Estetická funkce Úvod do uměnovědných studií Malé opakování a doplnění Na základě čeho tvoříme estetický soud (podle Kanta)? Spočívá krása v obsahu nebo ve formě předmětu (podle Kanta)? 2 Může být zvíře krásné, i když není uměleckým dílem? Rekapitulace estetických koncepcí Materialismus: Aristoteles, Diderot, marxisté Idealismus: Platón, sv. Augustýn, Tomáš Akvinský, Kant, Hegel Objektivní: Pythagoras, Platon, Hegel, formalisté Subjektivní: sofisté, Plotinos (?), Kant 3 Subjektivní: sofisté, Plotinos (?), Kant Forma: Pythagoras, Aristoteles, sv. Augustýn, Tomáš Akvinský, Kant Obash: Sokrates, Platon, Hegel, marxisté (Pospíšil: Kaleidoskop estetiky, 2006) Je to estetický objekt? Je to estetický objekt? Je to estetický objekt? 6 Estetická funkce Zavedení pojmu estetická funkce Funkce – relace Jan Mukařovský (1891-1975) 7 Jan Mukařovský (1891-1975) Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty (in: Studie I., Brno 2000) Pozorování k estetické funkci EF má důležité místo v životě jedinců i celé společnosti Umění důsledky svého působení zasahuje i lidi, kteří k němu nemají přímý vztah 8 EF zabírá mnohem širší rozsah než jen umění samo – jakýkoliv předmět, jakékoliv dění může nést EF Estetická a mimoestetická oblast nejsou vymezené pevnými hranicemi Estetická funkce (Mukařovský) 3 základní rysy estetické funkce: - Maximální upoutání pozornosti na daný předmět (jeho vydělení, izolace z okolí) - Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává- Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává - Schopnost (autonomně, nezávisle) suplovat funkce jiné, kterých předmět vývojem pozbyl „izolace“ – „samoúčel“ – „autonomie“ Estetická funkce (Mukařovský) EF není reálná vlastnost předmětu, ale projevuje se pouze v jistém společenském kontextu EF se mění v čase, prostoru i podle sociálního útvaru EF není úplně v moci individuaEF není úplně v moci individua Stabilizace EF je záležitostí kolektivní a je výsledkem vztahu mezi lidským kolektivem a světem Kontinuum funkcí umění vs. mimoestetické funkce – viz příští přednáška jevy mimo umění – směřující do oblasti umění: film, fotografie, umělecké řemeslo, zahradnictví 11 náboženský kult – umění má často v náboženském kultu integrující roli v náboženském umění existujíc dominantní funkce dvě f. náboženská činí z f. estetické prostředek své realizace přírodní krásno – EF je tu vnesena zvnějšku Estetická autonomie Úvod do uměnovědných studií Pravěké „jeskynní umění“ Fragment skalních maleb z jeskyně Lescaux (Francie) Estetická autonomie Kant (Kritika soudnosti,1790) – autonomie soudnosti (k čistému a praktickému rozumu) F. Schiller (Dopisy o estetické výchově lidstva,1795) – umění jako svobodná hra, která je prostorem společenské svobody Gombrich (Příběh umění) – Zlom v tradici: emancipace estetické funkce umění – vyvázání ze sociálních kontextů Ready-mades (Duchamp) Ready-made Marcel Duchamp, Fontána, 1917 Marcel Duchamp, Kolo z bicyklu, 1913 Umění Úvod do uměnovědných studií Umění – variabilita pojmu τεχνη [techné] (řec.) Ars (lat.) – arte – the art – l’arte Die Kunst, sztuka (pol.) 1. zručnost, dovednost, řemeslo 2. krásné umění, „Umění“ Pojem umění Deskriptivní pojem – definice typu „umění je to, co lidé (určitá skupina v určitém čase) za umění považují“ Hodnotový pojem – působí apelativně či dokonce imperativně, normativní charakter – výraz ideálů pro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařenépro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařené umění a tedy žádné umění protějškem kýč, podvod Pojem kýče Kýč (T. Kulka, Umění a kýč, 1994) 1. Zobrazení objektů a témat, které se obecně považují za krásné 2. Snadná identifikovatelnost 19 3. Substantivně neobohacují subjektivní asociace „Umělecká funkce“ Umění Jan Mukařovský: Umění, in: Studie I., Brno 2000, s. 185-207 převaha estetické funkce, autonomní znak „průhlednost“ estetické funkce, jež dovoluje vystoupit některým mimoestetickým funkcímněkterým mimoestetickým funkcím optimální je podle Mukařovského polární napětí „mezi převahou funkce estetické a oné z mimoestetických funkcí, která se v daném díle uplatňuje nejintenzivněji“ přesuny v sestavě funkcí během existence díla – přesun dominantní funkce Mimoestetické funkce Architektura: estetická vs. praktická funkce Literatura: estetická vs. sdělovací funkce Tanec: estetická vs. pohyb – hygiena / vs. náboženská funkcenáboženská funkce Malířství a sochařství: estetická vs. sdělovací funkce …někdy EF druhotná – mapa, plakát, apod. Přechody mezi umění J. Volek rozlišuje přechody: Extenzivní – postupné tzv. přechod do mimo-umění postupná ztráta estetické či umělecké funkce vyvážena nárůstem funkce jinénárůstem funkce jiné Intenzivní – skokové tzv. přechod do ne-umění ztráta estetické funkce není vyvážena nárůstem funkce jiné (přechod do ne-umění) 23 24