Divadelní ústav IIHIIIIIIIIlllllllllllllll Guilherme Figueiredo V tomhle domě spal bůh Osoby: Amfitryon Thesala Sosias Hlasy; Demagogos řrvní strážný Urui\ý strážny SLLasy z. davu První dějství Místnost v Amfitryonově domě. Nalevo sloupový vchod z ulice. Dva nebo tři stupně mezi dvěma sloupy. Vzadu, vysoko na zdi, okno. Vzadu napravo dveře do Amfitryonových pokojů. Další dve ře do vnitřku domu. Napravo hladká zed. Řecká jednoduchost,Le hatko, /Když se otevírá opona, Amfitryon stojí u vchodu. Zvenku se ozývá nadšené volání davu, který hraje roli choru/ První hlas Ticho! Ticho! Též promluví Demagogos! Hlasy A t mluví Demagogos! Mluv, Demagogu! Mluv, Demago gu! Demagogův hlas Thébané! Už je načase, aby bohové ukončili řadu neštěstí, která tíží město. Nebožák Lájos nedoká zal zahnat naše soužení a zhynul rukou Oidipovou Oidipos uhodl tajemství Sfingy a na čas nám přinesl štěstí. Avšak proroctví se naplnilo a Oidipos, náš král, se oženil » vlastní matkou Jokas-tou, stal se bratrem vlastních synů a nepřežil hanbu krvesmilství: vyrval si oči a stár a slepý odešel zemřít na Kolon . Jeho synové Polynejkés a Etheoklés válčili proti sobě a jeden druhého zabili. Jokas^é spáchala sebevraždu a právě tak Eurydika, Kréontova manželka, sestra této přene-štastné královny. Oidipova milované dcera Antigo na pohřbila vlastního bratra a zabila se ze vzdo ru proti našemu nynějšímu vládci, dobrému králi Kréontovi. A zabil se i jeho syn Hajmon. Už je načase, aby skončila neštěstí sužující Théby. Dé meter nám byla nakloněna ve žních, Dionýsova rév nám dává letos nejlepší víno. Amfory přetékají jemným olivovým olejem, stáda rostou, slibujíce více masa k jídlu, více vlny na látky a více les klých vnitřností na oběti. Válekchtivý Mars u-stoupil moudré Minervě a letos na jaře jsme se již chystali zahájit sborové dithyramby na oslavu bohu,., když tu však telebojský král Pterélas obklíčil slavné Théby svými vojsky a vyhrožuje nám hladom a pleněním. Tu osvítilo našeho vládce božské vnuknutí a jmenoval velitelem našich vojů nejstatečnějsího válečníka, nejzdatnějsího afcle- 4 Hlas Hlasy Amfitryon Hlas Amfitryon Thesala Alkména ta, hrdinu s odvahou Achillovou, lstivostí Odysse-ovou, cti Ajaxovou: našeho Amfitryona! /Nadšení davu/ Amfitryone, zde jsme, a ujištujeme tě, že důvěřujeme tvému velení! Poslové z Delf nám praví, že ti bohové budgu příznivi! Chgp se meče, Amfitryone, a zachraň Thébám sklizen, stáda, domovy, ženy, starce a děti! /Mohutný potlesk/ Bravo, Demagogu! Mluv, Amfitryone! AÍ mluví vojevůdce! /Nadšení se utišuje/ Moji drazí krajané! /Potlesk/ Můj přítel a král Kréón mě pověřil opravdu čestným úkolem. Jsem bojovník, jsem atlet, a nebyl jsem obdařen darem výmluvnosti, jenž je Helénům tak drahý. Odpustte mi, jestli nedovedu řečnit... Vaše manifestace mě hluboce dojala. Ale doba vyžaduje činy, ne slova, "res, non verba", jak jednou budou říkat Římané. Vlast je v nebezpečí! Kupředu! Dejme se do bojel Vyhodíme Telebojany z Thébské země. S bohy nebo bez bohů, zkrátka vám slibuju, že všechny ty lotry nakopeme do zadku! /Slabší nadšení/ Amfitryone, ty opravdu nevěříš v bohy? /Vejdou Alkména a Thesala, nesou amfory. Zastaví se a poslouchají/' Věřím ve statečnost Thébanů, ve strategii a v pevnost našich zbraní! /Volání slávy. Sem tam nesouhlas/ Ty si nechceš poslechnout svého muže, Alkméno? Ne. Amfitryon na veřejnosti neumí mluvit a to mě zahanbuje. A pak, zase už začíná provokovat bohy. Króon nikdy neměl jmenovat vojevůdcem volnomyšlen-káře. 5 Thesala Alkména Hlas Amfitryon Hlasy Alkména Thesala Alkména Thesala Alkména Thesala Hlasy Hlas Zdá se, že bys ho radši viděla doma, i když ostatní půjdou bránit Théby. Můj muž je atlet. Atleti by neměli riskovat své životy v bitvě. Měli by je šetřit, aby udržovali lidský rod. Amfitryonel Pros Jupitera za odpuštění, než se jeho hněv znova snese na Théby1 Dejte mi pokoj s Jupiterem! Já tuhle válku vyhrajú i bez vašeho čarování! Rouhá se! /zděšená. Potichu Thesale/ On se rouhá, Thesalo! To mi odjakživa naháně' o hrůzu. Nikdy jsem ho nedokázala přivést do chrámu, ani ve slavných dnech jako dnes, o výročí naší svatby. Při obětování poroučí, aby mu dali stranou ten nejlepší kousek skop-* ce, který obvykle obětujeme bohům. A pak si ho sní s cibulí! Při festivalech tragického umění chrápe jako kanec a probouzí se, až když podávají víno a hrají komedie. Těmhle bezbožnostem naučil i mýho Sosiu. Já mám Amfitryona stejně ráda jako ty Sosiu. Zamilovala jsem se do svého muže na první pohled, když^ při sportovních hrách srazil ho^ou pěstí deset Afričanů. Pindaros potom přednášel odu na jeho oslavu. Amfitryon popadl list, na kterém byla napsaná, a utřel si jím čelo. A tys ho milovala i tak? Venuše to chtěla. A jak ses ty zamilovala do Sosia? Když nás Amfitryon oba dva koupil od otrokáře, viděli jsme, že už zůstaneme celý život spolu. Tak jsme si řekli, že se podrobíme osudu. Rouháš se, Amfitryone! Raději ses měl vzdát velení, tebe přece bohové nebudou podporovat! 6 Amfitryon Bohové nemají čas na smrtelníky, mají spoustu práce, aby dokázali vlastní existenci, Kréon mi poručil, abych vyhrál bitvu. Já jsem voják. P^ním rozkazy. Jestli chcete, jděte ze Kréontem, at si sežene jiného vojevůdce. Hlas Amfitryon Alkména Thesala Nebojíš se trestu? Mohou tě upálit na hranici nebo ti dají vypít bolehlav. Žádné město neodsoudí vojevůdce, když ho potřebuje. Amfitryon by neměl pronášet veřejné projevy. To se sluší sofistům, ale ne vojevůdcům. Člověk,by řekl, že se bojí války... že chce, aby ho Kréon zbavil velení. Alkména Hlas Amfitryon Bojí? Že by měl můj muž strach? Ty se bojíš bojovat, Amfitryone? Jestli někdo říká, že mám strach, at se mi postaví se dvěma dýkami. Já budu bojovat beze zbraní, se zavázanýma očima. Hlasy Alkména /nadšeně/ Bravo! Ne, Thesalo, strach to není... Kréón by nevyhověl přání lidu. Kréon by Amfitryona nezbavil velení. Thesala Proč, prosím tě, bohové přece mohou dovést thébské-ho vojevůdce k porážce? Alkména Právě toho se hrozně bojím... Vidělas při hostině, jak jsem podávala našemu králi víno a vodu? Vidělas, jak se díval? Jak se díval,na mé paže, mou šíji, mou tvář? Slyšelas, jak Kréon volal na Amfitryona: "Sláva ti, příteli, pro tvou sílu, pro tvou odvahu a pro tvou ženu hodnou bohů! Tvá manželka by si zasloužila noc s Jupiterem, kamaráde!" Ještě žádná žena neslyšela od krále takovou poklonu... Ale Amfitryonovi se to nezdálo. Řekl Kréontovi; "Alkména je mé žena, a žádný Jupiter s ní spát nebude, jenom já." Ví v noci,bude u si Kréon vybral , co říká věštec T§irésias? Ze dněa nás spát muž.., A ted mi řekni... proč do války zrovna Amfitryona? Thesala Alkména Theeala Alkména Ty myslíš, že Kréon...? Myslím. Ale to