Vynález knihtisku – tištěná kniha
KNIHTISK
• tisk z výšky
• umožňuje rychlé vyhotovení knihy v mnoha
exemplářích, její rozšíření a zlevnění.
• Protože nejstarší tisky nejsou datovány ani
označeny jménem tiskaře, vznikly o vynálezci
knihtisku různé domněnky.
• vynález knihtisku se datuje do roku 1440 (První
známý doklad Gutenbergova tisku datován 1447
v Mohuči)
Johann Gensfleisch zv. Johann Gutenberg
(1397/1400 Mohuč – 1468 Mohuč)
• Příjmení si změnil podle rodiště
„Hof zum Gutenberg“
• brusič drahokamů, výrobce
zrcadel, zlatník
• 1428 odchází do Štrasburku
• 1440 vynález knihtisku
• 1448 návrat do Mohuče
• 1450, 1452 vypůjčoval peníze od
Arnolda Gelthuse a Jana Fusta
• 1455 spor – propadnutí dílny
Janu Fustovi
• 1465 ve službách mohučského
arcibiskupa Adolfa Nasavského
• Sám Gutenberg svůj vynález tajil, žádný svůj tisk nepodepsal a o
jeho tisku se dozvídáme jen ze soudních jednání.
• Šlo mu o přesnou nápodobu rukopisných knih, vzorem písma mu
byla textura
Princip vynálezu knihtisku
• Vycházel ze zákonitostí tisku z výšky
• Pohyblivé litery (samostatné kovové litery podle
jedné matrice – sériově vyráběné)
• Vynález liteřiny, slitiny z níž se písmena odlévala
• Vynález nového typu barvy
• Vynález tiskové formy
• Sestrojení tiskařského lisu
• Princip fungoval beze změn až do 19. století
Samostatné kovové litery
Ukázka vyskládaného textu, který se dal následně rozmetat a písmena
znovu použít – text připravený k tisku
Replika Gutenbergova tiskařského lisu z 19. století (Lipsko)
Většina tiskáren byla
založena na dělbě práce =>
• majitel tiskárny
• písmolijec
• sazeč
• ballenmeister – nanášeč
barvy
• tiskaři – pressmeister
• pomocníci a tovaryši
• korektor
• ilustrátor
• vydavatelé
• knihkupci
Podoba knihtiskáren zůstala prakticky stejná až do 19. století
Gutenbergovy tisky
• zlomek knih Sibyliných (Sibylina proroctví) 1445-1446
• Almanach na rok 1448
• Latinská bible z roku 1454/55 o 42 řádcích: dvoudílná,
knihy v rozsahu 641 stran => 1282 stran. Odhadovaný náklad
150-240 exemplářů na papíře, 30-35 exemplářů na
pergamenu
• Catholikon – latinský slovník Jana Blaba (Mohuč 1460/1468)
• latinská bible 36 řádková, v rozsahu 882 stran (Bamberg?
1458-1460)
• Odpustkový list pro Kypr
• Turecký kalendář na rok 1455
• Protiturecká bula papeže Kalixta III.
• Donatus Ars minor
Gutenbergova Bible z roku 1454/55 o 42 řádcích
• dvoudílná, tzv. 48řádková
bible tištěná v
Mohuči r. 1462 za
pomoci zařízení a
materiálu někdejší
Gutenbergovy tiskárny.
Ozdobná iniciála "F"
byla doplněna po
vytištění knihy ručně
(ze sbírek Knihovny
knížat Kinských NM)
Mohuč
• Johann Gutenberg
(1397/1400-1468)
• Johann Fust (1400-1466) od
roku 1456 majitel
Gutenbergovy dílny
• Petr Schöffer (1425-1503) od
roku 1451 Gutenbergův žák,
roku 1455 si vzal jedinou
Fustovu dceru Christinu a
postupně přebral
Gutenbergovu dílnu
Šíření knihtisku
• 1447 Německo
• 1465 Itálie
• ca 1468 Švýcarsko
• 1470 Francie
• 1472 Španělsko
• 1473 Belgie, Maďarsko, Nizozemsko,
Polsko?
• 1476 (1468?) Čechy
• 1477? Slovensko
• ca 1480 Portugalsko
• 1482 Dánsko, Rakousko
• 1483 Švédsko
• 1486 Morava
• 1491 Chorvatsko …
• Do roku 1500 existovalo přes 1100 dílen
ve více než 250 evropských městech.
