Digitální cesta - Shrnutí Stránka 1
DIGITÁLNÍ CESTA K PROSPERITĚ SHRNUTÍ
HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ A DOPORUČENÍ
J.Voříšek, O.Novotný a kol.
září 2010
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 2
OBSAH
A.1 ZMĚNY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ A POSTAVENÍ ČR ........................................................................................ 3
A.2 ICT V ČR .................................................................................................................................................. 4
A.2.1 ICT Sektor a Ekonomika ČR................................................................................................................ 4
A.2.2 IT odborníci a studenti....................................................................................................................... 5
A.2.3 Rozsah Informatizace společnosti – využívání ICT služeb.................................................................. 7
A.2.4 Digitální vzdělanost obyvatelstva...................................................................................................... 8
A.3 EFEKTY SPOJENÉ S INVESTICEMI DO ICT........................................................................................................... 9
A.4 ICT A KONKURENCESCHOPNOST ČR.............................................................................................................. 12
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 3
ČÁST A SHRNUTÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRŮ
V tomto dokumentu jsou shrnuta hlavní zjištění studií zpracovaných jako součást iniciativy „Digitální cesta
k prosperitě“ a dalších pramenů, které se zabývají problematikou ICT a jejich vlivem na hospodářství či na společnost
jako celek, a dále pak návrhy na opatření, které přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti České repub-
liky.
A.1 ZMĚNY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ A POSTAVENÍ ČR
Česká republika nemá některé zdroje (nerostné, lacinou pracovní sílu), má však zdroje, na kterých může stavět
svoji konkurenceschopnost (vzdělanost, kreativita obyvatel, tradici v řadě oborů včetně ICT). V posledních letech
se ukazuje, že zaměření ČR na odvětví s nízkou přidanou hodnotou a krátkodobé růsty zaměstnanosti prostřednictvím
podpory odvětví spoléhajících na méně kvalifikovanou a levnou pracovní sílu se bude stále více
míjet účinkem.
Ekonomické modely fungování světa procházejí razantními změnami, jako jsou globální konkurence, globální
transfery, změny způsobu práce v mnoha oborech nebo tlak na kvalifikaci pracovní síly. Ty způsobují ve vyspělých
zemích postupný přesun k ekonomice nehmotných statků a vztahů (John Seely Brown, 2010). Takové změny
samozřejmě pronikají i do České republiky.
V těchto změnách hrají jednu z klíčových rolí informační a komunikační technologie (ICT) poskytující moderní
infrastrukturu, která většinu změn umožňuje realizovat. Souběžně ICT poskytují nástroje pro zvýšení výkonnosti,
inovace a konkurenceschopnosti v prakticky všech oblastech hospodářství.
ICT sektor patří mezi nejinovativnější obory. To s sebou přináší neustálý pokles cen ICT produktů souběžně
s růstem celkového objemu prodeje – viz Tabulka 1 (European Commission, 2010).
Index 1995=100 Index cen Index objemu prodeje
Všechna odvětví +9 % +34 %
ICT odvětví -12 % +88 %
Tabulka 1: Indexy vývoje cen a objemů prodeje za období 1995-2008 (European Commission, 2010)
1. Analytické zjištění: ICT sektor patří mezi neinovativnější sektory vyspělých ekonomik a ICT se v posledních
pěti letech významně podílejí na inovaci produktů a služeb mnoha odvětví (např. chemický průmysl 36%,
doprava a logistika 76%). Naprosto nezastupitelnou roli mají při inovaci interních procesů či činností ve
všech odvětvích (např. strojírenský průmysl 59%, automobilový průmysl 86%).
Více viz studie „Efekty spojené s nasazením ICT“.
Inovativní využití ICT se ve vyspělých zemích stává nedílnou součástí strategií jejich budoucího rozvoje, která
má stejný význam, jako například efektivita finančních trhů, investiční prostředí nebo kvalita veřejné správy a
jejích služeb. ICT jsou v řadě zemí s vysokou konkurenceschopností (např. skandinávské země, J.Korea) chápány
jako jeden z klíčových faktorů konkurenceschopnosti a je jim na úrovni vlády věnovaná mimořádná pozornost.
Řada zahraničních i tuzemských studií, jako jsou např. (MPO ČR, 2009), (Economist Intelligence Unit, 2010),
(European Commission, 2010) ukazuje, že reakce České republiky na současnou roli ICT rozhodně neprobíhá ve
stylu, který by bylo možné označit jako „předvídavý“ či „připravený“.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 4
2. Analytické zjištění: Česko stále zaostává v technologické vyspělosti. V žebříčku nejlepších digitálních ekonomik
roku 2010, který zpracovala analytická organizace Economist Intelligence Unit, je až na 31. místě.
Státy, se kterými bychom se měli srovnávat, například Finsko, Švédsko nebo Jižní Korea v tomto žebříčku
buď výrazně posílily, nebo si udržely svoje postavení, ale o několik desítek míst výše. Tato situace je mj.
způsobena tím, že v ČR neexistuje nadrezortní strategie konkurenceschopnosti definovaná a realizovaná
na úrovni vlády. Tato strategie by mimo jiné měla jasně definovat, jak v ČR budou využívány ICT pro
zvýšení konkurenceschopnosti a jaká opatření je proto třeba realizovat.
Více viz studie „Pozice ČR a EU ve světě digitální konkurenceschopnosti“.
A.2 ICT V ČR
A.2.1 ICT SEKTOR A EKONOMIKA ČR
ICT sektor si v české ekonomice již vybudoval své stálé a dlouhodobě se zlepšující postavení.
3. Analytické zjištění: ICT sektor vytvářel v r. 2008 7,6% celkové produkce České republiky. Vytvořená přidaná
hodnota ICT sektoru tvořila v r. 2008 4,5 % HDP. V mezinárodním srovnání je podíl přidané hodnoty ICT
sektoru na HDP v ČR větší než např. v USA či Velké Británii. ICT sektor zajišťuje práci pro 2,8 % zaměstnaných
obyvatel České republiky (ČSÚ, 2010).
Více viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
Bylo by však chybou vnímat ICT sektor jako jednolitý celek. Při úvahách o roli ICT sektoru musíme respektovat
specifika jeho základních součástí - IT služeb, telekomunikací a ICT průmyslu (výroby ICT produktů). Jak se ukazuje,
mezi IT službami a telekomunikacemi (dohromady sledovanými a hodnocenými jako ICT služby) na straně
jedné a ICT průmyslem na straně druhé existují výrazné rozdíly. ICT služby vykazují značně vyšší efektivitu, vyšší
přidanou hodnotu (3,81% oproti 0,69%). Na druhou stranu ICT průmysl vytváří 61% produkce ICT sektoru a zaměstnává
vysoký počet pracovníků (zaměstnává 3,8% zaměstnanců zpracovatelského průmyslu). Udržování
vysoké zaměstnanosti je samozřejmě důležité, ovšem pro dlouhodobý úspěch ekonomiky je podle našeho názoru
nezbytné posouvat zaměstnanost do oblastí práce s vysokou přidanou hodnotou. ICT průmysl se navíc bude
v rámci globalizace pravděpodobně dále přesouvat do oblastí s levnou pracovní silou, proto je možné usuzovat,
že jeho určitá část českou ekonomiku v budoucnu tak jako tak opustí.
4. Analytické zjištění: IT služby a telekomunikace (ICT služby) jsou jedním z nejefektivnějších odvětví hospodářství
- srovnatelnou efektivitu má pouze finanční sektor a energetika. ICT služby se podílely v r. 2008
na HDP 3,81 %.
