Seminární práce

                             Psychologická terminologie a dokumentace











Vyučující: prof. PhDr. Josef Švancara, CSc.

                 Mgr. Tatiana Malatincová


Datum odevzdání: 19.11. 2014











                                   Filozofická fakulta MU, 2014



Úkol 1.


Primární zdroje,sekundární zdroje,terciální zdroje


Researchers across disciplines have become increasingly interested in understanding why even people
who care about morality predictably cross ethical boundaries. This heightened interest in unethical
behavior, defined as acts that violate widely held moral rules or norms of appropriate conduct
(Treviño, Weaver, & Reynolds, 2006), is easily understood. Unethical behavior creates trillions of
dollars in financial losses every year and is becoming increasingly commonplace
(PricewaterhouseCoopers, 2011).

One form of unethical behavior, dishonesty, seems especially pervasive (Bazerman & Gino, 2012).
Like other forms of unethical behavior, dishonesty involves breaking a rule—the social principle
that people should tell the truth. Much of the scholarly attention devoted to understanding why
individuals behave unethically has therefore focused on the factors that lead people to break
rules.

Although rule breaking carries a negative connotation in the domain of ethics, it carries a
positive connotation in another well-researched domain: creativity. To be creative, it is often
said, one must “think outside the box” and use divergent thinking (Guilford, 1967; Runco, 2010;
Simonton, 1999). Divergent thinking requires that people break some (but not all) rules within a
domain to construct associations between previously unassociated cognitive elements (Bailin, 1987;
Guilford, 1950). The resulting unusual mental associations serve as the basis for novel ideas
(Langley & Jones, 1988; Sternberg, 1988). The creative process therefore involves rule breaking, as
one must break rules to take advantage of existing opportunities or to create new ones (Brenkert,
2009). Thus, scholars have asserted that organizations may foster creativity by hiring people slow
to learn the organizational code (Sutton, 2001, 2002) and by encouraging people to break from
accepted practices (Winslow & Solomon, 1993) or to break rules (Baucus, Norton, Baucus, & Human,
2008; Kelley & Littman, 2001).

Given that both dishonesty and creativity involve rule breaking, the individuals most likely to
behave dishonestly and the individuals most likely to be creative may be one and the same. Indeed,
highly creative people are more likely than less creative people to bend rules or break laws
(Cropley, Kaufman, & Cropley, 2003; Sternberg & Lubart, 1995; Sulloway, 1996). Popular tales are
replete with images of “evil geniuses,” such as Rotwang in Metropolis and “Lex” Luthor in Superman,
who are both creative and nefarious in their attempts to ruin humanity. Similarly, news articles
have applied the “evil genius” moniker to Bernard Madoff, who made $20 billion disappear using a
creative Ponzi scheme.

The causal relationship between creativity and unethical behavior may take two possible forms: The
creative process may trigger dishonesty; alternatively, acting unethically may enhance creativity.
Research has demonstrated that enhancing the motivation to think outside the box can drive people
toward more dishonest decisions (Beaussart, Andrews, & Kaufman, 2013; Gino & Ariely, 2012). But
could acting dishonestly enhance creativity in subsequent tasks?

In five experiments, we obtained the first empirical evidence that behaving dishonestly can spur
creativity and examined the psychological mechanism explaining this link. We suggest that after
behaving dishonestly, people feel less constrained by rules, and are thus more likely to act
creatively by constructing associations between previously unassociated cognitive elements.


General Discussion

There is little doubt that dishonesty creates costs for society. It is less clear whether it
produces any positive consequences. This research identified one such positive consequence,
demonstrating that people may become more creative after behaving dishonestly because acting
dishonestly leaves them feeling less constrained by rules.

By identifying potential consequences of acting dishonestly, these findings complement existing
research on behavioral ethics and moral psychology, which has focused primarily on identifying the
antecedents to unethical behavior (Bazerman & Gino, 2012). These findings also advance
understanding of creative behavior by showing that feeling unconstrained by rules enhances creative
sparks. More speculatively, our research raises the possibility that one of the reasons why
dishonesty is so widespread in today’s society is that by acting dishonestly, people become more
creative, which allows them to come up with more creative justifications for their immoral behavior
and therefore makes them more likely to behave dishonestly (Gino & Ariely, 2012), which may make
them more creative, and so on.

In sum, this research shows that the sentiment expressed in the common saying “rules are meant to
be broken” is at the root of both creative performance and dishonest behavior. It also provides new
evidence that dishonesty may therefore lead people to become more creative in their subsequent
endeavors.


Úkol 2. a 3.

Informace v článku

The creative process therefore involves rule breaking, as one must break rules to take advantage of
existing opportunities or to create new ones (Brenkert, 2009)

Původní informace

The ethical questions entrepreneurs face cannot be viewed in a static context. The decisions or
judgments they must make may alter the context so that what was wrong becomes right, what was false
becomes true, and what was forbidden becomes forgiven.

In acknowledged competitive situations (commercial or political), some forms of deception are
permitted, though not required.


(Brenkert G. G. (2009). Innovation, rule breaking and the ethics of entrepreneurship. Journal of

Business Venturing, 24, 448–464.)


            Původní článek je zaměřen na populaci podnikatelů. K otázce volby přistupuje více jako
k řetězci změn, než jako k přímému neetickému rozhodnutí. Zaobírá se také problémem utilitarismu a
osobního prospěchu.






