PROČ KRITICKY MYSLET? Mgr. Helena Hubatková Selucká VIKBB35 Podpora čtenářství – podzim 2014 http://www.kritickemysleni.cz/img/trans.gif http://www.kritickemysleni.cz/img/trans.gif http://www.kritickemysleni.cz/img/trans.gif http://www.kritickemysleni.cz/img/trans.gif https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTqHERKi_H6zrPPCxBnnMF-X3usHmECmDxGyIBxZo3NoHg gMYuY ¢Jakým způsobem nás vedli pedagogové ve škole? ¢Jakým způsobem jsme se doma jako děti učily? ¢Jakým způsobem se připravujete jako studenti VŠ? ¢Co od vás chtěla ZŠ? ¢Co od vás chtěla SŠ? ¢Co od vás chce VŠ? ¢Jaké máte představy o budoucím povolání? ¢ ¢Minutový test ¢ 800PX-~1 RVP ¢Metodicky portál: Inspirace a zkušenosti učitelů ¢http://rvp.cz/ ¢ ¢Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – RVP PV ¢ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání + příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením – RVP ZV a RVP ZV-LMP ¢Rámcový vzdělávací program pro gymnázia – RVP G RVP PRO DĚTI SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI ¢Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání + příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením – RVP ZV a RVP ZV-LMP ¢Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální – RVP ZŠS (dříve pomocná) ¢Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola - RVP PRŠ (dříve zvláštní) ¢ CO RVP PŘINÁŠÍ ¢Dává větší pravomoci škole, která se může v rámci svého ŠVP zaměřit na určitá témata. ¢Neobsahuje klasické osnovy, co se kdy má učit, ale obsahuje výstupy – co by měl žák po absolvování vzdělávací oblasti umět. ¢Snaží se o integraci poznatky z různých předmětů. ¢Měřítkem pro splnění úkolů učitele už nemá být, zda „probral všechno učivo z osnov“. Práce učitele spočívá spíše v tom, že účinně vede žáka ke klíčovým kompetencím a k očekávaným výstupům oborů. ¢Očekává se také, že budou ve výuce používány některé nové strategie a metody. ¢ KLÍČOVÉ KOMPETENCE ¢Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. —kompetence k učení —kompetence k řešení problémů —kompetence komunikativní —kompetence sociální a personální —kompetence občanské —kompetence pracovní ¢ ¢ — V RVP SE NEHOVOŘÍ O PŘEDMĚTECH, ALE O VZDĚLÁVACÍCH OBLASTECH ¢Jazyk a jazyková komunikace (ČJ a literatura, cizí jazyk) ¢Matematika a její aplikace ¢Informační a komunikační technologie ¢Člověk a jeho svět ¢Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) ¢Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) ¢Umění a kultura (Hv, Vv) ¢Člověk a zdraví (Výchove ke zdraví, Tv) ¢Člověk a svět práce PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ¢Reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa. ¢Procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a přispívají tak k ucelenosti znalostí, dovedností a schopností. ¢Jsou povinné a škola je musí svým žákům nabídnout. —Osobnostní a sociální výchova —Výchova demokratického občana —Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech —Multikulturní výchova —Environmentální výchova —Mediální výchova ¢ PRŮŘEZOVÉ TÉMA PRO KNIHOVNY: INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ¢Sdružení knihoven – Sekce informační vzdělávání uživatelů http://www.sdruk.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-informacni-vzdelavani-uzivatelu/clanek/sekce-pro- informacni-vzdelavani-uzivatelu/ —Pracovní skupiny: ¢Čtenářská gramotnost – MŠ, 1. stupeň ZŠ ¢Knihovna - zdroj informací – 2. stupeň ZŠ ¢Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální – střední školy všech typů ¢ IVIG - Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách http://www.ivig.cz/ ¢NAKLIV, CEINVE, PARTSIP – KISK FF MU http://kisk.phil.muni.cz/projekty-kisk ¢ ¢ RESPONDENTI – ZŠ ¢PISA - Programme for International Student Assessment http://www.pisa2012.cz/ ¢PIRLS - Progress in International Reading Literacy Study ¢TIMSS - Trends in International Mathematics and Science