Září 1970 ÉKULOVSKÝ ěstski opvětová beseda Mikulov Groflí 39 • BFeclo* 9921 Do nového školního rohu 1970-1971 přejeme všem pedagogilm mnoho úspěchů v jejich výchovné práci a všem žákům a studentům dosahování jen těch nejlepších výsledků pfi studiu 2amyšlení nad novým školním rokem V [konsolidačním procesu, který se v naší společnosti úspěšně rozvľ]I, má důležité místo i škola. Analýza současného stavu ukazuje, že 1 ve školním roce 1970/71 imusí učitelé dále upevňovat marx-lenmskou pozici školy. Socialistický učitel může své poslání plnit tehdy, jestliže sám přejímá ty kvality socialistického človeka, které v mládeži formule. Učitel jako pokrokový společenský činitel nemůže nikdy stát mimo frontu těch, kteří v dnešní situaci chtějí pomáhat za vedeni komunistické strany k obnovo marx-leninismu jako moderního a nejpokrokovějšího světového názoru. Před učiteli a vychovateli stojí nadále úkol formovat pozitivní politické postoje žáků a zesílit výchovu k socialistickému vlastenectví a proletárskemu internacionalismu. PM realizaci těchto úkolů budou školy plně využívat všech vhodných příležitostí, především 50. výročí vzniku KSC. V příštím školním roce budou školy usilovat o jednotu působení školy a rodiny. Důležitým prostředkem k vytvoření této jednoty se stávají sdružení rodičů a přátel školy. Pro jejich práci bude třeba získat politicky angažované rodiče, kteří budou učitelům pomáhat vytvářet ve škole politicky zdravé klima. Jedním z důležitých úkolů naší základní školy bude vytvoření optimálního vztahu k dětské společenské organizaci, která v mnohém navazuje na mimotřídní práci školy. Zde musíme reagovat na negativní důsledky chyb v minulosti, které vyvrcholily v roce 1968 odchodem PO CSM ze školy, aniž byla žákům poskytnuta ekvivalentní náhrada Ve škole musí opět zavládnout pocit společenské 1 osobní odpovědnosti všech pedagogů za výsledky výchovně vzdělávací práce. V tomto směru vyvstává do popředí odpovědný přístup ředitelů škol. Ředitelé škol budou stát v čele politického zápasu za očistu škol a za získání učitelů i mládeže za politiku strany. Budou pečovat o zvyšování politioko-odborné úrovně učitelů, soustavně sledovat pVůběh jejich chovné práci s mládeží. Zvláštní pozornost budou studia i aplikaci jeho výsledků v každodenní vý-věnovat i práci třídnlah učitelů. V procesu úsilí o vybudování moderní socialistické školy se bude naše strana opírat o pedagogické pracovníky, kteří stojí na politicky správných pozicích. Nepochybujeme o tom, že bude snahou všech učitelů a vychovatelů oddaných socialistické společnosti zapojit všechny své síly do 3 -US- «Äkd0omovn's,»;^é r**»*r tak „h Vlastimil Rampul Rr' skol. inspektor TRADIČNÍ PÁLAVSKÉ VINOBRANÍ re dnech 12.—13. i4M 1970 MIKULOV NA MORAVE — na oba dny zajištěn pestrý a zábavný program v prostoru náměstí a na amfiteátru v provedení pražských a bratislavských umělců [Dr. [. Ptza, D. Klapka, M. Bláha, V. Uhlová, E. Olmerová, Z. Lonfček, A. Svoboda, A. Princova, H. Brtnovä, H. Vítová. A. Janoušková, J. Lir, D. Fialková, L. Hermanová, J. Stercl, M. Chladil, I. Simonová, K. Bláha F Fillpovský M. Zahrvnovská, A. Mahrik, P. Atanan, K. Vacelt,' J. Štedrou a rytmika J. Sládka a Mustangové, K. a T. Baláž a dali! jednotlivci) - další vystoupeni připravuje Lidová Škola umění ■Uiií lnu* soubor lunee Garde Vídeň, dechová h dhaPOSTORANKA a dechová hudba PODLUZAN-k'A riArodoo'saiý soubor PODLUZAN Břeclav , »«neŕnl veselice v prostoru anrfi-ťeauuTzimerkôm sale, na zámecké terase a v ó«»movDáth Rastauracf a (ednoty --k tanci a provoiovDoiu *~ ^ oechové soubory P0***6 —nat«k mesta a výstav v budově "*^r.Vvľn7^y ,lbon»ravÄé produkční © e jiňové apeclallty zajišťuje stárni ■a dny bude probíhat v prostoru lupínky platí Jak pro námestí, Mikulov a něco historie Pálavské vinobraní, podzimní mikulovská tradice, mírová sl*vno*l na pomezí Moravy a Rakouska, společná oslava končícího se zemědělského roku, není dnes |iž pro velkou část obyvatel nasl republiky, nehledě samozřejmě k přímým obyvatelům Mikulova a jelio nejbllžMho okolí neznámým, nic neříkajícím pojmem. Jeho dlouholetá tradice a každoročne se stupňující návštěvnost svědčí o velkó oblibě i o tom, že malebné panorama Mikulova a bělostný .masiv Pavlovských vrchů jsou stále přitažlivým koutem jižní Moravy. Pálavské vinobraní, to je romantické město Mt-krlov se srodej zajišťuje státní a družstevní obchod eme všem příjemnou zábavu a těšíme se na '.danou na XIV. tradičním PÁLAVSKÉM VINOBRANÍ e zdárnému zabezpečení této akce potřebujeme noc našich občanu. Obracíme se proto na vás íadostí, abyste se přihlásili do pokladni nebo řadatelské služby. Za tuto službu vám bude placena odměna a stravné. Zájemci hlaste se íed v kanceláři MěstOB, Fučíkovo nám. 2, tel. Klím >ent Gottwald a nase město io loňský rok se nase n»» r-po ce ygnf oslavy k osmistému výročí Mikulova, „a ce]0Ilidlcí komise a převážná část občanů na goflO*" a se p0 všech stránkách snažili zajistit "^"tné podmínky pro uspořádání tak význam-Jä oslav Nepředvídané událostí však silně na-(j* časový plán oslav 800 let Mikulova. Rada -úplně odpadá, Jinde dochází ke změnám ter-vyvrcholení oslav nyní připadá na měsíc ™í zraky široké veřejnosti se upnou na naše ésto především ve dnech 14.