3. scéna


Přichází princezna a hledá vstup do jeskyně. Pomáhá si dalekohledem. Obrátí pozornost k prostoru
nad diváky, nachází.


P: Á, tady to je, temná jeskyně. Buď zdráva, lítá sani, jsem princezna a přicházím tě požádat o
radu. Nedostatek odezvy ji znervózňuje. Podívá se dalekohledem, nejistě Jsi tam?


Je. Světla zrudnou, princezna sklápí dalekohled, bo to, co vidí, je dost velké i tak. S bázní couvá
před Saní. Ze zákulisí přichází manifestace drakova hlasu, schovává se princezně za záda.


Saň 1: zpoza levého[1] ramene Tak pojď dovnitř, ať tě můžu sežrat. Princezna před mocným hlasem
saně ustrašeně couvne. Hlas ale vychází z publika! Takže princezna vlastně couvá na herce za svými
zády.


Saň 2: rychle zpoza pravé nohy, v podstatě sedí na zemi Poznat! Ona chtěla říct, ať tě můžu poznat.


P: rozhodně, přejde si s tím doleva Ne, ty pojď ven!


Saň zůstává na místě, se svou replikou se plazí zpátky za princeznou.


Saň 2: To nejde, přivykly jsem temnotě, venku bychom osleply.


Repliku první saně říká vstávaje a chystaje se princeznu sežrat!


Saň 1: Ale když vejdeš k nám, uvidíš krásné stíny. A my tě lépe –


Saň 2: vpadne, zase z jiného směru – poznáme, poznáme!


P: tentokrát popochází doprava, sbírá odvahu a ratio Jenže kvůli tomu jsem nepřišla. Já chci vědět,
jak mám poznat pravého, opravdového, skutečného prince! Ale to mi asi vy neporadíte…


Saň se za ní hladově cupitá, ale náhle se zarazí, třetí hlava čuje filosofii!


Saň 3: s překvapením a radostí v hlase Takže ty nečekáš, že přijede sličný princ na statečném koni,
aby za tebe nasadil krk a bojoval s námi?


Saň se přibližuje o kousek s každou replikou. Už ale ne hladově, nýbrž radostně.


P: Ne, ani náhodou!


Saň 3: A přišla jsi proto, že si chceš popovídat?


P: Jo.


Saň 3: O opravdovém princi?


P: Ano.


Saň 3: O skutečných jsoucnech?


P: překvapeně, nejistě Totiž…


Saň už je skoro u princezny. Udělá rychlý pohyb, jako by po ní chtěla chňapnout, ale místo toho se
vyplácne vedle princezny zprava v podobě první hlavy.


Saň 1: zlostně, zklamaně No to snad ne – už je to tu zase, třetí hlavo?


Saň 3: rychle vstane, zleva Zdrž se úsudku, sestro první hlavo! – Filosoficky popovídat, princezno?


P: Já jen… mám se vdávat a nechci žádného ňoumu, nýbrž opravdového prince a nevím, jak ho poznat!


Saň 3: No vždyť to říkám – chceš najít skutečné jsoucno a nevíš, jak dosáhnout pravdivého a nutného
vědění.


Saň 1: se zadostiučiněním zase z jiného směru, třeba hlavou dolů princezně mezi nohama. Jen se
mihne, pak se vrací zase hned zpět do polohy hlavy 3 Já to říkala!


P: souhlasně To jsem netušila, že filosofie je tak užitečná pro každodenní, všední, obyčejný život…


Saň 3: Si piš! Holky, hostina se odkládá!


Saň 2: znuděně se uvelebuje na zemi ke spánku Tak nás potom vzbuď na svačinu!

________________________________

[1] Jakože, princeznina pravého, ale chápete. Pohled diváka a takové ty věci.