12 ego Ecclesiastes fui rex Israhel in Hierusalem
13 et proposui in animo meo quaerere et investigare sapienter de omnibus quae fiunt sub sole hanc occupationem pessimam dedit Deus filiis hominum ut occuparentur in ea
14 vidi quae fiunt cuncta sub sole et ecce universa vanitas et adflictio spiritus
15 perversi difficile corriguntur et stultorum infinitus est numerus
16 locutus sum in corde meo dicens ecce magnus effectus sum et praecessi sapientia omnes qui fuerunt ante me in Hierusalem et mens mea contemplata est multa sapienter et didicit
17 dedique cor meum ut scirem prudentiam atque doctrinam erroresque et stultitiam et agnovi quod in his quoque esset labor et adflictio spiritus
18 eo quod in multa sapientia multa sit indignatio et qui addit scientiam addat et laborem
VUL Ecclesiastes 2:1 dixi ego in corde meo vadam et affluam deliciis et fruar bonis et vidi quod hoc quoque esset vanitas
2 risum reputavi errorem et gaudio dixi quid frustra deciperis
3 cogitavi in corde meo abstrahere a vino carnem meam ut animum meum transferrem ad sapientiam devitaremque stultitiam donee viderem quid esset utile filiis hominum quod facto opus est sub sole numero dierum vitae suae
4 magnificavi opera mea aedificavi mihi domos plantavi vineas
5 feci hortos et pomeria et consevi ea cuncti generis arboribus
6 extruxi mihi piscinas aquarum ut inrigarem silvam lignorum germinantium
7 possedi servos et ancillas multamque familiam habui armenta quoque et magnos ovium greges ultra omnes qui fuerunt ante me in Hierusalem
8 coacervavi mihi argentum et aurum et substantias regum ac provinciarum feci mihi cantores et cantrices et delicias filiorum hominum scyphos et urceos in ministerio ad vina fundenda
9 et supergressus sum opibus omnes qui fuerunt ante me in Hierusalem sapientia quoque perseveravit mecum
10 et omnia quae desideraverunt oculi mei non negavi eis nec prohibui cor quin omni voluptate frueretur et oblectaret se in his quae paraveram et hanc ratus sum partem meam si uterer labore meo
11 cumque me convertissem ad universa opera quae fecerant manus meae et ad labores in quibus frustra sudaveram vidi in omnibus vanitatem et adflictionem animi et nihil permanere sub sole
12 transivi ad contemplandam sapientiam erroresque et stultitiam quid est inquam homo ut sequi possit regem factorem suum
13 et vidi quia tantum praecederet sapientia stultitiam quantum differt lux tenebris
14 sapientis oculi in capite eius stultus in tenebris ambulat et didici quod unus utriusque esset interitus
15 et dixi in corde meo si unus et stulti et meus occasus erit quid mihi prodest quod maiorem sapientiae dedi operam locutusque cum mente mea animadverti quod hoc quoque esset vanitas
16 non enim erit memoria sapientis similiter ut stulti in perpetuum et futura tempora oblivione cuncta pariter obruent moritur doctus similiter et indoctus
17 et idcirco taeduit me vitae meae videntem mala esse universa sub sole et cuncta vanitatem atque adflictionem spiritus
18 rursum detestatus sum omnem industriam meam quae sub sole studiosissime laboravi habiturus heredem post me
19 quern ignoro utrum sapiens an stultus futurus sit et dominabitur in laboribus meis quibus desudavi et sollicitus fui et est quicquam tarn vanum
20 unde cessavi renuntiavitque cor meum ultra laborare sub sole
21 nam cum alius laboret in sapientia et doctrina et sollicitudine homini otioso quaesita dimittit et hoc ergo vanitas et magnum malum
22 quid enim proderit homini de universo labore suo et adflictione spiritus qua sub sole cruciatus est
23 cuncti dies eius doloribus et aerumnis pleni sunt nec per noctem mente requiescit et haec non vanitas est
24 nonne melius est comedere et bibere et ostendere animae suae bona de laboribus suis et hoc de manu Dei est
25 quis ita vorabit et deliciis affluet ut ego
26 homini bono in conspectu suo dedit Deus sapientiam et scientiam et laetitiam peccatori autem dedit adflictionem et curam superfluam ut addat et congreget et tradat ei qui placuit Deo sed et hoc vanitas et cassa sollicitudo mentis
12 eyw 'EkkAtiolcmxttic; kytvó\Lr\v fiaoiXtbc, km Iopar|A. kv IepouaaA.r|LL
13 Km eSwKcc zr\v KapSiccv llou toú eKCTyrfiaca Kcd toú KmaaK:éi|/aa9ca kv Tf| aocjúa uepl mxvzcúv Twy yivo\ikvcúv úiró tÓv oůpcaw otl iTepLairaaLLÓy iTOVTpóv 'éSwKev ó Geóc; tolc; uLolc;
TOU ávOpcólTOU TOU UepLOTTÓMj9ttL kv ccutcj
14 eiSov abv mxvza za ttolt||j,c6toí. za irciTOLriLLéya úiró tÓv r|A.Loy Kcd L5oú za mxvza LLCCTcaÓTTic; Kcd upocápeaLc; nv^b\iazoQ
15 5l«JTpcqj,LLéyoy oů 5uvr|aeTca tou €TTLKoa|ir|0f|vaL Kcd úoTépr||j,a oů Suvriaerca tou ápi9|j,r|9f|yaL
16 kXáXr\oa kyú> kv KccpSía llou tco Xkytiv kyú> í.5ou k\i^yaX\)vQr\v Kal iTpooé9r|Ka ao<\>íav km naoiv ol kykvovzo 'é|j,iTpoa9éy llou kv IepouaaA.r|LL Kcd KccpSía llou eiSey noXXá ao<\>íav
KOI yVCÚOLV
17 Km kdíúKa KapSíay liou tou yvůvai aofyíav Kal yv(úaiv irapaPoAAc; Kcd CTLOTriLiriy kyvcúv otl kccl ye tout' 'kaziv upocápeaLc; TryeÚLLOCTOQ
18 otl kv TrA.r|0eL aocjúac; TrA.f|6oc; yvúotcúc, Kal 6 iTpoaTLOelc; yvůaiv iTpoo9r|oeL a.Xyr\\ia
LXT EcclGSiastGS 2:1 eLuoy kyú kv KapÓLOt llou Seúpo 5r| m^ipáacú oe kv eůcj)poaúyri Kcd L5e kv áyaQ(2 Kal l5ou kccl yt touto liorcoaórnc;
2 z(ú ykXíúZi dímx iTepLcj)op<xy Kcd zr\ eůcj)poaúyri tl touto ttolělí;
3 Ka-u€OK€l|já|ir|V kv KCCpÓLOt LLOU TOU éAxÚoca ĚLQ OLyoy zt\v oápKCC LLOU k(d KCCpÓLCC LLOU