V IT službách rostla tvorba přidané hodnoty ze 7,9 mld. Kč v běžných cenách v roce 1995 na 65,6 mld. Kč v roce
2008, tj. 3,3krát rychleji než v celém podnikatelském sektoru. Jestliže se v roce 1995 IT služby na HDP podílely
0,54 %, tak v roce 2008 to bylo již 1,79 %. Tvorba přidané hodnoty v telekomunikačních službách vzrostla v
běžných cenách z 20,4 mld. Kč v roce 1995 na 74,7 mld. Kč v roce 2008 a její podíl na HDP tak dosáhl 2,02 %.
(ČSÚ, 2010).
Více viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
Při pohledu na celou ekonomiku z hlediska využití ICT v odvětvích, pro která informační technologie nejsou
primárním zdrojem ani produktem se ukazuje jasné a dlouhodobě stabilní uspořádání – odvětví s malou náročností
na ICT představují přibližně 25 % přidané hodnoty a 30 % pracovních pozic. Středně náročná odvětví mají
největší podíl, celkem zhruba 60 % přidané hodnoty a 55 % pracovních míst. Odvětví s nejvyšší intenzitou využití
informačních technologií generují necelých 15 % přidané hodnoty a taktéž i necelých 15 % zaměstnanosti
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 5
v české ekonomice. Vývoj všech těchto oblastí má trend velmi slabého zvyšování podílu odvětví ze skupiny se
střední ICT náročnosti na úkor zbylých dvou skupin.
5. Analytické zjištění: V České republice existuje vzhledem ke struktuře jejího hospodářství významný potenciál
pro další nasazování ICT zejména v odvětvích se střední náročností na využití ICT a ve veřejné správě.
Více viz studie „Analýza ekonomiky ČR podle míry využití ICT“.
A.2.2 IT ODBORNÍCI A STUDENTI
V roce 2009 bylo v ČR dle ČSÚ jako IT odborník zaměstnáno více jak 114 tisíc osob a na celkovém počtu zaměstnaných
v ČR se podíleli 2,3 %. V průběhu let docházelo ke snižování počtu žen mezi IT odborníky. Zatímco v
roce 1993 bylo mezi IT odborníky 36 % žen, o šestnáct let později, v roce 2009, jich bylo již pouhých 11 %. Tento
výrazný pokles počtu žen mezi IT odborníky lze pravděpodobně připisovat mimo jiné i rychlému rozvoji informačních
technologií a tím i zvýšeným nárokům na rozvoj znalostí spojený s časem a flexibilitou zaměstnaných
(ČSÚ, 2010).
6. Analytické zjištění: Přestože analýza ČSÚ uvádí celkový počet 114 tisíc IT odborníků (pracujících jak na
straně dodavatelů, tak uživatelů ICT), podle závěru výzkumu (Doucek, 2007) je IT odborníků v České republice
téměř dvojnásobek. Rozdíl je způsoben zastaralou mezinárodní klasifikací pracovních pozic z roku
1988, kterou se ČSÚ ve svých průzkumech musí řídit. Ta nezahrnuje množství nových pracovních pozic
zejména v ICT službách. Změnu klasifikace a přiblížení výsledků obou výzkumů můžeme očekávat až kolem
roku 2012.
Více viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
Zaměříme-li se na strukturu pracovní síly v IT v ČR podle jednotlivých rolí, zjistíme, že jsou dosti vyrovnaně zastoupeny.
Zajímavé je vysoké procento IT obchodníků. Dalším zajímavým zjištěním je, že podíl byznys analytiků
v roce 2006 přesáhl podíl vývojářů.
Vysvětlivky: Byznys analytik – architekt (BA), Manažer rozvoje a provozu IS/ICT (MA), Obchodník s ICT produkty a službami
(OB), Vývojář – IS architekt (VÝ), Správce aplikací a ICT infrastruktury (SP), Pokročilý uživatel ICT – metodik (PU).
Obrázek 1 – Struktura IT odborníků v ČR v roce 2006 (Doucek, 2007)
16%
17%
16%
13%
18%
21%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2006
PU
SP
VÝ
OB
MA
BA
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 6
7. Analytické zjištění: Zastoupení jednotlivých profesních rolí v celkovém počtu IT odborníků je v současné
době relativně rovnoměrné. V následujících 5-10 letech lze předpokládat pokles podílu technologicky
orientovaných rolí (vývojář a správce IT) a to vlivem dvou významných trendů: centralizace IT a outsourcing
– zejména jedné z jeho forem, tzv. „Software as a Service“.
Více viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
Mezi IT odborníky až do roku 2008 mírně převažovalo zastoupení osob se středoškolským vzděláním
s maturitou, například v roce 2008 jich bylo 49 %. V roce 2009 bylo však poprvé vyšší zastoupení IT odborníků
s terciárním vzděláním, kterých bylo 48 % oproti 44 % středoškolsky vzdělaných.
V roce 2009 se průměrný hrubý měsíční plat IT odborníka pohyboval těsně pod hranicí 44 tisíc korun. O sedm
let dříve, v roce 2002, činila hrubá měsíční mzda IT odborníka něco málo přes 26 tisíc korun. Rozdíl průměrného
platu IT odborníků zaměstnaných v podnikatelské a nepodnikatelské sféře činil v roce 2009 více jak 17 tisíc korun
ve prospěch sféry podnikatelské, což by se dalo popsat také tak, že IT odborník zaměstnaný v nepodnikatelské
sféře pobíral pouhých 61 % platu IT odborníka zaměstnaného v podnikatelské sféře. (ČSÚ, 2010).
8. Analytické zjištění: Nižší platové ohodnocení IT pracovníků ve veřejné správě se v nejbližších letech nezmění,
a proto bude ve veřejné správě přetrvávat nedostatek IT odborníků. Cestou řešení bude maximální
využívání výše uvedených trendů (centralizace IT a outsourcing).
Více viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
Na ICT pracovním trhu dlouhodobě převyšuje poptávka po ICT odbornících nabídku (Doucek, 2007). Tento nedostatek
se řeší jednak přeškolováním pracovníků s jinou kvalifikací, resp. náborem zahraničních pracovníků.
V roce 2008 studovalo vysokou školu v oboru Informatika téměř 14 tisíc osob a na celkovém počtu vysokoškolských
studentů se studenti tohoto oboru podíleli 3,7 %. Oproti roku 2002 vzrostl sice jejich počet o 56 %, zastoupení
Informatiky na všech studentech se od roku 2002, kdy tento podíl činil 3,5 %, však nijak výrazně ne-
změnilo.
V roce 2008 studovalo vysokou školu v České republice 32 700 osob s cizí státní příslušností a více jak 1 700
těchto cizinců bylo zapojeno do vysokoškolského studia v oboru informatika. Cizinci se tak na všech studentech
tohoto oboru podíleli 13 %. Oproti roku 2002 se zastoupení cizinců studujících informatiku zvýšilo o 7 procentních
bodů. Pokud se zaměříme na absolventy oboru informatika z řad zahraničních studentů, zjistíme, že se za
sledované období jejich podíl na všech absolventech tohoto zaměření významně zvýšil a to z 1 % v roce 2002 na
11 % v roce 2008. V roce 2008 absolvovalo informatiku v České republice 283 cizinců. (ČSÚ, 2010).
9. Analytické zjištění: Na ICT pracovním trhu dlouhodobě převyšuje poptávka po ICT odbornících nabídku, a
to zejména u pracovníků s vysokoškolským vzděláním. To se promítá i do průměrné mzdy těchto pracovníků,
která výrazně převyšuje celorepublikový průměr.
10. Analytické zjištění: Absolutní počet vysokoškolských studentů oboru informatika sice roste, ale pouze díky
zvyšujícímu se celkovému počtu studentů v České republice (až 60% 19 letých nastupuje na vysoké školy).
