šlechty, kdy byla vůdčím živlem v naší politice, aniž při svém mocném vlivu co pro dobytí státního práva učinila, i přítomnost její, kdy o státoprávním svém stanovisku jen mluví, aniž pro jeho uskutečnění opravdu něco podniká, dále skutečnost, že u šlechty není žádných ani národních, ani politických, ani kulturních podnětů k opravdovému usilování o české státní právo, posléze ono naše přesvědčení, že jen mocným lidovým hnutím dobudeme své samostatnosti, a že v zájmu lidovosti ústavy budoucího českého statuje, aby právě jen takovýmto lidovým hnutím bylo ho dosaženo, přikazuje nám pracovati zcela samostatně nejen bez ohledu na šlechtu, ale i proti ní.
3. Stanovisko ke staročeské straně. Staročeská strana stojíc uprostřed mezi šlechtou a klerikální stranou, je spojena s nimi nejen společnou minulostí, ale i celou řadou společných názorů a požadavků. Úloha její v naší politice jako první aktivní strany politické je však již dokončena, a může vzniknouti v jisté obdobě a i s jiným jménem jen tím, že by mladočeská strana ve zpětném svém postupu v resoluci I. naznačeném pokračovala až do krajnosti, čímž by staročeská strana, jako zvláštní strana, ztratila svůj raison ďétre, nelišíc se od takto změněné strany mladočeské.
4. Stanovisko ke straně mladočeské. Strana mladočeská je a bude i v příští nejbližší době vůdčí a reprezentující stranou a stranou udávající tón České politice. Strana naše nebude nikterak klásti jí v její činnosti zúmyslných překážek, zejména nikdy ne takových, kteréž by vyplývaly ze stranických pohnutek. Naopak, bude míli na očích vždy jen věc, zejména však společné věci, a v těchto bude ochotna i ke společným s ní akcím. Kritika strany svobodomyslné a její činnosti bude ovšem jí provozována zcela svobodně.
5. Stanovisko ke straně lidové na Moravě. Pokud strana lidová má býti obdobou strany mladočeské na Moravě, je k ní naše stanovisko totéž, co ke straně mladočeské. Specielně vzhledem k poměrům moravským strana naše vyslovuje přesvědčení, že na Moravě jedině rázná politika lidová a opravdová oposice na sněme zemském a na říšské radě proti vládě uspíší emancipaci českého živlu od nadvlády německé a zjedná rychlejší postup na cestě všelikého pokroku na Moravě.
6. Stanovisko ke straně sociálně-demokratické.Od této strany dělí nás, nepřihlížejíc k jejímu maximálnímu programu národohospodářskému jakožto dnes neakutnímu, její třídní stanovisko a její posavadní pasivnost, stupňovaná až v odpor proti našemu státoprávnímu snažení, čímž je dáno naproti ní naše odporné stanovisko. Naproti tomu máme s ni společný především zápas za svobody občanské, péči o hmotné zlepšení osudu dělnictva a posléze i úsilí o kulturní jeho povznesení. V těchto společných věcech tudíž je dán zase základ k případné součinnosti.*
7. Stanovisko k antisemitismu a dle toho i k antisemitským stranám českým. Strana naše nezaujímá v otázce židovské stanovisko zásadního antisemitismu, dovedouc si nynější moc židovstva i jeho špatné stránky úplně vysvětlňi. Přes to však je nám česká otázka židovská více nežli otázkou českého smýšlení židů žijících mezi českým lidem — otázka ta je nám i otázkou mravní, hospodářskou a politickou.Z tohoto stanoviska nynější hnutí česko-židovské není nijak postačitelno ani nám, ani zajisté opravdovějším židům samým, neboť v zájmu obou nevyhnutelně leží, aby ani po mravní, ani po hospodářské, ani po politické stránce lid náš neměl příčinu k nedůvěře a k nepřátelství vůči židům. Kritika hnutí českožidovského, dále kritika mravního, hospodářského a politického stavu a vlivu židů v národě českém i případné organizování potřebné obrany skutkem budou našimi prostředky k řešení otázky židovské a nás. Židovská otázka však je i v přímém vztahu se silou kulturní a hospodářskou našeho lidu. Lid vzdělaný, sebevědomý, podnikavý a hospodářsky co nejsilnější a co nejvíce všemi prostředky podporovaný dovede všecky, kdož dnes z jeho nevědomosti, z jeho nepodnikavosti, z jeho hospodářské slabosti nebo opuštěnosti - tedy i židy - udržeti v náležitých mezích, popřípadě, nebude-lí možno jinak, i přemoci a udolati. Z toho vychází, že otázku židovskou je v našem národě řešiti především vzděláváním našeho lidu, nabádáním k podnikavosti a hospodářským jeho zesilováním.
Tento odstavec přijat byl s jistou změnou; přijaté a tudíž platné znění nalezne čtenář na str. 28. Všechny ostatní části resoluci přijaty byly beze změny.
Posléze resoluce IV., kterou jménem \ covní program a zní:
1. První a nejvšeobecnější úkol naší í vidíme v tom, rozšiřovat co nejvíce všei myšlenkám těm získané ihned organizovi mocnou stranu, aby chvíle její nalezla ji jovati pro cíle programu. Vzhledem k tou úkol straně vytčený neznamená, že naše mená jen, aby tuto nepokládala již nyní z
2. Budiž vydán výkonným výboren názory resoluci na sjezde přijatých byly p pokrokové strany byly manifestovány a p
3. Budiž vydán komunální p úlohy v něm vytčené.
4. K pamětnímu roku 1898. jakožt< památky r. 1848. čiň výkonný výbor již n
5. Otázce vzdělání lidu strana, věnuj; rolnictva a řemeslnictva právě tak jako d(
6. Výkonný výbor podnikniž pokus} rodů rakouských, zejména slovanských k
7. Budiž zřízena žurnalistiek
8. Výkonnému výboru se ukládá prc pokrokové a dává se mu v té příčině plná
Druhý předmět programu.
Strana radikálně pokroková a naše živ
Referent p. JUDr. Jindřich Štemberl vyšší rozhled, který mohou míti pražští k malorolnictvu, maloživnosrnictvu a dělr ného rozhledu.
Ve volebním provolání strany mlado mezi jiným také, že strana tato věří v m společenskými. Byly to asi jenom důvod; aby nikoho od sebe neodpudila. Strana: jest o možnosti souladu takového mezi v spívají k zachování a pokroku společnos živnostnictva, malorolnictva, dělnictva i opravdového pokroku národa, dokud neb vidí strana naše lid, společenské pracovní obírá-li se strana sociálně-demokratická} za překážku na cestě k dosažení svých c blaho třídy jedné přede všemi ostatním vidíme-li, že ona vůči jiným je více porc stavů, národ, společnost tvořících, jsme v předešlých, kdo ostatní společnost využil a nadvládu ve společnosti, jsme nepřáteli a hlavně velikého, podmaňovačného kapi
V zájmu národa přejeme sobě, aby v valo dělnictvo, a aby také práce duševní i
Aby toho všeho bylo dosaženo, přál příčina nynějšího jejich úpadku je táž a
52