REGESTA IMPERII ( RI ) Jedná se o ediční projekt, který si klade za cíl vytvořit pramennou základnu k dějinám středověké římsko-německé říše v letech 715–1519. Samotná edice je vystavěna na regestových záznamech, které zahrnují jak prameny úřední povahy, tak narativní. Ediční řada RI je chronologicky členěna do 14 dílů podle jednotlivých dynastií, později panovníků. Kupříkladu první díl (715-968/926/962) je spjat s dynastií Karlovců, poslední z plánovaných svazků (1486/1493–1519) je věnován vládě Maxmiliána I. Na počátku projektu stojí Johann Friedrich Böhmer (1795-1863), který v roce 1829 začal se sbírkou listin římsko-německých králů a císařů. Dříve se podílel na projektu Monumenta Germaniae Historica (MGH), který se po neshodách rozdělil a vznikl nový ediční projekt Regesta Imperii (RI). V současné době oba tyto projekty spolupracují. V roce 1865, po smrti Johanna Friedricha Böhmera, na jeho odkaz navázali Julius Ficker (1826-1902), Johannes Janssen (1829-1891), Wilhelm Arnold (1826-1883), Engelbert Mühlbacher (1843-1903) či Ferdinand Opll (*1950). Dnes je projekt RI řízen centrální komisí RI ve Vídni (pobočka v Brně) a v Mohuči (pobočka v Berlíně). Současnost V říjnu roku 2008 rakouský fond pro vědecký výzkum (Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung) schválil projekt regestáře císaře Zikmunda, na kterém se pracovalo od roku 2004. Hlavním řídícím projektu je Karel Hruza. V roce 2012 německý historik Eberhard Holtz přepracoval listiny k vládě císaře Fridricha III., pocházející z českých archívů a knihoven. Petr Elbel vytvořil revizi k regestům císaře Zikmunda (1410-1437). Svazek, který vznikl v roce 2012 a zahrnuje téměř 200 listin a spisů z archivů a knihoven Moravy a českého Slezska. V monografické řadě Beihefte der RI nalezneme publikace ke všem řadám RI od různých historiků (např. Ferdinand Opll, Ulrich Schmidt, Karel Hruza, Martin Wihoda a další). Aktuálně na oficiálních webových stránkách Regesta Imperii (http://www.regesta-imperii.de/startseite.html) najdeme více jak 125 000 regest v elektronické podobě. První řady RI obsahovaly prameny úředního charakteru pocházející z císařské či královské kanceláře. V dalších řadách jsou vydávány také prameny narativní a diplomatické, které pocházejí od méně významných představitelů Svaté říše římské. Rozvržení I) Regesta karolínských králů a císařů (715-968/926/962) II) Regesta saských králů a císařů (919-1024) III) Regesta sálských císařů (1024-1125) IV) Regesta Lothara III. a starších Štaufů (1125-1197) V) Regesta mladších Štaufů (1198-1272) VI) Regesta Rudolfa I. Habsburského a jeho nástupců až po Jindřicha VII. (1273-1313) VII) Regesta Ludvíka Bavorského (1314-1347) VIII) Regesta Karla IV. (1346-1378) IX) Regesta Václava IV. (1376/1378-1400/1419) X) Regesta Ruprechta I. (1400-1414) XI) Regesta Zikmunda Lucemburského (1410-1437) XII) Regesta Albrechta II. (1438-1439) XIII) Regesta Friedricha III. (1440-1493) XIV) Regesta Maxmiliána I. (1486/1493-1519) K dalšímu čtení Regesta-Imperii.de (oficiální webová stránka projektu Regesta Imperii) http://www.regesta-imperii.de/startseite.html Regesta Imperii (webové stránky německé wikipedie) http://de.wikipedia.org/wiki/Regesta_Imperii BOROVSKÝ,Tomáš a kol.: Úvod do studia dějepisu 2.díl. Brno 2014, s.15-16.