Ani v současnosti však počet studentů oboru informatika nedosahuje potřebného množství pro prostou
reprodukci IT odborníků odcházejících do důchodu. Očekáváme významný růst této disproporce vzhledem
k demografickému vývoji v ČR (klesající počty 19 letých občanů).
Více viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
Z hlediska struktury znalostí nevyhovovaly v r. 2006 požadavkům firem v podstatě žádní absolventi bakalářských
IT oborů a jen přibližně polovina absolventů magisterských navazujících oborů (Doucek, 2007). Tato situace
se díky reakci některých vysokých škol zlepšila, nicméně problém zcela odstraněn nebyl. Zaměstnanci u řa-
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 7
dy absolventů postrádají zejména znalosti z aplikační oblasti (ekonomika, finance, logistika, obchod apod.), komunikační
dovednosti a dobrou znalost angličtiny.
11. Analytické zjištění: Znalosti absolventů IT oborů (ve srovnání s požadavky praxe) se oproti roku 2006 zlepšily,
stále ale existuje velké množství absolventů, kteří jsou pro práci v oboru nepoužitelní bez důkladného
doškolení. Důvodem je, že vysoké školy nejsou motivovány k tomu, aby produkovaly absolventy, jejichž
počty a struktura znalostí odpovídá požadavkům praxe.
Více viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
A.2.3 ROZSAH INFORMATIZACE SPOLEČNOSTI – VYUŽÍVÁNÍ ICT SLUŽEB
V této analýze jsme se mohli vzhledem k dostupným datům soustředit pouze na země EU. Na čele hypotetického
pelotonu evropských zemí jsou v informatizaci společnosti
1
skandinávské země v pořadí Norsko a Dánsko.
Česká republika patří do skupiny zemí spolu se Slovenskem, Slovinskem a Španělskem. Částečně pozitivním faktem
je, že Česká republika patří mezi vedoucí státy z nových členů EU (lepší jsou jen Estonsko a Litva).
ID skupiny Země ve skupině Průměrný index
1 Norsko 0,7855
2 Dánsko 0,7176
3 Finsko, Irsko, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie, Island 0,6087
4 Rakousko, Belgie, Francie, Lucembursko, Německo 0,5150
5 Estonsko, Litva, Malta, Portugalsko 0,4389
6 Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Španělsko 0,3790
7 Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Chorvatsko, 0,3132
8 Bulharsko, Rumunsko, Kypr, Řecko, 0,1829
Tabulka 2 – Srovnání evropských zemí v rozsahu informatizace společnosti
12. Analytické zjištění: Česká republika v informatizaci společnosti zaostává za vyspělými evropskými zeměmi,
což omezuje její konkurenceschopnost. Pro další vývoj informační společnosti v našem státě bychom
měli čerpat zejména zkušenosti skandinávských zemí.
Více viz studie „Pozice ČR a EU ve světě digitální konkurenceschopnosti“.
1
Hodnocení rozsahu informatizace společnosti zahrnuje analýzu řady ukazatelů v oblastech „Rozvoj technologické
infrastruktury“, „Obecné datové služby“ a „Služby e-governmentu, E-commerce a E-businessu“.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 8
A.2.4 DIGITÁLNÍ VZDĚLANOST OBYVATELSTVA
V oblasti digitální vzdělanosti
2
(ve srovnání s ostatními zeměmi EU) není pozice České republiky nijak pozitivní.
Ze všech občanů EU nemá žádnou ze sledovaných základních počítačových dovedností 36% (z toho je 32,5 %
mužů a 39,4 % žen). V České republice nemá žádnou ze sledovaných dovedností 45,5% (z toho je 42,4 % mužů a
48,6 % žen). Pro uživatele počítačů dopadá toto srovnání lépe (EU – 14,1%, z toho je 12,2 % mužů a 16,1 % žen,
ČR 24,3% - z toho je 22,0 % mužů a 26,7 % žen), ale stále je z něj patrné zaostávání v základních dovednostech
občanů České republiky za průměrem Evropské unie.
Pokud bychom vytvořili skupiny zemí, které jsou na tom v digitální vzdělanosti obyvatel „podobně“, vypadaly by
následovně:
Skupina Země ve skupině Průměrný index
1 Norsko, Lucembursko 0,8724
2 Dánsko, Finsko, Nizozemsko 0,7729
3 Velká Británie, Německo, Rakousko, Francie 0,6270
4 Estonsko, Španělsko, Švédsko, Island 0,5478
5 Litva, Chorvatsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko 0,4750
6 Irsko, Itálie, Portugalsko, Kypr, Belgie 0,4066
7 Lotyšsko, Česká republika, Malta, 0,3405
8 Bulharsko, Polsko, Lotyšsko 0,2300
9 Řecko, Rumunsko, Makedonie, Srbsko 0,2213
Tabulka 3 – Počítačové dovednosti v EU 27 ze všech obyvatel zemí
13. Analytické zjištění: V digitální vzdělanosti obyvatelstva Česká republika výrazně zaostává za většinou
členských zemí EU. Potvrdil se předpoklad, že se vzrůstajícím věkem a klesajícím vzděláním klesají i základní
počítačové dovednosti.
14. Analytické zjištění: Nedostatečný rozsah digitální vzdělanosti obyvatel přímo ovlivňuje schopnost využívat
potenciál ICT pro vlastní potřebu a pro rozvoj konkurenceschopnosti státu.
Více viz studie „Profesní dovednosti v jednotlivých členských státech EU“.
2
Základní úroveň digitální vzdělanosti, na kterou je tato kapitola zaměřena, zahrnuje sledování základních počítačových
dovedností (e-skills) a představuje základnu zvládání elementárních činností, které umožňují ovládat
výpočetní techniku. Jde o dovednosti „Kopírování/ přesouvání souborů/složek“, „Kopírování/ vkládání dat v
rámci dokumentu“, „Základní výpočty v tabulkových procesorech“, „Komprese/ zippování souborů“, „Připojování/
instalace hardwaru (tiskárna, modem,..)“ a „Používání programovacího jazyka k tvorbě programů“.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 9
A.3 EFEKTY SPOJENÉ S INVESTICEMI DO ICT
Oblast zjišťování efektů, které vzniknou investicí do ICT, je ve srovnání například s kvantifikací efektů investic
do dopravní infrastruktury, ještě ve svých počátcích. Hlavním problémem je, že přínosy investic do ICT se projevují
zprostředkovaně a jsou závislé na mnoha faktorech (kvalita technologie, vazba funkcionality aplikací na
byznys procesy, kvalifikace a motivace uživatelů atd.).
15. Analytické zjištění: Veškeré čisté přínosy z ICT nejsou ve většině případů realizovány přímou cestou (přímými
příjmy např. z ICT služeb), ale namísto toho podporují proces inovací či jiné procesy organizace. To však
často může dělat problémy při měření dopadů ICT (anebo naopak inovací) na výsledky podniku, produktivitu
či jiné ukazatele.
Více viz studie „Efekty spojené s nasazením ICT“.
Vždy tedy musíme uvažovat, zda část efektů z ICT není skryta za přínosy z inovací, které jsou vykazovány odděleně.
Inovované produkty umožňují podnikům či institucím posílit pozici na trhu, navýšit zákaznickou (nebo občanskou)
loajalitu, ale často dostat se i na trhy, o kterých se u původního produktu ani neuvažovalo, někdy dokonce
tyto trhy teprve vznikají. Dnes často velmi úspěšné produkty a projekty informačního věku začínaly ve
velkém množství případů z úplně jednoduchých základů. Příkladem mohou být internetoví giganti jako Google
nebo Facebook.