ódr\yr\a^v kv ootyíq Kal tou Kpcrrfiaca €iť ácj)pooúyri 'kcúQ ou l5w uoloy tÓ áyaQbv zóLq ulolc; tou áyGpcóiTou o TTOLr|oouoLy ÚttÓ TÓy r|A.Loy ápL0|j,óy rp.£p(úv £u>r\c, abz(2v
4 k\L£yáXvva iTOLr||j,á llou WKo5ó|j,r|oá llol olkouc; ecj)ÚTeuoá llol á\im^X(2vaQ
5 4iTOLr|oá llol Klenouc; kccl irapaSeLoouc; Kcd ecj)ÚTeuoa kv ccŮtolc; ^bXov mxv Kapnou
6 eiTOLTioá llol KoA.u|j,pr|9paí; bdázcúv tou ttotloccl ociť abz(úv SpuLLÓy ftXaozcúvza EfiXa
7 kKZT\oá\iv\v Soúlouc; Kal itoclSlokocq Kcd OLKoyeyeti; eyéyoyTÓ llol kccl yt KTf|OLc; PoukoXlou Kcd TTOLLiyLou TroA.A.f| kykvtzó llol uuep návzaQ zobe, yeyoLLeyouc; eLLiTpooBéy llou kv IepouoaA.r|LL
8 o\)vr\yayóv llol kccl yt ápyúpLoy kccl xpuoLoy kccl TTepLouoLccoLLOUí; fiaoiXkcúv Kal zíúv Xtopwy 4iTOLr|oá llol aSoyTac; kccl áSoúoac; kccl 4yTpucj)r|LLaTa uLwy tou áyOpcóuou oLyoxóoy kccl oLyoxóctí;
9 Km eLLeYccA.úy9r|y kccl iTpooé9r|Ka napa návzaQ zobq yeyoLLéyouc; eLLiTpooGéy llou kv IepouoaA.r|LL kccl yt ootyía llou 4oTá9r| llol
10 Km nav o fiTrioay ol ócj)9aA.llol llou oůx ixfytiXov octt' ccuTwy ouk ámiKCúXvoa zt]v KccpÓLCcy llou áuó náar\Q eůcj)pooúyr|í; otl KccpÓLCc llou eůcj)páy9r| kv navzl llÓx9w llou kccl touto eyéyeTO LLepLc; llou octto iTccyTOí; llox9ou llou
11 Km €tt€(3X€i|ja kyd) kv ™oLy TTOLr|LLaoLy llou olc; 4iTOLr|oay ai x^péc llou kccl ey llÓx9w cS eLLÓx9r|oa tou iTOLety kccl l5ou tcc uayTa LLCCTCtLÓTrií; kccl TTpoaLpeoLc; TryeÚLLttTOQ kccl ouk 'éoTLy TTepLooeLa Útto TÓy r|A.Loy
12 Km €tT€ßl€i|ja eycô toú Ĺôelv oocj)Ĺav Kal TrepLcJ)opav Kal ácj)poaúVr|v otl tĹc; ó avGpcoiToc; OQ CTeleuoexaL óuĹaco Tf|c; pouA-fiQ za öaa euoLriaev aí)zŕ\v
13 Kal eĹôov eycô otl áruv uepLaaaa zf\ aocjúa úuep tt]v acj)poaúvr|v côc; ircpLaaaa toú cbcoTOQ üirep to okotoc;
14 toú aocj)oú ol ócj)9aA.LLol aírroú ev K€cjjaÄ.f| aírroú Kal 6 acj)pcov kv okotél TropeúeraL Kal 'éyvcov Kai yt ^Y" °tl auvávTT|LLa 'kv avvavvŕ\aezai zóLq naoiv abzolq
15 Km et™ eycô kv KapôĹa llou côc; auvávTT|LLa tou acJ)povoc; KaĹ ye éfioL avvavvŕpezaí llol Kal lva -uĹ €oo4)Loá|ir|v eycô zózt ircpLaaöv kXáXr\oa kv KapôĹa llou ôlotl acj)pcov e<
uep LooeÚLiaxoí; A.aA.el otl KaĹ y t touto lloctoclÓttiq
16 otl ouK áruv llvtÍllt] toú oocj)oú LLĚTO toú acj)povoc; eLQ aĹcôva kccGÓtl f|ôr| ai Tpépoa ai epxÓLievca za návza eiTeA.ŕ|o9r| Kal ttcôc; auoGaveLTaL 6 aocj)öc; \ieza toú acj)povoc;
17 Kal kiĹcrnaa aúv zr\v (cúŕ\v otl Trovrpov €iť €|i€ to TroĹr|LLa to TT€TOLr||i€vov Útto tÖv tlUov otl Ta návTa LiaTaLÓTT|Q Kal upoaLpejLc; iTveÚLiaToc;
18 Kal kiĹcrnaa eycô aúv uavTa lloxöov llou ov eycô lloxocô Útto tÖv tlUov otl ácjúco abzbv
TCÔ ávGpcólTCp TCÔ yiVO\lkvíú LLeť €|I€
19 Kal zÍq oĹôev d aocboQ áruoa f\ acj)pcov Kal kEjovaiá^zai kv navzl lloxöco llou co eLLÓx9r|oa Kal co €ooc|)Loá|ir|v Útto tÖv rty lov KaĹ ye touto LLaTaLOTT|Q
20 Kal €tT€ot;p€i|ja eycô toú aiTOTa^aaGaL zf\ KapôĹa llou ctl tovuI tcô lloxöco co eLLÓx9r|oa Útto tÖv tlUov
21 otl 'áru L v avOpcouoc; ou lloxöoc; auToú ev aocjúa Kal ev yvcóaeL Kal kv ávôpaa Kal avOpcouoc; oq oÚk kió/Griaev ev aÚTCÔ ôcóaeL aÚTCÔ LiepĹôa auToú KaĹ ye touto LLaTaLOTT|Q Kal iTOVTpĹa \LtyáXr\
22 otl tĹ yĹveraL tcô ávGpcóiTcp kv navzl lloxöco auToú Kal kv upoaLpájeL KapôĹac; auToú cp auTÖc LLOxöel üirö tÖv r|A.Loy
23 otl TraoaL aL r\\ikpai auToú äXyr\\iázíúv Kal Gulloú TrepLOTraoLLÖQ auToú KaĹ yt kv vdkzI oů KOLLL&TaL t] KapôĹa auToú KaĹ     touto LLaTaLOTT|q áiTĹv
24 oÚk árulv äyaQbv kv avGpcóiTcp o c^áyeTaL Kal o uĹeTaL Kal o ôeĹ^eL zf\ i|/tjxti c^'uoú ayaGoy kv lloxöco auToú KaĹ yt touto eĹôov eyco otl auö xeLpoc ^oú 9eoú áiTLV
25 otl tĹc c^áyeraL Kal tĹí; cj)eĹoeTaL uape^ auToú
26 otl tcô ávOpcóiTcp tcô äyaQcú upö iTpoocóiTou auToú eôcoKev ao<\>íav Kal yv(2oiv Kal eucj)poaúVr|v Kal tcô aLLapTavovTl eôcokčv TřepLOTraoLLÖv toú TrpooGelvaL Kal toú auvaYayeLV toú ôoúvaL tcô áyaGcô upö TrpoocÓTrou toú 9eoú otl KaĹ yt touto LLaTaLOTT|Q Kal TrpoaĹpeaLc; TrveÚLLaTOí;
2. KAZATELOVO SEBEZPYTOVÁNÍ
:d^it3 bxn^-^ -\bn Trn nbnp -ok 12 :ia nvvb cnxn ^ dtpx in: sn ™ Kin □■•atón nnn ntora itfírbs
-. _ t  t  t       •■ :   ■ ■      v:     I - t        t     I - : ■ • t   t  - - - t ~: -        v ~: t
by nasra -nnn ffinb ^b-m ttuh3
_ t   .  t  _ t  : : ■        ■   ■ v        ■  - t :
:irn mini bnn bšn nam tíatfn nnn tór;' □■•tpsían^s™ ttxi 14
:niaanš bpvíó pipm jpnb bpvíó nii?pi5 :nun n«Dn nann n*o ■•an d^it"^ "os1? nnntfírbs bv n«Dn
— t t        t:t ":- tt        ■■:       • t  t        :       -       -t: tt        v-:        t - t:t
"•naoini T^nn nan ■•ax imb ^b-nu "ok Ti:ni6 :nn iťsn      nrcatí Tun ntoízn nibbin ran nraDn niíib Tib nanxi
_ 1      .  _ v       _ v        .   .   _ t :   ■   : •• - - : t   :  t - - t        ■   ■ t :  v t
17
nixpra ^pv nin ^pvi oyarnn nrapn nna tj 18
12 eye!) 'EkkAtiolcmjttic; eyeyÓLiriy fiaoiXtbc, eni Iopar|A. ey IepouoaA.r|ll
13 Km eSwKcc TT]y KapSiccv liou toú €KCTyuf|aoa kccl toú KmaaK:éi|/ao"9ca ey xf| aocjúqc ircp! uayxwy xwv y^QM^ywy U1T0 xoy oůpccvóv otl iTepLairaaLLÓy iToyr|póy 'éSwKev ó Geóc; tolc; uLolc; toú ávGpcóiTou toú TrepLOTTttoGccL ey aÚTcS
14 eiSov ouv uáy™ za iroLrniorca za irciTOLriLLéya úiró zbv r\Xiov Kal L5oí) za návza \iazaiózr\Q Kal upocápeaLc; nv^\)\iazoQ
15 5L«JTpcqj,|j,éyoy oů 5uyr|aeTca tou €TTLKoa|ir|0f|vaL Kal ůa-uépriiia oů Sui/řpeim toú ápi9|j,r|9f|yaL