chce, aby Amfitryon padl? Aby naše vojsko prohrálo? Ano, chce. (Jžatná poklona, nemyslíš? Zažil už tolik pohrom a teď <;hce ještě přivolat neštěstí **na naši vlast... Kréon je zatrpklý vdovec, a zatrpklý vdovec sc dokáže zamilovat jako školák v pubertě... Ale zdá sc? že Amfitryon to všechno tuší. Proto se staví proti bohům a provokuje lid, aby žádal na králi jeho propuštění. Thesala Alkména A ty to všechno přijímáš tak klidně? Za prvé jsem žena a jsem docela pyšná, když si král kvůli mně přeje porážku svého vojska a pohromu vlasti... A za drul é vím, že se nic takového nestane.Já nejsem jako Amfitryon, já vě^ím v bohy celým svým srdcem. Jsem strážkyne Apollonova chrámu, jsem v družině omývaček Jupiterovy sochy, přináším pravidelně oběti. Jupiler mi pomůže. Jupiter pokaždé udělá, oč ho prosím. Amfitryon Tohle je válka, nevěřím, ale vj třebné oběti. J ale nepřítele v vám vítězství, to Kréon porouo ny? jako bráním přinesu hlavu t káže jeho vojev palác, jako brr ,. a ne teologické hádání. Já v bohy ano. Má žena taky věří a vykoná po- á nebudu zabíjet berany před oltářem, bitvě. Jsem váš vojevůdce a slibuju Vyhrajeme. Rozdrtíme Telebojany,když i. Řekněte králi, že ubráním vaše že-svou. Řekněte, že mu na hrotu kopí oho druhého krále, aby viděl, co do- ůdce. Řekněte, že budu bránit jehď ním svůj dům, Thesala Amfitryon Já nevěděla, že Amfitryon žárlí... Vězte, Thébané, že dnešní noci vám přinesu vítězství a mír! /Obrovské nadšení. Amfitryon se otočí a vejde/ Hrom aby do toho! Co si vlastně myslí, že jseirl Chrámová stráž? Já jim budu poslouchat bláznovské věštby Pýthie! Tisíc hromů! 8 Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon /Zleva vejde Sosias, nese kůzle/. Alkméno, my máme k večeři kůzle? Sosie, upeč ho na rožni, s olivami. Kůzle budeme obětovat, Amfitryone. Hrom do toho! Tvoji bohové zbaští víc masa než moje vojsko! Odneste to! Dnes máme výročí svatby, já jdu do boje, tak jsem myslel, že se s večeří vyznamenáš, Alkméno... /Sosias a Thesala odejdou/ Já se snažila. Budeš mít medový nektar a... Cože, medový nektar? Víno, ženo, víno... Co svět světem stojí, pijí muži před bojem a před milováním víno... Nebo má med taky nějaký božský význam? Už se nerouhej, Amfitryone... Když nic jiného, uvědom si aspoň, že jsme dnes nejdůležitější rodina v Thébách: všichni nás obdivují, všichni si nás váží. Soudci, kněží, sám král, yšichni nás zvou a hostí. Dobrá společnost nás oceňuje, lid ti projevuje důvěru - a mě si váží. Proč bychom se neměli podle toho chovat? Proč tě mají mít za neznaboha, proč se máš potloukat na náměstí mezi obchodníky a filosofy, když tě chtějí přijmout celé Théby? Protože mě potřebují. Člověk si může dělat co chce, když ho potřebují. Já se ti divím, že zrovna dnes začínáš s kázáním. Nic ti nevyčítám. Podívej: oblékla jsem si úplně novou tuniku, cos koupil od fénických námořníků. Voním hřebíčkem, který prodávají Peršané. V těchhle sandálech chodívám do Jupiterova chrámu. A ty si myslíš, že tohle všechno znamená výčitky? Nene... Odpust. Znáš to, moje nervy. Ta bitva mi jde na nervy. Dal bych nevímco, abych mohl zůstat doma, místo abych páral břicha chudákům hladovým Telebojanům. A Théby? Čert vzal Théby! Já Kréóntovi říkal už před půlro- 9 Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon kem: "Dej mi sto mužů a naházím Telebojany do Jónského more." Tenkrát nechtěl. Za šest měsíců se soustředili, opevnili, navázali snojene$tví, zjednali si žoldnéře. No a ted si na mě Kréon vzpomene. Proč nejmenoval Blefara, ten je taky jeho přítel? Proč právě já, a zrovna když máme výročí svatby? Protože ví, že ty jsi nejstatečnější. Krásná věc... Skoro jako bys z toho měla radost... Ještě sis neposteskla, že musím do války... Protože má hrdost je větší než mé obavy, Amfitryo-ne, thébský vojevůdce! Už sis pomyslel?., že se válka může protáhnout? Že musím nepřítele pj. on^ler'^at, až prorazím obklíčení^ zatlačit ho až do ~: °? Ze mi v Korintské šíji možná odříznou ústupovou linií a že budu mít proti sobě všechny Dory, kteří jsou spojenci Telebojanů? Kvůli takové hloupost j^se Odysseus toulal dvacet let mimo dům. Na to jsi pomyslela? Já na tebe budu čekat jako Pénelopa. To taky doufám. I když ga dvacet let ty a já...Hrome! Kdyby tu bitvu aspoň odložili! /ho^hladí/ Nono, nebuď takový... Vyhřej válku a vrat se... Myslíš, že se válka vyhrává ráz dva? Jako by ses celá třásla, abych šel do té pitomé války! Já, Amfitryone? Chci, abys vyhrál, nic víc. /náh^e zesmutní/ Poslyš, Alkméno... Já jsem fakt nervózní. Musím s tebou mluvit- M^RÍmc si o něčem promluvit. Pos"> ^nche i dobře. Víš, ve válkách, ve všech válkách jedni bojují a druzí zůstanou tady v zázemí, jen tak a povalují se... Třeba ten Deme-netů* floutek, co si kroutí vlasy, dokázal vyklou-zrtout z vojska. J\ zůstává taí / spousta jiných. Konec konců i Kré^r, proč nejde se mnou, aby bránil svou zem? Jedni manze]é budou bojovat a umírat, jiní vylehévat v lázních, bavit se při hrách, zpívat hlouposti a recitovat verše... Chápeš mě? Ti chla- 10 Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon pi sem za tebov polezou, Alkméno... /Obejme ji, zaboří hlavu do jejího ramene. Skoro pláče/ Alkméno, já nechci, nechci... Ty mi nevěříš? Věřím. Ale nevěřím tamtěm. Strážný na hřbitově v Efesu svedl jednu z nejctnostnějších paní, když oplakávala mrtvolu svého muže... Někdy na tebe přijde slabá chvilka, a... Rozumíš mi ?_ Mocnější než naše síly... Bohové mě ochrání. Prosím tě, dej mi pokoj s božstvem... Ti tvoji bohové by první chtěli... Bůh by si neráčil vybrat tvou chudinku Alkménu. To určitě. Protože žádný bůh neexistuje. Ale nějaký chlap... Proč si, hrome-,., vymysleli tuhle válku! Alkména Amfitryon Alkména /skoro ji to bcví. Koketně/ Představ si, Amfitryo-ne, kdyby sem přišel Jupiter... Hlouposti. Já rluvím o lidech. Třeba o Kréóntovi, ten nejde do beje. Mluvím o synovi Demeneta, po kterém ženy vzdychají na tržišti. Mluvím o dědcích, co už neunesou štít, ale postávají ve dveřích cukráren a vykládají ženám oplzlé anekdoty... O těch všech. Poslouchej, Alkméno, dobře mě poslouchej: jsi dcera mytilénského krále, za muže máš prvního občana Théb. Musíš na sebe dbát. Slib mi... přísahej... Přísahej, že nikdo, nikdo... Nikdo, hlupáčku... Kdyby tě te5 viděl nepřítel,poslal by sem místo vojska svého nejkrásnějŠího vojáka... Amfitryon Alkména Amfitryon Poslouchej, Alkméno... Obchodníci obilím hrabou peníze a dávají bankety, když my bojujeme... Já ti budu věrná, Amfitryone. Docela jistě. A kdyby sám Kréón? 11 ;,lkr.énn Já radši mladšího. Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amf itryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Thesala Amfitryon Theeala Alkméno! /Jiným Tonem/ Chtěl bych,abys řekla: i kdyby sám bůh. Cože, Amfitryone, bůh? Nechceš toho na mně moc? Sám Jupiter! Prosím tě, to jsou hlouposti... Ty v bohy nevěříš. Tak dobře; i třeba sám Jupiter. Ale pod jednou podmínkou." Já myslel, že při tomhle se podmínky nekladou. Jen jedna: abys se mnou obětoval Jupiterovi. No tak, Alkméno!... Proč se bojíš, že sem přijde, když podle tebe neexistuje? A jestli si myslíš, že existuje a chystá se sen přijít, tak proč ho neuklidníš modlitbou? Ty si myslíš, že při tomhle modlitba uklidňuje? Pojä. /Bere ho za ruku. V chůzi volá napravo/ Thesalo, přines kůzle a amfory! P0čkej na mě před oltářem. Přijdu hned. /Alkména odejde. Vejde Thesala, nese amforu/ Thesalo! /Amfitryon je sklíčený. Mluve neklidně/ Prosím, pane... Thesalo, vicí že jsem se k tobě i k Sosiovi vždycky pěkně choval? Ano, pane. Žili jsme si,tady odjakživa jako málo otroků v Thébách. Amfitryon Byla bys ráda svobodná, Thesalo? 12 Thesala Amfitryon Thesala Amfitryon Thesala Amfitryon Thesala Amfitryon Thesala Amfitryon Thesala Amfitryon Thesala Amfitryon Thesala Ach, pane! Sosiovi jsem slíbil, že mu dám svobodu, když vyhrajú bitvu- Slibuju, že propustím na svobodu i tebe, když... Udělám, co budeš chtít. Slib, že budeš hlídat mou ženu... /uraženě/ Pane, já jsem otrokyne, a ne fízl. Poslouchej. Tys mi nerozuměla. Chci? abys Alkménu hlídala tak, aby se k ní nikdo nepřiblížil - rozumíš? Nikdo, dokud já budu pryč. A jak můžu zabránit, aby...? Viä že mi to slíbíš... Prosím tě... Kdybys věděla, jak mě to ničí. Kdyby tak Théby viděly svého vojevůdce v tomhle stavu... Thesalo, slib mi... A když se má nžco stát, jako tomu já můžu zabránit? Ochraňuj ji. Jak to jenom půjde. Jak to bude možné. Svým vlastním tělem. Mým vlastním tělem? Nechceš na mně trochu moc? Chceš být svobodná nebo nechceš? Když mi nevyhovíš, dám svobodu Sosiovi a ty budeš stále v otroctví. Jen si klidně běž*.. A já tě zase prosím, abys chránil Sosiu v boji. Svým vlastním štítem, kdyby bylo třeba< Amfitryon Máš moje slovo, Thesalo. /Odejde do ložnice/ 13 /volá napravo/ Sosie, pojcí sem! /Vojde Sosias, nese kůzle/ Přesně, jak jsem povídala: koukej, paní mi říkala, že král Kréon vychvaloval její půvaby. Amfi-tryon teä něco tuší. Ze ho jmenoval velitelem, jen aby ho dostal z domu. Co myslíš, je to možné? Nejspíš to tak bude. Znáš přece krále... No podle mě je to nesmysl. Jakýpak nesmysl? Hloupost je, že Amfitryon žárlí na dědka krále. Z dědka krále se nanejvýš zvedne žaludek. Proč je podle tebe nesmysl, že se Kréon snaží svést Alkménu? Protože tady u nás Kréon nekouká po Alkméně. On kouká po mě. Thcsalo! Nemluv hlouposti... Opravdu? Tomu by člověk nevěřil... Dědek jeden královská! Jak o tom víš? Když odcházel z hostiny, přitočil se ke mně a povídá: "Dnes v noci přijd do paláce, kočičko. Strážný, tě pustí." Hm, co.tomu říkáš? Že je král syčák! Jako by nestačilo, že jeho sestra měla čtyři děti se svým vlastním synem a oběsila se a děti, co tady nechala, ze,sebe dělají fašírku, rvou si oči a zabíjejí se... Jo král! Lotr! Sosie, ty žárlíš na dědka? Já?... Já... Já na něj mám vztek! Tisíckrát je mi mijejší Oidipos, ten pral špinavý prádlo doma. Aspoň všechno zůstalo v rodině. Oidipos se nepletl do cizích domácností. Thesalo, prosím tě, cos mu řekla? Jak může odpovědět otrokyne, když ji zve král? Thesalo! Kdopak ví, Sosie, jestli na tomhle nezáleží naše svoboda? 14 Sosias Nene! Co jsi řekla králi? Odpověz I Thesala Řekla jsem... hlavičko hloupá, nic jsem neřekla. Amfitryonův hlas Hrome! Tak přineseš to kůzle nebo ne? Thesala Promluvíme si potom. Chudinka Alkména... Vidíá, So- sie: při oběti se. bude jistě modlit k Jupiterovi, aby sem dnes Kréonta nenechal přijít... Á noví, že já... /Odejde s kůzletem dozadu/ /Sosia potřeštěně pobíhá po jevišti/ - Amfitryonův hlas Tisíc hromů, Alkménoí Proč musíš nechávat Jupiterovi právě tu nej lepší kýtu? Už mám těch hloupostí až pc krk! Odříkej si svoje modlení, já zatím počkám venku! /Vejde zadem/ Alkménin hlas/pláče/ Amfitryone... Amfitryone... Nepřivolávej hněv bohů... Amfitryon Sosias To bohové privolávaj můj hněv. /Spatří Sosia/ Co tady děláš, proč mi nečistíš zbraně? Ale pane... Zbraně jsem už vyleštil tak, že nepřítel uvidí ve tvém štítě svou vlastní tvář plnou hrůzy. Amfitryon Co je s tebou? Taky se ti nechce do války? Sosias Jestli sním mluvit upřímně, nechce. Nech mě tady, pane, já se budu starat o dům. Amfitryon Máš strach z bojování? Já ti přece řekl, že dostaneš svobodu, když vyhrajeme. Sosias Radši jsem živý otrok než mrtvý hrdina. Amfitryon Každá tyranie začíná, když lid uvěří tomuhle výroku. Sosias Já jsem prachobyčejnéj otrok. Ve válce nejsem k ničenu. Dovol, at zůstanu tady. Už kvůli dámám. 15 Anfitryon Sosias Amfitryon Sosias Amfitryon Sosias Amfitryon Sosias Amfitryon Sosias Amf itryon Sosias Amfitryon Sosias Amfitryon Sosias Kdo by si troufnul vniknout do donu vojevůdce, který je v poli? V zazení se dějou věci... Cože? Co se tady d?je? Ty o něčem víš? Nene... Ale slyšel jsem věštby. Slepý Teirésias řekl, že tady u nás bude přes noc muž. Ty taky věříš na věštby? Jaký muž? On neví kdo. Řekl, že tady někdo bude. Tak at jsem to raděj já než někdo jiný, nemyslíš? Proroctví se splní a člověk může klidně spát. Teirésias žvanil! Žvanil, slyšíš? Možná že jo, alj kdysi řekl, že Oidipos je Jokas--tin syn, a to so náramně trefil. Prosím tě? Sosie, poslouchej: myslíš, že... že má žena je mi věrná? Zatím ano. ^ Proč "zatím"? Tak vysyp, co víš, rychle. Pane, myslíš, že je mi Thesala věrná? Dej mi pokoj s Thesalou! Já chci vědět, jestli je věrné Alkména, a ne Thesala. Já ti může jenom povědět, že Teirésias neřekl, kde se vyspí ten chlapík, co u nás bude přes noc. U všech olympských bohů, Sosie, ničíš mou chladnokrevnost, a, já ji tolik potřebuji k vykonávání velitelské funkce! Poslouchej, Sosie: co kdyby... co když se sem v noci vrátíme? Amfitryonu! Během bitvy? A co vojsko, kdo bude velet vojsku? I 16 Amfitryon No jo,,to je průšvih. Hrom aby do vojska! Jestli si Kréon mysli, že mě převeze, tak at se potopí on sám! Koukej, Sosie vrátíme so z bojového prostoru. Sosias Amfitryon A co tvá žena? Co ti řekne žena? A Thesala? Právě. Na tohle jsem taky nepomyslel. Ale počkej. P0čkej. To je nápad! Teirésias se trefí víc, než si myslí... Víš, kdo tady bude přes noc? Vůbec ne mužskéj! Bůh: Jupiter. Sosias Prosím tě, to jsou vtipy! Myslíš, že manžela utěší, když ho podvede bůh, a ne člověk? Amfitryon Tys ještě nepochopil? Jupiter. J4._s_ájn. Jupiter . převtělený do Amfitryona. Starý kozel Jupiter na záletech. Bůh proutník. Rozumí a? Sosias Amfitryon No to je bašta! Můžu dokonce Thesalu poslat z domu. Abych dělal větší dojem. Sosias Ng, to