—16. září. Na 15. "Ifí připadá mj. i velmi významná událost — odčlení pomníku K. Gottwalda. Dlouhodobě připravovaná akce, která se slavnostně započala v pá-)ej( 9. února položením základního kamene, se stane dominantou celoročních oslav 800. výročí Mikulova. Především při práci s mládeži, zde je to pochopitelné, ale bohužel i u části starší generace |je až neuvěřitelné, jak se rychle zapomíná) jsem se přesvědčil, že je nutno vysvětlit opodstatnění uvedené události. .....V Mikulově, jsi-li komunista, letíš z práce od henleinovského zaměstnavatele. V Mikulově, jsi-li komunista, musíš si dát večer pozor, aby tě finedé bandy nepřepadly. V Mikulově, jsi-li komunista, slyšíš výhružky a proroctví, že tě pověsí, až přijde Adolf . . ." Psal se rok 1938 a tuto skutečnost uvádí Moravská Rovnost. V podobné situaci, jako byli mikulovští komunisté, se nacházela i tu dobu celá KSČ, v jejímž čele stál K. Gottwald. Bylo to v době, kdy nebezpečí fašismu ohrožovalo naši vlast, v době, kdy v pohraničních oblastech našeho státu řádily zběsilé bandy henleinovců. 0V KSC, pod vedením K. Gottwalda, vždy prosazoval opatření, jimiž by byla situace v německých oblastech řešena v demokratickém smyslu a v národnostním souladu. Tyto poctivé úmysly vedení KSČ, po anšlusu Rakouska a zglajchšaltování všech německých spolků, chápala jen část německého obyvatelstva. Při budování jednotné a lidové fronty proti nacismu, která se tvořila i v Mikulova, bylo zde pak možno počítat jen s komunisty, německými sociálními demokraty a demokratickou většinou české menšiny. Mikulovská jednotná pro-tetářská fronta si již koncem roku 1937 našla svůj vnější výraz při zakládání spolku „Republi banská obrana — Republikanische Wehr — RW". A v době, kdy pod tlakem lidu vyhlásila československá'vláda 21. května 1938 částečnou mobilizaci, ukázala svou bojovou pohotovost a odhodlali i „Republikánská obrana". Květnová mobilizace armády i jednotné lidové fronty v Mu, > padla skvěle. Surové běsnění henlolnov f * utichlo. ' Mikulovská dlažba těle donutili nacis- pod pevnými krokv c zazněla mnohokrát. Symbolické bylo vv i " 6. července 1938, kdy pochodovala ,,R\v" Mr,i s celou českou menšinou na Husovu oslavu Sr°'u to něco neslýchaného v Mikulově, městě kanv ''? la Dietrichsteina, zapřísáhlého nepřítele í"' kého lidu a husitismu. Stejně jako před nBU "t, lety, kdy také v řadách českých husita bojová za pravdu proti feudálním křižákům i němečtí ne volnící a německá městská chudina, pochodovali, po boku Čechů hrstka německých proletářů z Mikulova, odhodlána bojovat proti nacismu. Jedno z nejznámějSích veřejných oficiálních vystoupení mikulovské „RW" bylo vystoupení na manifestaci pracujících Brněnska na obranu republiky v Ušni 7. srpna 1938. Po projevu s. Gottwalda, který končil slovy: „Nedali jsme se 21. května, nedáme se nikdy" promluvil německý senátor Kreibich, který prohlásil:.....Půjdeme spa léčně s českým národem proti imperialistům a německým fašistým. . . Kdo nám chce vnucovat osvoboditele zvenčí, ten neprorazí ani u Liberce, ani u Chebu, ani u Mikulova, Na hranicích narazí na hraničáře a nepozná, zdali to jsou Němci nebo Ceši, nebof budou bojovat jeden jako druhý bez rozdílu. . ." Na závěr manifestace byla provedena před soudruhem Gottwaldem a krajským vedením strany přehlídka mikulovské „RW". Moravská Rovnost o této události napsala:.....Nikdo ani nedutal. Soudruzi Gottwald, Kreibich, krajské vedení s velitelem Republikanische Wehr s. Windl-schem přehlížejí. Úsečné povely a již jdou. Mlaď' a staří. Rudé vázanky svítí na modrých košilích. Jasné zraky osmnáctiletých chlapců i šedivého soudruha Kiinderu jsou upřeny k s. Gottwaldovi... Hrdinská „RW" z Mikulova, která ostře vystupovala proti henleinovskému teroru, byla ochromena až kapitulací zrádné buržoazie. 8. říjen 1938 byl dnem obsazení Mikulova hitlerovskými vojsky. V 5 hodin ráno byl zahájen odchod „RW". Byl to bolestný odchod mužů, kteří chtěli bojovat za republiku ale nesměli. Jako poslední odcházelo z Mikulova družstvo, ve kterém byl i soudruh L. Nissel, člen výboru KSČ a zástupce velitele „RW". Teprve nyní dostali mikulovští nacisté odvahu a první cihly a kameny lítaly. Brzy se rozlehl řev: „Komunisté, Češi a Židi, venl" ',^°m jev- Ranam'. kopanci a pliváním do tváří malého hnutu obránců republiky oslavili miku- MiLľf Lt"^ Ů°CasnÉ vítězství. Proletáře Nl8sela s tSžk*m "nvtřnlm zrammim, s opuchlou ou & aby "*r*\ lícní kost m^?\ltoi*V} ""^U 'híivu na tetne- a tři ietora. zlomek « demokratičtí r»ílÄ»°u nCnUTä socáilně a Pfer komunisté ° Wphr" zusiau w>—-rJ^0VS,,RePůbUkamsche Wehr dních chv.L W v8Sw «sta t6Cí' Kestapáckých ™uc «n » tioval své činnosti íosasiu*"' -- jaito nejlepši v k j, BtniJi So n «ľ*-.