16 kXákr\aa kyú> kv KccpSíot liou zG> Xkytiv kyú> l5ou eLLeYocA.úy9r|y Kal iTpooé9r|Ka ao<\>íav km. ttókjlv ol eyéyoyTO 'é|j,iTpoo9éy liou ey IepouoaA.r|ll Kal KccpSía liou eiSey uoAAa ao<\>íav koí yvcúoiv
17 Km eSwKcc KapSíccy liou toú yvůvai aofyíav Kal yv(úaiv ™pc43oA.<xc; koí k"niazrp.r\v 'kyvcúv otl Kaí     toút' 'kaziv upocápeaLc; uyeULLaToc;
18 otl kv TrA.t|9eL oocjúac; itA.tí9oc; yvúotcúc, Kal 6 ■npoaziBtic, yvíúaiv iTpoo9r|oeL a.Xyr\\ia
12 ego Ecclesiastes fui rex Israhel in Hierusalem
13 et proposui in animo meo quaerere et investigare sapienter de omnibus quae fiunt sub sole hanc oceupationem pessimam dědit Deus filiis hominum ut oceuparentur in ea
14 vidi quae fiunt euncta sub sole et ecce universa vanitas et adflictio spiritus
15 perversi difficile corriguntur et stultorum infinitus est numerus
16 locutus sum in corde meo dicens ecce magnus effectus sum et praecessi sapientia omneš qui fuerunt ante me in Hierusalem et mens mea contemplata est multa sapienter et didicit
17 dedique cor meum ut scirem prudentiam atque doctrinam erroresque et stultitiam et agnovi quod in his quoque esset labor et adflictio spiritus
18 eo quod in multa sapientia multa sit indignatio et qui addit scientiam addat et laborem
a) Hledání moudrosti 1,12-18
12 Já Kazatel, jsem byl králem nad Izraelem v Jeruzalémě.
13 e Předsevzal jsem sie, že moudře propátrám a prozkoumám vše, co se pod nebem f děje.
Úmornou lopotu uložil Bůh
lidským synům, a tak se lopotí.
14 Viděl jsem všechno,
co se pod sluncem děje,
a hle, to vše je pomíjivost a 8 honba za větrem 8.
15 Co je pokřivené h, nelze napřímit,
a čeho se nedostává \ nelze spočítat.
16 Rozmlouval jsem se svým srdcem:
Hle, nabyl jsem větší a hojnější moudrosti
než ti všichni, kdo byli v JeruzaléměJ přede mnou,
mé srdce nabylo mnoho moudrosti a vědění.
17 e Předsevzal jsem sie, že poznám k moudrost,
poznám i ztřeštěnost a pomatenostk.
Poznal jsem však, že i to je 8 honička za větrem 8,
18 neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře
a čím víc vědění, tím víc bolesti.
ee dosl. přiložil (dal) jsem své srdce k (v.13.17 aj.). -f sluncem, P T V (<š§m§š místo šámajím, H.). - § § trápení ducha, K < O' V (v.14.17 aj.). - h o lidech, V (sr v.l5b). -1 hlupáky, V. -J tak O' P T V (sr 2,7); dosl. nad Jeruzalémem. - k k moudrost a poznání, podobenství a umění, O'; moudrost a učení i omyly a hloupost, V. -1 poznání, O'.
(12) v.l (13) :Kaz 3,10 Gn 3,19 (14) Kaz 2,11.17.26 4,4 6,9 (15) Kaz 7,13 (16) :lKr 3,12 5,10 [= 4,30 K] 10,7.23; Kaz 2,9 (17) Kaz 2,12 Kaz 7,25
:d^it3 bxn^-^ ~\bn 2,n^n rbnp^k 12
'qohcelcet nomen commune m.sg. absl.-qáhal verbum denominativum shromažďovat assemble; 2 verb q.pf. 1 .c.sg h-j-h^
1 2 kytů 'Ekkatiolcíoxtií;1  ky^vó\\.r\v2 fiuoiXtbQ km Iopar|a.  kv IepouaaA.r||j,   1 nomen n.m.sg.proprium 2verb. ind.aor.med.l.c.sg. yťriouai., feyeTiónTiv;
12 ego Ecclesiastes fui rex Israhel in Hierusalem
12E éklezíastes, 19 bil' sem' králem' izraheľskim' v' e- 20 ruzalemie.
12 Já Kazatel, jsem byl králem nad Izraelem v Jeruzalémě.
(12) KaZ 1,1 viz níže
12 Pisatel knihy znovu představuje hlavní postavu a klade důraz na její králov- skou hodnost. Král totiž představoval vtělenou moudrost.
Šalomoun pak byl jejím typem (lKr 3,28 <28>Když se celý Izrael dozvěděl o rozsudku,
který král vynesl, jala je bázeň před králem. Viděli, že je nadán Boží moudrostí k vykonávání soudu. £3Qtl7ľ2
rŕmvb ianpa crnbx nrapn-^ ixn -o lKr5,14 [= 4,34 K] Šalomounově
moudrosti přicházeli naslouchat ze všech národů (i) ode všech králů země, kteří se (o) jeho moudrosti doslechli.
_ j ••    •• ~   I    T ~ "    ~    T T T-
:in»3rrnK watí im fixn
t   :   t v :   t v -:     I   v t t
)•
Někteří vykladači se pozastavují nad slovesným dokonavým videm slovesa být (byl jsem = hájí f  H.) a ptají se, zda Šalomoun králem 'byľ a být snad přestal, o čem bible sice neví, ale odkazuje se na další
literaturu o něm. (lKr 11,41 n O ostatních příbězích Šalomounových, o všem, co konal, i o jeho moudrosti se píše, jak známo, v Knize příběhů Šalomounových. 42 Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let.
:        "  : v " ■   ■•.  : •• -: t   :   t  : t t v ~:        t  : :        •• :
irr.i 41
tt "t:- •• t   :  •        t        -       *-t ■ :        I-t y ~: ■ t - :
). Existuje totiž legenda, že byl pro své hříchy zbaven trůnu a kajícnicky musel putovat zemí, než směl opět na trůn dosednout. Midráš
(1,3) se odvolává na verš Kaz 7,15 (To všechno jsem viděl ve dnech své pomíjivosti (marnosti): Spravedlivý hyne i při své spravedlnosti a svévolník dlouho žije i při své zlobě.
:insna tixe sjtzh     ip-raa ~nx p"h2s & ^nn      TPin bsrrnxis
t t   :        I     • -: - t t •■ :      I      : ■   : •• I       • - •■       ■   :   v       ... t
) a z toho odvozuje představu návratu ke kralování po krizi, která mu umožnila poučeně
mluvit o předchozí bídě. Rovněž překlad řecký „^vó^v" a latinský „m" dokládají minulý čas i dokonavý vid slovesa h-j-h v tomto verši. T.N. upozorňuje na talmudistickou formu legendy o Šalomounovi (v Sanh. 2:66 Git.68b) v níž Šalomoun byl pro svoji pýchu donucen se vzdát svého trůnu ve prospěch démona Asmodea. Ten mu byl svým zevnějškem tak podobný, že si této záměny nikdo nevšiml, a když se Šalomoun domáhal zpět svého trůnu a chodíval a říkával: „Byl jsem
králem nad Izraelen"(Kaz 1,12), všichni ho považovali za blázna. Teprve po upřímném pokání se mohl vrátit ke svému vladařství.