nikdy! Amfitryone, můj pane, moc tě prosím: at tady Thesala zůstane. Podívej, dovol mi, abych šel s tebou. Jako Merkur. Já přijdu jako Merkur. Amfitryon To je ono! Oba komory. Z těch železný blesk o z té slavnosti, na, obětování... plenila zoologi krut krkem a uř hy jako Merkur, vu. Ukradni Mer Utíkej! dva! Ty Merkur, já Jupiter. Běž do krámů se nán ledacos hodí. Přines v d posledních dionýzií. A taky plást V kuchyni má Alkména pár holoubat Ta žensk.S je tak pobožná, že by vy-ckou zahradu! Jednomu holouběti za-ízni mu křídla, uvážeš si je na no- A sežeň si nějakou přílbu na hla-kurův symbol Eskulapovi z lékárny. /Sosias odběhne napravo/ Alkméno! Alkméno! Alkména Amfitryon /vchází, za ní Ther-la/ Amfitryone, pusinko, proč mám přerušit obět? Promiň, alkméno, ::le blíží se čas k odjezdu. Řekni 17 Alkména Thesale, at pokračuje v oběti. Jupitera konec konců zajímá kůzle, a ne, kdo ho obětuje. /Alkménino gesto. Thesala odejde dveřmi vzadu/ Kdybys věděl, co cítí manželka, když jí muž odchází do války... ,» Amfitryon Alkména Co cítí? Výčitku, že poznala toho, koho má ráda... On riskuje život, žerte , se za slávou a všechno jen proto, aby to složka/ jako dar k nohám naší úzkosti. Ach, válka nám dává tolik pýchy a neobratnosti! Jak milujeme vojenské odznaky, nárameníky, symboly ohlašující: ten člověk zemře! /Pláče, objímá Amfitryona/ Proč jsou na světě války? Proč? Amfitryon Alkména Snad aby lidi spíš poznali, jakou má cenu mír. Těžká pýcha, když víme? že nějaký muž bojuje pro nás... A přesto by naši lásku víc dojalo, kdyby se zbaběle odhodlal uprchnout z bitvy kvůli ženě... Amfitryon Myslíš, Alkméno? Alkména /Zprava vejde Sosias. Nese vybavení zabalené v plášti: Merkurův symbol, blesk, přílbu atd. Amfitryon ho vidí. Stále objímá Alkménu a při tom mu ukazuje, aby rychle zmizel. Sosias o-patrně přechází po jevišti, odejde nalevo/ Měl bys dost odvahy, abys utekl z boje? /Začíná se stmívat/ Amfitryon Alkména Přeješ Thébanům nebo Telebojanům? Ženy nemají vlast: mohou vybírat jen mezi láskou a opuštěností. Amfitryon Alkména Zatracená válka! Ta krása j kdyby válečníci nenáviděli válku. Kdyby se vojáci dvou armád seřazených k bitvě na sebe na jednou podívali a zarděli se studem. A schovali by kopí, štíty, dýky a vrátili se domů se sklopenou A 18 hlavou, rozechvělí hanbou. A pak by se sešli na tržišti a stiskli si ruce. A řekli by: Splnili jsme svou povinnost. Amfitryon Tyhle myšlenky se hodí pro Indii, a ne pro civilizované Kecko. Kdybychom všichni jednali jako jogíni, ovládla by nás první tlupa Skythů z asijských stepí. Válka j c^mocnější než my, Alkméno, a stále na nás číhá: buď porazíme Telebojany, nebo budou Théby zničeny. Bohužel to vypadá takhle... Tanatho-filos, výrobce štítů a kopí, by už jinak udělal bankrot. Teá není čas na debaty o válce. Bohužel musím vyrazit. Válka je skutečnost umírajících;mír sen těch? kdo přežili. Podívej! Venuše se už začíná třpytit za Kadmovým chrámem. Musím jít. Přines mi zbraně. /Křičí/ Sosie! /Alkména odejde dozadu. Vojde Sosias/ Tak co? Hotovo? Sosias Amfitryon Alkména Thesala Schoval jsem všechno dolů do Kvadrigy, Amfitryone. Koně jsou už zapražení. /Volá dozadu/ T^esalo! Moje nádobíčko! /Dveřmi vzadu vchází Alkména s Amfitryonovými zbraněmi. Zprava Thesala se Sosiovými. Muži si berou kopí a navlékají si štíty na ruce. Amfitryon se loučí s Alkménou nalevo, Sosias s Thesalou napravo/ Počkáš na mě a zachováš mi všechnu svou lásku? Všechnu lásku, Amfitryone... Moc ze sebe nedělej hrdinu. Radši otrok u Thébanů než u Telebojanů. Sosias Pfi útoku budu nejpomalejší, pri ústupu nejrychlej-ší. Alkména Amfitryon Vrat se pokryt slávou! Hlavně plachem* Až se budu vracet, dej mi připravit lázeň. Thesala Pozor na revma. Máš s sebou užívání? 5 19 Sosias Ámfitryon má epirejskou kořaličku, ta je báječné na zahřátí. Thesala Sosias Ámfitryon Alkména Ámfitryon Alkména Sosias Thesala Sosias Thesala Alkména Ámfitryon Alkména Ámfitryon Alkména Ámfitryon Nezůstávej moc pozadu, až budete hrabat kořist. Mám dva kožené pytle. Musím ti přinést číši, z které král Pterélas dnes popíjel víno. Nevystavuj se příliš nebezpečí. Alkméno... poslyš, kdyby sem někdo přišel... Nepřijde nikdOr Slibuješ, že se nehneš z domu? Ani malou procházku po náměstí? Ani to. Ach, Sosie! Jdi, Amfitryone. Čeká tě vítězství. A po něm tě čekám já. Doprovázej tě Jupiter. /Líbají se. Sosias se líbá s Thesalou/ At Jupiter chrání náš dům, Alkméno. Ty věříš v Jupitera? Věříš v Jupitera? To určitě vyhrajeme! Chci ti povědět právě to, co řekla otrokyne Aida egyptskému vojevůdci Radamesovi: "Ritorna vineitor." Děkuju, děkuju. Jsem tolik ráda, že jsi vzýval Jupitera, Amfitryone... V některých momentech lidského života bohové nabývají zázračnou moc. Sbohem. T 20 Thesala Alkména Thesala /Loučení. Amfitryon a Sosias odejdou. Alkména a Thesala stojí vo dveřích, mávají na ro*z-louČenou. Je slyšet dupot koní a hrčení kvádr igy/ Paní, já bych tě chtěla ještě o něco poprosit... Co chceš, Thesalo,... Mohla bys.4. spát v mé ložnici, a já bych spala ve tvé? Promiň tu opovážlivost... Alkména Thesalo, ty jsi tak hodná... Tolik oddanosti, taková obětavost... Já tě totiž chtěla prosit právě o totéž a netroufla jsem si. Díky, Thesalo. Uděláme to tak. Thesala Alkména Já děkuju, pnní. /Alkména ee pomalu obrátí k oknu. Dívá se,jak se stmívá. Zády k obecenstvu. Zvedne paže.Thesala po ní/ Vládce bohů a lidí, přemožiteli Titánů, otče bohů a herců, slyš, oč tě prosí ta poslední z tvých věrných. Ach, Jupitere, pane, blesků, pro tyou tvář, usínající na Junoniných ňadrech, dej, at Amfitryon zas usne v mém náručí... Bože hromů a blesků, trestající lidi a bohy? jenž jsi,miloval Ledu, nebeská labuti, jenž jsi miloval Europu, božský býku, dopřej návrat smrtelníkovi, jehož mi určil osud, at cítím, jak jeho paže spočívá na mém životě... Pane Olympu, zlatý dešti v Danaině klíně, hebkosti vlny, zahalující Io^no tělo na egyptských březích, vrat mi syna Alkaiova, abych z něho počala syna, který se na počest tvé manželky bude jmenovat Herkules, sláva Junonina. a bude nejsilnější z lidí. /Oknem se zableskne. Dunění hromu/ Ach Jupitere, jenž slyšíš mou modlitbu, kdybys věděl, jak je Alkménina pokožka sladká jejímu milovanému Amfitryonovi, vyhověl bys mým prosbám a dopřál mi návrat mého hrdiny. Thesala Amen. /Obě stojí nehybně. Pomalá opona/ Druhé dějství Týž sál. Ale divák ho vidí z jiného úhlu. Celá scéna se otočila o devadesát stupňů: sloupový vstup z ulice je ted vzadu. Nalevo okno, dveře dg Alkméniny ložnice a dveře vedoucí_dovnitř do domu. Nalevo zed, kterou v prvním dějství nebylo vidět. Jsou na ní upevněny dvě rozžaté pochodně. Noc. Jeviště prázdné. Hlas /zvenku, v dálce/ Thébský strážný, pozor! Jiný