Vkus Úvod do uměnovědných studií Pojem vkusu Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality uměleckého díla Vztah: jedince k uměleckému jevu/předmětu: porovnání vlastních estetických norem s kvalitami předmětupředmětu Schopnost pedagogické konotace Norma vnímání Normy tvorby Hodnocení umění Antika, středověk vs. Moderní umění (až zde pojem vkusu!) Proměna norem vkusuProměna norem vkusu Klasicismus: vznešeno, uměřenost, konvence Romantismus: přirozenost 20. století: moderní, aktuální, nové Kant (sensus communis, meze, genius), Hegel David Hume (1711 – 1776) Vkus – soubor preferencí z části je to vrozená schopnost = CIT lze ho ale kultivovat = ROZUM Utváření vkusu 4 Utváření vkusu Cit – Rozum (soud ) / Vnímatel – Dílo Test času – co bylo shledáno vždy a všude libým Norma – co mají díla, která prošla testem času, společného Sociologické pojetí vkusu Pierre Bourdieu (1930-2002) La distinction. Critique sociale du jugement (1979) Vrozená vs. získaná schopnost „Ten, kdo neovládá specifický kód, se cítí ztracen v chaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie achaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie a smyslu celku.“ (Distinction) Vzdělání a kulturní kapitál Elity, lidovost Móda Běžný, rozšířený vkus Styl, žánr, námět Skupina, identifikace Obdiv a obliba 6 Obdiv a obliba Kdo udává vkus, vytváří módu Napodobování, nápodoba napodobení, … Estetické a mimoestetické prvky Kultura Úvod do uměnovědných studií Rané dějiny pojmu kultura etymologie – colere (pěstovat, zušlechťovat, chránit) latinské slovo cultura (péče, původně obdělávání půdy – agri cultura) Péče o půdu Marcus Tullius Cicero (106-43 př. n. l.) hovoří o filozofii jako kultuře ducha – nová dimenze pojmujako kultuře ducha – nová dimenze pojmu Péče o duši ve středověku se nevyskytuje často, renesance a humanismus obnovují antickou tradici a pojem získává konotace oddělující člověka a přírodu Samuel von Pufendorf (1632 –1694) – německý historik a právník – používá pojmu kultura bez dalšího upřesnění (dříve cultura juris, cultura scientiae) jako samostatné lexikální jednotky Moderní pojem kultury Osvícenství – hodnotový (axiologický) pojem kultury jako zdokonalování, zušlechtění a zjemnění duševních a tělesných vlastností člověka Johann Gottfried Herder (1744-1803) dějinný proces – jako postupný a zákonitý vývoj, v němž musídějinný proces – jako postupný a zákonitý vývoj, v němž musí rozum a spravedlnost vést k upevnění lidskosti Zdokonalování národů –> zdokonalování lidstva Nástup moderních věd Historiografie Postupně se prosazuje pojem kultury jako celku vztaženého ke kolektivnímu nositeli a určité době Antropologie (sociální a kulturní a.) E. B Tylor: hodnotově neutrální pojem kultury deskriptivní pojem kultury TYPOLOGIE POJMU KULTURA 11 TYPOLOGIE POJMU KULTURA Typologie pojmu kultura (výběr) Kultura jako proces Karl Marx Johan Huizinga Sigmund Freud Kultura jako strukturaKultura jako struktura Forma pořádku Forma výkladu vč. historie Česká etnografie Duchovní kultura Hmotná kultura KULTURA A CIVILIZACE 13 KULTURA A CIVILIZACE Kultura a civilizace Model 1 Model 2 Civilizace Kultura Civilizace 14 Kultura Civilizace Společnost Společnost Kultura – civilizace – pokrok? Orientalismus (Edward Said, 1935-2003) Kulturní relativismus Kulturní pesimismus 15 Postupný úpadek kultury (M. Heidegger) Zvrat „ve směřování“ kultury (T. W. Adorno, M. Horkheimer) Proces civilizace N. Elias, O procesu civilizace, 1939 Proměny lidského chování od středověku do doby moderní doby Rostoucí diferenciace a komplexnost Mění se nejen formy vzájemné provázanosti lidí, ale iMění se nejen formy vzájemné provázanosti lidí, ale i sami lidé: psychogeneze civilizace – rozvoj osobnostních struktur a způsobů chování sociogeneze civilizace – jak se mění nerovnost, moc a řád Konstruktivismus Sapir-Whorfova hypotéza 30. léta 20. stol. Pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech dané komunity Kritika: myšlení nelze ztotožnit s jazykem 17 Kritika: myšlení nelze ztotožnit s jazykem (Psycholingvistika, Lingvistická antropologie) Sociální skupiny Enkulturace Kultura Identifikace a reprezentace Formace a diferenciace Rizika Národní šovinismus Stavovská exkluzivita Elity a masa Populární kultura Úvod do uměnovědných studií Základní pojmy Lidová kultura (folk culture) Populární kultura (popular culture) Masová (nízká?) kultura Vysoká kulturaVysoká kultura LIDOVÁ KULTURA 21 22 23 Ideální typ folklóru Kultura jednotlivých lokálních komunit v tradiční společnosti Vazba na každodenní život Nejsou striktně odděleny role umělce a publikaNejsou striktně odděleny role umělce a publika Výrazně lokální charakter Není mediálně zprostředkována – orální tradice (není masová) Obřady