Zaměstnanost je jednou z hlavních otázek každé ekonomiky, ale i zde se vyplatí podívat se o něco blíže na možné
dopady zavádění a rozšiřování informačních a komunikačních technologií. Studií, které by se zabývaly přímo
vlivem ICT na zaměstnanost, není příliš mnoho, jejich závěry však ukazují na pozitivní efekty. Větší investice do
ICT, zvláště do nových technologií obvykle přinášejí nezanedbatelné množství nových pracovních míst. Ve dvou
obdobných studiích (Atkinson, 2009) a (Liebenau J. A., 2009), je ukázka možných dopadů několika inovativních
technologií, které představují budoucí rozvoj informační infrastruktury.
16. Analytické zjištění: Nová pracovní místa v souvislosti s nasazením ICT vzniknou nejdříve jako nové přímé
pracovní pozice v relevantním sektoru. Dostatečně velký projekt v sektoru má dosah i na dodavatele pro
sektor, takže jeho důsledkem je nárůst poptávky po vstupech. Výrobci těchto vstupů pak samozřejmě mají
své další dodavatele, kteří také zaznamenají zvýšenou poptávku. Takto vznikají zprostředkovaně další pracovní
místa. Pracovní místa (vzniklá přímo a nepřímo) generují peníze/mzdu pro najaté pracovníky. Tyto
peníze se samozřejmě vrací zpět do oběhu jako výdaje, takže vytvářejí vyšší poptávku ve všech odvětvích
ekonomiky a tím i nová pracovní místa. Tento způsob je označován jako indukovaná pracovní místa. Dále
je předpokládán určitý „síťový efekt“, který představuje změnu v chování spotřebitelů poté, co dojde k dokončení
projektu a k adopci nových technologií. Vznikají nové způsoby použití těchto technologií, které si
často vyžádají i nové způsoby práce, kvalifikace a tedy i pracovní místa.
Více viz studie „Efekty spojené s nasazením ICT“.
Jako příklad uvádíme výsledek výpočtu předpokládaného dopadu investice do inteligentní energetické sítě
v USA.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 10
Investice do inteligentní energetické sítě
Typ pracovních míst
Investice $50 mld.
během 5 let
Investice $100 mld.
během 5 let
Vládní mandát pro zavedení
povinnosti instalovat
inteligentní energetické
technologie
Přímá místa 58 645 117 290 22 725
Nepřímá a indukovaná místa 120 415 240 830 45 630
Síťový efekt 59 684 119 370 22 785
Z toho malé a střední podniky 140 475 280 950 23 385
CELKEM 238 745 477 490 91 140
Tabulka 4: Dopady budování inteligentní energetické sítě v USA do počtu nových pracovních míst
(Atkinson, 2009)
Podniky mimo to z nových systémů získávají konkurenční výhody - umožňují jim vstup na nové trhy, často mezinárodního
měřítka. Zvláště v globální konkurenci je nezbytné mít onu konkurenční výhodu, kterou mohou
přinést inovativní procesy a produkty.
17. Analytické zjištění: Na úrovni státu či veřejné správy existuje snaha o vyčíslení přínosu ICT investic ve finančních
ukazatelích či prostřednictvím růstu počtu pracovních míst. ICT investice, zejména ve veřejném
sektoru (tzv. ICT infrastruktura konkurenceschopnosti) však přinášejí celou řadu efektů, které jsou velmi
obtížně vyčíslitelné a obvykle významně převyšují efekty finanční.
Více viz studie „Efekty spojené s nasazením ICT“.
V rámci analýzy přínosu ICT iniciativ – zejména na úrovni státu či veřejné správy jsme připravili návrh způsobu
hodnocení jejich dopadů, který obsahuje řadu nefinančních oblastí:
Finance – přestože jakákoliv iniciativa může přinášet řadu nefinančních efektů, bude v případě extrémní
finanční náročnosti neudržitelná. V rámci této oblasti je hodnocena doba návratnosti tj. počet let, který
uplyne, než výnosy z investice přinesou objem finančních prostředků rovnající se součtu do té doby vynaložených
investičních a provozních nákladů.
Export – vyjadřuje jaká část iniciativy je realizována (či má finanční dopady) mimo stát svého vzniku.
Bezpečnost – hodnotí, do jaké míry iniciativa ovlivní život lidí/občanů z hlediska jejich osobní bezpečnosti a
z hlediska bezpečnosti jejich majetku. Jedná se o souhrnnou charakteristiku zahrnující dopad iniciativy
např. do počtu nehod, katastrof a kriminálních činů. Na druhou stranu zde musí být zahrnuty i hrozby
nově vzniklé z podstaty iniciativy.
Životní prostředí – hodnotí dopad zavedení iniciativy na životní prostředí.
Zdravotní péče – hodnotí, jakým způsobem se po zavedení iniciativy zlepší zdravotní péče a zdraví obyvatel.
Na rozdíl od předchozího kriteria se v tomto případě klade důraz na kvalitu zdravotní péče a jí vyvolané
změny ve zdraví obyvatel (např. rychlejší a přesnější vyšetření -> méně dní strávených v nemocnici,
preventivní screening -> méně skutečně závažných průběhů onemocnění atd.)
Pozn.: Obvykle je vyjádření dopadu založeno na výpočtu snížených nákladů na zdravotní péči či uspořeného
času spojeného s jejím poskytováním.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 11
Komfort – hodnotí změnu komfortu života obyvatel/občanů z hlediska změny rozsahu jim nabízených možností.
Jde zejména o:
 rozšíření možností získat určité informace v okamžiku, kdy jsou třeba,
 snížení časové náročnosti určitých činností (a tedy více času na osobní aktivity) – např. snížení doby
dojíždění apod.,
 snížení fyzické náročnosti určitých činností.
Pozn.: Obvykle je vyjádření dopadu zlepšení komfortu založeno na výpočtu uspořeného času a jeho finanční
kvantifikaci.
Spokojenost – hodnotí dopad na konkrétního člověka/občana/firmu. Jedná se o hodnocení dopadu iniciativy
ze subjektivního hlediska – tedy zda občanovi/firmě tato iniciativa něco přinese a zda výše uvedené
dopady do financí, zdraví, komfortu apod. jsou takového významu, aby občan/firma danou iniciativu
podpořil, případně se stal jejím klientem/odběratelem.
Etika, morálka, transparentnost – hodnotí dopad zavedení iniciativy na transparentnost zejména ve vztahu
k obchodním procesům a dostupnosti informací, vnímaný posun v oblasti etiky a morálky ve společ-
nosti.
Udržitelnost - hodnotí pravděpodobnost, že daná iniciativa bude mít dlouhodobé a opakovatelné dopady
(např. zda iniciativa nemá krátkodobý dopad, který mohou externí podmínky, např. změna ceny pracovní
síly, ještě výrazně zkrátit).
Tabulka 5 – Komplexní hodnocení dopadu ICT iniciativy
V rámci „Knihovny případových studií inovativního nasazení ICT s významnými dopady pro společnost“, kterou
jsme zpracovali jako součást iniciativy Digitální cesta k prosperitě, jsou dle výše uvedeného postupu zhodnoceny
následující ICT iniciativy. Souběžně uvádíme nejzajímavější nefinanční efekty, které tyto iniciativy přinesly a
mohou sloužit jako příklad pro pochopení významu nefinančních efektů ICT iniciativ.
ICT iniciativa Vybrané efekty
Inteligentní mýto ve
Stockholmu
Iniciativa pomohla zredukovat hustotu dopravy ve špičkách o 25% a zredukovat
emise CO2 z dopravy o 15%. Dále byl zkrácen čas průjezdu městem v ranní špičce
o třetinu a v odpolední špičce o polovinu.