hlas /totéž/ Dávám pozor! První hlas /totéž/ Vidíš bojiště, strážný? Druhý hlas První hlas Druhý hlas První hlas Amfitryon První hlas /totéž/ Táborové ohně ponasínají! /totéž/ Myslíš, že už bojují? /totéž/ Směrem k Bretrii se zdvihá oblak prachu! /totéž/ Bohové, chraňte naše vojsko a našeho velitele Amfitryona! /Pauza. Dveře vzadu se pokradmu otevírají. . Vchází Amfitryon a Sosias. Amfitryon drží v rucevJupiterův blesk, přes ramena má dlouhý plást. Sosias má na nohou křidélka, na hlavě přílbu, v ruce nese lékárnický odznak. Amfitryon ukazuje Sosiovi, aby byl zticha/ Zavři dveře, Sosie. A potichu. /zvenku, v dálce/ Severní strážný, neviděl jsi nějaký stín? Amfitryon Tiše, Sosie! Druhý hlas /zvenku, v dálce/ Jaký stín? Na které straně jsi ho viděl? První hlas /totéž/ Jako by někdo běžel k Amfitryonovu domu! 22 Druhý hlas /totéž/ Víc bdělosti a míň řečí, strážný! Sosias Amfitryon Už v tom lítáme, pane! Houby lítáme! /. poslouchej, teS už nejsi otrok, ani já pán. Umíš dobře svou roli? Sosias Amfitryon Umím, pane. Tak víc důstojnosti. Bůh se netřese a nekrčí jako ty. Dělej to po mně. /Působivý postoj, povznesený, vážný/ Vypadám, jo? Sosias Pane, sám Jupiter by nedělal takovéj tolik majestátu bys neměl předvádět, piter převtělený v Amfitryona., dojem. Ale když jsi Ju- Amfitryon No jo, ale když bohové chodí na zem s výrazem hokynářů, co se dostali nahoru. Myslíš, že tvůj pán nedělá dost mohutný dojem? Sosias Já jen v Jupit tryonov v roli tě víc hrát mo myslím, nejsme začali tizány myslím, erově ro ě roli. Sosia, t než opra c dobře že se rn na divac svou rol z Korint ze ze se li, když Zrovna t akže raus vdický S tu roli, áme chov le, ale i hrát, u by dne be nesmíš dělat Amfitryona chceš hrát Jupitera v Amfi-ak já Sosias dělám Merkura ím vypadat jako Sosias ješ-osias, Merkur by totiž měl kterou hraju já. Zkrátka at přirozeně. Konec konců na frejích. Kdyby milenci místo aby ji prožívali, kur-s ještě byly panny. Anfitryon Ale Alkména musí myslet, ter. že já nejsem já, ale Jupi- Sosias Tohle je základní problém řeckého divadla, pane.Bo- ha nemůžeš zahrát. Amfitryon Nech si ty intelektuální hříčky, když hraješ Merkura. Smrtelníci chtějí tímhle komediantstvím dosáhnout nesmrtelnosti. Jenže bůh nepotřebuje literární okázalost. Ale stejně, svou roli musíš znát. Tak ji hraj, jak můžeš nejlíp. Jedem. Sosias /si odkašle. Říká nahlas jako kamelot ohlašující titulky/ Vážené dámy! S potěšením vám ohlasujú, že se dostavil Jupiter! >4639 23 Amfitryon Sosias Amfitryon Sosias Amf itryon Sosias Amfitryon Sosias Amfitryon Sosias Amfitryon Prvni hlas Druhý hlas První hlas Amfitryon Sosias /posmutněle/ Takhle ne, Sosie! Vypadáš jako obecní vyvolávač na plácku! Prosím tě, ohlašuješ Jupitera nebo módní tanečnici? Větší okázalost! /nahlas, heraldicky/ Alkméno, pán je u tebe! Víc důstojnosti, nadšení, slavnostní ton! Pojd, provolávej, co ti budu předříkávat: Ach dcero mytilénského krále Elek^riona, ach nejkrásnější z žen, jež zalila Apollonova záře! Ach dcero mytilénského krále Elek^riona, ach nej-krásaější z žen, jež zalila Apollonova záře! /Mluví neohrabaně, Amfitryon mu pomáhá/ Já, Merkur, posel bohů, ti ohlašuji..- Já, Merkur, posel bohů, ti ohlašuji... ... že Jupiter olympský j c u tebe... ... že Jupiter olympský je u tebe... ... a bude sdílet tvé lůžko! ... a bude sdílet tvé lůžko! /chvilku čeká/ Neslyšela. Už spí. /zvenku, v dálce/ Severní strážný, slyšel jsi nějaký hlas? /totéž/ Nic jsem neslyšel, strážný! Vymýšlíš si strašidla, jak čekáš na bitvu! /totéž/ Jako by se ozýval od Amfitryonova domu... Pssst! Tahle metoda k ničemu nevede. Nejlíp, když vpadnu do ložnice. Konec konců, jsem Jupiter nebo nejsem Jupiter! /Rázně vejde do Alkméniny ložnice napravo/ No a já, jsem Merkur nebo nejsem Merkur? /Jde rázně do Thcsaliny ložnice, napravo/ 24 Thesala Amfitryon /Jeviště je na chvíli prázdné. Náhle Thesalin hrozný výkřik. Vběhne Thesala, za ní Amfitryon/ Tvá otrokyne třeba do smrti, ale urážet mě nebudeš! /se snaží vysvětlovat, ačkoliv to není možné/ The-salo... Thesala Alkména Jseš starej proutník, pane! Kdyby tak Alkména věděla. .. /Alkména hrozně vykřikne. Vběhne, za ní So-sias/ Co si to troufáš, otroku jeden hnusná... /Všimne si Amfitryona/ Ten darebák si vlezl ke mně do postele ! Amfitryon Thesala Alkména Amfitryon Alkména Sosias Amfitryon Alkména Sosias /naprosto rozhořčen/ Sos... /Opraví se/ Merkure! Alkméno, tvůj muž si chtěl lehnout ke mně! Proč tyhle nestydatosti? Vy jste se nalili? Nebo snad podle vás máme dnes bakchanále? AlkménOj já ti vysvětlím... Proč si k čertu měníte ložnice, právě když se Jupiter s Merkurem rozhodnou, že vás navštíví? /si všimne blesku, pláště, celé Amfitryonovy okázalosti. U vytržení/ Jupiter! Jo. Jupiter! Ty si snad myslíš, že je ten trouba tvůj muž? Sos... Merkure! /Přetvařuje se/ Měj úctu k domu, který tě hostí! Jupitere! /Jemně/ Jupitere... /Thesale/ Jupiter, Thesalo, Jupiteři Co tomu říkáš? /Thesale/ A Merkur, Thesalo! Merkur, k tvým službám! Thesala Tohle neni možné, to nejde, 25 Amfitryon /se chystá mluvit, ale jen načne větu/ A pročpak ne?... Alkména /mu skočí do řeči/ Proč to není možné? Amfitryon Děvče, ty nevěříš v bohy? Thesala Já... Sosias Mně se odjakživa pozdávalo, že nemáš ani trochu víry... Já tě pozoroval z výšin Olympu, hlídal "Jsem "b g • • • Thesala Amfitryon Pane, já... To nejde, ne, to nejde. Buä zticha, ženská, nebo tě prodám... totiž nebo tě srazím bleskem! Alkména Amfitryon A lkména Amfitryon A lkména Amfitryon Thesala /u vytržení, obchází Amfitryona/ Jupitere... Jupitere... Můj bože, můj pane... /Náhle/ Thesalo, medový nektar! Amforu! /Obě sc vrhnou na amforu. Alkména ji vezme, alavnostně se vztyčí a nese ji Amfi-tryonovi/ Pij, bože bohů! Co hrdlo ráčí! Fakt musím pít? Tuhle hroznou brečku? Břečku! Je to přece tvůj nápoj, jiný nepiješ! Pravda, pravda... Ale když jsem v kůži smrtelníka, tyhle nebeské limonády se mi hnusí... Já myslela, že bohové... No dobře, ženo, dobře... /S odporem pije/ /pokorně přistoupí/ Odpust, pane, že jsem tě před chvilkou urazila... Amfitryon /iiplně majestátně/ Je ti odpuštěno-., Odveá si Mer-kura do postele. Thesala /se lekne/ Cože? 26 Amfitryon Thesala Sosias Alkména Thesala Amfitryon Alkmena Amfitryon Sosias Thesala Alkména Thesala Alkména Sosias Amfitryon Thesala Odvěcí si Merkura do postele, jak ti říkám. Co si myslíš, že tady chce v podobě Sosia? Ale pane, já se nehodlám vzdát jinému než... Koukej, Thesalo,... Ale považ, Thesalo, bůh! A ty, paní, taky zahneš Amfitryonovi s...? /ji přeruší/ Thesalo! Co chceš vyjádřit slovem "za hneš"? Když se vojevůdcova žena vzdá bohu - jak je její povinností - ty tomu říkáš "zahnout"? /hodně zkormoucená/ Thesalo, prosím tě, nepřivolá-vej hnev bohů.. /se chopí její narážky. Velmi rozhněvaně/ Zmizni! Zmizni! /Sosiovi/ Odvěcí si tu ženu! Dělej si s ní co chceš! V pořádku, tatínku. /Thesale/ PojcÍ! /Bere ji v zápěstí/ /když ji Sosias táhne/ Alkméno? Ty to připustíš, Alkméno?! Zachraň mě... Má milá, přece náboženské povinnost... Znáš mě, jak jsem horlivě zbožná. ,4 jseš třeba Jupiter, já tě tady nenechám! Koukej at jsi venku! Thesalo! Thesalo! Ty se opovážíš vyhazovat boha? Já svýnu pánovi slíbila, že do domu nikdo ani nepáchne ! Amfitryon Ale ty to zakazuješ bohovi? 