1.   Litevská abeceda
písmeno	název	příklad	Komentár
A a	a	díiryti (dělat) díiro (dělá)	Toto písmeno může znamenat dlouhou a krátkou samohlásku.
A st	a nosiné (nazální a)	k^sti (kousat)	Vyslovujeme jako dlouhou samohlásku a:.
B b	b	Äatas (bota) Äité (včela)	
C c	c	cukrus (cukr) citrina (citron)	
Č č	č	bačka (sud) ačiu (děkuji)	
D d	d	í/uoti (dát) í/éti (klást)	
E e	[e] [e:]	vcžti (vézt) veža (veze)	Otevřené e. Toto písmeno může označovat dlouhou a krátkou samohlásku.
Z ?	[e:] nosiné (nazální e:)	saul^ (slunce, acc. sg.)	Vyslovujeme jako dlouhou otevřenou samohlásku e.
E é	[e:]	ěsti (žrát)	Úzké dlouhé e.
F f	f	/abrikas (továrna)	
G g	g	galva (hlava) gerti (pít)	
H h	h	Äarmonija Äimnas	
Ii	i trumpoji (krátké i)	bijoti (bát se)	
í i	[i:] nosiné (nazální i:)	brol/ (bratra, acc. sg.)	Vyslovujeme jako dlouhou samohlásku i:.
Y y	[i:] ilgoji (dlouhé i:)	jra (je)	Litevština nezná opozice měkké i-tvrdéy. Rozlišuje krátke i a dlouhé y.
J j	jot	/onas	
K k	k	&alba (jazyk) kino (kino)	
L 1	1	/apas (list) /yti (pršet)	
M m	m	mama jwirtis (smrt)	
n n	n	namas (dům) nešti (nést)	
0 o	0	oras (vzduch) astronomija	
p p	p	plaukti (plout) pižama (pyžamo)	
R r	r	ranka (ruka) ritmas (rytmus)	
S s	s	sapnas (sen) silpnas (slabý)	
Š š	š	řauti (střílet) šímtas (sto)	
T t	t	fti(ty) ŕik (jenom)	
U u	u trumpoji (krátké u)	bíívo (byl)	
V ^	[u:] nosiné (nazální u:)	dangí^ (nebe, acc. sg.)	Výslovnost odpovídá českému ú.
Ú u	[u:] ilgoji (dlouhé u:)	bř/ti (být)	Výslovnost odpovídá českému ú.
V v	v	vaikas (dítě) višta (slepice)	
Z z	z	zuikis (zajíc) Azija (Asie)	
Žž	ž	zaisti (hrát) Žirnis (hrách)	
Litevská abeceda nemá písmena Q q, X x. Píše se např. "kvartetas", "tekstas", "Meksika". Dále chybí W w; Ch ch je chápáno jako posloupnost dvou písmen.
Přehled zvláštních písmen litevské abecedy:
	[a:] dlouhé a	Grafémy, označující bývalé nosovky. Dnes se vyslovují jako prosté dlouhé samohlásky.
Ee	[e:] dlouhé otevřené e	
li	[i:] dlouhé i	
V^	[u:] dlouhé u	
Ee	[e]	
Éé	[e:] zavřené dlouhé e	
Yy	[i:] dlouhé i	Litevština nezná opozice měkké i-tvrdéy. Rozlišuje pouze KRÁTKÉ i a DLOUHÉ y.
Uu	[u:] dlouhé u	Výslovnost odpovídá českému ú.
1.2. Cvičení:
q:      stalq (stůl, acc. sg), kardq (šavli, acc. sg), qžuolq (dub, acc. sg), šqla (ochlazuje se), bqla (bledne); e:      kati? (kočku, acc. sg), géle (květinu, acc. sg), gatvč (ulici, acc. sg.), testi (pokračovat); /':       naktj (noc, acc. sg.), pil} (hrad, acc. sg.), pafástamas (známý), ljsti (lézt); i[:      nami[ (domů, gen. pl.), vaiktf (děti, gen. pl.), sitfsti (posílat);
1.3. Dvojhlásky:
ai,    au,   ei,   ie,   uo, ui
vaikas (dítě), laivas (loď) šaukti (křičet), paukštis (pták) leisti (pustit), keistas (divný) pienas (mléko), dievas (bůh) duona (chléb), šuo (pes) puikus (skvělý), muilas (mýdlo)
1.4.Cvičení: retas rétis rietis
melas mélis mielas
metas méta mietas
žemas žéréti žiedas
mesti métyti miegas
kedras kédé kiemas
vena vépla viena
1.5. Kombinace samohláska + souhláska ... tzv. nepravé dvojhlásky
a, e, i, u al, am, an, ar
+ =       el, em, en, er
1, m, n, r il, im, in, ir
ul, um, un, ur
1.6. Přehled krátkých a dlouhých samohlásek:
Vždy dlouhé: 3 § j u é y u Vždy krátké:     i u
o       vždy dlouhé v litevských slovech: mótina (matka), žoléjě (v trávě), šóko (tančil, -a), o       vždy krátké v cizích slovech: autochtônas, komanda, astronômija. a  e   mohou být dlouhé nebo krátké:
bez prízvuku - vždy krátké: mama (matka), valandá (hodina), dárbas (práce), pasáulis (svět); nešú (já nesu), mešká (medvěd).
na konci slova vždy krátké: Väclovas, dárbas, mama, valandá; su pele (s myší = instr. sg.), gatvěs (ulice = ac. pl.)
ai, au, ei, ie, uo, ui dvojhlásky jsou vždy "dlouhé" - tzn. z morfologického a prozodického hlediska se chovají jako dlouhé samohlásky.
al, am, an, ar el, em, en, er il, im, in, ir
ul, um, un, ur tyto jednotky jsou také "dlouhé" - tzn. z morfologického a prozodického
hlediska se chovají jako dlouhé samohlásky.
1.7. Přední a zadní samohlásky
Přední: Zadní:
i, Í, y u, u, u
é o
e, e_ a, a
1.8. Ano-Ne taip (ano) ne (ne)
1.9. Osobní zájmena
aš-já mes-my
tu - ty jus - vy Zdvořile se říká "Jus"
jis - on jie - oni
ji - ona        jos - ony
1.10. Sloveso buti (být) Inditakiv praesens (přítomný čas):
buti - yra - buvo (být - je - byl, -a) aš      esu mes esame
tu      esi jus esate
jis, ji   yra jie, jos yra
buti - buna - buvo (bývat, bývá, býval, -a) aš      blinu mes buname
tu      buni jus bunate
jis, ji   buna jie, jos buna
První fráze: Labas, aš esu Lenka, Honza, Petr..