Drama jako literární dílo II – kombinované studium

Základní sekundární literatura: P. Szondi. Teória modernej drámy. Bratislava: Tatran, 1969.

Úkoly – vždy 2 části: referát (dramatikova tvorba v kontextu dějin dramatu a divadla) + analýza
vybraného dramatu v kontextu autorovy tvorby. U každého z analyzovaných děl se předpokládá, že
student za účelem pečlivého splnění zadání nastuduje více (či většinu) dramatických děl vybraného
autora.

1.       úkol: V analytické části rozebrat jeden z textů (vyjma jednoaktovek) níže uvedených
autorů.


H. Ibsen / A. P. Čechov /A.  Strindberg / M. Maeterlinck / G. Hauptmann



2.       úkol: V analytické části rozebrat jeden z níže uvedených textů.

John Millington Synge: Hrdina západu (1907)

Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora (1921)

Evžen O’Neil: Smutek sluší Elektře (1931)

Thornton Wilder: Dlouhý Štědrý večer (The Long Christmas Dinner, 1931)

Federico García Lorca: Dům doni Alby / Dům Bernardy Albové (1936)

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti (1939)

Jean-Paul Sartre: Mouchy (1943)

Jean-Paul Sartre: S vyloučením veřejnosti (1944)

Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha (1947)

Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího (1949)

Samuel Beckett: Čekání na Godota (1949/1952)

Friedrich Dürrenmatt: Fyzikové (1962)

Eugène Ionesco: Král umírá (1962)

Václav Havel: Zahradní slavnost (1963), Vyrozumění (1965)

Peter Weiss: Přelíčení (1965)



3.       úkol: V analytické části rozebrat jeden z níže uvedených textů.

Caryl Churchill: Prvotřídní ženy (1982)

Tony Kushner: Andělé v Americe (1992) – obě části

Tom Stoppard: Arkádie (1993)

Tom Stoppard: Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

Po konzultaci s pedagogem lze případně analyzovat i jiné dílo z období od 80. let 20. století do
dneška.