Bern příjme miliardovou uměleckou sbírku po nacistovi. I přes varování
Švýcarský Bern se dostal před těžké rozhodnutí. V poslední vůli mu jistý Cornelius Gurlitt
odkázal sbírku umění, v níž figurují jména jako Matisse, Picasso a další. Jenže – otec
dotyčného cenné artefakty získal v době, kdy pracoval pro nacistický režim.
Prezident Světového židovského kongresu ( WJC) Ronald Lauder začátkem listopadu
muzeum vyzval, aby sbírku odmítlo. Podle něj existuje velká pravděpodobnost , že některá
díla byla získaná nezákonně a instituce se vystavuje riziku žalob. Švýcarské muzeum
výtvarného umění v Bernu přesto nejspíš kontroverzní sbírku výtvarného umění příjme.
Zástupci instituce a německé vlády se k věci oficiálně vyjádří až na pondělní konferenci.
Objevení Gurlittovy sbírky před rokem překvapilo celý svět. Ačkoli německé úřady obrazy a
další díla ve sběratelově mnichovském bytě zabavily už v roce 2012, veřejnost o tom
informovaly mnohem později.
Letos se navíc našly další stovky děl uskladněných v Gurlittově nemovitostí v Salcburku.
Sbírka v odhadované hodnotě až jedné miliardy eur obsahuje téměř 2000 položek a jsou v ní
i velmi slavná jména – mimo jiné Eugene Delacroix, August Rodin, Edouard Manet, Henri
Matisse, Marc Chagall či Pablo Picasso.
Jednaosmdesátiletý Cornelius Gurlitt , syn obchodníka s uměním Hildebranda Gurlitte, letos
v květnu zemřel. Stalo se tak necelý měsíc poté, co státní zastupitelství v Augsburku
rozhodlo o navrácení jeho sporné sbírky. Gurlitt v závěti sbírku odkázal soukromé nadaci
Muzea výtvarného umění v Bernu. Muzeum dostalo 6 měsíců na rozhodnutí, zda díla příjme.
Otec Cornelia Gurlitta získal stovky hodnotných obrazů a soch v době, kdy pracoval pro
nacistický režim, a proto dodnes není zcela jisté, zda některé z nich nebyly ukradeny nebo
se jich jejich židovští majitelé nevzdali pod tlakem.