Ä nosUovata Von^ožsstfkterá ukázala JiaŕttE. osobnosti, Ktei uchal i celí_"J*"™0¥B náměstí a Onorové bitvě ^An»""š osobnost maSá U* naslouchal i t-, - eUc0Vb . -S ľe4bud- P«S%SuFKlienta Gottwal-tam stojí právem. Regionální museum Mlku! tvůj da, \0 SPORT Fotbalová utkání na hřišti TJ Pálavá Neděle Z. září v 10,00 hodin Pálavá Mikulov B—Hrušky Neděle 2. záři v 16,00 hod. Pálavá Mikulov A—Slovan Hodonín Neděle 9. záfí s 16,00 hodin Dukla Mikulov—Moravská Nová Ves Neděle 16. zařl v 16,00 hodin Pálavá Mikulov A—Sokol Rakvice Neděle 23. září v 10,00 hodin Pálavá Mikulov B—Klentnice Neděle 23. září v 15,30 hodin Dukla Mikulov—Klobouky Neděle 30. září v 15,30 hodin Dukla Mikulov—Velké Bílovice Říjen 1973 ZPRAVODAJ MKUtovsKÍ ZPRAVODAJ Vydala: Městskfi n* x7 *H 1973 SVSf°Vá bese"a Mikulov - Určeno obřanun, měsla u nsk: Gwla Břeclav ^ ~ 2da™a I 889921 6- äŕJÉN Den Československé lidové armády Blah °přejeme Příslušníkům mikulovské posádky a přejeme dosahování jen těch nejlepších výsledků v bojové a politické přípravě 1 pen Československé lidové armády 6. října 1973 oslaví všichni příslušníci Ces- iňm.nské lidové armády spolu s pracujícími ^"vlasti svůj svátek - "™ r ■ Den Československé lidová armády, le id výroční den vstupu Československých jed-oteH bojujících po boku slavné Sovětské armády na území naší republiky v prostoru Dukelského průsmyku za II. světové války v r. 1944. Po rozbití Československa v roce 1938 hitlerovským Německem byly likvidovány 1 ozbrojené sily ČSR. Většina pokrokových příslušníků armá 0y, dflstujníků i vojáků, odešla za hranice. Jejich cesty vedly zpravidla přes Polsko do Paříže, Lon-dfna a Moskvy. Na území Polska vznikl tzv. Polský legion Československé armády, jehož část se zúčastnila bojů u Tarnopole, ale později odešel celý do SSSR. Zde byl vřele přijat a mohl se organizovat jako vojenská jednotka. Legion by! však pod silným vlivem takzvané londýnské vlády, která pod rouškou nepolitičnosti nedovolovala, aby do ně| byli přijímáni členové komunistické strany. Velká část jeho příslušníků odešla postupně na Západ, takže 22. 6. 1941 v den fašistické agrese proti SSSR z 900 osob zůstala v SSSR skupina 93 nejvěrnějších, kteří vytvořili základ k příští Čs. vojenské jednotky v SSSR. Tato skupina se přesunula do Buzuluku, kde zahájila pod velením pplk. Ludvíka Svobody intenzivní výcvik. Současně byl organizován nábor československých občanů, kteří se z republiky vystěhovali nebo utekli před fašismem. Přes intriky londýnského vedení řady jednotky rostly, takže na konci března 1942 bylo v Buzuluku 600 příslušníků československé jednotky, z toho 38 žen. Tato jednotka byla zformována do prvního československého samostatného praporu v SSSR. V květnu 1942 navštívili jednotku soudruzi Gottwald, Kopecký, Krosnář a Borek, jejich návštěva přispěla ke zvýšení sebevědomí a bojové odhodlanosti všech příslušníků praporu, 30. ledna 1943 opouští první polní prapor již s počtem 979 příslušníků svůj buzulucký tábor a s heslem „Smrt německým okupantům" začíná slavnou bojovou cestu, vstříc státní hranici CSR Křest ohněm prodělává prapor na svém prvním bojovém zasazení v prostoru Sokolova, kdo v hr cliuském bojí přináší první obětí. Mezi «8 padly ml le I nadporučík Otakar Jaroš, který jako Dr cizinec )e vyznamenán titulem „Hrdina SSSR jm memoriam". Po prvních bojích se postupně práno reorganizuje na brigádu. Její počet dosahuj 3.500 příslušníků. 1 Brigáda v sestavě 38. armády gen. Moskalenka se rozhodujíc! mírou podílí na osvobození Kije-va a první dosahuje řeky Dněpru. Další bojová cesta 1. čs. samostané brigády vede pres Bílou Cerekev, Zaškov a Volyň do Černovlc, kde se reorganizuje na 1. čs. armádní sbor, který ma 16 000 příslušníků, z toho 300 žen. Po vypuknutí Slovenského národního povstání i sbor přesunuje do prostoru Krosna. Příkaz Drn íšti dny zni: Prolomit neni-Ato'-' prostoru K"1" se ------u národního r -----ťiesunuje do prostoru Krosna. Příkaz Dro příští dny zni: Prolomit nepřátelskou obranu v prostoru KROSNA, útočit ve směru Krosno -Dukla — Dukelský průsmyk — Prešov. Vniknout na území Slovenska a spojit se s povstaleckými silami. Časový rozpočet operace byl 5 dnů. Zradou generálů Viesta, Malára a jejich spolupracovníků, kteří dovolili Němcům odzbrojit dvě slovenské divize a zorganizovat obranu Karpat, časový rozpočet operace nebyl splněn. Urputné boje trvaly 29 dni. Fašistické velení nařídilo ubránit tento úsek Karpat za každou cenu. CeskosluvRnšti a sovětští vojáci v nesmírně hrdinských bojích o každou píd země společně prolévall krev, aby dosáhli hranic naši vlasti. Dne 5. října 1944 zbývaly k hranicím už jen necelé 2 km. 6. října ve 2 hodiny se k hranicím vydala skupina průzkumníků — dobrovolníků. Ráno v 6 hodin hlásili dosaženi státní hraníce. Konečně přišel tak dlouho očekávaný den. V tento památný den 6. října vyrazily do útoku i hlavni síly 1. čs. armádního sboru spolu s útvary 38. armády gen. Moskalenka