Estetická a posvátná geometrie
Jacopo de Barbari
Fra Luca Pacioli
a jeho žák
cca 1500
Zdroje
• František Kadeřávek, Geometrie a umění v dobách
minulých. Praha 1935 (reprint 1994).
• Robert Lawlor, Sacred Geometry. Philosophy and
Practice. London 1982 (reprint 1992).
• Umberto Eco (ed.), Dějiny krásy. Praha 2005.
• Mario Livio, Zlatý řez. Příběh fí, nejpodivuhodnějšího
čísla na světě. Praha 2006.
Sochař Polykleitos – autor kánonu
Jeho sochy: Doryforos (450 př.Kr.) a Diadumenos (430 př.Kr.)
Vyobrazeny jsou jejich římské kopie (komentář: Eco, s. 74)
Plinius st., Kapitoly o přírodě XXXIV: „Polykleitos ze Sikyónu (…) je rovněž autorem souboru pravidel,
jejž umělci nazývají Kánon a v němž hledají pravidla pro umění a zákony, z nichž mají vycházet.“
Tetraktys
Pravidelný a pravidelně dělitelný geometrický
obrazec, na který skládali přísahu členové
Pythagorovy školy
Zlatý řez Ф (fí)
poměr definovaný vzorcem
m/M = M/m+M
(m – minor, kratší strana, M – major, delší strana)
Na obrázku: geometrická konstrukce zlatého řezu
Příklady uplatnění zlatého řezu
v umění rané renesance v Itálii
L. B. Alberti, hlavní průčelí kostela Santa Maria Novella ve Florencii
Piero della Francesca, Křest Kristův
(Rozbor: Lawlor, s. 53, 63)
Lawlor
s. 63
Uplatnění geometrické a koloristické
proporcionality v avantgardním malířství
Piet Mondrian, Kompozice, cca 1925
Adolf Hölzel, Klanění sv. tří králů, 1914
Antropomorfní i geometrické
Geometrická konstrukce hlavy
Hlava Herma, římský reliéf podle řecké předlohy, 1. stol. př. Kr.
(rozbor: Lawlor, s. 53)
Kresba Beuronské umělecké školy, 19. stol.
Leonardo da Vinci
Vitruviánský muž
cca 1490
(komentář
Lawlor, s. 59)
Posvátná geometrie
Král Ur-Engur koná úlitbu před měsíčním bohem Nannarem (ten drží
měřící prut a svinutý provazec ve funci kružítka), reliéf z chaldejského
Uru, cca 2300 př.Kr. (Kadeřávek, obr. 1)
Bůh přeměřuje kružítkem svět, iluminace z Bible moralisée, cca 1250
(Eco, s. 84)
Vztah mezi geometrickou konstrukcí
(šestiúhelník) a symbolikou
(Kadeřávek, obr. 26)
Konstrukce kamenických značek
jako doklad znalosti geometrie –
zasvěcení do „tajné nauky“
(Kadeřávek, obr. 41, 42)
Kánon krásy u Albrechta Dürera
• Dürer: poučený umělec –
erudita, autor spisu Della
simmetria dei corpi umani
• A. Dürer, Melancholie I,
mědirytina, 1514
• Spojení melancholie (saturnského
temperamentu uměleckého
génia) s geometrií.
Erwin Panofsky chápal toto
dílo jako duchovní autoportrét
umělce, který marně
usiloval o nalezení věčných
pravidel krásy.