43 27 Thesala Alkména Amfitryon Thesala Alkména Sosias Thesala Amfitryon Thesala Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Zakazujú! Amfitryon slíbil, že mi dá svobodu! Thesalo, tys mě hlídala z rozkazu mého muže? No já to Amfitryonovi vytmavím! Ženo, odejdi! Jen přes mou mrtvolu! Neprovokuj bohy, Thesalo! Ona půjde po dobrém. Pojá se mnou, Thesalo. Nepůjdu. Na to se podívám, jestli Jupiter zneužije mou paní! Merkure! Odveď si ji! /Sosias bere Thesalu za předloktí a odvléká ji/ /vlečena Sosieiľ' Alknéno! Alkménol Nevzdávej se Jupiterovi! Já budu nadosmrti v otroctví! /Sosias s Thesalou odejdou/ Můj pane a bože, čím ti může sloužit ta nejpokor-nější z tvých věrných? Znáš Teirésiovo proroctví? Znám, pane. Kdo měl k tobě dnes přijft? Nikdo, pane. Říkáš, že by se proroctví nesplnilo? Nevíš, že ústy proroků promlouvají bohové? Vím, pane. Ale někdy se proroctví nesplní. Co to bylo za muže, Alkméno? Poroučím ti, abys to řekla! Alkména Přísahám ti, pane. Nevím. 28 Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Nesnaž se oklamat boha... Byl to Demenetův syn? Odpověz! Byl to Demenetův syn? Ne, pane. Byl to Polyfulos? /Alkména zavrtí hlavou/ Nebo Palestrion? /Alkména zavrtí hlavou/ Lysimachos? /Alkména totéž/ Theuropides? /Alkména totéž/ Sysiteles? Andromachos? Perifanes? Stratipokles? Aristofontes? /Alkména pokaždé zavrtí hlavou/ Byl to... Kréón? Ne, pane. /zapomíná, že je bůh/ Nakonec mi budeš vykládat, že jsem to byl já!... /se chopí toho/ Byls to ty, pane! Proroctví pravilo "muž" - a ty máš lidskou podobu, jsi stejný jako můj manžel! /skoro sám pro sebe/ Vážně, vždyt se, to zatracené proroctví nakonec splnilo! /Jiným tonem/ Proč sis vyměnila ložnici se svou otrokyni, když jsem měl přijít já? Chtělas podvést svého boha? Ba ne, Jupitere,... Já totiž... já se bála, že přijdeš převtělen do... do někoho jiného než do Amfitry-ona. Amfitryon Třeba do Kréónta! 29 Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon To by nebylo,od boha chytré. Mohla bych si myslet, že je to Kréon, a ne Jupiter. /chápe/ Máš pravdu. Takže kdyby přišel Kréón, nepřijala bys ho? Jak bych mohla vědět, jestli přišel Kréón nebo Jupiter? /smutně/ Hm, tak kdybych přišel v podobě kohokoliv jiného, ty bys mohla myslet, že je to Jupiter... a přijala bys podvodníka? Snažila bych se poznat, jestli je to Jupiter nebo obyčejný smrtelník... A kdyby to dělal tak dokonale, že bys nemohla nic poznat? Alkména Amfitryon Potom, pane,... poton bych se dala Jupiterovi. /vybuchne/ Já to věděli Já věděl, že mě... že svého muže klameš! Já to -teěděl! To bych nesměl být bůh! Já to věděl! Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Konec konců, pane, je to věc mého muže, a ne bohů. Jestli klamu svého muže, má se rozčilovat on. Pamatuj 3i... pamatuj, že já bdím nad ctí tvého muže... V tom je můj úkol. Bohové jsou od toho, aby chránili lidské domovy. Ale tohle teä u mě neděláš, Jupitere. Já... já jsem něco jiného. Já jsem bůh. Bohovi mají lidé dát všechno. Alkména Podle toho jsem se chtěla chovat, jak mi velí má zbožnost. Amf itryon Alkména Tak ty bys podvedla svého muže s Jupiterem? A není to lichotivá obět? Nemám se cítit hrdá, žes dal přednost mně, a ne jiné ženě? /Otevírá náruč/ Pojá, pane, čekám na tebe! 30 Amfitryon Nene, Alknéno. Poslyš. Poslouchej, co ti řeknu. Mysleme sj, že já jsem Amfitryon. Ze jsem tvůj muž. A ted bych tě viděl, jak otevíráš náruč jinému. .. Alkména Amfitryon Alkména To nejde. Můj nuž .je ve válce. » Alkméno! Já jsem tvůj muž! Z masa a krve! Nemusíš takhle lhát, abys mě dostal. Můj muž je ve válce'. Myslíš, že by odešel z bitvy a vrátil se donů? Jsi nějaký divný bůh. Neznáš lidi. Amfitryon Stará chyba bohů... Co jsme na světě, snažíme se proniknout lidské tajemství: čím víc je rozebíráme^ tím víc se zaplétáme do antropologie. /Jiným tónem/ Poslyš, Alkméno: ty bys byla schopna dovolit, aby někdo jiný, aby bůh... Alkméno, poslyš: pro tohle jsem z Olympu nepřišel. Já jsem tady,jen abych zabránil, aby tě nikdo nezneužil v nepřítomnosti tvého manžela. Alkména Kvůli tomu? Ach pane, ještě nikdo mě tolik neura- zil... Pokaždé jsi sestupoval na zem s pohledem u-přeným na krásnou smrtelnici: třeba na nymfu Európu, kterou jsi svedl proměněn v býka. Danaé, dceru argQnského krále Akrysia, jsi miloval jako zlatý déšt. Na egyptském pobřeží jsi miloval Io, dceru Inachovu. A Ledy, dcery etolského krále Thestia ses zmocnil v podobě labutě. A mně, zrovna mně řek neš, žes mě přišel chránit? Takhle ženu nemáš urážet, pane. Amfitryon Alkméno, já tě jen chci chránit před těmi, kdo po tobě touží... Alkména V takové situaci ženy božskou ochranu nepotřebují: bud se ubrání, nebo so vzdngí. Ale ty, Jupitere, jsi za mnou přišel jen kvůli tomuhle kázání? Nejsem tě snad hodná? Podívej se na mě dobře... Měla snad Europa delší vlasy a čistší čelo? Dívej se dobře, bože, dívej se dobře... Amfitryon Alkména /trochu dojat/ Alkméno... A ramena, podívej se na má ramena... Měla Leda ramena jako já? Ne, já ji znila: hubená , žádné for- 646*7 31 Amfitryon Alkména my, prsa jako prkno. Dívej se na mě dobře, Jupitere... Měla snad lo pás jako já? Io, kterou Junoni-na moc dokázala proměnit jen a jen v kravku? Alkméno, prosím tě... Proč klopíš oči? Chceš se mi podívat na nohy? Podívej se, na ně, dívej se dobře... Mám horší nohy než Európa? A moje lýtka nejsou jako párátka, jako měla Io... Chceš ještě víc? Dívej se dobře... Měla snad Leda... /Jak mluví, naznačuje, že zvedne tuniku a ukáže stehno/ Amfitryon /vyskočí, zadrží ji/ Nene? Alkméno! Dovol, at ti něco řeknu: já nejsem Jupiter. Jsem Amfitryon, utekl jsem z-'hoje, nechal jsem svoje vojsko a přišel za tebou, abych tě miloval... Jsem Amfitryon, dějiny Théb mě označí za zbabělce jen proto, že tě nám rád... Alkména Amfitryon Alkména Thesala Amfitryon Alkména Hezky špinavý trik, Jupitere, hezky špinavý... Když po mně toužíš, nemusíš ještě urážet mého muže, ten / je hrdina... Ale hrome, já jsem Amfitryon, dětátko. Amfitryon z masa a krve! /přistoupí ke dveřím vzadu. Otevře je/ Ty jsi Amfitryon? Tak běž za svou povinností! Tvé místo je v' čele vojska! /vejde. Hrozně zarmoucenáé