Na rozdíl Od UVOdni Vety (1,1 Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě^)
přidává tu podání jméno lidu, jemuž vládl: Izrael. - Je to vyznavačské jméno, připomínající Jákoba po jeho vítězném zápasu (sr vk Gn 32,29
[= 28 K] Jákoba tehdy zastavuje Hospodin a bere na sebe démonské rysy útočníka a stal se na okamžik nepřítelem (dle Gunkela) Protože se Jákob přesto nevzdává sám protivník dozná, že Jákob bojoval jako kníže, tj nejen za sebe, ale i za svůj lid. Bůh ač Jákobovi své jméno nezjeví (neboť Jákob nesmí upadnout v pokušení, provádět s božím jménem, nekalé kousky - brát jméno Boží nadarmo Ex 20,7), obdaří ho novým jménem "Izrael" a tím ho ujišťuje, že za sebe i svůj lid bude vždy zápasit jen a jen sám. Tehdy Jákobovi vzchází nový den.
23 [22] A té noci vstal, vzal obě své ženy i obě své služky a jedenáct svých synů a přebrodil se přes Jabok. _24[23]JVzal je a převedl je přes potok se (vším),co měl.
_25[24] _Pak zůstal Jákob sám atusním kdosi zápolil, dokud nevzešlo jitřenka. _26[25] Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil. 27[26] (Neznámý) řekl:,, Pusť mě, vzešla jitřenka." (Jákob) však odvětil: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš."
28 [27] Otázal se: ,,Jakse jmenuješ?" Odpověděl: ,,Jákob." 29[28] Tu řekl: ,,Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls." _30[29]^A Jákob (ho) žádal: „Pověz mi přece své jméno\" Ale on odvětil: ,,Proč se ptáš na mé jméno?" A požehnalmu tam.  31 [30] 1pojmenoval Jákob to místo PeníeP (to je Tvář Boží), neboť (řekl):,, Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život." _32[31] Slunce mu vzešlo, když minul PenúeP,ale v kyčli byl chromý.  33[32] Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu.
Celý zápas má rysy přímo Kristovské a připomíná Ježíšův zápas v zahradě Getsemanské (Mt 26,36nn _36_Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Počkejte zatím zde, já pů]áa dál, abych se modlil." _37J/zal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. _38_Tehdy jim řekl: ,,Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!" _39_Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se:,, Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš." _40_Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi:
,,To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? 41 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé." 42 Odešel podruhé a modlil se: ,,Otče můj, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle." _43_A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet. _44_Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy. _45_Potom přišelk učedníkům a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte.! Igl Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. _46_Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.").
V temnotě, s bolestí, ale věrně, takový je knížečky zápas za svět. Takový je i zápas do něhož bývá postavena i církev (sr 2Pt 1,19 Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci. Zj 2,10 Neboj se toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel má některé z vás uvrhnout do vězení, abyste prošli zkouškou, a budete mít
soužení po deset dní. Bud' věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života?).
Jméno Izrael označuje lid postavený do boje, v němž obstojí jen
kvůli Bohu, který Za SVŮJ, lid bojuje (Ex 14,13n J3 Mojžíš řekl lidu: „Nebojte se! Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak vidíte Egypťany dnes, tak je už nikdy neuvidíte. _14_Hospodin bude
bojovat za vás a vy budete mlčky (přihlížet).''). Smyslem Božího boje je pokoj
symbolizovaný zde Městem pokoje - Jeruzalémem.
B^tiín nnn Tto itáírbs      nasra 2mnbi xti*rrb ^tik ^nn:i 13
• t  t  - - - t -: -        :• —.        t - t   :   t  - t  : : • •   • v        •   - t :
°(Obrat wenátatťi °£et libbi +1° +inf. má význam předsevzetí, vůle jednat) 1 (lidrówš ľ+inf.q. d-r-š Q Ni 162 (e^)^£Teco percontor,árí,átus sum=vyšetŕovat, inquiró,ere,síví,sítum=pátrat to inquire forschen keresni, kutatni=pátrat); 2 (welátúwr we+lá (qám£ec po proklitické předložce těsně před prízvučnou slabikou)+inf.q. t-w-r
Q Hi 23 KOCTOtaKéTtTOuai explorare to explore erforschen kikémleni=(vy)zkoumat, prozkoumat impf "HIT, inf. Tin) 3 (nacašáh 3.m.sg.pf.ni. c-š-h Q Ni Pi Pu 2627 Ttoteco facere to make machen csinálni=dělat) a(Oriantales deeset in fagmenti codices Hebraici in geniza Cairensi); b(Fragmentum codicis in g.Cairensi reperta multi codices manuscripti (plus quam 20)Š> versio syrica {E Targum V versio latina Vulgáta mají místo nebesa slunce trWD;
13 kccl 'éÔGJKCt zr\v KccpôĹav |iou  xoú eKCr|Tf|oaL1 Km xoú K<xi;aaKéi|jaa9oa kv xr\ aocjúa rrepl návzíúv xojy yiVO\ikvíúV   Útto tov ovpavóv '(verb.inf. aor.act. od éKČ^nTécú) 2(verb.inf.aor.med. od KaTaaK87iTO|J,ai)
13 et proposui in animo meo quaerere et investigare sapienter de omnibus quae fiunt sub sole
13i uložil' sem' na 21 svem' umie. ptati i dostinu- 22 ti. mudrze o tom' o všem', což' 23 se diee poď slun'cem. tu něpr- 24 azdenT prziezlu. dal' est b_T s- 25 inoru' čcim'. abi se s ni obierali.
13 e Předsevzal jsem sie, že moudře propátrám a prozkoumám vše, co se děje pod nebemf.e e dosl. "přiložil (dal) jsem své srdce k" f sluncem, P T V (<š§m§š místo šámajím,H.).
1 o c
' Sloveso d-r-š dle T.N. znamená proniknutí ke kořenu problému a později se v judaismu používalo pro výklad biblického textu. Objevuje se i v termínu pro tento výklad midráš.
1 O /Ĺ
' Sloveso t-w-r znamená dle T.N. obhlížení problému ze všech jeho stran nebo aspektů. Je ho užito k popisu činnosti zvědů v Nu 13,2 "Pošli muže, aby prozkoumali kenaanskou zemi, kterou dávám Izraelcům.
^"IJTI □"'^ox ifj'nbvi i1 t-w-r Q Hi 23 KaTaaKé7rxo|J,ai explorare to explore erforschen kikémleni=(vy)zkoumat, prozkoumat impf ~flľ)\, inf. lín srovnej lín 14 t) xpvyóv turtur turtle dove Turtltaube gerlice hrdlička; Hlin zákon)
13 v
' Dle T.N. první sloveso d-r-š zkoumá předmět do hloubky, druhé t-w-r zkoumá předmět v celé jeho šíři - jedná se tedy o úplné prozkoumání.
1 n Q
' Toto zkoumání se mělo dít v moudrosti n?3prQ tedy za využití toho nej vzácnějšího, co si „mudroslovec" vůbec dovede představit. Zároveň je však třeba brát v úvahu, že takováto moudrost není ani pouze intelektuální ani filozofickou spekulací, ale schopností reagovat na děje v tomto světě správným způsobem, tj. podle vůle Boží.
1 O Q
' Obrat □"'E^n nnn =pod nebesy má pravděpodobně stejný význam jako výraz tlľľp^ín nnn =pod sluncem.
1310Dělič °átnáh zde odděluje první část verše, která klade théma (prozkoumání všeho s vynaložením moudrosti od druhé části výpovědi, rhématu, informující o výsledku výše zmíněného průzkumu.