Study ¢ http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PIRLS/Analyticka-publikace-vybrana-zjisteni-PI RLS-20 PIRLS, TIMSS 2011 ¢Respondenti: žáci 4.ročníků ZŠ ¢Sledované oblasti: čtenářská gramotnost ¢Periodicita: každých 5 let ¢Mezinárodní srovnávání ¢Kontexty: význam rodinného, školního a širšího prostředí žáků pro rozvoj čtenářské gramotnosti ¢ ¢Lepších výsledků dosahují žáci, kteří mají hodně čtenářských podnětů doma a se kterými se rodiče připravují do školy. ¢Výsledky pozitivně ovlivňuje, když žáci ve výuce čtou delší texty denně. ¢Výsledky pozitivně ovlivňuje, když si žáci čtou ve volném čase pro radost. ¢Internet ve výuce přivádí ke čtení i nečtenáře. ¢Poprvé se objevuje také práce s „neverbálními texty“ – mapy, letáky, vysvětlivky, které některé země mají rozepsané jako součást kurikula čtení. ¢Čeští pedagogové motivují žáky k návštěvě knihovny podprůměrně. ¢ ¢Ve srovnání s předcházejícími výsledky, došlo k poklesu čtení beletrie (romány), naopak vzrostl zájem o četbu komiksů. ¢V ČR existuje nemalý podíl těch, kteří nečtou vůbec. ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢http://www.csicr.cz/getattachment/84d6bbdd-3110-4abf-ba68-c7bac080a502 VÝUKA ČTENÍ V RÁMCI MATEŘSKÉHO JAZYKA ¢Výuka čtení je ve většině zemí realizována v rámci mateřského jazyka, nicméně podíl času, který ¢je věnován výuce čtení, se v jednotlivých zemích liší. Učitelé rozdělují čas vymezený výuce mateř- ¢ského jazyka mezi následující oblasti: čtení, mluvnice a pravopis, slohové práce, mluvený projev ¢a poslech a jiné. ¢V mezinárodním srovnání je nejvíce času vymezeno čtení, v České republice je největší pozor- ¢nost věnována mluvnici a pravopisu (viz obr. 3.1). Česká republika dosáhla se 46 % největšího ¢podílu ze všech zemí, hned za Českou republikou následují s 37 % Belgie a Slovensko. Naopak ¢Česká republika (11 %) se Slovenskem (12 %) věnují ze všech zúčastněných zemí nejméně pozor- ¢nosti psaní slohových prací, tato dovednost se těší největší oblibě především v anglicky mluvících ¢zemích: Anglie (36 %), Nový Zéland (33 %) a Austrálie (29 %), dále ve Švédsku (29 %), v Kanadě ¢(28 %) a v Portugalsku (27 %). ¢ ¢http://www.csicr.cz/getattachment/84d6bbdd-3110-4abf-ba68-c7bac080a502 ¢ PISA 2012 ¢Respondenti: 15 (9. ročník ZŠ a 1.ročník SŠ) ¢Sledované oblasti: matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost a oblast řešení problémů ¢Periodicita: každé 3 roky jedna oblast ¢Mezinárodní srovnávání ¢Kontexty: technologie, rodinné zázemí ¢Velké rozdíly v oblasti čtení – ve prospěch dívek. ¢V oblasti matematiky a řešení problémů jsou na tom o něco lépe chlapci (v oblasti přírodních věd jsou skupiny vyrovnané). ¢Nejlepších výsledků dosahují žáci víceletých gymnázií, následně čtyřletých gymnázií. ¢ ¢ ¢ ¢ ¢http://www.pisa2012.cz/articles/files/PISA_2012_NZ_problem_solving.pdf ČESKÉ DĚTI JAKO ČTENÁŘI V ROCE 2013 §Sociologický výzkum dětského čtení a čtenářství §Garant průzkumu Knihovnický institut NK §Dotace Ministerstva kultury ČR §Řešitelský tým (NK ve spolupráci s UK, SU a AVČR) §Agentura Mediaresearch §Cílový vzorek dětské populace 9-14 let §Příprava výzkumu duben 2013 §Realizace výzkumu říjen-listopad 2013 §Závěr výzkumu prosinec 2013, kompletní výstupy březen 2014 ¢ RESPONDENTI 15+ ¢Čtenářství a čtení v ČR (2007, 2010, 2013) —2013 Knižní trh —2010 Čtení, získávání a půjčování knih, beletrie, čtení na internetu —2007 Knihovny —http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=12_Cten.htm ¢ Čtenáři 25 Téměř nečtou •Lidé se základním vzděláním a •Fyzicky pracující CO ČTEME? §Ženy (klasická beletrie) §Muži (literatura faktu) §Mladí (sci-fi, fantasy) §Starší (klasická beletrie) §Nižší vzdělání (comics) §VŠ vzdělání (odborná literatura) ¢ 26 KOLIK MINUT DENNĚ VĚNUJETE MEDIÁLNÍM AKTIVITÁM? ¢Nečtenáři se častěji věnují sportovním akcím a setkávání s přáteli ¢Častí čtenáři častěji navštěvují kulturním akcím ¢Častí čtenáři jsou