Nasazení Google Docs
v soukromé síti středních
škol EDUCAnet v ČR
Mailové řešení celé sítě škol EDUCAnet - úspora cca. 120 tis. Kč ročně.
Sdílené úložiště dat Google Dokumenty, Sites a Kalendáře pro práci studentů,
učitelů a týmů - Úspora cca. 170 tis. Kč /ročně. Požadavky směřované za žáky na
pořízení učebnic jsou na úrovni 20% - 25 % v porovnání s jinými středními ško-
lami.
Zcela změněný pohled na způsob výuky a postupné opouštění klasického způsobu
výuky založeného na memorovaní pojmů a jeho opakování. Využití nástrojů,
pomůcek a metod výuky, které současnou mladou generaci oslovují. Počítače,
internetová síť, kvalitní a moderní produkty (programy).
Czechpoint Celkový počet kontaktních míst dosáhl od instalace prvního pilotního místa 5829
účetních jednotek (k 19. 4. 2010).
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 12
Obcí se během 3 let aktivně zapojilo do projektu Czech POINT 4391, tedy tyto obce
vydaly alespoň jeden výpis (to je 70%), celkem je potom Czech POINT nainstalován
na 5695 obcích (to reprezentuje 91%). (Údaje jsou k 19. 4. 2010.) Vzhledem
k tomu, že s výjimkou obcí s rozšířenou působností je pro ostatní obce zapojení
do projektu dobrovolné, jedná se o velký úspěch projektu.
Během zmíněných 3 let Czech POINT poskytl přes 3 miliony výpisů a došlo k efektivnímu
zrušení front jak na Rejstříku trestů, tak na Katastru nemovitostí.
Zároveň Czech POINT vyškolil okolo 20 000 asistentů, kteří ovládají danou agendu
a pracují jak na obcích, na České poště, kontaktních místech hospodářské komory,
u notářů a na zahraničních zastupitelstvích.
Implementace národního
odbavovacího systému
pro veřejnou dopravu v
Nizozemí
V roce 2009 bylo zpracováno přes 263 milionů transakcí (jízdenek). Zjednodušení
veřejné dopravy pro cestující – automatická kalkulace jízdného. Úspora času cestujících
– elektronický prodej jízdenek a internetový obchod – až 300 000 cestujících
navštíví týdně webový portál.
Národní odbavovací systém tvoří hodnotu pro cestující a zvyšuje atraktivitu veřejné
dopravy. Díky síťovému efektu využití jedné univerzální karty roste její využití
a popularita. Jedná se ale o kulturní změnu chování, vedoucí nikoli
k okamžitému, ale postupnému růstu využití systému. Ve čtvrtém týdnu roku
2010 systém zpracoval 14 milionů transakcí, o 75% více transakcí, než v týdenním
maximu roku 2009.
Systém státní pokladny v
Rakousku a v ČR
V Rakousku je Pokladna v plném provozu na spolkové úrovni. V současné době
probíhá etapa rozšiřování funkcionality Pokladny na nižší správní celky. Úspory
jsou deklarovány ve výši 315 – 330 mil. EUR za dobu deseti let.
V ČR je Pokladna v procesu implementace – v současnosti jsou při výdajích státního
rozpočtu kolem jednoho bilionu Kč ročně odhadovány úspory ve výši cca 0,1
%, což představuje částku 1 miliarda Kč ročně.
Tabulka 6 – Vybrané nefinanční efekty konkrétních ICT iniciativ
18. Analytické zjištění: Pokud některý stát začne včas investovat do nových inteligentních technologií, může
nastartovat proces ekonomického růstu a především konkurenceschopnosti, který bude mít v budoucích
letech velký význam, oproti tomu jak budou inteligentní technologie zavádět ostatní země. To ale předpokládá,
že tyto investice půjdou ruku v ruce s podporou vzdělávání obyvatelstva, které bude schopné inovativní
technologie využívat ve svůj prospěch. Je vhodné, aby při zavádění nových technologií šel státní
aparát příkladem a lidé si tak na změny mohli rychleji přivyknout.
Více viz studie „Efekty spojené s nasazením ICT“.
A.4 ICT A KONKURENCESCHOPNOST ČR
Hospodářská krize, zadluženost některých evropských ekonomik, rychlý ekonomický růst Číny, Indie a další faktory
globálního ekonomického prostředí přinášejí stále nové otázky těm, kteří rozhodují o směrování a prioritách
národních ekonomik. Vlády musí reagovat na aktuální problémy ekonomiky a společnosti, souběžně však
musí mít a prosazovat dlouhodobou strategii rozvoje.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 13
19. Analytické zjištění: Dlouhodobá strategie rozvoje konkurenceschopnosti České republiky zatím chybí.
Více viz studie „ICT a konkurenceschopnost České republiky“.
Jedním z velmi významných faktorů konkurenceschopnosti ve většině rozvinutých zemí jsou informační a
komunikační technologie a jejich aplikace. Důvodů proto je celá řada - viz předcházející zjištění.
Řada zemí s vysokou konkurenceschopností (např. skandinávské země, J.Korea) se opírá o rychle se rozvíjející
ICT a ICT aplikace ve všech odvětvích. Autoři studie jsou toho názoru, že by se ČR měla vydat podobným smě-
rem.
Jestliže chceme diskutovat aktuální způsob a organizaci strategického řízení konkurenceschopnosti České republiky
a možnosti inovativního nasazení informačních a komunikačních technologií v něm, potřebujeme model,
resp. rámec řízení, který bude identifikovat rozhodující faktory konkurenceschopnosti a jejich vzájemné
vztahy.
20. Analytické zjištění: Všeobecně přijatý a státní správou používaný rámec řízení konkurenceschopnosti
však v této chvíli bohužel neexistuje.
Více viz studie „ICT a konkurenceschopnost České republiky“.
Proto jsme se pokusili o návrh rámce řízení konkurenceschopnosti - viz Obrázek 2. Při tvorbě rámce a jeho jednotlivých
komponent autoři studie vycházeli zejména z dokumentů (MPO ČR, 2009) a (CES VŠEM, 2009), které
se zabývají systémovými podmínkami pro rozvoj konkurenceschopnosti ČR.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 14
Obrázek 2 – Rámec řízení konkurenceschopnosti ČR
Základem rámce je infrastruktura konkurenceschopnosti, která zásadním způsobem ovlivňuje všechny ekonomické
a sociální aktivity ve státě. Tato infrastruktura má sociálně-ekonomickou a technologickou část.
Z hlediska řízení konkurenceschopnosti je podstatné, že infrastruktura zahrnuje komponenty, ve kterých by
stát měl sehrát svoji řídící a koordinační roli. Koordinace rozvoje komponent infrastruktury je nezbytná, protože
se všechny komponenty navzájem podmiňují a ovlivňují. Není možné například koordinovat vzdělávání obyvatelstva,
aniž by bylo jasné, jaké typy a počty odborníků budou jednotlivá odvětví v určitém časovém horizontu
potřebovat a jaké znalosti a dovednosti by měli tito pracovníci mít.
21. Analytické zjištění: Není možné řídit rozvoj jednotlivých komponent infrastruktury konkurenceschopnosti
bez stanovení jasných cílů a priorit v odvětvích, ve kterých se Česká republika chce (a má potenciál) profilovat
jako konkurenceschopná.
Více viz studie „ICT a konkurenceschopnost České republiky“.
Protože lidské, materiální i finanční zdroje ČR jsou omezené, předpokládáme, že ČR bude definovat několik prioritních
odvětví rozvoje konkurenceschopnosti, na které bude orientována významná část zdrojů ČR (podobně
jako Finsko nebo J.Korea). Proto jsme do navrhovaného rámce zahrnuli „Prioritní odvětví konkurenceschopnosti“.