13 11
' Tato výpověď má formu resummé výzkumné zprávy tak jak ji používáme dododnes. Sestávala tudíž z -resummé Kaz 1,13b, -pozorování výsledků Kaz l,14n, -diskuse použité metody Kaz l,16n, -sdělenípokynů pro budoucí bádání Kaz 1,18
:i3 Tiias?1? cnxn ^ľb crnbx ]na sn ^ar i(cinjansg.cstr.-cinján8
b 7iepia7iaa|J,ov negotium business bajlódás, foglalatosság=obstarávání) 2(ľ+c-n-h III.verb,qal,inf.cstr.+be
sich mit etw. abmühen be occupied, busied with Kaz. 1,13; 3,10)
Öxl irepLairaaiiöv1 iTovr|pöv eôwKev ó Geóc; tolc; uLolc; tou ávGpúíTou xoú uepLairôaGca2 kv aůxco
1 nom.acc.m.sg.com. distraction=rozptýlení 2 verb inf.pres.pass. 7TepiG7tócouai be distracted or worried=být trápen
hanc occupationem pessimam        dědit Deus     filiis hominum ut occuparentur in
ea
(On (sám)/Ono zlé zaměstnání        dal Bůh        synům člověka        aby se namáhali v něm)
Úmornou lopotu uložil Bůh lidským synům, a tak se lopotí.
13 12
Ve zjištění, které v yplynulo z kazatelovsazkoumání světa, ukazuje pomocí termínů       = úděl, zaměstnání, lopota, líl = zlý, úmorný ni317i? = aby se lopotil/ tak se namáhají, lopotí to, co prožíváme na zemi, jako špatný úděl, který nás postihuje
13.13       shledává pro kořen c-n-h, od kterého jsou odvozeny oba tvary v Kaz 1,13b, význam „ponížení, pokoření, podmanění až trestání", který je typický pro mudroslovnou literaturu.
Úvodní
m slovem tohoto shrnutí je slovo Kin = onen, jež se vztahuje na zlý úděl člověka, jako na něco dobře známého ze zkušenosti, co se nachází v Boží evidenci v Božím plánu: Nyní je to Boží přání, dar, aby se lidé takto snažili, namáhavě i zle usilovali. Z výpovědi vypozorujeme 1) Koheletův soucit a současně, 2) z citace zlého údělu (dopuštěného Bohem), naději, neboť Bůh netrápí bezúčelně i tehdy, kdy člověk Boží dílo není schopen postihnout. Srovnejme: Kaz 8,17a cnxn bsv vb "o crnbxn nterbs-nx TPími7
:   ■ t  t  t - ■ v: t .. -. -        y v t :
17 Spatřil jsem též, že (kíj) veškeré dílo Boží, dílo, které se pod sluncem koná, není člověk schopen postihnoutím-s-3);
Kaz 8,12b troska ikt1 "itfx □T^xn ^yb nitrrprr im "ok 2nv~na
neboť j á sám vím, že dobře bude těm, kdo se bojí Boha, těm, kdo se bojí jeho tváře.
Paralely:
(13) :Kaz 3,10 :ia nvvb cnxn vib n^rbx ]na im yiyn-m tvio 10
Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí, (aby se v ní lopotili)
Gn3,19 nnx -issr-o nupb n3D» -o naiKrr1?« iirti ns? nnb bmh tpsk
t   - tt t   : It   "•. t V " t   t   -:   t v        I : - v  v - I    v -
(zécáhnomen f.sg.cstr.=pot) 1 (°af nom.m.du.cstr=nostril-nozdry-chnpí, face, anger-hněv,zlost) V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."
13n Nejprve si Kazatel určuje úkol: přezkoumat a zhodnotit vše, co bylo kdy na zemi vykonáno, rozumí se vykonáno lidmi. Toto úsilí
by se dnes pokládalo za vrchol lidské činnosti, ale Kazatel je nazývá 'úmornou lopotou', kterou Bůh člověku uložil.
Dle T.N. Slova o zlém údělu vztahuje midráš Rabína Abbaha na zvláštní charakter studia Tóry, totiž, že Ji člověk studuje, ale zároveň i později zapomíná, co prostudoval. To má za následek, že nikdy úplně studia nezanechá.
Poznámka: Poprvé je zde zmíněn Bůh, a to obecným označením ( qlohím). Nikde v této knize není jmenován 'Hospodin'.
tíarän nnn iťrrr d^yfin-^s-nx ttio 14
14 elôov abv návza za iroLrniorca  za ireiroĽniiéva ůiro zbv T|A.lov
14 vidi quae fiunt cuncta sub sole
26 14Vidieľ sem' všecko což' se 27 diee pod' slun cem.
14 Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje,
:nn msni bin bšn narn
Kal Lôoi) za navza \iazaiózr\Q Kal upocápejLc; nv^\)\iazoQ
et ecce universa vanitas et adflictio spiritus
a to vše- 28 cko ešiťnosť. a smutekT du- 29 chovi.
a hle, to vše je pomíjivost a 8 honba za větrem 8.
gg trápení ducha, K < O' V (v. 14.17 aj.).
(14) Kaz 2,11. nam rNavb T6»s:tí brairn ■•t itosíttí ^vn-bn -ox 'Trasi
\        / / •■ ■   : -; -        ■   :   - t  v t t v - t tv       - -: - t   :        • -: • t
:ttíatž?n nnn jinrr pxi rpn mini b2T\ bšn i(si.q.Pf.i.c.sg.+be=obrátiijsemsetván
áo)< 11 >I pohlédl jsem (sám) na všechno, co bylo mýma rukama vykonáno, na své klopotné pachtění /abych tu udělal/, a hle, všechno je pomíjivost a honba za větrem;
Kaz 2,17 b2T\ ^srn tíarän nnn ntpyatí nton -^s? i?n ^ □"nrrnx Tixaízn
•■ t :
*ni~l nilíll Pojal jsem nenávist k životu, /neb/ zošklivilo se mi, co se pod sluncem děje. To vše je pomíjivost a honba za větrem.
Kaz2,261oiap'?i ^ox1?      |na XĽňnbi nnatpi nini nrapn |na ras1? 3M
t t
:nn mini bzin nrca □",r6xn ^ab 2^b nnb 1 oas gather, coiiect, wrap=sbaiit,
zavinout, zahalit (Bůh) totiž člověku, který je mu milý, dává moudrost a poznání i vadost/dosl. A hřešícímu dal zaměstnání, /Hřešícího však nechá lopotit se, shánět a hromadit (věci), které nakonec musí předat tomu, kdo se zalíbí Bohu.
Kaz 4,4 ininra ttrx_nxap x^n ^ nton ^iittís-^s nxi brairbarnx ■•ax tpxii
■  t :
:nn mim bir\ riT"d3 ^snah^energie^spěch k-š-r qal podařit se) Viděl jsem též všechno pachtění i vše, co prospěšného se koná, a jak přitom jeden na druhého žárlí. Také to je pomíjivost a honba za větrem.
Kaz 6,9 :mi msni bnr\ nrca ttíar^^na cra/i) ^xia nia^cstrod
nX*lft=vidění) Lepší je, co vidí oči, než za čím se žene duše; i to je pomíjivost a honba za větrem.
"Honba za větrem", "trápení ducha" to jsou dva možné překlady téhož hebrejského textu, neboť "rúach" může znamenat jak "vítr" tak i "duch".
141Nomen mm (dle G-B příbuzné s aramejským XiH= hebrejským IHH) je odvozeno od kořene r-c-(j,w), který nese významy:
1) pást, pást stádo, pečovat o něj i ovládat je. Jeho participium qalu m. sg. nyi = pastýř, f.sg. nyi = pastýřka nás vede až k pastýřské péči Boží o svůj lid.