Informace v článku

Although rule breaking carries a negative connotation in the domain of ethics, it carries a
positive connotation in another well-researched domain: creativity. To be creative, it is often
said, one must “think outside the box” and use divergent thinking (Guilford, 1967; Runco, 2010;
Simonton, 1999).


Původní informace

If creativity requires the capacity to generate blind variations, then it is conceivable that the
level of creative performance may be increased by any technique that might serve to break the
stranglehold of conventional expectations.

(Simonton, D. K. (1999). Creativity as Blind Variation and Selective Retention: Is the Creative
Process Darwinian?. Psychological Inquiry, 10(4), 309-328. )


            V původním článku se autor nevěnuje přímo nečestnému chování. Sleduje kreativní chování
v daleko širším kontextu a dochází k názoru, že je možné kreativní myšlení podpořit jakoukoli
činností, která vyžaduje myšlení mimo zažité způsoby řešení.  Jak posléze vyvodili autoři našeho
článku, za takovou činnost se dá považovat i nečestné a pravidla porušující chování.  Původní
článek mě také přivedl na spojení mezi kreativním řešením úloh a primingem.


Informace v článku

 Research has demonstrated that enhancing the motivation to think outside the box can drive people
toward more dishonest decisions (Beaussart, Andrews, & Kaufman, 2013; Gino & Ariely, 2012)




Původní informace

 According to moral credentialing theory (Monin & Miller, 2001), when individuals become aware of
their own moral deeds,they are more likely to act immorally on subsequent endeavors because they
feel as if they earned “moral credits.” Similarly, being able to generate several original
justifications for one’s own unethical actions thanks to creativity may lead people to feel
licensed to cheat.


The results from the current paper indicate that, in fact, people who are creative or work in
environments that promote creative thinking may be the most at risk when they face ethical
dilemmas. Our work offers the first empirical demonstration of the association between creativity
and dishonesty , as well as evidence of the important role of justifications in explaining this
relationship.

(Gino, Francesca; Ariely, Dan (2012), The dark side of creativity: Original thinkers can be more
dishonest. Journal of Personality and Social Psychology, Vol 102(3), Mar 2012, 445-459. )


            Původní článek je zajímavý, zejména vysvětlením větší míry neetického chování u
kreativnějších osob. Schopnost omluvit si své chování, je faktor, ke kterému se zkoumaný článek
nikterak nevyjadřuje.



Úkol 4.


                                    Zlotřilostí ke kreativitě?



            Máte někdy pocit, že vaše kreativní schopnosti nejsou takové, jak byste si
představovali a chcete je zlepšit? Dejte se na dráhu podvodníka!

            Ačkoli je nepoctivé chování ve společnosti považováno za negativní jev, již po několik
let je z výzkumů patrné jeho spojení s jistou, v dnešní společnosti naopak velmi oceňovanou,
vlastností a tou je kreativita. Jako nejryzejší ukázka tohoto vztahu nám mohou posloužit ďábelští
géniové, jako Joker či Lex Luthor, kteří rozhodně neměli lásku k pravidlům jako Mirek Dušín a
jejich plány na ovládnutí světa se jistě dají označit za velmi kreativní. Společným rysem, který je
nutný u efektního podvádění stejně jako u kreativních výkonů, je schopnost myslet mimo zažité
pořádky, takzvaně „ Out of the box“ .

            Bylo s relativní jistotou prokázáno, že kreativnější lidé častěji překračují pravidla,
ovšem nezodpovězena zůstala otázka kauzality. Je vyšší kreativita příčinou nepoctivého chování,
nebo vede porušování pravidel k vyšší kreativitě? Právě na tuto otázku se rozhodli odpovědět vědci
z Harvardské univerzity F. Gino a S. S. Wiltermuth.

            Ve svém výzkumu postupně provedli 5 experimentů, ve kterých postupně zkoumali, zda může
předchozí nečestné jednání ovlivnit výkon v úlohách zaměřených na kreativní myšlení. Většina
experimentů byla složena s části, kde se respondenti zabývali úkolem, který byl většinou finančně
ohodnocen a u kterého bylo možné podvádět ve svůj prospěch. Druhou část tvořil test kreativity a to
většinou RAT test, kde je respondentovi předložena trojice slov a on dohledává čtvrté, které je
logicky spojuje, dalším použitým testem byl Duncker Candle Problem, ten si můžete sami vyzkoušet.
Představte se, že máte k dispozici krabičku připínáčků, zápalky a svíčku a vaším úkolem je upevnit
svíčku na dveře tak, abyste ji mohli zapálit a vosk nekapal na koberec. Jak si s úkolem poradíte
(správnou odpověď se můžete dozvědět v původním článku)? Experimenty se drobně lišily tak, aby
přinesly co nejpřesnější informace.

            Jak již bylo naznačeno na začátku, po pečlivé analýze dat autoři skutečně dospěli k
závěru, že nepoctivé chování opravdu může vést ke kreativnější mysli. Pocit porušení stanovených
pravidel v nás zanechá stopu, která se může projevit právě bouráním zažitých myšlenkových
stereotypů. Posílená kreativita nám pak také snáze nabídne omluvu pro naše předchozí činy.

            Než se ale pustíte do následování mé rady z úvodu, mějte na paměti, že budete-li se jí
řídit příliš, spíše než múzy vás navštíví soudní obsílka a naopak přátelé už vás nenavštíví.

Zdroj: F. Gino, S.S. Wiltermuth (2014), Evil Genius? How Dishonesty Can Lead to Greater Creativity,
Psychological Science April 2014 25: 973-981