Za ní Sosias, pokouší se ji zadržet/ Paní, je. to Amfitryon! Zrovna tea mi Sosias všechno přiznal! /Amfitryonův vzteklý posunek/ Přišel sem, aby viděl, co děláš! /popadne Sosia za krk/ Cos to řekl? Tys řekl tohle? Je na tom něco špatného? Neříkal jsi to ty sám, Jupitere? Proč trestáš Merkura... /Thesale/ Hrál to na tebe stejně jako Jupiter na mě... Sosia Prosím tě, pane, pust mě... Pusí mě... 648 32 Amfitryon Sosias Alkména Thesala Alkména Thesala Alkména Thesala Alkména Amfitryon Alkména Amf itryon Thesala Amfitryon Thesala /Sosiovi do ucha. Škrti ho/ Říkej mi Jupitere, pi-tomče! Tati! Táto! Pust mě! Můj otče a bože! Tatínku!' /Amfitryon ho odstrčí/ Jak můžeš tvrdit, že je to Sosias, a ne Merkur? Řekl mi to. A tys mu věřila? Copak jsi neviděla, že chtěl jenom... jenom právě....s tebou... Viděla. A právě proto jsem chtěla, aby mi dokázal, že je Sosias. A dokázal? /cudně váhá/ Dokázal. Jak? Povídej, Thesalo... /Thesala šeptá Alkméně do ucha/ Vy jste dělali tohle? Hloupost! To nic nedokazuje! Prosím tě, ty si myslíš, že bůh nemůže vědět, co jste spolu tajně dělali? Thesalo, to je Merkur! Ty se rouháš, Thesalo! Tys odmítla... žádost boha! Ty jsi odmítla, ženo! Odmítla. A proč, jestli to jako bůh smím vědět? /se náhle bouří/ Proč? Proč? Proteze jsem otrokyne, slyšíte? Na otroky se bohové vykašlou. Bohové jsou přepych pro svobodné lidi. N a co mi je, když věřím v Jupitera, a přitom tady poroučí Amfitryon? Co mi 33 Amfitryon Thesala Alkména Amf itryon Alkména Amfitryon Alkména Amf itryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon pomůže vysílat modlitby k nebesům, když mě z mého otroctví nedostanou? V celém světě Řeků, od Euxin-ského mysu po' Mainaké, se každý den tisíce a tisíce otroků modlí ke všem bohům v podobě lidí, bohům v podobě zvířat, bohům bez podoby, k bohům - hvěz- , dám, kamenům, rostlinám, duchům a věcem... Co je jimto platné. Otroci nemají bohy. Vy /ukazuje na Amfitryona a Sosia/ pro mě neexistujete! /Sosiovi/ Merkure! Ve.zmi si ji! Odveď ji dovnitř a dokaž jí, že jsi Merkur, dokud nepozná božskou moc. /zoufale, jak ji Sosias vleče/ Alkméno! Éohové neexistují! Bohové neexistují! /Sosias ji odvlékne. Pauza/ /klesne Amfitryonovi k nohám/ Můj bože, můj pane! /majestátně/ Teď už věříš, Alkméno? /Alkména přikývne/ v Vstaň, Dovol, at tě zbožňuji. /něžně/ Vstaň, Alkméno, nedělej hlouposti. Jen málo žen vyznamenáváš tím, že smějí přijmout pod svou střechou boha. Velká sláva, Alkméno. Ale jen málo bohů pozná někoho tak nádherného, jako je Alkména. Juno je překróená, Jupitere. Ano, mé žena je překrásná... Bohužel je to má žena. Je nejkrásnější ze všech bohyň. Báječná žena. Ale je má sestra. To se mi nelíbí. Alkména Proč? Bojíš se krvesmilství? 34 Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Ne, tohle mi nevadí. Ale svět už je nějak divný, Alkméno. Cizí manželky jsou vždycky lepší. Tak proč svět nenapravíš? Máš ho ve svých rukou. Opravdu ho mám v rukou. Ale dá to práci... Proto raděj svádíš manželky svých věrných? Co na tom? Konce konců, od čeho jsem bůh. A pakj tvůj muž ve mě nevěří. Je jako Thesala. Myslí si, že neexistujú. Pane, doufám, že ho jednou obrátím na víru. Radši ho nech, jak je. Ten se už nikdy nezmění. A kdyby se dověděl, žes tady byl? Můžeš si být jistá, že se to nedoví. 0 těchhle věcech manželé obyčejně nevědí. A co tvá žena? Kdyby se to dověděla Juno? Už si zvykla. Tobě neudělá nic. Ale mně... Když jsi miloval krásnou Io, proměnila ji za trest v jalovičku... Neudělá nic. Já totiž přišel^on abycti tě chránil, a ne sváděl. Zase urážíš mou krásu. Ne, Alkméno. Jsi nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděl. Jsi krásnější než Juno, krásnější než všechny, které jsem miloval, Ale chci jen, abys byla věrná Amfitryonovi. , Kvůli tomuhle jsi sem nemusel chodit. Byla bych mu věrná. /ulehčená/ Achí Kdyby takhle jednaly všechny ženy... 35 Alkména Amf itryon Alkména Amf itryon Alkména Amfitryon Alkména Amf itryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amf itryon Alkména Amf itryon Alkména Dokonce můžeš jít pryč, jestli chceš. Kolik je hodin? Ještě zbývá dlouho do svítání. Tak tady zůstanu... No, a chceš ode mě... ještě něco? Nene. Jen radost ze tvé společnosti. Člověk se ta dy cítí tak příjemně. A s tebou se tak mile povídá. /plaše/ Ach, nejsem hodná bohů... /su lekne. Utišuje ji/ Ne, o tohle nejde, prosím tě.. . Tak proč mě nechceš? /nevidí, jak by vyváznul/ Víš, já... já stárnu. To není možné. Bohové nestárnou. Ba stárnou, děvče. Věčnost bohů si vymysleli knězi. Ti chtějí žít věčně. Ale ty jsi přece bůh! Copak nedovedeš dělat zázra ky? Tenhle zázrak ti nesvede žádný bůh. Ale jsi v Amfitryonově těle. Amfitryon je mladý, silný, ohnivý. Když jsi tak dobře získal jeho podobu, zřejmě máš i jeho jiné vlastnosti. /skoro pohněvaně/ Ale proč vlastně chceš mě, když jsi věrná svému muži? Z ženské domýšlivosti. A pro svou víru. Kdo bude věřit, že u mě spal bůh, když řeknu, že se mezi námi nic nestalo. 36 Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména /se lekne/ Ty chceš vyprávět, že j sem byl tady, u tebe? Každému ne) samozřejmě* Ale leckterá přítelkyně by umřela závistíl A nestyděla by se3 nasadit svému muži parohy? Když ho podvedl bůhi11 nakonac by ho to třeba napravilo ... Myslíš, že by na to byl hrdý? Copak to není důvod k hrdosti? Po smrti by dokonce mohl přijít na nebeský Olymp! Ty dělíš, co můžeš, abys zachránila duši svého manžela, vid? Dělám. A k tomu sis vymyslela tuhle cestu? Právě téct je ne jrychle jší Tomu by člověk nevěřil! /Skoro pro sebe/ Proč bys neměl věřit? /se vzpamatuje/ Já... já bych měl víc chodit na zem, abych poznal ženy... No ne! To je konec světa! Když to říká búh... Ano, konec světa, protože některé ženy dokážou provádět jisté voci dokonce s bohy, aby svým mužům zabezpečily kariéru! Prosím tě, proč myslíš, že chci pomáhat svému muži? Já se ti vzdávám z víry, z náboženské povinnosti, podrobuji se nadpřirozenému. Nechci za to n,ic. Jenom poprosím Amfitryona, aby pochopil mou obeí. Amŕitryon Alkména Amf itry on Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Thesala Sosias Alkména Amfitryon • Thesala Alkméno, tvůj muž by nerad viděl, kdybys ho podvedla... treba i so mnou. On si myslí, že neexistuješ. Má obět by mu dale důkaz o tvé existenci. Jaký důkaz? Myslíš, že tyhle věci nechávají stopy? Jupitere, když říkám důkaz, myslím tím syna. /se hrozně lekne/ Syna... mého syna? Jasně! Copak to tak neděláváš? /pohněvaně/ No opravdu... Ale proč si vlastně myslíš, že by ti bůh mohl dát syna? Znám Jupiterovu minulost. Vím jistě, že po mně muži touží, dokonce sám bůh. Jsem přesvědčená, že jsi nepřišel jen proto, abys mě chránil. Uznáš, že málo náročná 