Vynález knihtisku
Franciscus Philelphus: „Předsevzal jsem si koupit z těch
knih, které se dnes bez námahy a psacího náčiní, pouze
pomocí určitých forem, jak zní odborný výraz, vytvářejí
tak, aby člověk mohl věřit, že vyšly z ruky
nejšikovnějšího opisovatele.“
Tiskař Žaltáře z roku 1487 (tiskař dříve označován jako
Jan Jonata z Vysokého Mýta): „ Jsú pak knihy tyto ne
perem psány ani obyčejem obecným skrze písaře
způsobeny, ale rytými ve tvrdém kovu literami velmi
vtipným během učiněny a vytiskány“
PRVOTISKY
Tisky vydané do roku 1500
= in cunabulis = v kolébce (v plenkách)
= Wiegendruck
pojem INKUNÁBULE poprvé použil münsterský děkan
Bernard von Mallinckrodt ve svém traktátu v roce 1639
„De ortu et progresu artis typographiae“
Knihtisk v Německu
Německo bylo centrem knihtisku odkud se knihtisk šířil do
Evropy
centra: Mohuč, Bamberg, Štrasburk, Kolín nad Rýnem
Štrasburk – tamní písař a notář Johann Mentelin zde roku
1460 založil tiskárnu, latinská a německá Bible 1466
Německá bible byla první tištěnou biblí v národním jazyce
Bamberk – Heinrich Keffer vytiskl 1458-1460 36-řádkovou bibli,
podoba jeho knih ovlivnila české tisky
Albrecht Pfister byl první, kdo tisk opatřil ilustracemi - bajky
Ulricha Bonera: Der Edelstein (1461) s 203 dřevořezy
Knihtisk v Itálii
Do Itálie zavedl knihtisk roku 1465 Konrád Swendheym a
Arnold Pannartz, kteří zřídili tiskárnu v benediktinském
klášteře sv. Scholastiky u Subiaca
zdokonalení tiskového písma - antikva
Italští tiskaři (Řím, Benátky) Nicolas Jenson, Lucantonio
Giunta, Erhard Ratdolt a Aldus Pius Manutius,
Giambattista Bodoni
Knihtisk ve Francii
centra: Paříž, Lyon
1470 Ulrich Gering, tiskárna při Sorboně
první francouzský tiskař byl Pasquier Bonhomme
1481 tiskl v Paříži Jean Dupré
1485 Guy Marchant
Další tiskaři: Jodocus Badius Ascensius, Henri Etienne,
Geoffroy Tory, Fournier, Didotové
Nicolas Jenson (1420-1480) Karel VII. jej údajně poslal do
Mohuče, aby se vyškolil v umění knihtisku a zavedl ho
ve Francii. Působil v Benátkách, kde vytvořil antikvu.
Mathias Huss: Danse macabre (Lyon 1499) – Tanec smrti - na jednom
z dřevořezů se nachází nejstarší vyobrazení tiskárny a knihkupeckého krámu
Knihtisk v Čechách
První český tisk:
Guido de Colonna: Kronika trojánská, Plzeň 1467/1468
Ze 44 prvotisků vzniklých v Čechách je jen 5 latinských, 39
českých => vývoj literatury v národním jazyce. V oblibě
jsou řečtí a římští klasikové, Bible a náboženské texty,
praktické příručky
zásluhy za rozšíření knihtisku v Čechách: pražské tiskařské
dílny, měšťané, univerzita
Centra: Plzeň, Vimperk, Praha, Kutná Hora, Brno
Plzeň
• Guido de Colonna: Kronika trojanská (Historia
destructionis Troiae), Plzeň 1467/nebo 1468 – 1sv., 195
fol., jednosloupcová sazba černou barvou, bez ilustrací.
Rukopisná předloha = tzv. Osecký rukopis.
• Statuta synodalia Arnesti, Plzeň 1476 - příručka pro
kněžstvo od Arnošta z Pardubic ; Tisk i úprava jsou
značně nedokonalé, sazba je jednosloupcová, pravé
okraje stránek nezarovnané.
• Pasionál, Plzeň 1498-1499 tiskař – plzeňský měšťan
Mikuláš Štětina Bakalář
• Dlabačův Nový Zákon
• Pražský misál, 1479 - Kniha modliteb, zpěvů a mešních
čtení vysázených ve 2 sloupcích na foliovém formátu
Guido de Colonna: Kronika trojanská (Historia destructionis Troiae),
Plzeň 1467/nebo 1468 – domalovaná a jediná tištěná iniciála
Vimperk
• Jan Alakraw – kočovný německý tiskař
• ve Vimperku 1484 vznikly tři tisky (dva latinské a
českou Minuci na rok 1485 = nástěnný kalendář
s vyznačenými dny vhodnými pro pouštění žilou
– lat. minutio sanguinis = vypouštení krve)
• Všechny tisky jsou tištěny rotundou, kterou
Alacraw přinesl z Pasova, čeština je bez
diakritiky se značnými chybami.
