Vzdělávání v moderních metodách
archeologické praxe
Aktivita č. 4:
Metodologie archeologické prospekce a
exkavace
Operační program vzdělávání konkurenceschopnosti
MAPY: třídění podle
• obsahu (topografické, speciální)
přírodní prostředí - speciálních map: např. mapa klimatické regionalizace geobotanická rekonstrukční mapa, Soubor
geologických a účelových map, vydávaný na podkladě ZM v měřítku 1:50.000 Českým geologickým ústavem v Praze aj.
• měřítka
• formy provedení (tištěné/analogové vs. digitální)
• stáří (mapy aktuální vs. staré)
tzv. prvního vojenského (josefského) mapování z let 1763-1785, mapy tzv. stabilního katastru z let 1817-1858
• způsob zobrazení zemského povrchu, tj. referenčním elipsoidem a způsobem jeho promítnutí do
roviny mapy.
význam prostorové identifikace nálezů v jednotné souřadnicové síti
dva druhy souřadnicových sítí:
geografické (φ-λ = fí–lambda)
rovinné (kartézské)
v archeologii se v ČR používá zejména rovinný systém JTSK - systém jednotné
trigonometrické sítě katastrální - (Besselův elipsoid, tzv. Křovákovo kuželové zobrazení z r.
1922)
vojenské mapy systém S-42 (Krasovského elipsoid).
mezinárodní systém UTM (Universal Transverse Mercator;
elipsoid Hayfordův).
80. léta 20.st: v české archeologii - specifický způsob udávání polohy na mapě, tzv. systém PIAN –
efektivní - používán dodnes jako základní (Šimana, M. – Vencl, S. 1970: Návrh na jednotné polohové určování
archeologických nalezišť, Archeologické rozhledy 22, 574-585. )
• S - JTSK v roce 1927
• 1928 – 1936: I. řádu v Čechách doplněna o dalších 93
bodů, čímž vznikla homogenní trigonometrická síť
ZÁKLADNÍ MAPY ČR (ZM ČR)
• civilní mapy - Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČUZK): aktualizace v cyklech 3-10 let
• řada ZM pokrývá celé území republiky v měřítcích 1:200.000, 1:100.000, 1:50.000, 1:25.000 a 1:10.000
• k vyhledání potřebných listů slouží klad listů - vychází z měřítka 1:200.000
• záměrně se používají potlačené (světlejší) barvy, aby mohly mapy sloužit pro dotisk nebo zákres dalších
tematických informací
• pro lokalizaci archeologických dat jsou nejvýhodnější mapy nejpodrobnější, tj. ZM 1:10.000 (dále ZM10)
– základ informačního systému PIAN – specifický systém udávání polohy v archeologii –
ZM10 nejpodrobnější výškopisnou informaci
• vrstevnice jsou zobrazeny v intervalech většinou 2 m, což je ve srovnání s dostupnými údaji v jiných zemích mimořádně
podrobný údaj, ani takto podrobné výškopisné údaje ovšem pro archeologické účely někdy nedostačují (např. v rovných
terénech jako jsou říční nivy, kdy významný může být i rozdíl několika decimetrů)
• 1992: ZM10 - body polohového a výškového bodového pole, souřadnicovou síť JTSK a zeměpisné
souřadnice
Speciální mapy (tištěné X online X wms služba)
• Atlas podnebí Československé republiky (1958)
• Atlas podnebí ČSSR (1960); Podnebí Československa-Tabulky (1960); Podnebí
Československa-Souborná studie (1969) - zpracovány pozorovací řady z 326
tehdejších základních a 1048 srážko-měrných stanic v ČR za období let 1901 až 1950
• Atlas podnebí Česka (2007) - data 1961-200
• Agroklimatické podmienky ČSSR (1975)
• Klimatické regiony: http://geoportal.vumop.cz/index.php?projekt=zchbpej&s=mapa
Moravec, D., Votýpka, J. (1998): Klimatická regionalizace České republiky. Karolinum.
