Norský jazyk a literatura – Dva okruhy otázek k bakalářské zkoušce Jde o okruhy, obsah, strukturaci a nejdůležitější problémy v rámci otázky si každý určí sám – s ohledem na svou četbu a své zájmy. U konkrétních autorů by životopisné údaje neměly tvořit více než 10% rozsahu vypracované otázky. Zaměřte se na dílo, jeho periodizaci, ale také jeho sekundární zpracování v Norsku i mimo něj, dále na překlady/recepci. Okruh I – Literatura a kultura budou examinovány dvojjazyčně. Minimálně 30% rozsahu norsky (tituly, názvy, termíny apod.), podle vlastního uvážení. Do struktury otázky je třeba zabudovat vlastní četbu a řádně na ni upozornit. Pozor: Mnohé otázky se částečně překrývají, vytkněte konkrétní body, ale i širší souvislosti. Okruh II je lingvistický a konverzační. Bude zkoušen norsky min. z 80% z celku otázky. Je důležité rozvrhnout si strukturu otázky, pozor: vždy příklady, citace, odkazy. Pozor: Všechny otázky, resp. jejich části, ale také propojení několika otázek z okruhu II. mohou být zadány také pro písemnou část bakalářské zkoušky. Je třeba je připravit do hloubky, i když vaše jednovětá definice bude správná, nedostačuje to. (Klauzurní práce 3,5 hod.) Ústní zkouška trvá s oběma okruhy (otázky si taháte z klobouku) celkem 20-25 minut, a to s desetiminutovou přípravou. Literatura a kultura 1. Žánry staroislandské literatury – základní členění a nejvýznamnější díla 2. Ságy. 3. Tvorba a působení Snorre Sturlusona 4. Skandinávská literatura středověku. Balady, kroniky, zákoníky, lidová poezie, pohádky, pověsti. Draumkvedet. 5. Ludvig Holberg. Dílo a doba. Norská literatura před rokem 1814. 6. Národní romantismus. Společnost, literatura, jazyk. Henrik Wergeland. 9. Henrik Ibsen – fáze vývoje díla. Nejvýznamnější tituly. Recepce mimo Skandinávii. 10. Bj. Bjørnson. Dramatik, básník, politik. 11. A. Kielland, J. Lie, kritický realismus a přechod k novoromantismu. Moderní průlom v kultuře skandinávských zemí (E. Brandes). Kristianská Bohéma. 12. August Strindberg. Skandinávské drama v průběhu 20. stol. (+ Jens Bjørneboe) 13. Naturalismus (Garborg, Skram). Symbolismu a neoromantismus ve skandinávské literatuře. (S. Obstfelder, S. Lagerlöfová) 14. Knut Hamsun - rané dílo 15. Knut Hamsun – pozdní dílo 16. H. C. Andersen a dánská literatura – přehled nejvýznamnějších autorů. Pozor, pokud jména neuvedete sami, budete na konkrétní jména dotázáni. 17. Sigrid Undsetová a témata generace roku 1907 18. Norská a skandinávská próza a poezie mezi dvěma válkami. (Øverland, Hoel) Druhá světová válka v literatuře – Norsko, Švédsko, Dánsko. 19. Tarjei Vesaas a literatura v nynorsk – historie a současnost. Norská poezie (O.H. Hauge, další básníci) 20. Nejvýznamnější osobnosti skandinávské a norské literatury pro děti a mládež. Témata, problémy, žánry, autoři a autorky. Ilustrace. Obrázkové knížky pro nejmenší. 21. Kjell Askildsen a žánr norské/skandinávské novely – historický průřez (Karin Blixen, Hjalmar Söderberg, H. C. Branner, Johan Borgen) 22. Dag Solstad, Jan Erik Vold, Lars Saabye Christensen – témata, generační rozdíly, srovnání 23. P. E. Enquist, Torgny Lindgren. Švédská literatura – přehled posledních dvou století. Edith Södergran. 24. Jon Fosse. Žánry a témata současné norské literatury – evropské srovnání. 25. Sakprosa. Thor Heyerdahl. Thomas Hylland Eriksen. Fagtekster om språk, samfunn og litteratur. Lingvistický oddíl II. 1. Bokmål og nynorsk i historisk og nåtidig perspektiv – en oversikt. 2. Ordforrådet i norsk. Historisk oversikt. Latin, tys, fransk. Aktuelle tendenser. 3. Ordstruktur. Rot. Fugeaffiks. Morfem. Preposisjon. Spørsmål i norsk. 4. Ordlagingsmekanismer i norsk. Derivasjon. Prefiks, suffiks. Sammensetninger: substantiv, verb. Partikkelverb. 5. Ordklasser – oversikt. Spesielt: en gammel ordklasse som ikke eksisterer mer – tallord. I dag: kvantorer. Kommentar. 