u v průběhu dne státní hranice ČSR překročil celý sbor. Tento den, kdy československé jednotky poprvé po šestileté okupaci překročily hranice Československé republiky se stal v upomínku na tuto slavnou a historickou událost Dnem CeskDsloven ské lidové armády. Boje o Dukelský průsmyk st vyžádaly velké oběti. Své Životy zde položilo 1.102 československých vojáků a více než 12 000 vojáků Sovětské armády. Společně prolitá krev ještě více utužila nerozborné přátelství našeho a sovětského lidu a vytvořila tak pevné základy pro naši socialistickou přítomnost i budoucnost. Bardejovský útvar Je nositelem tradic 5. polního praporu, 3. čs. brigády, 1. samostatného armádního sboru v SSSR. Na své slavné bojové tradice Jsme hrdl u svým přístupem k plněni současných úkolů bojové u politické přípruvy chceme doká naše novodobé tradice Jsou úspěšným po-^'Vnvánlm S|avné cesty bojovníků od Dukly. -kra-ová!iím bojové pohotovosti našich jednotek ^'"oienského mistrovství našich příslušníků chce-3 být pevným článkem obranného systému Var fvské sraiouvy. Chceme dokázat, že slavný odkaz adlýeh Dukelských hrdinů splníme. Major Josef Stratil. 28. říjen - Den znárodnění Devátý květen 1945 se stal nejen symbolem osvobození Československa a znamením konce Šestileté poroby Cechů a Slováků, ale i počátkem nového státního vývoje. Válka způsobila naši zemi i našemu městu nenahraditelné škody. Žalostný byl pohled na vypálený zámek na celé pohraniční město. Obnovit pravidelný puls města nebyl lehký úkol. V roce 1945 bylo v našem městě konfiskováno podle dekretu 12/45 Sb. 398 usedlostí a podle zákona 108/Sb. 1030 usedlostí Zemědělská výro ba měla ve svém počátku velmi těžké podmínky. Naše město bylo ve druhé světové válce značně postiženo obrovskými ztrátami na bytovém hospodářství. Oplně bylo zničeno 17 domů, velmi těžce poškozenu 85 domů a poškozeno 330 domů 7, celkového počtu domů zbylo 1218. Značné ztráty utrpěl náš průmysl a obchod. Komunisté v nových podmínkách československého státu osvobozeného Sovětskou armádou, za-řfill svobodné rozvíjet svou politickou činnost s revolučním cílem budování socialismu Jedním z nejdůležitějšlch demokratických předpokladů k vybudováni socialismu se stalo znárodněni. Bylo oprávněně zdůvodňováno nutnosti odej mout velké vlastnictví z rukou kapitalistu O znárodněni se rozpoutal vášnivý boj. Buržoazii! politikové se snažili ho „odložit"; mysleli, že zatlra — podobně jako po roce 1918 — revoluční hnuti potlačí. Když neuspěli, snažili se alespoň vyjmout ze znárodněni některé podniky. V září a říjnu se po celé republice konaly manifestace a schůze dělníků. Vládě z nich byly doručeny desítky rezoluci žádající znárodněni. K úředním politikům vysílali dělnici delegace, které podporovaly návrhy komunistické strany a roh Na konci října byly dekrety n znárodnení přijaty 28, říjen se stal Dnom znárodněni. Závody,' ve kterých pracovaly dvě třetiny väech našich 'dělníka, přestaly být majetkem kapitalista. Koncem roku 1945 už nebylo pochyb, že v naší zemi vítěz, ně postupuje proletárska revoluce. Znárodněni znamenalo nejen politické ale 1 hospodářské oslaben! buržoazie u nás. Za 28 let od osvobození Sovětskou armádou a po provedeném znárodněni vstoupilo naše město do období rozvinuté socialistické společnosti. Občané map rádi své město a jistě se budou i v další etapě intenzívně starat o jeho rozvo) a další rozkvět. FM Pomník Kl. Gottwalda postaven Z usnesení městské konference KSC v Mikulově dne 14. března 1971: .....ukládá se novému orgánu zabezpečit v roce 1973 postaveni pomníku prvnímu dělnickému presidentu Kleinunlu Gottwaldovi a připravil důstojné oslavy vzniku Mikulova." Toto usneseni se roullzovulo slavnostním odhalením pomníku Klementa Gottwalda dno 15 záři 1973 v 111.00 hodin na Fučíkově námestí. S pocitem hrdosti a obdivu ke Klementu Go:i-wuldovl toto prožívají všichni mikulovští občané, lim všem. všem brigádníkům, závodům, školám a Institucím patfí vřelý dik zu pomoc, af finanční příspěvky nebo brigádnické hodiny, při budován! pomníku Klementa Gottwald1) V y budova II památník, který po staletí bude připomínat dílo našeho prvního prustdenta pro vítězMví sofftalUmu Prostřednictvím tisku, roztijnsu a tolevlie se 0 h....... významném uklu dozvedeli občane v celé misi republice, jeden z ohlnsň na postaven! pum niku Klementa Gottwalda v pohraničním Mikulově otiskujeme Městský národní výbor 13 záři 1S73 Mikulov Válený soudruhu předsedo! Uue 12. záři ismu vyslechla vaše Vysil.nu v ruz i Vsépětl potom byly vv d my «p'ávy o sví čéinické vlády v Chile a smrti BrasléenU M ■""„.lorn Allonda. Právě v tomto okamžiku sl H musí uvědomit silu a velikost činu našeho H vniho dělnického presidenta K. Gnuwalda. Je ■ PI!rai hezké, 2c při významném jubileu vašeho ■ Jirstečka Jste vytvořili tak hodnotné dílo a udili ■ ;;k památku K. Gottwalda, kterého si náš lid ve ■ ,L váží Chtěla bych vám poděkovat za tento ■ ' „jev úcty a vážnosti. I já, prostá dělnice rost- ■ l „ ,ŕ výroby CSSS Vroutek u Podbořan na okrese S i lU,,y si loto uvědomuji a ctím velikost jeho činů. I dovidí spolu s pracujícím llúcm zvrat politiky I -vnaícm stati a tak položil základní kámen k bu- I dovär.i socialismu v naši zemi. I dni! K. Gottwulda Jsem prožívala těžce, jako I li, iůj poctivý občun. Napsala Jsem v té době do I i>. rozhlasu můj verš, který Cs. rozhlas v před- I večer pohřbu K. Gottwalda ocitoval: I „Mv všichni půjdeme cestou Tvou, f :-. vždy chtěl naše štěstí, ! Tví žáci nás kupředu povedou, I 1.1.