Estetická a posvátná geometrie Jacopo de Barbari Fra Luca Pacioli a jeho žák cca 1500 Zdroje • František Kadeřávek, Geometrie a umění v dobách minulých. Praha 1935 (reprint 1994). • Robert Lawlor, Sacred Geometry. Philosophy and Practice. London 1982 (reprint 1992). • Umberto Eco (ed.), Dějiny krásy. Praha 2005. • Mario Livio, Zlatý řez. Příběh fí, nejpodivuhodnějšího čísla na světě. Praha 2006. Sochař Polykleitos – autor kánonu Jeho sochy: Doryforos (450 př.Kr.) a Diadumenos (430 př.Kr.) Vyobrazeny jsou jejich římské kopie (komentář: Eco, s. 74) Plinius st., Kapitoly o přírodě XXXIV: „Polykleitos ze Sikyónu (…) je rovněž autorem souboru pravidel, jejž umělci nazývají Kánon a v němž hledají pravidla pro umění a zákony, z nichž mají vycházet.“ Tetraktys Pravidelný a pravidelně dělitelný geometrický obrazec, na který skládali přísahu členové Pythagorovy školy Zlatý řez Ф (fí) poměr definovaný vzorcem m/M = M/m+M (m – minor, kratší strana, M – major, delší strana) Na obrázku: geometrická konstrukce zlatého řezu Příklady uplatnění zlatého řezu v umění rané renesance v Itálii L. B. Alberti, hlavní průčelí kostela Santa Maria Novella ve Florencii Piero della Francesca, Křest Kristův (Rozbor: Lawlor, s. 53, 63) Lawlor s. 63 Uplatnění geometrické a koloristické proporcionality v avantgardním malířství Piet Mondrian, Kompozice, cca 1925 Adolf Hölzel, Klanění sv. tří králů, 1914 Antropomorfní i geometrické Geometrická konstrukce hlavy Hlava Herma, římský reliéf podle řecké předlohy, 1. stol. př. Kr. (rozbor: Lawlor, s. 53) Kresba Beuronské umělecké školy, 19. stol. Leonardo da Vinci Vitruviánský muž cca 1490 (komentář Lawlor, s. 59) Posvátná geometrie Král Ur-Engur koná úlitbu před měsíčním bohem Nannarem (ten drží měřící prut a svinutý provazec ve funci kružítka), reliéf z chaldejského Uru, cca 2300 př.Kr. (Kadeřávek, obr. 1) Bůh přeměřuje kružítkem svět, iluminace z Bible moralisée, cca 1250 (Eco, s. 84) Vztah mezi geometrickou konstrukcí (šestiúhelník) a symbolikou (Kadeřávek, obr. 26) Konstrukce kamenických značek jako doklad znalosti geometrie – zasvěcení do „tajné nauky“ (Kadeřávek, obr. 41, 42) Kánon krásy u Albrechta Dürera • Dürer: poučený umělec – erudita, autor spisu Della simmetria dei corpi umani • A. Dürer, Melancholie I, mědirytina, 1514 • Spojení melancholie (saturnského temperamentu uměleckého génia) s geometrií. Erwin Panofsky chápal toto dílo jako duchovní autoportrét umělce, který marně usiloval o nalezení věčných pravidel krásy.