr jej přivál s vlnami. Sormja pyhän urohon Prst svatého muže kulda sormuxen keralla spolu se zlatým prstenem, ihmjsillen nähtäwäxi lidem náhle vyjevil se tunnus merkixi jalloxi coby známka ušlechtilá, jotta eij suonnut suurj Luoja že Stvořitel nedovolil, eijkä sallinut Jumala že Bůh velký nedopustil, weden alle waipumahan aby v vlny potopil se, eijkä hukahan tullemahan by pod vodou zkázy došel pyhän miehen peukalota muže svatého ten palec, sormja ison isännän prst velkého hospodáře kulda sormuxen keralla. spolu se zlatým prstenem. Lalli sitten pahin pakanoista Lalli z pohanů nejhorší, julmin juudasten seasta krutější i než sám Jidáš, joca tappoi pyhän miehen poté co byl zabil světce, pispan Herran Henderjkin pana biskupa Henrika, otti korkjan kypärän sebral s hlavy biskupovy, pyhän miehen pispan päästä světcovu vysokou přilbu, panj päähänsä nasadil si ji omahansa kallohonsa na vlastní odpornou hlavu, jlkiähän menj sitten kildinä kotihin potom šel zvesela domů. waimo kehräs tortillansa Žena předla na přeslici, sanoin lausuj suujn puheli slovo děla a pravila, mistä on Lalloi lakin saanut odkud Lalli vzal čepici, mies häjy hywän kypärän muž zlotřilý dobrou přilbu. Lalli nosti sitten lakiansa Lalli čepici si sundal, Lallin hiuxet lakihin imejnyjt všechny vlasy se mu naráz kajken kamaran keralla přilepily, spolu s kůží lujkos luista irrallensa odtrhly se od holé kosti, kajki kallosta kamara eronut od lebky i s celou kůží. tulli turpa turwatomaxi Tlama byla nechráněná, pää paha paliahaxi nahatomaxi zlořečená hlava holá, kujn naudan pää paliahaxi lysá jak hovězí hlava, pahan panna čelo muže zlého. Sen teki suuri Luoja Toto učinil Stvořitel, salli wäkewä Jumala tak dopustil Bůh všemocný, imehexi iloixi radostný zázrak by stal se, tunnus merkixi jaloxi jako ušlechtilý příklad, mutta nyt on pispa ilosa teď je biskup v blaženosti, Lalli piinasa pahasa Lalli zase ve zlých mukách, pispa Engelein kansa laulele biskup s anděly si prozpěvuje, jlon wirtä weisajle píseň radosti tam pěje, Lalli hiidesä hihtelepi Lalli na svých lyžích v pekle lylyinensä luistelepi lyžuje a prosmýká se pijnan sawuhun sakiahan skrz dusivé dýmy trýzně, sauwallansa sattutele. svou holí se odstrkuje. Pirut pahoin pistelewät Ďábli zle ho popichují helwetin heldehesä ve zlém žáru, v výhni pekel sjelu parka waiwallewat sužují ubohou duši, sieldä meittä waka Jumala před tím nás rač, věčný Bože, ja estä totinen Luoja ochraňovat, Stvořiteli, saatta sallihin taiwahasa veď nás do nebeských sálů, ja ilohon ijankaikisehen a do věčné blaženosti ja päästä häjyst maajlmasta a zbav nás od zlého světa. Amen Amen