2) pást se, např. o pasoucím se stádu beránků:
Iz5,17 nbsvř □■na cna nimm Dins D^toas tím i pasti se budou
7 • t ■" :t:        t:t: "T: T t a
beránkové podlé obyčeje svého, a ostatky těch tučných, navrátíce se, jisti budou. Nebo O
býčku: Iz 27,10
:rrasjo rby\ vst nm bw nim ctí -inas 3ts?ai uhm ma rrnsa
tv": t    " I     t t V" VS* t t "    - t vi t v t t    t t
TI? "O Opevněné město zpustne, bude jak bydliště zavržené a poušt opuštěná; bude se tam pást býček, odpočívat tam a spásat jeho ratolesti. V peiorativním Smyslu Vypásat
(nejlepší pastvu) Ez 34,18
cr^rz loľpnn □s^ia irrn imn ziísn njnan □?» vyĽncožjevámmáio
vypásat nejlepší pastvu? Proč zbytek pastvy zašlapáváte nohama? Pijete nejčistší vodu; proč
tu ostatní nohama kalíte? Spást vše, co jeden bude moci Jr 6,3 :iT_nx uŕx tín      d^hk rr6s: is;pn cnmiíi criň ikt1 rrbx 3
tv T "t "t t      v   t I:    t t t
Přitáhnou k ní pastýři se svými stády, postaví si kolem ní stany a každý spase, co bude moci.
Obdobný význam nese i jm. tvaru ni = usilovat o co, žádat co, toužit po čem
T.N. uvádí následující význami a odvozeniny tohoto slova:
1411 Odvozené od kořene J?V1 lámat min = trápení, tak chápe význam toho slova T,V a P
1412 Dle Oz 12,2a JTH31 J"GT lítíl 3T3 □i!,n"i73 □"•"Ij? ^"111 nil h 1)1 DHSK
Efrajim se živí větrem, za východním větrem se honí po celé dny, množí lež a zhoubu.
in"!^ ~ll^X"D17 S Asýrií uzavírají smlouvu, do Egypta donášejí
olej.
1413 Třetím možným chápáním je odvození od aramejského kořene anebo hebrejského kořene Tť21 obojí významu „toužit"
14 2
Exegetický překlad: Shlédl jsem všechna díla, která byla učiněna pod sluncem, a hle,všeje to pmíjivost a trápení duchalpasení větrulusilování (do) větru.
Prognostika vypočítáváním dějinných příležitostí z denního pohybu slunce snad i řecká mytologie (Zeus je bohem dne "dies",
"hémera", "efemérni" = na (epi) den (hémera) nebo z jiných nebeských těles je tu snad přirovnáváno k marnosti vynakládané námahy.
nílíľp 15 ^m^uwwát pt.m.sg.pu. kořene c-v-t Pi,Pu,Hit 11 ôiaGxpé(|)CO incurvare to make crooke krümmen křivit T.N. významově blízký je i kořen mv (aram. X1V)=odchýlit se, být pokřiven,sehnut(nif.) hřešit (qal)). Užitý tvar v textuje hapax legomenon s významem: „to pokřivené", „shrbené", „shrbené") 2(juwkal 3.m.sg.impf.qal. j-k-1 Q 193 ôúvocuai posse to be able können -hat,-het,képes valamire=moci; nelze, není schopno, nemůže se srovnej Kaz 1,8 (Všechny věci jsou tak únavné, nemůže jich čl. vypovědět ne-
: nasytí se oko viděním, nenaplní ucho ynwn \m íóarríôi nik~b py paternó irr1? upn ab^Viiba trýr ann^in-^8 slyšením.
a~a 1 prb nby~ab)) 3(litqón ľ+inf.q. t-k-n Q,Pi gerade werden, napřímit - je také hapax legomenon. Komentář B.H.S doporučuje čtení IpFinV inf. nifalu s výnamem: být napřímeno dle septuaginty ) 4(Nomen h£esrówn=Mangel, nedostatek, chybění, nedostává se - je rovněž hapax legomenon. Je odvozeno od kořene 1017 aramejského původu s významy: chybět, ubývat-v qalu, nechat chybět-v pielu) 5(hapax legomenon ľhimmánówt ľ+ inf. nif.= být spočítán od kořene m-n-h Q,Pi.Pu 28 api0|ieco numerare to count zählen počítat- kmentář BHS předpokládá na místě slova být spočítáno tvar niVanV = být doplněno )
15 ÔLexrpcqipivov1  oů ôvvŕ\aezai xoú euLKoap^Gíivca2  Km úoTéprpa  oů ôuvŕ|aerca xoú ápL9|ir|9f|yaL
1 (ÔLeotpa|i|iévov pt.pf.pass.acc.n.sg=depraved,crooked,wrong) (8raGi;pe<|)a)=divert, to turn away, mislead, lead
astray) (pf.pass. 5iéai;paij,uoci=pervert, distorb ) 2(=být napřímeno)
15 perversi difficile corriguntur et stultorum infinitus est numerus
15'Ztracen'ce nesnadno uka- 30 žeš'. a bláznov' neskonané est 31 čislo.
15 Co je pokřivené11, nelze napřímit, a čeho se nedostává1, nelze spočítat.
h o lidech, V (sr v.l5b). -1 hlupáky, V.
156T.N. V tomto verši uvádí kazatel dvě zkušenosti: 1.Setkání se s deformacemi 2. Střetnutí se snedostatkem
(15)První výrok opakuje verš Kaz 7,13n, který i deformaci podřizuje Boží vůli:
:inii7 im nx jjpnb bsv ■•a "O □Tf^xn ntoi?E-nx nxi 13 ntos; nrnaiíb nrnx ca n*n nsn ara 2^2 n^n miß ^ř2^4
tt v       - ■•.  : -        "    :        t t : : •■ v: t :
:nEixE nm nmn jusö-1 xktö mnT^s; □Tfrxn
t : t -: - t  t  t t   :  • v -  :    •        - • v:
Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?    V den dobrý užívej dobra a v den zlý/e/ si uvědom, (že) ten i onen učinil Bůh proto, aby se člověk nedozvěděl, co bude po něm.
15 6 2
T.N. Starověký překlad Vulgáta vidí v pokřivení mravní deformaci, perversi, převrácení. Též septuagintní ôL«jTpa|i|iévov má kromě významu zkroucený také význam převrácený
I lege(ndum) etc prb probabiliter
15 7 Překlad: Zkřivené nemůže být napřímeno, nedostatek nemůže být spočten
15 Zcela bez hodnoty jsou činy zlé, lež nelze napravit. Pokřivení (H. -v-h) přisuzuje SZ srdci (Př 12,8      rrrr n^-rnsíľi ^ir^rr fofcra1?
QMuž bude chválen pro svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání.) ä
cestám člověka, který zapomene na Hospodina (Jr 3,21 bvnfr "oa
-. _        .   . t   :  • • t   : - I
fflrrribx niíTTIK inptlí □ Sl'TnK lll?n "O 21 Na holých návršíchje slyšet volání, pláč a prosby synů izraelských. Zvrátili svou cestu, zapomněli na Hospodina, svého Boha.).
V Palestině se prý dosud říká: Psí ohon zůstane křivý (zahnutý), i když psa biješ, jak chceš. Může ovšem být za tím i vědomí o nenapravitelnosti pošetilce a hlupáka (Př 27,22 Kdybyspošetuce iIh^ik vbvn iiojtíó ^im nia,Hn jmi tr.2^2 ^ixrrnír
roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš. ), před nímž je lépe mlčet
(Mt 7,6 Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a
roztrhají vás. ) anebo mu odpovídat na jeho úrovni (Př 26,5 'VTV2 csn
rrrV "JS in^líO ri21? Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám soběnezdál
moudrý). Co chybí (H. ch-s-r), nedá se spočítat (např. chléb, 2S 3,29
... ••   t  • -   : "t " t v   : t - "-.t
3T 3XT Ta ať dopadne na hlavu Jóabovu i na celý dům jeho otce. Ať v Jóabově domě nikdy nechybí trpící výtokem ani stižený malomocenstvím ani držící se hůlky ani padlý mečem ani trpící nedostatkem chleba!" \
peníze, 2Kr 12,11
^osrrnx      ti^i binan jrórn -^n -isb ^sn jiiio ^psn 21-^
'mil1 jt3 72311 Když viděli, že je v truhle hodně stříbra, přicházeli královský písař i velekněz a zavázali do (měšců) spočítané stříbro, které se v Hospodinově domě nalezlo. ). Snad jde o přísloví
podobné našemu: Kde nic není, ani smrt nebere. Aby pisatel vyjádřil nesmyslnost naznačeného počínání užívá ve v. 14 poprvé obrazu o honbě za větrem (rscút rúach, Lapání větru do dlaní a honba za ním jsou stejně nesmyslné jako opatrování a pasení větru (i tak se dá přeložit hebrejské r-c-h); sr úsloví o pytli blech nebo pohádku o pasení zajíců.