Praha.; Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia
Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně
• Geobotanická rekonstrukční mapa v měřítku 1:200.000 (Mikyška a kol. 1969)
• Vyšší geomorfologické jednotky ČR 1996
• geologické mapy, hydrogeologické mapy s vysvětlivkami a mapy chemismu
podzemních vod: 1:500.000, 1:200.000, 1:50.000, 1:25.000, celorepublikové,
regionální (tištěné) X http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online:
geologická mapa 1:50.000, 1:25.000 X http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapyonline/wms:
geologická 1:50.000, 1:500.000, mapa kvartérního pokryvu 1 : 500.000
• Hydrologické poměry ČSSR (1965) - publikace
• Soubor geologických a účelových map - na podkladě ZM v měřítku 1:50.000, vydává
Ústřední ústav geologický v Praze, dostupná i digitální verze
• Základní geologická mapa ČR v měřítku 1:25.000, vydávaná rovněž ÚÚG Praha,
kvalitnější, avšak zatím ještě neúplná, k vydaným listům obou sérií existuje
standardní textový doprovod (např. Müller a kol. 1992, Králík a kol. 1984)
• Půdní mapy mapování Ústavu pro zemědělský průzkum půd v měřítcích 1:50.000 a
1:10.000, pokryto celé území Čech
• Kartogram štěrkovitosti, propustnosti a zamokření v měřítku 1:10.000
• Mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měřítku 1:5.000, dostupné
rovněž v ÚZPP v Praze a okresních institucích, ještě podrobnější informace o druhu,
hloubce a bonitě půdy, sklonu svahu a dalších vlastnostech terénu X
http://geoportal.vumop.cz/index.php?page=wms (wms služba)
Geologická mapa království českého z r. 1862
Česká geologická služba
INSPIRE
Klimatické regiony ČR (dle Quitt, 1971)
Mapy Topografické služby Armády České republiky (ústředí
v Dobrušce) - Geografická služba AČR
1993-2003: vojenský topografický ústav OD 2003
NAHRAZEN Vojenský geografický a hydrometeorologický
úřad v Dobrušce
http://www.geoservice.army.cz/
• na mapách jsou uváděny zeměpisné souřadnice a kilometrová síť
S-42
• základním měřítkem je 1:25.000
–a odvozené mapy 1:50.000, 1:100.000 a 1:200.000
–starší série map v měřítku 1:10.000 již není dostupná
• mapy - čtvercový formát a vlastní klad listů
• běžně dostupné jsou v podobě turistických map, vydávaných
Klubem českých turistů (v měřítku 1:50.000)
Mapa správního rozdělení ČR zachycuje
Mapy krajů ČR 1:200.000
Mapy okresů 1:100.000
Mapy správního rozdělení ČR 1:200.000 atd.)
TOPO CZECH pro Garmin
1:50.000
Geoportál ČÚZK
přístup k mapovým produktům a službám resortu
http://kontaminace.cenia.cz/
Google maps
Katastrální mapy a SMO-5 (mapy evidence
nemovitostí)
• slouží především k majetkoprávním účelům, ale často bývají
užívány i k detailní lokalizaci archeologických výzkumů,
např. v nálezové zprávě atd.
• obsahují čísla jednotlivých parcel, která v principu vycházejí
ze stabilního katastru
• měřítko 1:2000, mapování katastrálních map je provedeno
v systému JTSK, jemuž odpovídají i sekční čáry jednotlivých
listů, souřadnice JTSK jsou na mapách zobrazeny v podobě
čtvercové sítě
• kopie aktuálních katastrálních map poskytují územně
příslušné katastrální úřady
• z katastrálních map je odvozena tzv. Státní mapa odvozená
1:5.000 (SMO-5), tyto mapy jsou výhodné svou
podrobností, jejich nevýhodou je, že nezobrazují
topografické prvky a objekty, ale majetkoprávní hranice
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
SMO 1:5000 LIST Jihlava 4-9 (JIHL49)
http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/JIHL/JIHL49_index.html
Katastrální mapy
• archivace krajiny se sídelní
strukturou daného období v
závislosti na měřítku a
zobrazení
– komunikace místního
významu – hlavní
komunikační trasy
– struktura sídel: města,
vesnice (zobrazení budov –
kostel, mlýn, zámek, hrad)
– krajina: využití krajiny
člověkem – pole, pastviny,
lesy
– vodní plochy – vodní toky,
jezera, rybníky, kanály
Staré mapování
• Josef Schwoy - třísvazkové dílo "Topographie des Markgrafthum Mähren„
• J. P. Cerroni - samostatný soupis map Moravy
• B. P. Molla (1697-1780) – sbírka map
– katalog
– K. Kuchař (1958) - Mapová sbírka B. P. Molla v universitní knihovně v Brně
– http://mapy.mzk.cz/
• Christian d´Elvert (1853)
– studii moravské mapografie (společné mapy Moravy a Slezska)
– 1. část: přehledné mapy Moravy a mapy krajů "I.General- Land- oder
Kreiskarten"
– 2. část: krátká stať - "II. Topographische Specialkarten„
• František Kameníček
– stál při zrodu Vlastivědy moravské
Pokusy o celkové zachycení kartografického materiálu se v českých zemích datují
do konce 19. století.