a rituály Bobby Alexander – 2 stránky rituálu: představení proměna Catherine Bellová rituál jako pragmatický kompromis mezi úplností a 25 rituál jako pragmatický kompromis mezi úplností a jednoduchostí 3 teoretické přístupy ke zkoumání rituálu: jako výraz paradigmatických hodnot smrti a znovuzrození jako mechanismus přivedení jedince do společenství a založení entity jako proces za účelem společenské přeměny, katarze, ztělesnění symbolických hodnot, vymezení povahy toho, co je skutečné Rituál a divadlo Rituál Účinnost Důležitější je to, co má nastat Změna vědomí Divadlo Zábava Důležitější je to, co je teď Sebekontrola 26 Publikum se účastním Publikum věří tomu, co dělá Kolektivní kreativita Publikum přihlíží Publikum oceňuje, hodnotí Individuální kreativita Bowie: Antropology of Religion POPULÁRNÍ KULTURA 27 POPULÁRNÍ KULTURA Karnevalová kultura (populární kultura) Michail Michajlovič Bachtin (1895-1975) – ruský literární historik. Téma – „lid smějící se na náměstí“. 3 formy karnevalové kultury: obřadní a mimetické formy (slavnosti karnevalového typu) slovesná smíchová díla včetně parodií různé formy a žánry familiární pouliční mluvy (nadávky, dušování, zapřísahání, lidové kletby atd.) Základní rysy karnevalu silný prvek hry nezná dělení mezi účinkující a diváky (karnevalu se nepřihlíží, karneval se prožívá) – protiklad k divadlu – reálná forma samého života. svátečnost – karneval jako dočasné osvobození od panující pravdy a stávajícího řádu, dočasné zrušení všech hierarchických vztahů, privilegií, norem a zákazů – logika „naruby“, převrácení hierarchie Binární opozice: oficiální – karnevalová kultura 30 Proces modernizace Urbanizace Nelokální charakter Konfrontace s „vyšší“ kulturou Technický rozvoj Postupné zprostředkování médii ZmasověníZmasovění Proměna světa práce Volný čas Proměna času Rodina, tradice Charakteristiky populární kultury Určená k masové spotřebě Disponuje vlastními „novými medií“ Snadná poživatelnost Deformace původních kulturních rysů (spotřeba, trh) 32 Charakteristika nízké kultury (U. Eco) Cena Emoce Test času Teorie populární kultury - hlaví školy Frankfurtská škola T.W Adorno, M. Horkheimer Politická ekonomie Hegemonie, IdeologieHegemonie, Ideologie A. Gramsci, S. Hall Strukturalismus a sémiologie U. Eco, R. Barthes Populární kultura a kulturálních studií Teorie populární kultury je jiným pohledem na principiálně stejný okruh fenoménů, jako je teorie masové kultury: teorie masové kultury zpravidla vidí masy jako pasivní příjemce sdělení produkovaných kulturním průmyslem, teorie populární kultury zdůrazňuje aktivní, kreativní roli společenských „aktérů“, kteří produkují kulturní významy masově distribuovaných textů. Pojem subkultura Označuje specifickou kulturu skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s majoritní či dominantní kulturou či společností. Antropologický pojem kultura je východiskem – vztahuje se k celku způsobu života. V pohledu kulturálních studií často subverzivní rysy,V pohledu kulturálních studií často subverzivní rysy, opozice. Sféra tvorby autentických významů a hodnot, jež jsou pak korumpovány masovou kulturou. 36 Masová kultura Úvod do uměnovědných studií Masová komunikace Masová komunikace jednosměrný tok asymetrie neosobní a anonymní propočítaný vztah standardizovaný obsahstandardizovaný obsah Masové publikum početné, heterogenní, velmi rozptýlené neinteraktivní a anonymní neorganizované a neschopné samostatné akce Masová kultura není tradiční není elitní je produkována masově je populární (pop x folk)je populární (pop x folk) je komercionalizovaná je homogenizovaná Další pojmy Moderní kultura (Dwight Macdonald) Mass Culture – kopíruje a „průmyslově“ reprodukuje prvky „vysoké“ i „lidové“ kultury k zábavě mas Middlebrow (Midcult) Culture – vzniká korupcí vysoké kultury Kulturní průmysl Zdání: demokratičnosti, individuality a diverzity vs. reality:Zdání: demokratičnosti, individuality a diverzity vs. reality: autoritářství, konformity a standardizace “Zábava je pokračováním práce v pozdním kapitalismu. Je vyhledávána tím, kdo se chce vyhnout mechanizovanému pracovnímu procesu, aby se na něj znovu připravil.“ Adorno- Horkheimer(1989:156) auratický charakter umění fetišový charakter (W. Benjamin – T. Adorno) Postmoderní kulturaPostmoderní kultura 41 Postmoderna a umění Hodnota uměleckého díla – historicky a společensky podmíněné preference Sbližování (vysokého) umění a popkultury Styl a obsahStyl a obsah Reference, odkazování, koláž Interpretace – nehledá pravdu Nahrazení sémantiky syntaxí (Koukolík). Zkouška Semestrální práce – max. 30 bodů Test (35 otázek) – max. 70 bodů Celkem max. 100 bodů 45 Absolvování Odevzdat práci Test na min. 36 bodů V součtu min. 51 bodů