Reformační překlady odvozují patrně podle Vulgáty první slovo od r-- trápení (ducha, K; v hebrejštině duch i vítr = rúach).
c c
16-18 Diskuse methody
(verb hif.pf.l.c.sg. g-d-l=učinil jsem velkou) (conj.+verb hif.pf.l.c.sg j-s-f=dodal, připojil, rozmnožil jsem)
16 kXúXr\ou kyú> kv KapôĹa llou tcô léyeiv  kyu>  lôou k\i^yaX\)vQr\v Kal iTpoo"é9r|Ka2 oocjúav (verb.ind.aor.l.sg zvětšil, increase,zmnožil)
16 locutus sum in corde meo dicens ecce magnus effectus sum et praecessi sapientia 16Mluviľ sem' svim' sť- 32 dcem' rz'ka. To sem'již' veli- 33 ki učinienT. a prziebiehľ sem'      34 smislem'
16 Rozmlouval jsem se svým srdcem: Hle, nabyl jsem větší a hojnější moudrosti
:nsrn nrasn n-nn n*o ^bi nbvhT-bv vzb rrmtíír^s bv
— t t        t:t ":- tt        ■■: • t  t        :       -       -t: tt v-:        t -
cín. TTÓtoLV ol eyévovTO 'é|j,iTpoa9év llou kv l€pouaoďn|i  Kal KapôĹa llou elôev uoHá aocj)Ĺav Kal yvcúoiv
omneš qui fuerunt ante me in Hierusalem et mens mea contemplata est multa sapienter et didicit
všec'ki, ktož'jsu 35 prziede mnu bili v' eruzal- 36 emie. a misľ ma. opatrzila 37 est mnohé vieci mudrzie. I nau- 1 čil' sem' se,
než ti všichni, kdo byli v JeruzaléměJ přede mnou, mé srdce nabylo mnoho moudrosti a vědění.
j tak O' P T V (sr 2,7 ]xšsi ipzi nap?? ca ^b rrr\ irznazn ninatíi nniv
"TTOp iD^ttfaTa ■OB1? %*7VÚ ^ nain Nakoupiljsem(si)otrokůaotrokyňaměl
jsem i doma narozenou (čeleď), stád skotu a bravu jsem měl víc než všichni, kdo byli v Jeruzalémě přede
mnou); V hebr. textu Kaz 1,16 je dosl. psáno nad Jeruzalémem. (16) dále srov.:lKr 3,12 Tpas im pnai csn 2b i^b ■■nna nan THzrp
TTĚJl? Han D1p^"řÓ ^inXl ^asb HVTřÓ hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti
moudré a rozumné srdce, takže (nikdo) tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane (nikdo) tobě podobný.
lKr 5,10 [=4,30 K]:D"n2sa nrasn bíni cnp-^-rbs hľ^uľ ntibu nrasn
* t  :   ■ -  :  t ■ v Iv      •■: t -  :   t  •• : -  : t
nnni Šalomounova moudrost převýšila moudrost všech synů dávnověku i všechnu moudrost egyptskou.
lKr 10,6nqn»3n_l?sri TinT^s; "•mxa Tmatí im innn rrn
I v t   :   t        - :      I   v t    :       - : -  :        ■   :   -  t v ~: t t  - t t
~l?2í<ni Rekla králi: „Co jsem slyšela ve své zemi o tvém podnikání i o tvé moudrosti, je pravda. □ 'lín'? ^n^Xn-^"!
nsnarärrbx nim n«Dn naoin ^nn ^~ian-íó nam ts: nrxim TiKa-
t :   -        v t        t   :   t     t  :  - ...  -        . - .% t   „    . . _       . t
im nv
^niíľí^J ntUX <7>Nevěřila jsem těm slovům, dokud jsem nepřišla a nespatřila (to) na vlastní oči. A to mi nebyla sdělena ani polovina. Překonal jsi moudrostí a blahobytem pověst, kterou jsem slyšela.
lKr 10, 23n :n»3r6i imb fixn ^bn bín ntibu r\bftr\ bnw 23 &«/
Šalomoun převýšil všechny krále země bohatstvím i moudrostí.
ř\2b2 □■,r6x ]na""itíx inraprrnx vhvib ntibvi ^asma □"•tfpna fnxrrbDi 24
Celá země vyhledávala Šalomouna, aby slyšela jeho moudrost, kterou mu Bůh vložil do srdce.
Kaz 2,9 rh mas: ^nrasn nx □btíiTa ^b rrrvů bzn Tiaoim ^nb-n^stai
t:t        •   t   :   t       I-       • t  t •       -t: ttv •        •   :  - :       •   :   - t :
jsem se velikým a předčil jsem všechny, kteří byli v Jeruzalémě přede mnou; nadto při mně stála má moudrost.
16 V samomluvě připomíná pisatel vlastní zkušenost
Šalomounovu: Byl obdarován moudrostí nad všechny dávné jeruzalémské krále a mudrce, např. Malkí-sedeka(Gnl4,18nn
:]ť6sí bxb ]rp xmi ]"ti nnb x^in nbtí nbra p-upsbrans
^4 šálemský král Malkísedekpřinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího.
rpío d^attí nap jvby bxb cnax Tjna -iök«i in:n:r]i9
<19>Požehnal mu: ,,Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země.
bin -itpsío ib-jrn ^t:i f na ]:?2—jvby bx -pnzn 20
<20>Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky." Tehdy mu dal (Abram) desátek ze všeho. {Gn 14,18-20}).
Moudrostí rozumí se schopnost rozeznat dobré od zlého a podle toho rozhodovat, např. při soudu (lKr 3,9 j^nb ^osrnx tizvib yattí 2b fnyb nna"i9:n-Tn nzisn ^osítik Ľistáb bsv ■•a -o unb nitr'pa £ef fedy
úfar/ svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je (tak) těžko (vládnout)?" . 28
aattí im Ľ)Stáan-nx b*ntzr-bs "mraun :Listöra nitoub ianpa crnbx nrasn-
- t v ~: t   :   ■   -        v " t   :  •        t :   :  • - t   :   ■ -: - :l"   : ■      v: -  : t
"'S 1X1 "'S "^jban "^jban Když se celý Izrael dozvěděl o rozsudku, který
král vynesl, jala je bázeň před králem. Viděli, že je nadán Boží moudrostí k vykonávání soudu.).
Biblické podání k ní ovšem u Šalomouna počítá i znalost přírody, kterou spojuje bezprostředně s jeho dílem poetickým (lKr 5,10-13 [= 4, 30-33 K] :d-h2Sö nrasn bsrai cnp-^-rbs nrasnra nftbtf nrasn mni
* t  :   ■ -  :   t • v Iv      •• : t -  :   t  •• : -  :   t v •• -
Šalomounova moudrost převýšila moudrost všech synů dávnověku i všechnu moudrost egyptskou.        <11[31]> □ SITl
-.2^20 n^rrbsj, M-,m binra -oa nim bšbsi p-rn ^nnrxn ijtkö
■  t •      -        t   : :        ■   :- t       •■ : -    : - : :   - :     I t     "  :       ■  t  : v t     I t    •• ••
Byl moudřejší než všichni lidé, než Etan Ezrachejský a Héman, Kalkol a Darda, synové Machalovi. Jeho jméno bylo (proslulé) mezi všemi okolními pronárody.     < 12[32] > büß D^sbVí Hubu nS/Tl^Kl n^'ľpn ÍTEÍ "•JTl Vyslovil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět.       < 13[33] >
na nanosí nzrn tj?3 x& im 3iTxn nyi ]V2.b2 im nxrrjľ? □"•srn-
Dovedl také mluvit o stromech, od cedru, který je na Libanonu, až po yzop, který roste na zdi, a dovedl mluvit i o zvířatech, ptácích, plazech a rybách.}.