• 1896 - Česká společnost zeměvědná -založení sbírky map a písemných
dokumentů pro vlastivědná studia českých zemí (dobrovolná upozornění
o kartografickém materiálu a příležitostné dary – NEZDAR)
• 1920 geograf Bohuslav Horák návrh na uspořádání a soupis kartografických
památek v ČS republice - snaha o soupis všech map, plánů, atlasů a globů,
uložených v ČS knihovnách, sbírkách a archivech, státních i soukromých
koncepce katalogizačního záznamu s podrobným výkladem, soustředění
kartografických dokumentů do rukou státu do jedné velké ústřední sbírky např.
při Vojenském zeměpisném ústavu + EDICE nejcennějších map a plánů -
NEZDAR.
• 1920 - Václav Švambera - Státní sbírka mapová - jádro dnešní Mapové sbírky
Univerzity Karlovy (k soustředění kartografického materiálu z celého území ČS
nedošlo)
Monumenta cartographica Bohemiae,
Moraviae, Silesiae atque Slovaciae
FAKSIMILE: reprodukce map Nicolaus
Claudianus (1518), Johann Criginger
(1568), Paulus Arctinus (1665),
Johann Stich (1676), Mauritius Vogt
(1712), J.C. Müller (1720).
Karel Kuchař
1960: připravil k vydání edici
Monumenta cartographica…..
http://www.staremapy.cz/sbirky-starych-map-v-cr/
Sbírky starých map v České Republice
Digitalizované staré mapy ČR online
Moravská zemská knihovna v Brně
Mollova mapová sbírka – http://mapy.mzk.cz/
Univerzita Karlova v Praze
Mapová sbírka PřF UK V Praze –
http://www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka/digitalizace-map
Globy – http://www.mapovasbirka.cz/
Masarykova univerzita v Brně
Mapová sbírka Geografického ústavu MU – http://mapy.geogr.muni.cz/
Vědecká knihovna v Olomouci
Digitální knihovna map na – http://mapy.vkol.cz/
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Digitální knihovna map na – http://archiv.cbvk.cz/historicke_mapy/
Západočeské muzeum v Plzni
Digitalizované mapy ze sbírek ZČM – http://www.zcm.cz/mapy/
Městská knihovna v Praze
Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938) –
http://web2.mlp.cz/mapa1938/klad.php
Historický ústav AV ČR + VUGTK
Virtualní mapová sbírka – Chartae Antiquea
Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR
Mapy zpřístupněny online na VÚGTK
Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad
Labem
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska
http://oldmaps.geolab.cz/
I. vojenské mapování
II. vojenské mapování
III. vojenské mapování
Müllerovo mapování
Stabilní katastr
Seznam.cz: mapy.seznam.cz
II. vojenské mapování
Český úřad zeměměřický a katastrální
http://historickemapy.cuzk.cz/
Mapové aplikace České geologické služby
http://www.geology.cz/
Ministerstvo životního prostředí, Mapový server Portálu veřejné
správy
Ortofotomapa z 50.let, II. a III. vojenské mapování
Další zdroje starých map
Mapy Brna – na stránkách Vilema Waltera
http://www.vilemwalter.cz/mapy/
http://www.vilemwalter.cz/mapabrna/
Výsledek diplomové práce na ČVUT
Ukázky digitalizovaných kopií významných map jsou online v
prezentaci Filipa Antoše a Veroniky Bělecké.
