Slovíčka:
kalbėti, kalba, kalbėjo mluvit
dirbti, dirba, dirbo pracovat
studijuoti, studijuoja, studijavo
eiti, eina, ėjo
studovat
jít
lietuviškai litevsky
čekiškai česky
knyga (f) kniha
arklys (m) kůň
studentas (m), studentė (f) student, studentka
ponas (m), ponia (f) pán, paní
vyras (m) muž
moteris (f)
ir
čia
žena
a
zde
Přeložte:
Dobrý den, jmenuji se XY.
Jak se jmenujete vy?
Dobré ráno.
Jaké je tvé příjmení?
Dobrou noc.
Nashledanou.
Ahoj/zdravím.
Buď zdráv/zdráva.
3.1 Prozodické vlastnosti litevštiny
Přízvuk
Litevský přízvuk je volný: může být na kterékoliv slabice. Poloha přízvuku se během ohýbání
může měnit, a tyto proměny jsou pak individuální vlastností dotyčného slova, nikoliv ohýbacího
vzoru, ke kterému ono slovo patří.
stalas (stůl) kamienas (kmen) žuvis (ryba)
N. sta-las ka-mie-nas žu-vis
G. sta-lo ka-mie-no žu-vies
D. sta-lui ka-mie-nui žu-viai
A. sta-lą ka-mie-ną žu-vį
I. sta-lu ka-mie-nu žu-vi-mi
L. sta-le ka-mie-ne žu-vy-je
V. sta-le ka-mie-ne žu-vie
daryti, daro, darė (dělat) duoti, duoda, davė (dát)
aš dar-au duo-du
tu dar-ai duo-di
jis, ji da-ro duo-da
Poloha přízvuku je zásadním faktorem litevského slova a má fonologickou funkci, tzn. že se slova
můžou lišit pouze polohou přízvuku – přízvuk je v litevštině významotvorný.
giria (chválí) giria (les)
kasa (ryje) kasa (cop)
karti (věšet) karti (hořká)
Intonace
- způsob artikulace dlouhých přízvučných slabik
Intonace je také významotvorná. Rozlišujeme intonaci stoupavou a klesavou.
Akutová (klesavá) intonace: šaaauk (střílej); laaauk (čekej); kaaaltas (dláto)
Cirkumflexová (stoupavá) intonace: šauuuk (křič); lauuuk (ven); kallltas (vinen)
Příklad: šauk; lauk; kaltas
Akut: šaaauk (střílej); laaauk (čekej); kaaaltas (dláto)
Zápis: šáuk; láuk; káltas
Cirkumflex: šauuuk (křič); lauuuk (plešať); kallltas (vinen)
Zápis: šaũk, laũk, kal˜tas
POZOR. Krátká slabika může nést přízvuk, ale nemá žádnou intonaci. K zápisu se v tomto případě
používá znak „gravis“, např.: rankà (ruka).
3.2 Časování sloves – indikativ praesens (přítomný čas), typ „-a“
Schéma tvoření:
kmen přítomného času + koncovky: (aš) -u (mes) -ame
(tu) -i (jūs) -ate
(jis, ji/jie, jos) -a
Příklad:
kalbėti, kalba, kalbėjo (mluvit): kalb-a
aš kalbu (= kalb+u) mes kalbame (kalb+ame)
tu kalbi (=kalb+i) jūs kalbate (kalb+ate)
jis, ji, jie, jos kalba (=kalb+a)
dirbti, dirba, dirbo (pracovat)
studijuoti, studijuoja, studijavo (studovat)
eiti, eina, ėjo (jít)
3.3 Zápor „ne-“
kalbėti → nekalbėti (nemluvit)
aš nekalbu (nemluvím), nedirbu (nepracuju), nestudijuoju (nestuduju)
!!! Zapamatujte si záporné formy slovesa „být“:
aš nesu mes nesame
tu nesi jūs nesate
jis, ji, jie jos nėra
3.4 Fráze „mluvit česky, mluvit litevsky“:
Příslovce „litevsky“, „česky“ atd.: lietuvis → lietuviškai (litevsky)
čekas → čekiškai (česky)
anglas → angliškai (anglicky)
Aš kalbu lietuviškai
Ji kalba čekiškai
Mes kalbame angliškai
3.5 Tázací částice „ar“
Ar tu esi lietuvis? – Jsi Litevec?
Ar Jūs esate čekė? – Jste Češka?
Ar jis kalba vokiškai? – Mluví (on) německy?
Ar ji kalba prancūziškai? – Mluví (ona) francouzsky?
Otázky s částici „ar“ vyžadují odpověď „taip“ (ano) nebo „ne“ (ne)
Ar tu esi lietuvis? Taip, aš esu lietuvis. – Jsi Litevec? Ano, jsem Litevec.
Ar Jūs esate čekė? Ne, aš nesu čekė. – Jste Češka? Ne, nejsem Češka.
Ar jis kalba vokiškai? Taip, jis kalba vokiškai. – Mluví (on) německy? Ano, mluví.
Ar ji kalba prancūziškai? Ne, ji nekalba prancūziškai. – Mluví (ona) francouzsky? Ne, nemluví.
3.6 Cvičení. Přečtěte, případně určete, zda písmeno i označuje v následujících slovech vokál nebo
znak pro palatalizaci.
1. įdomus (zajímavý), 2. gėlė (květina), 3. sąsiuvinis (sešit), 4. kilimas (koberec), 5. kiemas (dvůr),
6. kaimas (vesnice), 7. biuras (kancelář), 8. bjaurus (škaredý), 9. kiauras (děravý), 10. siužetas
(syžet), 11. gilus (hluboký), 12. gydytojas (lékař), 13. bėgimas (běh), 14. bei (a), 15. bitė (včela), 16.
cilindras (cilindr), 17. čia (zde), 18. dirbti (pracovat), 19. diena (den), 20. yda (vada), 21. indas
(nádoba), 22. liūtas (lev), 23. kamienas (kmen), 24. meilė (láska), 25. mielas (milý), 26. miškas
(les), 27. muilas (mýdlo), 28. niūrus (sklíčený), 29. peilis (nůž), 30. piemuo (pastýř), 31. skiemuo
(slabika), 32. riešutas (ořech), 33. rimtas (vážný), 34. siaubas (hrůza), 35. seilė (slina), 36. siena
(zeď), 37. sijonas (sukně), 38. interviu (interview), 39. šiuomet (v dnešní době), 40. šilkas (hedvábí),
41. zuikis (zajíc).
3.7 Přeložte do litevštiny:
Dobrý den! Mé jméno je (...). Moje příjmení je (...). Jsem Čech. Mluvím česky, litevsky, anglicky,
německy a francouzsky. Nemluvím polsky, španělsky a bulharsky.
A. Dobré ráno!
B. Dobrý den!
A. Jak se jmenujete?
B. Jmenuji se John Malkovich.
A. Jste Němec?
B. Ne, já nejsem Němec. Jsem Američan.
A. Mluvíte španělsky?
B. Ne, nemluvím španělsky. Mluvím anglicky a polsky.
A. Na shledanou!
B. Ahoj!