6. Substantiv. Kjønn og bøyning. Bruk av bestemt og ubestemt form. Uten artikkel. Noen formelle kriterier. Kategorier og trekk. 7. Adjektiv. Funksjon, bøyning og grad bøyning. Adjektivfraser. 8. Verb. Inndeling etter morfologiske, syntaktiske og semantiske kriterier. 9. Verb i moderne norsk: Oversikt over tempussystemet. Finitt og infinitt verb. 10. S-formene og passiv. Modalitet i norsk – modale verb, modaladverb. 11. Norsk setning. Ordstillingssystemet.Hovedproblemer i norsk syntaks. Konjunksjoner, subjunksjoner. Setningstyper. Setningsfragment. 12. Syntaks. Fraser. Leddstilling – setningsskjema. Indirekte spørsmål. 13. Stilistikk og kommunikasjon. Stilnivåer, karakteristiske trekk. Språkhandling. 14. Sakprosasjangrene. Språklige virkemidler. 15. Terminologi og stilistikk. Språk i staten. Skriving i akademia. 10. Språk i avis og reklame. Argumentasjonsanalyse. Tekstens koherens. Tekst og kontekst 12. Norge fra 1850: Sosiale og kulturelle motsetninger i det 19. årh. Kvinner i samfunnet (og litteratur) Dansk kultur og språk i Norge. Eventyr. Bibeloversettelse. 13. Norge i det 20. århundret: fra 1905 til 1945. Viktige historiske øyeblikk. Gjenspeilet i litteratur, kultur, arkitektur? Viktigste personligheter. 14. Norge: Etterkrigstiden. Utviklingen av det moderne Norge som velferdsstat og oljenasjon. Immigrasjon. Det flerkulturelle Norge. Norge og EU. Norge og Nobelprisen. 15. Norsk og den indogermanske språkfamilie. Norrønt. Runer. 16. Norsk språkhistorie. Periodeinndelingen fram til 1814. 20. Norsk språk i utvikling. Hovedlinjene fra 1814 til annen verdenskrig. Ivar Aasen, Knut Knutsen. Forfattere og språkstriden. Nynorsk. 21. Norsk språk i utvikling. Hovedlinjene fra 1945 fram til i dag. Språkreformer. Prosjekt samnorsk. Norsk språkråd og dets funksjon. 22. Norsk språk: Påvirkning fra engelsk og andre spåk i ulike sammenhenger, ulike perioder. Nyord. Fremmedord og deres ortografi. Domenetap. 23. Politiske partier. Aktuelle samfunnsspørsmål i dagens Norge. Norsk musikk og kunst – tilbakeblikk på det 20. århundret. 24. Norske eventyr – deres funksjon. Viktige elementer, karakteristiske trekk. Eventyrenes forfattere og samlere. Norsk nasjonalidentitet i forvandling. 25. Fonetikk og fonologi. Fonem. Ortografi i norsk – navn, stedsnavn, viktigste skriveregler. Korpuslingvistikk. Norsk språk ved norske universiteter og i utlandet. P. S. Zpráva pro studenty ukončující bakalářské studium v roce 2014. Dostala jsem svolení od vedení katedry, že mohu vyhlásit za řádný termín pouze ten v jarním termínu, zářijový jen za opravný. Této možnosti nevyužiji. V zářijovém termínu bude však místo jen pro 5 studentů (řádný), jinak opravný. (14. a 15. 9.). Pozor: termín odevzdání diplomové práce je 1.5. (jaro) a 1.7. (pro podzim – viz instrukce děkanátu FF MU). Přihlašujte se na Písemka: pátek 22. 5. Obhajoba: 27. + 28. 5. Ústní zkouška: 28. + 29. 5. (systém IS dovolí přihlášku až od dubna) Zkouška k magisterskému studiu (přihlášky děkanátu v termínu jím stanoveném) Jako ostatní katedry – jediný termín - pátek 19.6. Termíny nejsou voleny libovolně, ale podle časových možností členů zkušební komise a podle toho, že v příštím roce probíhají přijímačky do 1. ročníku bak. na oboru. Norský jazyk a literatura: Magisterský studijní program 2015 – 2017 Počet přijímaných: max. 13 posluchačů Zájemci, kteří byli u bakalářské zkoušky hodnoceni celkovou známkou A nebo B, budou přijati bez přijímaček. Ostatní případní zájemci do naplnění kapacity procházejí testem, který se skládá z těchto částí: A. Motivační dopis k magisterskému studiu (norsky), minimální rozsah 5000 znaků (70% hodnocení) – odevzdat elektronicky nejpozději do termínu přijímací zkoušky. B. Prezenční písemný test z oblasti literatury, kultury, historie, masmédií, společenských a sociologických otázek Norska a Skandinávie (30%).