'zrovna nejseš. Proč nechceš mít syna se svým mužem? S Amfitryonem? Kdepak, to by bylo něco jiného... /se lekne/ Cože? Co by to bylo jiného? No jasně. Amfitryonův syn bude smrtelník jako každý jiný, Tvůj syn bude polobůh. /znova vpadne na scénu. Za ní Sosias/ Paní, paní! Merkur, nebo tenhleten, nebo kdo to je, chce, aby-sme měli dítě! /Ukazuje na Sosiu/ Proč ne? Bohové to dělávají, když sestoupí na zem. Thesalo, děvče, ty jsi otrokyne! Nechápeš, jakou to znamená slávu? Ty nechceš mít s Merkurem dítě, ženo? Já.. • 38 Amfitryon Thesala Alkména Sosias Alkména Sosias Amfitryon Alkména Amf itryon Sosias Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Thesalo! Vyhov božímu přání! Doj mu syna! A zmizni odtud, hrome! Jupitere, prosím tě, ne... Moc tě prosím. Já mám ráda svýho Sosia, nechci mu zahnout... /Sosias sc nafoukne/ Merkure, ty chceš mít dítě? Chceš mít dítě se mnou? /se hrozně lekne/ Cože? Pojä, Merkurg. /Bore ho za ruku/ Necháme Jupitera a Thesalu, at si tady povídají, a... /Lehce popoj- tíe směrem k ložnici/ Ale paní Alkméno... Ženo! Pust toho chla... Pust toho boha! Když mi ty nechceš dát syna, já ti dám vnuka.Pojä, Merkure. /Sosiův posunek Amfitryonovi: "Co můžu dělat"/ /přistoupívk nim. Oddělí je od sebe/ Nesahej na tu ženu! Odved si svou otrokyni! Ženo, jdi s Merkurem! V pořádku, tati. /Thesale/ A ty už nech toho upej-pání. A jde se. /Bere ji za ruku a táhne ven, dovnitř do domu/ A nevracejte se, než vás zavolám! /Odejdou. Pauza/ Ty jsi legrační bůh. Chceš, aby Merkur dělal právě to, co ty sám nechceš dělat. /si zničeně sedne/ iídybys věděla, jak mě zrovna ted štve, že jsem bůh! Kolik je hodin? Ještě dlouho do svítání. Ach, ale vleče se to! 4655 39 Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Amfitryon Alkména Ráno přijdou moje kamarádky, třeba tě tady přistihnou. Chceš, abych odešel, vi3? Za dvě hodiny ještě můžeš někoho přijmout... Jupitere! Zas už začínáš! /sám k sobě/ Nikdy jsem si nepomyslel, že se mi tohle může stát. /Opře si tvář o obě pěsti/ /Alkména přistoupí, pohladí ho po vlasech/ Hrozná hloupost, že jsem bůh! No, je to asi zdlouhavé záležitost. A nuda. Chudinko Jupitere. /Hladí ho. Amfitryon se přestává bránit/' Ach Alkméno, dni bych všechno na světě za to,abych byl Amfitryon! Hlavinko hloupá... Copak nejsi? Copak nemáš zrovna takovou tvář, zrovna takové pohyby jako můj muž? Alkméno... Chudinko Jupitere. Pojcí, Se mnou se budeš cítit zrovna jako Amfitryon... /Zvedá ho/ Pojd. Alkméno, a co tvůj muž? Ale, o toho chuděru si nedělej starosti. /Amfitryon se vyděsí/ Božství tě hodně unavuje, viä? /Hladí ho/ Chudinka bůh... stojí tady pokorně, chvoje se jako zajatý ptáček... Takový trest, Jupitere! Horší než Prométheův. Ty jsi přikován k věčnosti a tak musíš pohrdat pomíjivou chvílí, kratičkou chvilkou, kterou mají smrtelníci pro lásku... /nechtěně ji také hladí/ Alkméno, já jsem Amfitryon... Ano, Jupitere, ty jsi Amfitryon... 40 Amfitryon Alkména Amfitryon První hlas Druhý hlas První hlas Druhý hlas První hlas Druhý hlas /Objímají se, líbají se. V objetí odcházejí do ložnice/ Alkméno, kdybys věděla, jak tě mám rád... Ach, když mi to říká bůh... Pojä,, Jupitere,.. .Jak me chceš milovat? Jako zlatý déšt, který zaplavil Danee? Jako labuí, jako když jsi přišel k Ledě...? Jako býk?... /Objímají se už na prahu ložnice/ /přeruší Alkménu. Hodí na zem vavřín, který měl na hlavě/ Jako člověk, Alkméno. Chci tě milovat jako člověk. /Vejdou do ložnice. Scéna prázdná. Ticho/ /zvenku, v dálce/ Severní strážný,, buci na pozoru! /totéž/ Thébský strážný, dávám pozor! /totéž/ Slyšíš něco, strážný? /totéž/ Neslyším nic... /totéž/ Jako by se někdo líbal... /totéž/ Strážný! Samoto tě zaplavuje láskou... /Opona/ Třetí dějství Táž dekorace, ale divák vidí sál z jiného úhlu. Všechno se otočilo o sto osmdesát stupňů. Dveře vedoucívdovnitř do domu, dve-ře^do Amfitryongvy ložnice a okno jsou teď nalevo. Vzadu hladká zed. Napravo zeď se dvěma pochodněmi - teď už nehoří. V popředí, před divákem, vchod. Jako bychom viděli dovnitř do domu,který nemá průčelí. /Na scéně Alkména a Thesala/ Thesala Alkména Thesala Alkména Thesala Alkména Thesala Alkména Thesala Alkména Alkméno, já ti přísahám, že to byli oni,. /přechází po jevišti. Hluboce zarmoucená/ Ne, to není možné, ne, není! Tys nic nepoznala? Třeba jen na minutu? Nemluv... o tomhle. Nepoznala. Nemohla jsem nic poznat. Proč si myslíš, že to byli oni? Když jste mě a Sosia odtud vyhnali, ty a Amfitryon. /ji přeruší/ Já a Jupiter. Když j-sme já a Jupiter odtud vyhnali tebe a Merkura. No dobře, Šli jsme dovnitř. Stále vykládal, že je Merkur, nejdřív mi poroučel, pak prosil. $á trvala na. svém. Že se bohovi nikdy nevzdám, at si přišel třeba ze sedmýho nebe. A pak se mi přiznal, že je Sosias. Že se pán vrátil, aby viděl, co děláš. A on zas přišel kvůli mně. A tehdy jsi povolila... Kdepak, nepovolila. Radši jsem nepovolila, abych ho vytrestala za tu žárlivost. Prosím tě, jakoupak žárlivost? Nechápeš, že by Amfitryon s sebou nevodil Sosia jako svědka, kdyby se rozhodl vrátit z bojiště? A proč by měl vlastně Sosias na tebe žárlit? A Cca 4:. Thesala Jo, paní, to jo zas jiná historie. TeS už ti ji můžu povědět. Kréon na mně chtěl, abych přišla na noc do palaces A Sosias o tom věděl. Alkména Thesala Alkména Thesala Král Kréon? Král že dělal návrhy otrokyni? Člověk by tomu nevěřil j via? Ale už je to tak. Král se snažil svádět mě, a ne tebe. Bohužel ti musím odpojovat, i když to třeba raní tvou domýšlivost. Kréon touží po mně. Alkména Mou domýšlivost to neraní. Po tobě sice touží král, ale mě miloval bůh. Thesala Ne, paní, přísahám. Když jsem se nevzd jak chceš - sedl s do svítání, aby mě tem. Já ho ubezpeč mu věrná... a prot že budu dávat pozo šel, aby se nesplň , že bůh ne. Jenom Amfitryon. ala Sosiovi - nebo Merkurovi, i do koutka, že prý se nehne,,až 1 jistotu, že nepůjdu za Kreon-ila, že nepůjdu, protože jsem ože jsem Amfitryonovi slíbila, r, aby sem v noci nikdo nepři-ilo Teirésiovo proroctví. Alkména Tys dávala hezky pozor! Nechalas mě s Jupiterem v ložnici... Thesala Nechala, protože to nebyl Jupiter. V ložnici byl tvůj muž... Alkména Thesalo, moc tě prosím, už toho nech. Víš, jak budu před Amritryon Thébané, který rozmnožuje slávou naši slávu! /Do celého hlediště/ Diváci, potleskem svým Jupitera ted zdravte! /Ohlušující nadšení. Anfitryon a Alkména se objímají, děkují v Sosins a Thesala zavírají oponu/ Guilherme Eigueiredo : V tomhle domě spal bůh Z portugalského originálu Um deus dormiu la em casa,vautorova rukopisu,Rio de Joneiro 1949, přeložil Vladimír Hvízdala. Odpovědná redaktorka Alena Morávková. Rozmnožila DlLIA ▼ Praze v říjnu 1965 jako rukopis A.č.1376/65/ F-07 50298