V této studii se věnujeme dvěma odvětvím, která by dle názoru autorů měly patřit mezi prioritní, a to
odvětví ICT služeb a odvětví školství a vědy.
ICT služby Školství/
vědaB
Odvětví
C
Odvětví
D
Odvětví
E
sociálně-ekonomickáinf.
Efektivita trhu práce
Efektivita finančních trhů
Dopravní sítě
Makroekonomická stabilita
Infrastrukturakonkurenceschopnosti Prioritní odvětví konkurenceschopnosti
a jejich produkty/služby, inovace
Právní a soudní systém
Telekomunikační sítě
Energetické sítě
Věkové složení obyvatel
technologickáinf.
Informační infrastruktura
Vzdělání obyvatel
Politický systém
Investiční prostředí
Kvalita veřejné správy a jejích služeb
Výsledky vědy a výzkumu
Zdraví a bezpečnost obyvatel
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 15
22. Analytické zjištění: Konkurenceschopnost ČR se tedy musí opírat o kvalitní infrastrukturu a několik prioritních
odvětví, které budou systematicky podporovány a rozvíjeny v dlouhodobém horizontu.
Více viz studie „ICT a konkurenceschopnost České republiky“.
Z výše uvedených analytických zjištění vyplynuly příležitosti a problémy/bariéry zvýšení konkurenceschopnosti
ČR. Navržená opatření mají tyto příležitosti využít a problémy/bariéry překonat. Ve studii je celkem navrženo
osmdesát dva opatření zvyšujících konkurenceschopnost ČR.
V následujícím přehledu uvádíme ta opatření, které skupina spolupracujících expertů označila za opatření
s nejvyšší prioritou. Navrhovaná opatření jsou dále uvedena v následující struktuře:
 Problém/příležitost ... problém způsobující sníženou konkurenceschopnost, resp. příležitost, jejímž
využitím může Česká republika svoji konkurenceschopnost zvýšit.
 Cíl ... cíl, jehož dosažení navrhovaná opatření sledují.
 Opatření ... jedno nebo více opatření, které povedou k dosažení daného cíle.
 ČH (Časový horizont) ... odhadovaná doba v letech, která je potřebná k realizaci opatření (první cifra) a
k dosažení prvních pozitivních výsledků (druhá cifra).
 Metriky ... ukazatele/metriky, kterými lze měřit úspěšnost opatření.
 Priorita opatření ... 1 – vysoce prioritní opatření, 2 – důležité opatření. Priorita opatření byla určena na
společném zasedání rady ČSSI, ICT Unie a CACIO.
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 16
Problém Cíl Opatření ČH Prio-
rita
Metriky
Klíčový problém a opatření
P1.Absence strategického
řízení konkurenceschopnosti
ČR.
Na rozdíl od zemí
s vysokou mírou konkurenceschopnosti
(např.
Finska) chybí strategie
spolupráce vlády, podnikatelského
sektoru, školství
a výzkumu při rozvoji
konkurenceschopnosti
ČR.
C1.Neprodleně zahájit
strategické řízení konkurenceschopnosti
ČR.
O1. Na úrovni vlády vytvořit strategii konkurenceschopnosti
ČR a tu realizovat ve spolupráci s podnikatelským sektorem,
vysokými školami a výzkumnými pracovišti.
Jednou z oblastí konkurenceschopnosti by měla být orientace
ČR na digitalizované služby. Ta by zahrnovala:
 koncentraci výzkumných kapacit na e-služby
 přípravu nových studijních oborů na VŠ orientovaných na
návrh, provoz a řízení e-služeb a na obchodování s eslužbami
(tzv.Service Science Management and Engineering
– SSME). Obory musejí vychovávat odborníky
s širokým přehledem (tzv. „T-Shape knowledge“ – přehledové
znalosti v několika oborech a hluboké znalosti
v jednom oboru.
 podporu investorů do oblasti e-služeb.
Koordinací tvorby a realizací strategie konkurenceschopnosti
pověřit některého z členů vlády.
1-4 1 --
Právní a soudní systém a protikorupční opatření
P2.Složitá legislativa vyvolávající
vysoké nároky
na finanční a lidské zdroje
a komplikující podni-
kání.
C2.Zjednodušit legislativu
a před schválením změny
zákona, provádět analýzu
dopadu změny.
O2. Zjednodušit zákony, zejména daňové. Každá další navrhovaná
změna by měla být před schválením parlamentem posouzena
z hlediska komplexních dopadů (přínosy/náklady, zvýšení/snížení
administrativní náročnosti, zaměstnanost, nutná
kvalifikace úředníků, ...).
3-4 1 --
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 17
Investiční prostředí
P3.Nízký objem zahraničních
investic do služeb
s vysokou přidanou hodnotou,
pokles ČR v relevantních
světových žeb-
říčcích.
C3.Zvýšit příliv investic do
služeb s vysokou přidanou
hodnotou a do výzkumu
v oblasti ICT a tím zvýšit
zaměstnanost a tvorbu
HDP.
O3. Připravit transparentní dlouhodobě platné investiční pobídky
pro investory do služeb s vysokou přidanou hodnotou
(např. dotace na nově vytvořená pracovní místa) s cílem směrovat
ČR k „Service Society“ (podobně jako Finsko, jehož cílem
je být: „Finland – land of the best service systems“). Investory
motivovat ke spolupráci s českými vysokými školami a výzkumnými
pracovišti.
1-2 1  objem investic / rok
 počet nově otevřených cen-
ter
 počet nově otevřených pracovních
pozic
 pořadí ČR v žebříčcích Gartner,
A. T. Kearney, Economist
Intelligence Unit
Kvalita veřejné správy a jejích služeb
P4.Služby veřejné správy
nejsou dobře řízeny
(chybí jasná definice
služby, nejsou známy náklady
služby,...).
C4. Moderními metodami
řízení služeb a ICT aplikacemi
zefektivnit (snížit
náklady) a zkvalitnit služby
veřejné správy a jejich
řízení.
O4. Snížit náklady na služby veřejné správy a poskytování služeb
zkvalitnit.
Zpracovat katalog služeb veřejné správy občanům a právním
subjektům s cílem efektivního řízení každé služby včetně jejích
nároků na finanční, materiální a lidské zdroje.
Obsahem katalogu by mělo být:
 cíle služby
 gestor (investor)
 zajišťovatel (zodpovědný za provoz služby)
 dodavatel(é)
 uživatelé a jejich počet
 standardní proces služby vč. standardů pro vstupy a výstupy
služby a dobu služby
 vazba na zákony, předpisy, nástroje vymahatelnosti dle zá-
kona
 SLA služby (obsah, objem, kvalita)
 struktura ICT služeb podílejících se na veřejné službě
 počty úředníků zapojených do služby a jejich potřebná kvali-
fikace
 dopady do bezpečnosti a ochrany soukromí
 náklady služby (jednotkové, celkové roční)
pilot
pro
něko-
lik
slu-
žeb
1-2
1.
verze
kata-
logu
4-5
1  počet definovaných a měřených
služeb / počet všech
služeb veřejné správy
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 18
 výnosy služby
 kdo a z čeho kryje náklady provozu
 kdo kontroluje
Tento katalog usnadní rozhodování o snižování prostředků investovaných
do veřejné správy (bude zřejmé, co se stane a kolik
se ušetří, když se služba zruší) a umožní standardizaci a
zkvalitnění služeb.
Využít státní pokladnu pro controlling nákladů veřejných služeb
(zatím tato funkcionalita není zahrnuta).
Podpůrné ICT služby by měly být řešeny tak, aby některé z nich
byly exportovatelné (viz vývoz některých ICT služeb z Dánska
do Malajsie).