- ivůj jak štít budeme náttťl Nejsem básník ani spisovatel, (sem Jen prostá i;> " B'la |sem ve vašem městečku před několiku léty na zájezdu. Ještě dnes vzpomínám na krůsně prožilý den, na pěkně upravené zahrádkv .i rodinné domky. Chtěla bych vám soudruzi poděkovat, tak, iu-nstého srdce. Děláte to dobře. ■'■i- ourlružským pozdravem Cest pr&cť. Marie Pištorová Vroutek. okr. Louny V. mikulovské symposium Ve duuch 24,—26. října i r se koná v Miku lově V. mikulovské sympatlum „Vinohradnictví a vinni , ch zemích" se zřetelem k |llnl Mo- ravě Pořadatelem Je okresnt archiv, záštitu nad ■vmpozlem převzala ČSAV. & komtoa i'NKSCO. .ii.i |Kľ v Li ne. 1. mí, , v Urně h Moravské vlnařské závody v Mikulově. V přednáškách I v dlsaiiuuifcb příspěvcích vy-sloupí odbore! iiiľi áatavfl od nás 1 ze zahraničí a pojednají o vývoji vinohradnictví od ml iiulosn do iu'|nově)šl doliv a především ti Pud m všliiiiit vzlnhu k Ilín 1 Moravě, resp. k sousednímu ■ lovunsku. p*oresr My, studenti a svazáci gymnasia v Mikulove, prote jeme proti teroru chilské vojenské junty naTěl nictvu, rolnictvu a inteligenci! Pr0testujumc prmi proti vraždění mužů žen a dělil V Chile umírají naSi vzdáleni kamarádi a k tomu my, studenti socialistické školy nezůstaneme lhostejní. Represálie v Chile připomínají události ve Spané! sku v roce 1938. jsme si vědomi toho, že imperialismus se nevzdává moci bez krvavého boje. Myslíme v těchto hodinách na těžká chvíle chilského lidu a naše morální podpora jo plně na straně těchto Fldí, kteří staieCně brání své sociální vymoženosti. Vzpomeňte slov Julia Fučíka: „Lide bdě tel", kierá jsou pro nás velmi aktuální. Lidé, bděme a nedopusťme vraždění chilského lidu, který se provinil jen tím, ze chtěl vybudovat spravedlivý zítřek svým potomkům ZO SSM - Gymnasium Mikulov pozvání . álni muzeum v Mikulově na letošní se-RSgl°řiDravila dvě výstavy. Stálou výstavou a"LL[ města se připojilo k oslavám 800. výročí 0 li Mikulova. Další výstava |e věnována tvor-'ľ známého mikulovského malíře pror. Rudolfa r doSe který na jižní Moravě působí téměř 30 ít Ve svých dílech, které |e možno shlédnout ľ budově Regionálního muzea v Mikulově denně ,nimo pondělí od 8 do 12 hod. a od 13 do 16 hod., zobrazuje nejen Mikulovsko a Jeho malebné okolí ale i své studie z cest ze zahraničí. Výstavě akad. malíře prof. Rudolfa Gajdoše j výstavě 800 let Mikulova se obdivovalo mnoho turistů nejen z celé republiky, ale i z ciziny. O obě výstavy je velký zájem a přesto, že bylo muzeum vzhledem k slintavkovým epidemiím uzavřeno, zhlédla tyto výstavy téměř 10 000 osob počítaje v to školní výpravy a delegace ze zahraničí (NDR, Polsko, SSSR, FrancieJ. Přesto, že jsou výstavy věnovány mikulovským občanům, není Jejich zájem takový, jak jsme oče kávali. Vzhledem k tomu, že jsou obě výstavy otevřeny do konce měsíce ří|na t. r., všechny občany města Mikulova srdečně zveme k jejich zhlédnutí. I. Ramešová - Regionální muzeum Veřejná schůze mikulovských občanů Dne 24. října 1973 v 19,30 hodin v zámeckém sále se koná veřejná schňze Komunistické strany Československa kterou svuiňvá MěslV KSC. Na této veřejné schůzi budou projednány aktuální otázky výchovy mládeže a školské politiky podle usneseni 0V KSČ ze dne 4. července 1973. Na télo veřejné schůzi budou také uloženy konkrétní ú-koly všem společenským organizacím k jednotné Ideové výchově MňstV KSC v Mikulově zve všechny místili občany k hojné návštěvě. 8 Pomník Kl. Gottwalde v našem mostě Byl odhalen na Fučíkově náměstí v sobotu 15. září 1973. Touto slavností vyvrcholily oslavy 800 tet Mikulova. Všichni se na oslavy těšili. Ulice a domy byly slavnostně vyzdobeny. V oknech zářily prapory, na domech 1 ulicích vlály třepetálky a vlajky. Ve výkladních skříních byly fotografie a obrazy Klementa Gottwalda. Sjeli se k nám hosté z celé republiky. Přijel i ministr vnitra s. Josaf jung a soudruzi z družeb "ích okresů, představitelé KsC z okresu i kraje, hustě ze Slovenska a zástupci sovětské delegace. Všichni míli slavnostní náladu. Počasí nám přá Id a vše proběhlo velmi pěkně. 