Tractatus peroptimus de animabus exutis a corporibus … Pataviensi :
[Johann Alakraw et Benedictum Mayr], 1482
Brno
• 1486 Konrad Stahel a Matthias Preinlein
• V Brně se usadili pravděpodobně na pozvání
olomouckého biskupa Jana Filipce
• První tištěná kniha na Moravě – Agenda Olomucensis
7. října 1486 – sbírka formulářů sloužící kněžím
olomoucké diecéze při liturgických úkonech.
• Kolofon: „Agenda podle pravé rubriky olomouckého
kostela: ve slavném městě Brně vytištěná: končí šťastně:
léta spásy 1486: dne 7. října.“ T
• Tiskaři uvedeni nebyli, objevují se až v ostřihomském
misálu z roku 1491 o 308 listech, kde bylo uvedeno, že
jej vytiskli: „Conradus Stahel et Matheus Preinlein
impressores Veneti.“
Agenda Olomucensis 7. října 1486
• Johann Thurocz: Chronica Hunganorum (Brno 1488).
Tisk s 41 dřevořezovými portréty uherských králů - první
kniha s tištěnými ilustracemi na našem území.
• Pro potřeby triviálních škol vytiskli několik donátů (Aelius
Donatus: Ars minor), učebnice latinské gramatiky,
latinské a německé kalendáře, odpustkové listiny a
minuce
• V roce 1499 Stahelův společník Matthias Preinlein
přestěhoval tiskárnu do Olomouce
• Psalterium Olomucense z roku 1499 – dedikace
biskupovi Stanislavu Thurzovi
Johannes Thurocz: Chronica Hungarorum. Brno: [Konrad Stahel et
Matthias Preinlein], 20.3. 1488
Praha
• nejstarší tisky 1487-1500 se tiskly ve 3 tiskárnách:
• Tiskař Žaltáře z roku 1487
• Tiskař Pražské bible
• Tiskař Korandy
Tiskař Žaltáře z roku 1487
• Tiskař Žaltáře z roku 1487
(dříve označován jako Jan
Jonata z Vysokého Mýta).
Žaltář je první pražskou
tištěnou knihou. Druhou jeho
knihou je ve stejném roce
vydaná Kronika trajánská. Obě
knihy jsou tištěné
bastardou, v textu jsou
vynechána místa pro iniciály.
Tiskař Pražské bible
• Tiskař Pražské bible (Jan Kamp),
známý je majitel tiskárny - Jan
Severýn, který dílnu provozoval do
roku 1515. Tiskař začal tisknout
1488 a do roku 1500 vytiskl
celkem 17 prvotisků: Pražská
bible, která je prvním kompletním
vydáním tištěné bible u nás o
rozsahu 610 fol., Kronika zv.
Martimiani, Ezopovy bajky,
Pasionál z roku 1495 – bohatě
ilustrovaný se 170 dřevořezy - ryté
podle Schedelovy Kroniky,
Kalendář na rok 1497 a 1498,
Nový Zákon z přelomu let
1497/1498 – rozsáhle ilustrován,
inspirace v Kutnohorské bibli.
Minuce na rok 1491
Tiskař Korandy
• Tiskař Korandy je anonymní
název pro tiskaře třetí pražské
tiskárny (Beneda), kde se tiskly
drobné tisky jako Minuce a
praktika, které byly vydány pro
léta 1493, 1496, 1497. Traktát
o velebné a božské svátosti
oltářní od Václava Korandy
mladšího z roku 1493.
Kutná Hora
• 1489 zde byl uveřejněn jediný tisk ve dvou vydáních –
Kutnohorská bible, tiskařem byl Martin z Tišnova
• 612 listů s 116 dřevořezy
Starší vydání Kutnohorské bible má na konci umístěn znak Kutné Hory s
korunovaným W. Ve všech exemplářích je slovně uvedeno jméno města i tiskaře.
16. století
• V roce 1480 vyšlo 8000 knih v průměrném nákladu ca
200 kusů. Knihy se hromadily ve skladech, nenacházely
kupce a tiskárny končily úpadkem
• Čas knihy jako přepychového předmětu skončil a z knihy
se stal užitkový předmět
• V 16. století se zvyšuje nabídka knih na trhu, ale i
poptávka po knihách
• Knihtisk ztrácel individuální umělecký charakter a do
poloviny 16. století se transformoval na principech
kolektivní práce
• Od 16. století platilo, že vznik tiskárny zakládalo
privilegium panovníka, od 18. století koncese udělovaná
nejvyšším státním orgánem (gubernium)
• Renesanční kniha definitivně opouští
od nápodoby rukopisů. Písmo
nekopíruje kaligrafické předlohy, je
konstruováno v souladu s možnostmi
výroby kovové litery