Digitalizovaný soubor map tištěných pro Komerční banku v roce
2000
Kopie uchovaná v Internet Archive
Mapy opevnění z II. světové války
http://mapy.opevneni.cz/
• spolupráce laboratoř informatiky Univerzity J.E.Purkyně
– s Národním památkovým ústavem (NPÚ)
– s Historickým Ústavem AV ČR
– digitalizace mapového operátu Stabilního katastru. Jedná se o cca 1200 mapových listů z celkem
205 katastrálních území Čech i Moravy.
– I., II., III. vojenské mapování
– Müllerova mapa Čech V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a II. vojenského mapování,
které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify.
Digitalizace a vektorizace
http://oldmaps.geolab.cz/
Historické mapové podklady
KLAUDIOS PTOLEMAIOS
Geografike hyfegesis
Ptolemaiova mapa
Klaudyánova mapa Čech z roku 1518
uprostřed pravého okraje mapového listu poznámka: Mikulass
Klaudian. Letha Bozieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho; letopočet
1518 je umístěn pod štítem na Levé straně Listu.
řada kopií mapy ze 16. století
kopie KIaudyánovy mapy od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha
Kreibicha z počátku 19. století.
Mikuláš KIaudyán-Kulha-Claudianus (?-1522)
nazývaný (?) podle své tělesné vady (kulhavý = latinsky claudianus)
mladoboleslavský lékař a učenec, podporoval činnost jednoty bratrské a po roce
1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu
tvůrce první tištěné mapy - zhotovení dřevěných tiskařských desek v Norimberku
a mapa se tiskla v dílně Jeronýma Hóltzela.
vyobrazení Čech (460x550 mm, měřítko cca 1 : 685 000)
zabírá jen třetinu listu (1260x640mm).
schematické znázornění:
lesy, pohoří (horský val obklopuje Čechy s Kladskem, u pramenů
Labe je jediný název pohoří "Krkonoss„), říční sít, hlavní zemské stezky s
vyznačením vzdáleností,
hrady, města rozlišená mapovými značkami na královská a
poddanská, kališnická a katolická a na městečka
obrazová a heraldická výzdoba: umístěná v horních dvou třetinách mapového listu
- český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie
spravedlnosti a sedm drobných obrázků - ? zrcadlo mravů ve spojení s výroky
Písma.
pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky: Prahy, Kutné Hory a
Žatce.
alegorická partie výzdoby – vůz - zapřažený v obou směrech jízdy a obsazeného
rozhádanými cestujícími
JOHAN CRIGINGER (1521, Jáchymov - 27.12.1571, Marienberg),
- luteránský kněz - na obou stranách Krušných hor (Crimmitschau, Marienberg, Horní Slavkov).
- studium: Wittenbergu (promoval v roce 1546), Lipsko, Tübingen
- oválná mapa Čech (1568) orientovaná k S - Bohemiae regni nova chorographica descriptio.
v rozích mapy - 4 panovníci Koruny české: král český, markrabí moravský, kníže slezské, kníže lužické
292 sídel s českým a německým popisem,
chudý a nerovnoměrný horopis – kopečková metoda (chybí např. Brdy nebo Ještěd)
kvalitně vodní toky (chybí: Otava).
měřítko 1 : 683 500
převzata do mnoha nizozemských atlasů: Ortelius (1570), Mercator (1585), de Jode (1584)
Petr Aretin z Ehrenfeldu
- Pražský měšťan
- 1600 -1608: mladším radním písařem v Klatovech
- 1608: druhý písař Starého města pražského
- 1609-1612: jako český sekretář ve službách Petra Voka z Rožmeberka, zde základní měřičské znalosti při tvorbě rukopisné mapy
zábřežského panství v měřítku 1:21 630. Po smrti Petra Voka návrat do Prahy (podzim 1612), 1613: zakoupil dům na Starém
- 1615: od císaře Matyáše erb a přídomek z Ehrenfeldu.
- Aktivní účast na stavovském povstání → exil (1627: saská Pirna u Drážďan).