0 Slavnostní odhaleni laíalo hymnami , v 10 hodin. Po hymnách promluvil n fa i«LSoho,u KSC s. Odehnal a předal slovo ministr• VAM6V Josefu Jungovi, který mluvil o živote h J ,9 s Gottwalda. Po proslovu s. ]. tuna orth.in K K. Gottwalda. žáci a pionýři všech mrkuto,Ä škol zazpívali píseň: „Kupředu, zpátky ni kmu« a položili k pomníku květiny. Slavnost skni^i Internacionálou. "onciin Socha K. Gottwalda stojí na vysokém podstavci na Fučíkově náměstí a vypadá jako živá t z bronzu, asi 3 m vysoká. Vytvořil ji akademicky sochař V. Zdrflbecký z Prahy. Vévodí celému okn lí. Klementa Gottwalda si vážíme proto, že celý svůj život věnoval boji za lepší život nás všach. Zasloužil se o to, aby pohraničí opět patřilo čes-kému lidu. My, mladí hraničáři, nikdy nezapomeneme na slova: „Kupředu, zpátky ni krok!"'. Pionýrka Světlana Zezulková, ZDS Komenského nám. K 800. výročí Mikulova Oslavy 800 let Mikulova vrcholí; již září pomník Klementa Gottwalda, prvního dělnického presidenta symbol nového socialistického Mikulova. Mikulov s dominantou zámku, věži a Kopečkn učaroval staletím 1 dnp« > první k ní* ..nu dělnického presi--,...uui nového socialistického Mikulova. Mikulov s dominantou zámku, věží a Kopečka učaroval staletím i dnešku. Je to jako první láska, k níž se každý znovu vrací 1 na prahu živolni jeseně a těší se z vůně rozkvetlých meruněk a třešní, rozvíjejících se kaštanů i pivoněk, i dozrávajících vinohradů. Historikové popsali o tomlu městě tisíce stránek a množství statí a komentářů, bez toho, že by naše vědomosti o tomto městě se staly dokonalé. Básníci mu věnovali své citlivé a vypěstěné verše, leč ne"0"" ebyly napsány. Mni" minulosti, PrBS všechnu výstavbu jdha)enamrítanských domů, kostelů a Kopečku limKu, me. cQ zan3dbala staletí, to se zčásti «ulov odlwluj že cc posledních e svou tvář třiceti letech. A tak Mi někdy tvář ustarané matky piině spěi I*"! ' svou ratolestí do nových jeslí, tvář švi ■irh studentek, proudících do nově úprave 'h škol v někdejší piaristické budovšš, či tváře n .iiivch prváků, utíkajících do nově adaptovaní budov mikulovských škol, nebo tváíe druž-"fpvnfch pracovníků, či tváře ustaraných prncov lilfO druhých směn z Druženy nebo z?, závodu Masného průmyslu? |suu to iváře drobných neznámých jednotlivců, tvare lidu s upracovanýma rukama, kteří Mikulov zakládali, jej budovali, jej bránili, pro jeho rozkvět :'ili a byli na Mikulov hrdi a jsou na ne; hrdi i ános. Telilo pohled mnohdy uniká básníkům, historikům, malířům i Totografům. B00 let je mimořádné jubileum, leč Mikulov by mohl slavit i tisícileté výročí svého trvání. Jakmile se objeví první jarní květy, jakmile vypučí vlno hrady, jak se rozvlní lány pšenice i začínají se barvil plody vinohradů, jak všu zazáři ve žhavých paprscích slunce, ktoré zkrášli bělostné Skaly i průsvit; stráně Kopačka, tehdy by bylo zapotřebí zavřít oči a zaposlouchat se do šumu a ruchu dějin Mikulova během jeho 800 let. A tu by se vuie lo, že sice město během 800 let mnoho prožilo, mnoho zakusilo, mnohokrát strádalo, ala nezestárlo, neboť se znovu přiodívá a krášlí do mladistvé krásy. A v tom je perspektiva Mikulova do dalších století. Stěhování národů na a Vybavuje se ono pradávné stěhován' národů. To však nemám na mysli. Myslím onen přesunovaci pohyb obyvatel v samém Mikulově. Z toho vyji mám jen pohled z okna svého přízemního i>- u «a Husova ulici. Ráno od p;íiě do testi hodiny. Samí dospěl! lidé, mlndí i starší, muži i ženy pospíchají dolů ulici s vážnou tváří. Eamystonl na práci. Vážnost jejich spočívá v zodpovědnosti za práci, která živl nejen jo samé a jejich rodiny, ale nás všechny. 11 Mezi šestou a sedmou ráno. fe to zase tažení směrem od shora rtnic radostné. Samé mladé svěží, vkusně ust ,e vlce minky vezou v kočárcích, vedou za m™8"6 ma ratolístky do Jeslí a školek. Někdy i, »"h raalÍ! než dvě a někdy se hlásí také nový pfíriw1 ,vic minky vyhlížejí spokojeně. Mají prece jS*:""-svěřit a samy pak se v klidu uplatnull , ,í?* cích, obchodech, ve škole a v kancelářích * Ráno po sedmé až do osmi. Opět to tažení od shora dolů ulicí. 0 to ie ta žení veselé, plné hovoru a smíchu. Z okna viduV jen samé dětské hlavičky pěkně učesané, nahlaď ko nebo i kučeravé. V zimě však se natřásá nůj„ kých bambulkň na pletených čepičkách nejrůznei-ších, hodně výrazných barev. To jsou prvňáčci a také starší školáci. A zase Je na všech vidět, že se našim dětem dobře žije. Je to uspokojivý pocit pro staré srdce. A že to všechno směřuje jen směrem dolů? V dolní části města jsou přece průmyslové pod; niky, školy, školky, jesle, zdravotní středisko a nejniže Je umístěno samo nádraží. Po pracovní směně mezi druhou a třetí hodinou odpoledne děje se tah obyvatel opačným směrem. Není však takový jako v ranních hodinách; je to spíš hemžení. Na Marxově ulici je umístěno autobusové nástupiště. Tam se však hned nespěchá Vždyť je třeba vyřídit Ještě tolik záležitostí po obchodech a různých podnicích. A přece je to lidský přesun je to stěhování. Vše, co uvádím, je sice pozorování života jen jednoho člověka na jedné ulicí, ale tak se děje ráno snad na všech ulicích našeho města. A když uvážíme, že takové lidské přesuny jsou denními úkazy všech měst a vůbec všech obci, kolik JB to milionů lidíl Divíte se, že člověk má dojem stěhování národů? VRB 'V Vinař v říjnu práci ľokn tir»1 - provádí vinař neradostnější mahy - d~ „s,k ÍZ1 "Wetky celoroční píle a ná-hrozny. VzhledÉmT,d° modra ^avvené závodí provárirtí , f1 t0'"U' ie Moravské vinařské Y provádějí výkup hroznů dle dozrávání jed- tilvvch odrůd, je nutno hrozny postupně sklízet "nabízet k výkupu, »anö odrůdy jako Müller Thurgau, Portugalské árii Veltlínské červené rané a Chrupky byly tuženy v poslední dekádě měsíce září. Od 1. 