O5. Služby veřejné správy a jejich agendy integrovat
s budovanými základními registry (obyvatel, osob, územní
identifikace a nemovitostí, práv a povinností) a tím:
 snížit administrativní náročnost služeb veřejné správy pro
zákazníky (úřady si sami zjistí potřebné údaje, změnu kteréhokoli
základního údaje bude občan i firma oznamovat
jen jednou,...)
 odstranit duplicitní údaje a duplicitní úkony
 zvýšit bezpečnost osobních údajů
2-4 1  počet neintegrovaných slu-
žeb
P5.Služby veřejné správy
nejsou poskytovány
standardizovaným způsobem
a nejsou podporovány
standardizovanými
ICT aplikacemi. Duplicitní
vývoj a provoz
těchto aplikací vede
k výrazným finančním
ztrátám a znesnadňuje
C5. Standardizovat poskytování
veřejných služeb
poskytovaných různými
subjekty veřejné správy.
O6. Zavést jednotný proces poskytování každé veřejné služby
všemi oprávněnými subjekty
4-5 1  počet sjednocených procesů
služeb/ počet všech služeb
C6.Centralizací provozu
ICT služeb snížit náklady
na ICT ve veřejné správě,
snížit potřebu ICT odborníků
a podpořit standarO7.
Centralizovat do center sdílených služeb HW, SW a lidské
zdroje sloužící ICT službám veřejné správy. Současně zvýšit využití
SaaS v organizacích veřejné správy.
4-5 1  počet center dodávajících
ICT služby veřejné správě
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 19
standardizaci služeb. dizaci služeb.
P6.Investice státu do ICT
nemají stanoveny jasné
priority dané naléhavostí
potřeby státu a efekty
investice.
C7.Stanovit priority investic
státu do ICT
C8.Veřejná správa by se
měla stát „tahounem“
efektivních investic
v celém ICT sektoru
O8. Investice státu do ICT primárně směřovat do ICT služeb,
které:
 sníží byrokratické zatížení občanů a firem,
 zajistí efektivní fungování státu a efektivní komunikaci státu
s firmami a občany (viz základní rejstříky, Czechpoint),
 budou prosazovat technologie a metody práce, které by se
měly prosadit v celém ICT sektoru (veřejná správa „tahoun“
efektivních investic)
 budou motivovat v obyvatelstvo k získání vhodných znalostí a
dovedností (viz např. datové schránky).
2-3 1  objem investic státu do ICT
služeb zaměřených na občana
a firmy / celkový objem
investic státu do ICT
Informační infrastruktura
P7.Občané a firmy nemají
ve srovnání
s nejvyspělejšími zeměmi
k dispozici dostatek kvalitních
a bezpečných e-
sužeb.
C9.Zvětšit rozsah e-služeb
veřejné správy a zpřístupnit
je pomocí jednotné
informační infrastruktury.
O9. Portál veřejné správy upravit a rozšířit tak, aby se stal jediným
univerzálním místem (univerzální portálovou agendou)
pro přístup občanů a firem ke službám veřejné správy a
k veřejným údajům, a to jak na bázi anonymního přístupu, tak
na bázi autentizovaného přístupu (viz též (ICT Unie, 2010)).
2-3 1  počet služeb dostupných
přes portál / počet všech služeb
eGovernmentu
Telekomunikační infrastruktura
P8.Nízká penetrace vysokorychlostních
přípojek
k internetu snižuje
možnost rychlé adopce
e-služeb v ČR.
C10. Zvýšit % domácností
a organizací, které jsou
připojeny k vysokorychlostnímu
internetu.
C11. Zvýšit nabídku služeb
připojení k vysokorychlostnímu
internetu (s přijatelnými
cenovými rela-
cemi)
O10. Upravit regulační rámec (zákon o elektronických komunikacích)
s cílem zvýšit konkurenční prostředí a spektrum poskytovaných
služeb.
Rámec musí současně usnadnit podnikání v oblasti elektronických
komunikací. (MPO ČR, 2010):
 snížení poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro vysokorychlostní
přístup k internetu,
 uvolnit kmitočtové pásmo 790-862 MHz pro využívání sítěmi
pro vysokorychlostní přístup k internetu.
2-3 1  % domácností a organizací,
které jsou připojeny k vysokorychlostnímu
internetu
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 20
Na detailní specifikaci navrhovaných opatření v oblasti telekomunikační
infrastruktury odkazujeme na Strategii ICT průmyslu
v ČR (ICT Unie, 2010).
Sektor ICT služeb
P9.Chybí spolupráce vlády
a Rady vlády pro informační
společnost
s předními univerzitami a
ICT asociacemi (ICT Unie,
ČSSI, CACIO, ...) při identifikaci
a vytváření vhodných
podmínek pro rozvoj
odvětví a při prosazování
ICT aplikací ve veřejné
správě a při PR odvětví,
a to zejména mezi
mládeží.
C12. Zlepšit koordinaci
ICT projektů a spolupráci
vlády ČR a RVIS s univerzitami
a ICT asociacemi.
O11. Jednoho z místopředsedů vlády a jemu podřízený koordinační
orgán vlády pověřit:
 zajištěním a koordinací vhodných podmínek pro rozvoj sektoru
ICT služeb a jeho aplikací ve veřejné správě
 koordinací projektů ve veřejné správě
Při této koordinaci spolupracovat s univerzitami a ICT asocia-
cemi.
1-2 1 --
P10. ICT sektor se dlouhodobě
potýká
s nedostatkem ICT odborníků
na trhu práce,
což mj. vede k jejich
nadprůměrným mzdám.
V r. 2006 bylo na trhu cca
4000 volných pozic a vysoké
školy vyprodukovaly
jen 2200 absolventů
(Doucek, 2007). Situace
se příliš nezměnila ani
v následujících krizových
letech. Výrazný pokles
počtu 19ti-letých
v nejbližších pěti letech
situaci ještě vyhrotí. ProC13.
Sektor ICT služeb i
ICT uživatelé musejí hledat
cesty, jak snížit nároky
na počet ICT odborníků.
O12. V současné době největší počet IT odborníků pracuje
v malých firmách (198 000 z 230 000 IT odborníků v r. 2006
pracovalo ve firmách s méně než 50 zaměstnanci). Tito odborníci
představují zdroj pro rozvoj ICT sektoru. Masovým prosazováním
centralizace IT zdrojů a cloud computingu (SaaS, PaaS,
IaaS) lze část z nich uvolnit a využít pro další rozvoj sektoru ICT
služeb. Je však třeba počítat s tím, že bude nutné tyto pracovníky
dovzdělat (firemními školeními, resp. nástavbovým studi-
em).
2-3 1
 rozdíl mezi poptávkou a nabídkou
IT odborníků v ČR
 % IT odborníků zaměstnaných
ve firmách do 50 za-
městnanců
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 21
dukce absolventů nebude
stačit ani na prostou
reprodukci počtu ICT od-
borníků.
Odvětví školství (a trh práce)
P11. Nízká kvalita absolventů
řady škol všech
stupňů, a to především
v klíčových znalostech cizí
jazyky, přírodní vědy,
ICT. Nízká úroveň znalostí
cizích jazyků je bariérou
spolupráce se zahraničím
a znevýhodňuje při obchodních
jednáních.
P12. Disproporce mezi
poptávkou a nabídkou
na trhu práce.
P13. Nedostatek ICT
odborníků (jak středních
kádrů, tak specialistů) nízká
úroveň mezioborových
znalostí a malá
schopnost aplikace vědomostí
na problém.
C14. Střední a vysoké
školy musejí produkovat
absolventy, jejichž počty
dle (studijních oborů),
struktura a úroveň znalostí
odpovídá měnícím se
potřebám pracovního trhu,
zejména prioritních
odvětví.