- 1632: saská okupace Čech – krátký návrat do vlasti → emigraci do Pirny
Mapa - Regni Bohemia nova et exacta descriptio (Nový a přesný popis Království českého) 1619
- V pravém dolním rohu je kartuš,která obasahuje dedikaci - Patriae honori ac utilitate D(at) Cons(ecra)t Paulus Arentinus ab
Ehrenfeld, civis Antiq. urbis Pagensis anno exulcerati saeculi MDCXIX (K poctě a užitku vlasti věnuje a zasvěcuje Pavel
Aretin z Ehrenfeldu občan Starého města pražského v roce 1619). Na okrajích jsou umístěny postavy v dobových krojích (6
ženských postav vpravo, 6 mužských vlevo) - díky tomuto tematickému obsahu je mapa velmi ceněná také mezi etnografy.
Vpravo nahoře je vyobrazen český lev, vlevo nahoře pak císařský orel.
měřítko 1:504 000; Z-strana Čech: stočena o 9° k V
1157 sídel, včetně abecedně seřazeného jmenného rejstříku
popis mapy je v češtině (velká písmena) i v němčině (malá písmena).
poprvé zakresleno politické rozdělení Čech na 15 krajů.
vodopis: nepřesný
Horopis: poměrně přesný, chybí popis. Pouze: Krkonoše neboli Obří hory, v nichž démon, zvaný od obavatelů Rýbrcoul, ukazuje
nadpřirozenou moc (Krkonosse vel montes gigantum in quibus Daemon quem incolae Ribenzal vocant mirabilem dei
protestatem monstrat).
2. vydání mapy (1632) - pro válečné účely → rukopisná mapa z roku 1633 (vytvořena na podkladu Aretinovy mapy východních
Čech a Kladska a obsahuje dokreslené vojenské údaje).
3. vydání (1665, Praha).
4. vydání – nedatováné, Praha).
V nizozemských a anglických atlasech
1619
1620
Fabriciova mapa Moravy z
roku 1569
vydání z roku 1625
Morauia marchionatus.
Merhern Authore P. Kaerio.
Mollova sbírka. MZK
Brně.
Pavel Fabricius (1519-1589) :
Matematik, astronom, botanik
a osobní lékař rakouského
císaře Maxmiliána II.
Kartografii -1569 vydal první
mapu Moravy („ptorože se o to
dosud nikdo nepokusil“)
Topografické mapování
Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627
Jan Amos Komenský (1592-1670)
dlouho shromažďovaný materiál - původně (?) připojení k dílu o moravských
dějinách De Antlquitatibus Morauiae (rukopis se nedochoval).
snaha odstranit chyby a omyly Fabriciovy mapy Moravy (1569) a doplnit ji o své
vlastní poznatky a svědectví vrstevníků.
věnování Ladislavu Velenovi ze Žerotína (oba dva, Komenský i Žerotín, již tehdy pobývali
v pobělohorském exilu) uvedl: "Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší
vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb."
Nejstarší výtisk mapy Moravy, tištěné z mědirytiny, pochází již asi z roku 1624,
další jsou datovány léty 1627, 1633, 1645, 1664, 1677
první vydání v Čechách s titulem Morauiae olim regnum nunc marchionatus jako
příloha díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus
mapu ryl Samuel Dvořák atd.
mapa vydávána více než 150 let a tištěna z dvanácti různých tiskových desek.
Rozměry 442x544 mm
měřítko 1:470000 - pro síť a 1:520000 - pro kresbu.
schematický zobrazení: reliéf, vodstvo a sídla + vinice, výběr léčivých pramenů a
lázní, sklárny a doly: železnorudné, zlaté i stříbrné
Mapa Čech z roku 1744 podle Müllera
Mappa totius regni Bohemiae ín duodecím circulos diuisae cum
comitatu Glacensi et districtu Egrano etc. Le Royaume de
Boheme diuisée en ses douze cercles. Carle reduite sur celle de
25 Feuiiles par Míiller a Amsterdam chez Cóvens et Mortier.
Autor: J. K. Müller
rytec: měděný desky Mikuláš Kauffer (Augšpurk)
Jan Kryštof Müller (1673-1721)
vojenský inženýr (znalosti matematiky, geometrie, astronomie a
praktického zeměměřičství)
mapa Uher (1709).