10. % provádí výkup poloraných odrůd — Neuburg, Vavřinecké a Sylvánské. Od 10. října jsou vykupovaný odrůdy pozdní — VZ a RV. Všechny |akost-ni skupiny I.a - TR, SG, RR, BB, MO - budou odebírány pouze dne 12. 10. po celý den. Je nutno, aby pěstitelé ve vlastním zájmu tento termín dodrželi. Hrozny nabízené k výkupu musí být zdravé, nepoškozené, odpovída|ící třídě a CSN. Pokud by poškození hroznů oidiem přesáhlo více než 5%, Je nákupní pracovník povinen po dohodě s pěsti-telam provést patřičnou váhovou srážku. Ceny hrozní zůstávají i v tomto roce nezměněny. Po sklizni hroznů je nutno vlnici pohnojit chlév-skou mrvou nebo kompostem a strojenými hnojivy. Chlévskou mrvou hnojíme pravidelně každé 4 roky dávkou 400—500 q/ha. Hnojení provádíme bud na široko do řádkíi a nebo provedeme odorání nd hlav a hnojíme do brázd. Strojená hnojiva po užíváme v dávce 20—30 q/ha, nejvíce živin obsa huje komblnovuné granulované hnojivo NPK 1 Nu zimu vinici naoráme potahem malotraktorom v nepřístupných vinicích půdu zryjeme ručně. Jed noleté vinice Je třeba v každém případě naku|)Cit uuy spodní očka nebyla poškozena mrazem, líhy milé sazenice máme poznačeny nesmývatelnou barvou na kolík, abychom provedli podsudbu ještě na podzim, (příznivé počasí), nebo až na jaře. V jednoletých a dvouletých vinicích se doporučuje vybudování drátěnky na podzim, protože ušlapaná půda se orbou a zimními mrazy nakypři. Agrovýkup MVZ Mikulov KURSY "a rok 1973 — 1974 pro vás Městská osvěiová beseda v Mikulově připravila: 9 Připravily kurs ke studiu na středních odborných ikolách — vyučuje se českému jazyku, ruskému jazyku nialematlce, kurs je rozvržen na 15 lekci po čtyřech hodinách i 9 • feykove kursy.- - absolventi ,echto « oriBntuJf * Oaieko 1,d°vý kUrs r ř sniCl němrl«« Pro nemc'«a pro o l teí»U. dle Záirr,,,____ UCIU lf'l„, dle zájmu mohou byt také zahájenv k„r francouzštiny a angličtiny pro SSuSS, — rozsah 76 hodin, kursovné 140,— k^s 9 Kurs kosmetiky - cyklus tři večerů s praktickými ukázkari (zásady péče o plet a vlasy, zásady igrá ného líčení a životosprávy, historie kosme tiky) 9 Kurs šiti pro ženy rozsuh 10 lekcí, kursovné 80,— Kčs 9 Kurs společenského tance kursovné 100,— Kčs 9 Kurs společenské výchovy pro kolektivy i jednotlivce, 8 lekcí po 2 hoii 9 Chcete být štíhlá? — kurs pro otylé, během něhož jsou posluchači nepřetržitě pod dozorem lékařů, koná se v tělocvičně — rozsah kursu 48 hodin, výuka IX týdně, kursovné 210,— Kčs 9 Problémy kriminality mládě e — cyklus 3 večerů pro rodiče za účasti psv-chiatra, právníka, příslušníka VB 9 Předškolní výchova dětí — pro rodiče dčtí ve veku 1—6 let; cyklus 6 večerů s pedagogy a lékaři 9 Aby vaše manželství bylo šťastné - celkem 4 večery tolioto cykiu přednášek jsou určeny pro chlapce i děvčata, pro mladé manžele upod. Přednáší psycholog, sexuolog, právník. 9 / isaily I m 11 n i ii i lín stolování — ve třech besedách s praktickými ukázkami se zájemci seznámí se společenskými pravidly stolování 14 t d trotmPiU Informace o nabizenÝch kursech li .vk;e;-|i přednášek získáte na Městské osvě-?' l „pseriě Fuilkovo nám 2. Přijímají se přihlášky jak jednotlivců tak i kolektivů (organizací SSM, bngád socialistické práce, pracovnicu kolektivů na závodech a na školách fU Přihlášky přijímáme do 15. října 1973 na Mdst-ská osvětové besedě Mikulov, Fučíkovo nám l 2 Městská lidová knihovna v Mikulově ! z nových kníh v městské knihovně: FAECKE, Peter — Červený luňák Román západoněmeckého autora (nar. 1945) se odehrává na počátku čtyřicátých let v zdánlivě klidném německém městečku. Klukovské nepřátelství mezi hrdinou příběhu a malým sadistickým netvorem z Hitlerjungend zde vyrůstá v polouvě-domelou akci na záchranu lidi odsouzených na-cisy k záhubč. Román patří k pokrokovému proutí1.! s-evíasné zápnrtoněmecké literatury. "iI.AZAROVA, Jarmila — Vlčí jáma Sugestivní vylíčeni pohnutého osudu mladé scho-i.inky žijící v dusném prostředí měšfácké rodiny slezského zvěrolékaře a osvětového pracovníka, lak on, tak také Schovánka Jana jsou ve své touze iu Čistém životě sráženi bezduchou a tyranskou paní domu. KDmán se vyznačuje krásou slova, hlubokým citem a hodnotícím pohledem na měšťác-kou společnost. IVANŮV, Vsevolod Vjačeslavovič — Barevná větry. Modravé písěiny Ova romány sovětského prozaika a dramatika I IfiSň —1963) z období revoluce a občanské války zachycující bo) sibiřských partyzánů s hělogvar-iiňjci a ínďrveniv. První zn.u-iizuje události na '-taji, druhý líčí situaci na Irtyši. KAPEK, Miroslav — S Elvfrou v lázních Humoristický roman líčí příběh čtyřicátníka a jeho přítelkyně