Josef Macek Josef Macek (1922 - 1991) byl jednou z nejvýraznějších osobností českého dějepisectví ve 20. století. Je však také předmětem mnoha kontroverzí ohledně poplatnosti komunistickému režimu a ideologického zatížení jeho díla, projevující zejména v padesátých letech. Život Josef Macek se narodil v Řepově na Mladoboleslavsku. Po studiu na obecné škole a gymnáziu je pracovně nasazen na mladoboleslavských jatkách, na konci války se dle vlastních slov aktivně zapojil do domácího odboje a pomáhal odzbrojovat německé vojenské kolony. Po válce nastupuje na Filosofickou fakultu University Karlovy v Praze, kde studuje historii a latinu (která však následně ustupuje kombinaci sociologických a filosofických předmětů) - studium ukončuje roku 1948. Nakonec však před slibně se rozvíjejícím zkoumáním jagellonské doby dává přednost strmému vzestupu spojenému se spoluprácí s KSČ. V padesátých letech vydává svá ranná, silně ideologicky zatížená díla. Bodem zlomu se stává účast na X. mezinárodním kongresu historických věd v Římě, kde se Macek poprvé setkává se seriózním, objektivním přístupem "západních" historiků. V padesátých a šedesátých letech díky kontaktům a své "politické spolehlivosti" často podniká studijní cesty do Francie, Itálie a dalších zemí. Pro jeho dílo se stává příznačnou snaha o rovnováhu mezi objektivní vědeckou prací a ideologickým výkladem dějin. V roce 1968 ostře odmítá srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy, důsledkem čehož je zbaven většiny politických i vedoucích funkcí a jeho dílo je v ČSR zakázáno publikovat. Až do Sametové revoluce se Macek stahuje do ústraní, zpracovává výsledky svých předchozích výzkumů, občasně vydává v zahraničí. Po začíná vydávat své dílo o době jagellonské, vydání většiny se však nedožije - umírá v Praze na konci roku 1991. Dílo Josefa Macka je krom výsledků jeho vědeckého bádání významné i pro jeho průkopnickou činnost v používání historické sémantiky jako metody zkoumání minulosti. Macek usiloval o zařazení historické sémantiky mezi pomocné vědy historické, avšak neuspěl. Dílo Padesátá léta § Ranná díla § Silné ideologické zatížení - spolupráce s ideologickým zázemím KSČ § V centru zájmu husitství a jeho mezinárodní ohlas Husitské revoluční hnutí. Praha 1952. Tábor v husitském revolučním hnutí I. Praha 1952. Tábor v husitském revolučním hnutí II. Praha 1956. Šedesátá léta § Po římském kongresu § Ideologické zatížení po konfrontaci se "Západem" ustupuje § Do popředí se kromě husitství dostává i zájem o italskou renesanci a humanismus Jan Hus. Studie s ukázkami Husova díla. Praha 1961. Italská renesance. Praha 1965. Cola di Rienzo. Praha 1965. Jiří z Poděbrad. Praha 1967. Normalizace a osmdesátá léta § Znemožněno publikovat v ČSR - díla publikována pod cizím jménem či v zahraničí § Perzekuce, ústup do ústraní § Práce na dílech o době jagellonské Il Rinascimento italiano. Roma 1972. Machiavelli e il machiavellismo. Firenze 1980. Histoire de la Bohême des origines à 1918. Paris 1984. Po sametové revoluci/Post mortem § Návrat do veřejného života, rehabilitace § Publikace děl o době Jagellonské Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha 1992. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 2: šlechta. Praha 1994 Česká středověká šlechta. Praha 1997. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 3: města. Praha 1998. Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha 2001. Použitá literatura/K dalšímu čtení JIROUŠEK, Bohumil: Josef Macek. Mezi historií a politikou. Praha 2004. MACEK, Josef: Vlastní životopis pro STB. IN: JIROUŠEK, Bohumil: Josef Macek. Mezi historií a politikou. Praha 2004. ŠMAHEL, František - POLÍVKA, Miloslav: In memoriam Josefa Macka (1922-1991). Praha 1996. ŠMAHEL, František: †Josef Macek. ČČH 90, 1992, č. 1, s. 143-146.