spíše lidé kulturní ¢Nečtenáři se kultuře obecně věnují daleko méně. 30 31 29% 34 NĚKOLIK ZÁVĚRŮ PRO BUDOUCNOST ¢Češi hodně čtou ¢Čas věnovaný četbě denně se nemění ¢Čtenáři více inklinují ke kultuře ¢Roste počet těch, kteří nikdy nebyli v knihovně - muži ¢23% možná přijde do knihovny, 46% nikdy ¢Knihovna má potenciál zaujmout mladé ¢Lidé si v knihovně nejvíce půjčují knihy – nové a atraktivní ¢Elektronické služby knihoven zatím nepřitahují ¢Lidé mají zájem o informace o nových knihách ¢Lidé jsou se službami knihoven spokojeni ¢Češi jsou k eknihám zatím konzervativní ¢30% populace málo využívá internet ¢Důvod nekupování knih = knihy jsou drahé ¢Návštěva knihovny ovlivňuje budoucí četbu ¢ ¢ ¢ ČTENÍM A PSANÍM KE KRITICKÉMU MYŠLENÍ ¢http://www.kritickemysleni.cz/aktuality.php ¢ ¢http://www.rwctic.org/home/viewpage/id/9 ¢ ¢Metody aktivního učení. KRITICKÉ MYŠLENÍ ¢Schopnost porozumět a přizpůsobit se novým podnětům. ¢Hlavním úkolem žáků je osvojit si schopnost efektivně se učit a myslet kriticky. ¢Porozumění informacím je pouze předpokladem pro kritické myšlení. ¢Často se očekává u žáků vyššího ročníku, ale zvládají to i menší děti. ¢Kritické myšlení vyžaduje čas na objevování, vytváření názorů, hledání, změnu názorů, ukotvení… KRITICKÉ MYŠLENÍ ¢KM je myšlení nezávislé, samostatné – každý může mít vlastní názor. ¢Získání informace je východiskem, nikoli cílem KM – potřebujeme ji už v úvodu. ¢KM začíná otázkami a problémy,které se mají řešit – na základě vlastních potřeb žáka. ¢KM hledá rozumné argumenty – (obsahuje tvrzení, důvod, důkaz). ¢KM je myšlením ve společnosti – práce ve skupinách, diskuze.... ¢Psaní je pro kritické myšlení nejcennějším názorem. ¢ OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY PRO ROZVOJ KM ¢Poskytnout žákům čas a příležitost pro KM. ¢Umožnit žákům volně věci domýšlet a domněnky vyslovovat. ¢Rozmanité myšlenky, nápady a názory přijímat otevřeně. ¢Podporovat aktivní zapojení žáků do učebního procesu. ¢Zajistit bezbariérové prostředí, kde nebudou žáci vystaveni posměchu. ¢Vyjádřit důvěru v to, že každý žák je schopen činit kritické úsudky. ¢Oceňovat myšlení. ¢Být připraven formulovat své úsudky či se jich naopak zdržet. ¢ BLOOMOVA TAXONOMIE ¢1956 Benjamin Bloom ¢klasifikace vzdělávacích cílů —kognitivní oblast —postojová (citová) oblast —psychomotorická oblast KOGNITIVNÍ OBLAST ¢Zapamatování – znalost – vybavení a reprodukce dříve získaných informací nebo jejich rozpoznání. ¢Porozumění – vyjádření nebo objasnění látky po svém, opět jde o vybavení informací, které již máme. ¢Aplikace – použít to, co známe, v nové situaci. ¢Analýza – hledání složek určitého složitějšího celku. ¢Syntéza – vzniká něco nového. ¢Hodnotící posouzení – vyjádření mínění o hodnotě nějakého jevu. Vennův diagram E – U - R UVĚDOMĚNÍ si významu informací REFLEXE EVOKACE EVOKACE ¢vybavení si a utřídění dosavadních představ o tématu - prekoncepty ¢propojuje dosavadní znalosti, zkušenosti či představ učícího se dítěte s cílem pro danou hodinu ¢učitel (ka) nezasahuje do výuky, pouze dodá další instrukce nebo naváže další otázkou ¢individuální, poté ve dvojicích, ve skupinách... ¢vnitřní motivace pro práci s tématem UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU INFORMACÍ ¢přichází zdroje, které žáci mohou považovat za zdroj informovanější, poučenější než jsou v danou chvíli oni sami ¢příjímání nových informací, jakou mají pro žáka hodnotu.... ¢samostatné hledání a nalézání odpovědí na stanovené otázky ¢trvajících chuť učit se a poznávat ¢ REFLEXE ¢každý sám formuluje své pochopení po svém ¢sestavuje svůj nový obraz studované věci – staví novou strukturu z původních i nových poznatků a otázek, ujasňuje si souvislosti ¢ujasňuje si postupy učení a myšlení, kterými se dostal k novým informacím a novému pochopení ¢reflexe jedné hodiny bývá evokací další ¢Evokace – volné psaní ¢Uvědomnění si významu – I.N.S.E.R.T. ¢Reflexe - pětilístek