na léčení ve Františkových lázních. Zdrojem humoru je zde situace, kdy se tuto dvo |lce s nevyřešeným milostným vztahem ** do honičky za ukradenou soškou _ „„j"?"4 lázní, po niž pátrá lékařský personál VB \^\lm celé město i okoli, do honičky, při'niž milostný vztah kladné vyřeší. |ellch kim SI SUP - Vyprávění z hory Kumo Soubor pStl povídek prostoupených poezii — Jichž výrazným rysem )e milostná tematika 7» barvená smutkem z loučeni a prchajícího času a prolnutá východním fllosoíickým a náboženským myšlením — je dílem korejského básníka z 15 st (1435—1493), Kniha představující vynikající památku korejské literatury, vycházi k 25 výročí založeni KLDR. MARX, Karel-ENGEf.S, Bedřích-LENIN, V. I. -Irsko proti Anglii Sborník z Marxových, Engelsových a Leninových spisů. Je věnován Jak přírodním, ekonomickým, sociálním a kulturním podmínkám Irska, tak 1 jeho staleté historii osvobozovacích hojil. Předmluva generálního tajemníka KSI hodnotí dnešní situaci Irska a perspektivy národně osvobozovacího hnu ti. NOVÁK, Jlřf — |ak lepím, pájím, svařuji Praktická příručka ve třach kapitolách seznamuje se základními problémy a možnostmi lepení, pa jenl a svařováni v malých domácích poměrech. NejohsáhleJšI kapitola )e věnována lepeni a pře hledu různých druhu lepidel. PŘIBSKÝ, Vladimír — Smím m vás zeptat? Soubor svěže napsaných črt, reportáži a repor tažních povídek, Jež zachycu|í zkušeností každo denního života z nejrůznějšfch pracovních oblasti našeho venkova 1 města Autor, který se orientuje na ožehavé pracovní problémy, příběhy vtipným způsobem otevírá a nechává plně vyznít slova těch, Za nimiž přišel. VlŠEK, Bedřich — Katalog zemědělských mechanizačních prostředků I. a II. dli. ZÁVADA, Vilém — Hradní váž. Povstání t mrlvýck ZÁVADA, Vilém — Město světla, Polní kvítí ZBAVITEI,, Dušan - Bangladéi. Stát. který se musel zrodit sppuíEHSKÁJtRomit^ I Sňatky 8 IIři Karbula, Bohdalice i. 101. okr. Vyškov Alena Čermáková, Březl č. 245, okr. Břeclav František Kudrna, Slrinilov č. 57, nkr. Jindřichův Hradec Marie Jefábkuvá, Pavlov č. 89, okr. Břeclav /aroslav Chmel. Mikulov, Pavlovská č. 117 Anna Poláková, Nujdek č. 15, okr Břeclav Futr Hublík, Karlova Pláň č. 61, okr. Bruntál Vlasla Jordová, Mikulov, Bažantnice č. 3 nndřich Vorlíček, Skupcč C. 27, okr. Plzeň Vítězslava Banková, Mikulov, Žižkova č. 2 Milan Greša, Zdámcc 612, okr. Bruntál Bohuši. Dobešová, Bavory 75. okr. Břeclav ■l. 3. Jiří Panáček, Březí č. 150 \nna Matýskova, Březl 276, okr. Břeclav Petr Peček, Břeclav, Na zahradách č. 12 Jaroslava Přinosllová, Mikulov, Nová č. 21 25. 8. Karol Růžička, Mikulov, Husova č. 39 Nataša Berkyová, Mikulov, Husova č. 33 Karel Cižek, Drnholec, Na rozvalinách 303 Olga Závodná, Mikulov, 28. října č. 2 Michal Ďurtina, Pleštany,. Vajanskóho 2676 Marie Jurčíková, Drnholec, Hrušovanská 395 Rudolf Pitra, Mikulov, Zámecká č. 2 Jana Wunsehové, Mikulov, Zámecká č. 2 aroslav Holacký, D. Dunajovlce, Sklepni 328 Drahomíra Dohaničová, D. Dun.ijovlca. lipová 309 Stefan Růžišku, Mikulov, U staré brány 2 Hel. Horváthova, Mikulov, U stará brán i Varození: 2. 8. Barbara Piesková, Žižkova 8 ' *. Bronislava Koudelová, Alfonse Muchy 7 «. Pavel Soviš, Husov.1 52 13. 8. Lubomír Koořllek, 1. května 134 14. 3. Kiiinřino Čéšková. 23. dubna 17 1» a. Vilém Fabičovlč, Nová G 18 a Alena Stratllová, Vítězného flnora 5 20. 8. Marek Mlchna, Wolkerova 11 23. 8. Radka Vyhnálková. 23 dubna 21 26. B. Michal Hendrych, 1. května Cmrtl: 1. 4- «• Marie Schínkäví Ú pamlska Sinová. Kapu Mane Srhim,„..« .. y 11 »2 let VÝZNAMNÉ DNY A VÝROČÍ 4. 10. vviušlena sovdlská umělá družice SDiimik i [1957 - 16. výročí) 6. 10. Den Československé lidově armády 7. 10. státní svátek Německé demokratické ten 12. 10. Kryštol Kolumbus objevil Ameriku (1492 — 481. výročí) 14. 10. generální stávka vedená Socialistickou radou (1918) 28. 10. Don znárodněni (1945) vyhlášení samostatnosti státu Čecha a Slováků (1918) schválení Zákona o čs. federaci (1968) 30. 10. Martinská deklarace (1918) sluCovací sjezd KSČ v Praze (1921) KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE 4. říjjna 1973 — 18,00 horhn — MěstOB „Varšavská smlouva — záruka mim" — přednášku s besedou k příležitosti Dne československé armády, na závěr besndy bude promítnut barevný film „Tanková brigáda" 8. ľíjna 1973 - 20,00 hodin • Taneční zábava MěstOB 13. října 1973 - i9,00 nodin Zástěrkiivá zábava zámecký sál zámecký sál Rytmus Břeclav 3 P°slBchu hraje 18 ,,73 _ 20,00 hodin - zámecký sál •fi'na ,,v,ía estrádní vystoupení popu-VAlDAUF'NKA - Ivanm, Seinerovou ,4,-nIho s?a°„.nííťckem pod názvem a Eduardem Haw«« Ramínka, že dnes "t° v vaLDAUFINKA"- Předprodej vstupenek Tmsi^ osvětové besedě ^973 J9.30 hodin - zámecký sál VEŘEJNÁ SCHCZE KSC j 25. října Í973 — 18,OD hodin — MěstOB „Pnič u nás ještě někteří lidé věří v Boha?" přednášku spojená s besedou, na závěr bude promítnut film „Kladivo na čarodějnice" 27. října 1973 — 20.00 hodin — zámecký sál Taneční zábava MěstOB 19