Poslanci Evropského parlamentu, kteří v EU hájí zájmy občanů, se volí v přímých volbách na funkční
období pěti let. Parlament je vedle Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) jedním z hlavních orgánů
EU, který přijímá právní předpisy.

Evropský parlament má tři hlavní úlohy:
  * společně s Radou projednává a schvaluje právní předpisy EU
  * vykonává dohled nad dalšími orgány EU, zejména Evropskou komisí, a kontroluje tak
demokratičnost jejich fungování
  * společně s Radou projednává a přijímá rozpočet EU.

Roční kalendář

Schvalování evropských právních předpisů

V řadě oblastí (např. ochrana spotřebitele nebo životní prostředí) spolupracuje Evropský parlament
s Radou (ta v EU reprezentuje vlády členských států). Společně rozhodují o tom, co bude obsahem
právních předpisů EU, a následně tyto předpisy i společně schvalují. Tento postup se nazývá řádný
legislativní postup (bývalý postup spolurozhodování).

Okruh politických oblastí, ve kterých se tento postup uplatňuje, se díky Lisabonské smlouvě
rozšířil. Evropský parlament tak získal větší pravomoc ovlivňovat znění zákonů. Postup se uplatňuje
především v těchto oblastech: zemědělství, energetika, imigrace a finanční prostředky EU.

Parlament také dává souhlas k některým důležitým rozhodnutím, mezi něž patří i přijímání nových
zemí do EU.

Demokratický dohled

Evropský parlament ovlivňuje fungování ostatních orgánů EU několika způsoby.

Nově jmenovaní členové Komise (celkem 28, z každého členského státu jeden) se nemohou ujmout úřadu,
dokud je neschválí Evropský parlament. Pokud se poslanci Evropského parlamentu rozhodnou, že
neschválí některého z nominovaných kandidátů na komisaře, mohou zamítnout celý seznam kandidátů.

Evropský parlament také může členy Evropské komise vyzvat, aby odstoupili ze svých funkcí. Jedná se
o tzv. návrh na vyslovení nedůvěry.

Evropský parlament Komisi kontroluje také tím, že pečlivě zkoumá zprávy, které Komise předkládá, a
pokládá otázky jednotlivým komisařům. Nezastupitelnou úlohu při tom sehrávají výbory Parlamentu.

Evropští poslanci se rovněž zabývají peticemi občanů a sestavují vyšetřovací komise.

Před summitem Evropské rady, na kterém se scházejí vedoucí představitelé členských států, se
Evropský parlament vyjadřuje k tématům, která jsou na programu.

Dohled nad rozpočtem

Parlament společně s Radou Evropské unie přijímá roční rozpočet EU.

Jeden z výborů Parlamentu sleduje čerpání prostředků z rozpočtu a každoročně vydává posudek toho,
jak Komise nakládala s rozpočtem v uplynulém roce.

Složení Evropského parlamentu

Počet členů Evropského parlamentu volených za každý stát se řídí počtem obyvatel tohoto státu.
Žádná země nemůže mít méně než 6 nebo více než 96 europoslanců a celkový počet nesmí překročit 751
(750 plus předseda EP). Evropští poslanci nezasedají v poslaneckých lavicích podle své státní
příslušnosti, ale na základě příslušnosti k politické frakci.

Sídlo Evropského parlamentu

Evropský parlament pracuje ve třech různých městech: Brusel (Belgie), Lucemburk (Lucembursko) a
Štrasburk (Francie).

V Lucemburku sídlí administrativní složky (tzv. generální sekretariát).

Zasedání všech členů Parlamentu (tzv. plenární zasedání) se konají ve Štrasburku a v Bruselu.
Schůze parlamentních výborů se konají v Bruselu.