C15. Absolvent ZŠ musí
plynule hovořit jedním
cizím jazykem, absolvent
SŠ dvěma.
O13. MŠMT ve spolupráci s MPSV a s ČSÚ budou pravidelně
(minimálně jednou za dva roky) monitorovat stav českého
školství. Budou analyzovat kvalitu absolventů škol a soulad nabídky
s poptávkou po klíčových profesích na pracovním trhu.
Tyto informace budou předávány školám i veřejnosti. SŠ a VŠ
budou reagovat úpravami počtu přijímaných na jednotlivé
obory a případnou úpravou učebních plánů.
O14. Vypracovat a implementovat evaluační standardy
v klíčových oblastech vzdělávání.
3-5 1  benchmarking jednotlivých
škol
 disproporce mezi poptávkou
a nabídkou po jednotlivých
profesích
 rozdíl mezi poptávanou
strukturou znalostí a strukturou
znalostí absolventů jednotlivých
škol
O15. Diverzifikovat středoškolské a vysokoškolské studium.
Na VŠ jasně oddělit profesně orientované bakalářské obory od
teoreticky orientovaných bakalářských oborů. Při jejich výuce
úzce spolupracovat s předními zaměstnavateli.
Do magisterského stupně nabírat jen cca 20% populačního
ročníku (jen 16% populace dosahuje IQ 115 a výše).
3-5 1  % populačního ročníku, které
nastoupilo do bakalářského
stupně
 % populačního ročníku, které
nastoupilo do magisterského
stupně
 disproporce mezi poptávkou
a nabídkou po jednotlivých
profesích
C16. Zvýšit flexibilitu prac.
síly – rekvalifikace na ICT
profese
O16. Nedostatek pracovních sil řešit zlepšením možností mobility
mezi jednotlivými pozicemi, ale také typy zaměstnání. Zajistit
možnost rychlého přesunu pracovníků ze zaměstnání, která
jsou na sestupu, na místa, která jsou na vzestupu. Uzpůsobit
v tomto směru pracovní právo.
2-3 1  % nezaměstnaných
 počet přesunutých pracovníků
z jedné profese do jiné
profese
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 22
P14. Neefektivní využití
pedagogických a vědeckých
kapacit na VŠ
z důvodu sdílení téhož
pedagoga několika univerzitami
(„létající profesoři“).
Malá atraktivita
zaměstnání ve školství.
C17. Lépe využívat lidské
a materiální zdroje ve
školství, zejména na vysokých
školách s cílem posunu
některých univerzit
mezi nejlepších 100 na
světě.
C18. Zvýšit atraktivitu zaměstnání
ve školství a
kvalitu pedagogických
pracovníků.
O17. Koncentrovat nejlepší pedagogické a výzkumné kapacity,
tzn. snížit počet vysokých škol a snížit počet „létajících“ profesorů
a docentů, zvýšit internacionalizaci studia, a tím dosáhnout
jak zvýšení kvality výuky a výzkumu, tak kvality absolventů
(viz opatření Finska)
3-6 1  počet veřejných a soukromých
VŠ
 ∑počet VŠ, na kterých má
pedagog úvazek) / počet VŠ
pedagogů
P15. Nízká úroveň eznalostí
v české populaci,
zejména u zaměstnanců
veřejné správy (European
Commission, 2007). Důsledkem
je nízké % využití
e-služeb v ČR a nekvalitní
poskytování e-služeb
veřejnou správou.
C19. Zvýšit úroveň eznalostí
u obyvatelstva
(zejména zaměstnanců
veřejné správy), aby jejich
nedostatečné znalosti
nebyly bariérou poskytování
a užití e-služeb.
O18. Zajistit celoživotní vzdělání obyvatel zahrnující kurzy počítačové
gramotnosti.
2-3 1  pozice ČR v digitální vzdělanosti
obyvatel
 % zaměstnanců veřejné
správy s nedostatečnými
znalostmi
 počet absolventů kurzů počítačové
gramotnosti
Výzkum a vývoj
P16. V oblasti financování
VaV ČR zaostává za
vyspělými zeměmi EU,
když na VaV vydává ročně
1,54% HDP, zatímco
průměr EU činí 1,76%
HDP. (RVV, 2008)
P17. Většina vědeckých
grantů je soustředěna na
základní výzkum. Výzkum
C20. Zvýšit prostředky
vydávané na VaV minimálně
na průměr EU a
směřovat je na priority
státu.
C21. Zvýšit efektivitu prostředků
vydávaných na
aplikovaný výzkum.
O19. Vytvořit systém priorit veřejné podpory aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací a tomu odpovídající systém hodnocení
výsledků vědy. Na výstupu výzkumných projektů musí
být výsledek, konkrétní produkt, který přinese pozitivní ekonomické
výsledky.
(Teze, že vědu v podstatě řídit nelze, protože nelze předem
odhadnout, jaké výsledky vlastně přinese, jsou neudržitelné.
Daně, ze kterých je výzkum financován se získávají především
z aktivit aplikační sféry, proto aplikační sféra musí formulovat i
požadavky na rozvoj směrů výzkumu, které považuje za nosné
1-2 1  finanční přínosy z výsledků
výzkumu
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 23
nepřináší dostatečné
efekty hospodářským
subjektům. Firmy a VŠ
málo ve výzkumu koope-
rují.
a vhodné k podpoře.)
O20. Aplikačně orientované granty (GAČR, TAČR, MPO,…)
zaměřit prioritně na infrastrukturu státu, na prioritní odvětví,
na rozvoj služeb vytvářejících „Service Society“ (viz O3) a na
podporu spolupráce VŠ – soukromý sektor.
2-5 1 --
Digitální cesta - Shrnutí Stránka 24
A.5 CITOVANÁ LITERATURA
Atkinson. (2009). – „The digital road to recovery: A stimulus plan to create jobs, boost productivity and revitalize
America. Získáno 10. 08 2010, z http://www.itif.org/publications/digital-road-recovery-stimulus-plan-create-
jobs-boost-productivity-and-revitalize-ameri
Atkinson, R. C. (2008). Digital Quality of Life. Získáno 10. 08 2010, z http://www.itif.org/publications/digital-
quality-life-understanding-personal-and-social-benefits-information-technologyCES
VŠEM. (2009). Ročenka konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Linde.
ČSÚ. (2010). Shrnutí hlavních ukazatelů v oblast IT odborníků. Získáno 08. 08 2010, z
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/konference_systemova_integrace_2010
ČSÚ. (2010). Shrnutí základních ukazatelů ICT sektoru. Získáno 10. 09 2010, z
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/konference_systemova_integrace_2010
Doucek, P. N. (2007). Lidské zdroje v ICT - Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR. Praha:
Professional Publishing.
Economist Intelligence Unit. (2010). Digital economy rankings 2010.
European Commission. (2007). Elektronické dovednosti pro 21. století. Brusel.
European Commission. (2010). Europe’s Digital Competitiveness Report. Brussels.
ICT Unie. (2010). Služby eGovernmentu pro privátní sféru. Praha: ICT Unie.
ICT Unie. (2010). Strategie ICT průmyslu v ČR. Praha.
John Seely Brown, J. H. (2010). Measuring the forces of Long Term Change - The 2009 Shift Index.
Liebenau, J. A. (2009). The UK’s digital road to recovery. Načteno z http://www.itif.org/publications/uks-digital-
road-recovery
MPO ČR. (2009). Analýza konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
MPO ČR. (2010). Konzultační dokument pro přípravu strategie "Digitální Česko".
RVV. (2008). Rada vlády pro výzkum a vývoj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich
srovnání se zahraničím v roce 2008. Praha: Úřad vlády ČR.