:nn iťsn      nrcatf tisít mbsízn nibbln nim nrasn ninb ^b
- j      .  _ _ „        .   .   _ t :   ■   : •• - - : t   :   t - - t ■ ■
nanxi 17
t : vt
(ládacat inf.cstr. =poznávat) (we dacat I.w-cosecutivum+3.m.sg.pf.q.=a (srdce)bude poznávat, a pozná E II. subst. cstr. =poznání /čeho/) (hówlélówt 5 t| Jtepr^épia stultitia madness Torheit balgaság 2h-l-l III. eíxfipaívoiiai insanire to be mad töricht, verückt sein belondnak lénni)
17 Km 'éôwKoc KocpôĹav |iou  xoú yvúvca ootyíuv  Kal yväaiv ™paßoA.<xc; kcü. CTLaxŕ||j,r|y 'kyviúv Öxl Km yt toďt' exuv iTpocápeaic; t\v£\)\luzoq
17 dedique cor meum ut scirem prudentiam atque doctrinam erroresque et stultitiam et agnovi quod in his quoque esset labor et adflictio spiritus
17i przidaľ sem' srce 2 me, abich umieľ mudrost. i uč- 3 enie. i blud i. i blaznovstv- 4 ie. i poznal' sem', že v tom ve 5 všem' est usile, a smutekT du- 6 chovi,
17 ePředsevzal jsem sie, že poznám kmoudrost, poznám i ztřeštěnost a pomatenosti Poznal jsem však, že i to je 8honička za větrem8,
ee dosl. přiložil (dal)jsem své srdce k (Kaz 1,13. iirb) eíťti1? "^tik ^nnai :ia nwb cnxn vib □tí^k lna sn ra Kin nwtin nnn ntora ittíK-
■  - t : -: - t  t  t       •■ :   ■ ■      v:     I - t        t     I- : ■ • t  t  - - - t ~: -        v ~:
bi bv n?2pn3 Předsevzal jsem sie, že moudře propátrám a prozkoumám vše, co se děje, pod nebemf. Úmornou lopotu vložil Bůh lidským synům, a tak se lopotí, aj.).
k k moudrost a poznání, podobenství a umění, O'; moudrost a učení i omyly a hloupost, V.
gg trápení ducha, K<0' V (v. 14 nani tíarän nnn irrrr □^ľprrbs-nx
F/í/e/ jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je pomíjivost
a honba Za větrem. Kaz 2,17 tíarän nnn nípratí nton -6 y jíl "O d^nn-na
^nXi^ji .Pq/a/yse/w nenávist k životu, zošklivilo se mi, co se pod sluncem děje. To vše je pomíjivost a honba za větrem, aj.).
(17) Kaz 2,12 nnx xi^tí cnxn na "o nteoi nttirn n«Dn nixnb -ok
\        / / •• tv t  t  t v :   ■   : " : t   :  t : ■        • -:
"■mal
* t
'initZJlí "133 ntIJX nX "^ľSil Ipohlédl jsem a viděl moudrost i ztřeštěnost a pomatenost. Jaký
člověk nastoupí po králi, jehož (si) ustanovili předtím?   Kaz 7,25 nrapn 2^2i nmbi nsn1?
■^í -ok ^niap ml^bln nteorn bpp jítín nsn^i p"^m Vb-b
2
verb.qal.pf. l.c.sg. turn towards  b-q-š verb.piel.inf.cstr. /imp.sg.=a vyhledat/ a hledej Zaměřil jsem se cele na to, abych poznal a prozkoumal a vyhledal moudrost a smysl (všeho), abych poznal (i) hloupou svévoli a ztřeštěnou pomatenost.
17 Jako protějšek moudrosti staví pisatel ztřeštěnost (nibbin) a pomatenost (nibpíp). První termín vyjadřuje bláznivé počínání sebejistých
(Ž 5,6: pK -hvsrbi nxato -?prs: inb nbb*\n ^nsrrr-
xb (verb.hitp.impf.3.m.pl. j-s-b Hit ad n-s-b 48 íaTnui consistere to stand (sich hinstellen) postavit (se)) tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti, Z
75,5 DTEh^ i^nn-bx wbb^rb ^mm :np la-nrr^K Potřeštěncům mám:
■   t    : t  : t - -        ■    : - t      I v It • t -
Nechte ztřeštěností! (Říkám) svévolníkům: Nezvedejte rohy!) a bludařů (Iz 44,25
:^3tpi □n^i ninx □■•asn n^ttía bb^ crraopi □■na ninx iľľ (Hospodin)
ruší znamení žvanilů a z věštců činí pomatence, obrací mudrce nazpět a jejich poznání mate. Jb 12,17 'bb^ □ "•BSÍtíl (barefoot.bosonohér^ítí n^VV -pbiE (Bůh i) rádce odvádí vysvlečené, ze soudců činí ztřeštěnce) i modlářů (Jr 50,38 flX "O v''1^'1^?"
Sucho na jeho vody, vyschnou. Vždyť je to
země model, kvůli příšerám třeští?).
Druhý termín označuje ztrátu soudnosti (1S 13,13 rbzp) bixuřbx ^rošooTiK mrr pn nnu "o      ittíx ^tt?k mn1 msjrnK ninv
Samuel nato Saulovi řekl: „Počínal sis jako pomatenec. Nedbaly příkazu, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh. Tak by byl Hospodin upevnil tvé království nad Izraelem navěky.), j aka
postihla i Davida, takže zhřešil (2S 24,10 o crnTix -iao p~HnK inx lira1? ^rs "o ^pny |iirnx xri3i?n rnrr nnyi Trips? im nxp Tixan
"lil H?2X!11 <10>Ale potom měl David výčitky svědomí, že dal lid sečíst.David volal k Hospodinu:,, Velmi jsem zhřešil, že jsem (to) učinil. Nyní, Hospodine, sejmi prosím ze svého služebníka vinu;
počínal jsem si jako velký pomatenec." ).
:3ÍXpľ2 'TOT    HIT! 'TOVI    0SÍ3"3n    Hupli 313 ^3 18 (rabadj.408=četný,mnohý) (rób subst.l49=množství) (kácas 25 t| öpyri aegritudo=rozhořčení,nemoc,ira indignation,anger Unmut,Ärger,Zorn bosszúság, harag=nevole,hněv k-c-s Q Pi Hi 55 Ttocpopyí^co irritare to irritate,to annoy=obtěžovat,znepokojovt reizenbosszantani=(po)dráždit) (jówsíjf 3.m.sg.impf.hif=add,increase j-s-f Q Ni Hi 213 TtpocjTÍOTiiJX addere to add hinzufügen hozzáadni=pňbrat, přidat)
18 oxL kv TrA.r|9eL oo$Íuq  TrA.f|6oc; yvúotcúc, Kal 6 iTpooTiOdc; yvcúoiv TTpoo9r|oeL
ctA.yr||ao£,
18 eo quod in multa sapientia multa sit indignatio et qui addit scientiam addat et laborem
I8Proto žě v mnohem' smí- 7 sie. mnohé est rozhnievanie, a k- 8 to przičinije umienie. prace
9 przičinije. =Neboť v množství moudrosti množství nevole a(ť) přidá poznání přibere 18 1
bolesti   neboť kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře , a čím víc vědění, tím víc bolesti.1 poznání, O'.
18 Ač je tedy naprostý rozdíl mezi moudrostí a pošetilostí, došel Šalomoun k závěru, že toto rozpoznání nepřináší člověku blaženost. Cím více vědění, tím více bolesti, čím hlubší poznání, tím větší utrpení. Cím více kdo ví, tím víc poznává, jak málo ví (Sokrates: Vím, že nic nevím).