Hana Gothardová, 399391
PRVNÍ POKRAČOVATELÉ KOSMOVI
Mezi první pokračovatele Kosmovi řadíme Kanovníka vyšehradského a Mnicha sázavského.
Jedná se o anonymní autory, kteří ve svém díle navazují na Kosmovu Kroniku českou. Do
opisu této kroniky zařazují historii svých vlastních působišť (vyšehradské kapituly a
sázavského kláštera). Po Kosmově smrti (1125) navazují popisem nových událostí.
Kanovník vyšehradský
Letopis Kanovníka vyšehradského zachycuje převážně dějiny vlády knížete Soběslava I.
(1125-114O), kterému autor prostřednictvím svého díla vyjadřuje svou úctu a na jehož osobu
se v textu velmi často zaměřuje. Kanovník vyšehradský byl pravděpodobně velmi dobře
obeznámen s poměry u dvora, o čemž svědčí skutečnost, že dokázal více než věrohodným
způsobem popsat tehdejší události spojené s politikou, či jinými oblastmi veřejného života.
Nezřídka zde vystupuje jako přímý svědek děje. Do roku 1130 zapisuje události rok po roce.
Následující události pak shrnuje zpětně s odstupem několika let až v roce 1141.
V textu letopisu se mimo jiné objevuje i popis mnoha astronomických jevů, jejichž
pozorováním se Kanovník vyšehradský se zájmem zabýval. Celou kroniku uzavírá rokem
1142, zevrubným popisem panovníkovi smrti, ke kterému připojil i jeho oslavný nekrolog.
Letopis se dochoval se v pěti rukopisech. Nejstarším z nich je rukopis dražický, jenž byl
sepsán před rokem 1343 pro biskupa Jana IV. z Dražic.
Mnich sázavský
Kronika Mnicha sázavského je první klášterní kronikou na našem území. Vznikala v období
mezi léty 1173-1178. Autor v ní popisuje církevní události, týkající se převážně sázavského
kláštera, nicméně nevynechává ani světské záležitosti. Na Kosmovu kroniku navazuje až do
roku 1162. Události popisované v kronice tudíž z velké části spadají do období vlády českého
krále Vladislava II.
Kronika Mnicha sázavského se dochovala ve dvou rukopisech. Prvním z nich je rukopis
drážďanský (přelom 12. a 13. stol.). Tento byl silně poškozen za 2. světové války. Druhý
rukopis, tzv. vídeňský je opisem rukopisu drážďanského.
Hana Gothardová, 399391
K dalšímu čtení:
BLÁHOVÁ, Marie: Staročeská kronika tak řečeného Dalimila (3) v kontextu středověké
historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota. Praha 1995.
NECHUTOVÁ, Jana: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000.
HRDINA, Karel – FIALA, Zdeněk: První pokračovatelé Kosmovi. Melantrich Praha 1950.
KUTNAR, František – MAREK, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského
dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku 20. století. Praha 1997.
V kritických edicích:
Kanovník vyšehradský. FRB II. Ed. Josef Emler. Praha 1874, s. 201-237.
(Dostupné na: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=169&page=219).
Mnich sázavský. FRB II. Ed. Josef Emler. Praha 1874, s. 238-269.
(Dostupné na: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=169&page=288).