Hudební paleografie (VH_24a) (souhrnný sylabus) 1. Základní pojmy 1.1 Vymezení pojmu 1.2 Vymezení předmětu a jeho systematika 1.3 Historie oboru 1.4 Terminologie: paleografie chronologie předmětné pole hudební paleografie sgrafistika teorie hudebního zápisu kodikologie heraldika Scriptores ecclesiastici de musica sacra potissimum epigrafika genealogie Scriptorum de musica medii aevi nova series diplomatika numismatika Paléographie musicale 2. Písmo a hudba 2.1 Písmo – vznik a druhy 2.2 Cheironomie –muzikologické a ikonografický výklad egyptských výtvarných památek 2.3 Písmenné notace – 1. fáze diastematizace 2.4 Řecká písmenná notace 2.5 Písmenné notace středověkých traktátů 2.6 Písmenné notace středověké hudební praxe 2.7 Terminologie: písmo cheironomie diatonický tetrachord dazijská notace piktogram diastematizace chromatický tetrachord Hermanus Contractus determinativy synafické spojení enharmonický tetrachord litterae significative fonetizace diazeuktické spojení systema teleion ametabolon boethiovská notace I fonogram tetrachord pyknón notace oktávová princip oktávové identity Codex Montpellier 159 notace guidonská Romanusbuchstaben Micrologus Epistola de ignoto cantu Musica enchiriadis Scholia enchiriadis Correctorius multorum errorum qui fiunt in cantu gregoriano in multis locis Seikilova píseň Commemoratio brevis de tonis et psalmis modulandis 3. Notace akcentické 3.1 Notace akcentické – vymezení pojmu a klasifikace 3.2 Starořecké prósodické znaky 3.3 Notace ekfonetické – 1. vývojová fáze 3.4 Notace neumové – 2. vývojová fáze 3.5 Terminologie: accentus accentus acutus chronoi pneumata pathé prosódia accentus gravis accentus longus spiritus asper apostrophus tonoi accentus circumflexus accentus brevis spiritus lenis conjunctio separatio 4. Latinské neumy 4.1 Vymezení pojmu, problematika historická a teoretická 4.2 Klasifikace znaková (nomenklatura, klasifikace a systematizace znaků, hudební význam znaků, tabula neumarum) 4.3 Klasifikace typová (topografická) 4.4 Identifikace jednotlivých paleografických typů 4.5 Terminologie: menzuralismus aequalismus tabula neumarum neumae simplices neumae duarum notarum neumae trium notarum neumae compositae likvescence vocales semivocales likvidy likvescence augmentativní likvescence diminutivní neumy hákové apostropha bistropha tristropha episema cefalicus epiphonus franculus salicus quilisma oriscus pressus strophicus melografismus systém virgální systém jacentní systém punktální 5. Nota choralis 5.1 Vymezení pojmu ( Hutter x německá škola: Wagner, Stäblein) 5.2 Vymezení hlavních znaků noty choralis 5.3 Typologie noty choralis 5.31 Typologie znaková (identifikace podle předložené ukázky) 5.32 Typologie druhová ( identifikace podle předložené ukázky) 5.4 Česká rombika 5.5 Terminologie: osnova spatiová osnova chordální osnova linková osnova guidonská klíč klíče sylabické klíče alfabetické klíče barevné custos caesura neumae usuales neumae irregulares neumae regulares neumae musicae conjunctae compositae fusae nota choralis notace virgální notace jacentní notace punktální Hufnagelschrift Antifonář sedlecký Antifonář královny Rejčky Agenda Tobiášova Svatovítské troparium Trnavský rukopis 6. Notace menzurální 6.1 Vymezení pojmu a výčet typů 6.2 Modální notace 6.21 Vymezení pojmu (odlišit: sylabická notace, notace organa dupla, motetová notace, kvadrátní notace) 6.22 Mody a jejich identifikace 6.23 Nepravidelnosti modálního zápisu a jejich identifikace 6.24 Identifikace základních kompozičních technik notredamského vícehlasu 6.25 Terminologie: discantus fractio modi notatio sine litera clausula nota plicata longa imperfecta duplum copula brevis altera triplum repetitio modus primus ordinis secundi longa perfecta plica descens ternaria brevis recta notace sylabická divisio modi ordo conductus plica ligatura konduktové moteto ligatura plicata quaternaria notatio cum litera extenso modi discantus floridus plica ascens notace melismatická Magnus liber organi de graduali et antiphonario Pluteus Codex Helmstedt 628 Codex Helmstedt 1099 6.26 Zásady přepisu modální notace - demonstrovat na předložené ukázce 6.27 Modální teorie ve středověkém hudebním písemnictví 6.28 Muzikologická literatura zabývající se problematikou modální notace 6.29 Hudební prameny modální notace Prameny a literatura (základní tituly): Apel, Willi: Die Notation der polyphonen Musik 900 - 1600, VEB Breitkopf - Härtel Musikverlag Coussemaker, Edmond de: Scriptorum de musica medii aevi nova series, I - IV, Paris 1864 - 1867 Gerbert, Martin: Scriptores ecclesiastici de musica sacra potissimum, I - III, St.Blasien 1874 Hutter, Josef: Česká notace I, II, Praha 1926,1930 Parrish, Carl: The Notation of Medieval Music, Pendragon Press, New York 1978 Plocek, Václav: Teorie a dějiny notace, in: Hudební věda. Historie a teorie oboru a jeho světový a český vývoj III, SPN, Praha 1988, s. 591 - 605 Rybarič, Richard: Vývoj europskeho notopisu, Bratislava 1982 Stäblein, Bruno: Schriftbild der einstimmigen Musik, Musikgeschichte in Bildern III/4, Leipzig 1975 Wolf, Johannes: Handbuch der Notationskunde I, II, Leipzig 1913, 1919 Příslušná hesla v hlavních muzikologických encyklopediích (MGG, Riemann, Grove,Slovník české hudební kultury ad.) Znalost titulů označených tučnou sazbou je povinná! Podmínkou pro úspěšné vykonání zkoušky je: a) spolehlivá znalost problematiky historického vývoje v rozsahu přednesené látky; b) spolehlivá znalost principů probraných notačních systémů a zásad jejich transkripce; c) vyhovující zpracování seminárního úkolu; d) úspěšné absolvování zkouškového testu - přepisu v rozsahu 10 taktů zadané předlohy; e) úspěšné vykonání ústní zkoušky podle tohoto sylabu.