mapa Moravy (1716)
mapa Čech (1720) - 26 listů + včetně 1 listu
přehledného
Mapa: velké množství geografických a hospodářských údajů utajování
mapy v rakouské monarchii
Předloha: pro jednolistové zmenšené mapy Českého království
vydavatelství: Německo, Francie, Nizozemí,
Rakousko
graficky i obsahově nejzdařilejší – mapa: kolorovaná
rytina J. Condeta, publikovaná v kalendáři; vydavatel: Jan
Cóvense a Petr Mortier (Amsterodam) rok: 1744
(470x550 mm, grafické méřítko - cca 1 : 700 000).
Jihlava
Müllerova mapa
1: 700 000
1744
Müllerova mapa Moravy
Seutterova mapa Moravy z poloviny 18. století
Moravia marchionatus in sex circulos divisus juxta.
mapa Moravy z roku 1716 pramen pro kartografická zpracování Moravského markrabství.
od roku 1730 - norimberská kartografická dílna Jana Baptisty Homanna podle Müllera mapy
moravských krajů a zmenšenou celkovou mapu Moravy
Odvozené mapy i v dalších nakladatelstvích (Norimberk: Jan Kryštof Weigel; Vídeň: Jan
Jakub Lidl a František Jan Josef Reilly; Amsterodam: Jan Cóvense a Petr Mortier)
Matyáš Seutter (1678-1756/57)
znal Müllerovu mapu Moravy
nakladatel a mědirytec
- vlastnil kartografickou dílnu - Augšpurku (1707)
- vedle Homannova nakladatelství patřila v 18. století v německých zemích k
nejvýznamnějším
Mapa - měřítko cca 1 : 513 000 s
rozměry 487x570 mm
Morava rozdělená do 6 krajů (Brněnský, Hradištský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a
Znojemský),
města, městečka i menší sídla, vodstvo a schematicky vegetace (lesy) a reliéf
Titul mapy - moravský znak s alegoriemi hojnosti, vedutu Brna se Špilberkem a symboly
vinařství.
Seutterova mapa Moravy
I. vojenské mapování – josefské
1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800
– 1763: zahájeno za vlády Marie Terezie
– pokračování za Josefa II. do roku 1785
– 1764-1767: Čechy 273 sekcí (mapových listů)
– 1764-1768: Morava 126 sekcí
– 1763: Slezsko 40 sekcí
• pokrytí celé území státu
• podklad: Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800
• Měřítko 1: 28800 poměr 1 vídeňského palce na mapě ku 400 vídeňským sáhům ve skutečnosti
• provádění: důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" "od
oka„ (pozorováním v terénu)
• 1 důstojník za léto zmapoval až 350 km2.
– Důvod: sedmiletá válka - rakouská armáda měla k dispozici jen nepřesné mapy vlastního
území (Müllerova mapa)
– potřeba podrobné mapy (měřítko 1:28800)
– 1778-1779: po válkách s Pruskem nařídil Josef II. rektifikaci (přezkoušení) sekcí severního
pohraničí Čech ze 143 listů muselo být 141 mapováno znovu
– uloženy Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni, u nás jen nebarevné kopie ve
Státním ústředním archivu v Praze
štáb generálního ubytovatele (K. k. Generalquartiermeisterstab),
• 1806 při štábu generálního ubytovatele zřízen topografický ústav
• 1818 rozšíření na topograficko-litografický ústav.
• 1818 štábu generálního ubytovatele podřízen Vojenský
zeměpisný ústav v Miláně.
• 1839 sloučením těchto institucí - Vojenský zeměpisný ústav se
sídlem ve Vídni (K. k. Militärgeografisches Institut in Wien),
• + další kartografická díla souvidející s vojenským mapováním
I. vojenské mapování – josefské
Bez sítě trigonometrických bodů (kresba nelze jednoznačně napojit nebo se překrývá)
Mapový list:
seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod.
Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném
vojensko-topografickém popise.
komunikace (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řeky, potoky i umělé
strouhy, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.), typy budov - kostely, mlýny.
barevné rozlišení jednotlivých složek (ručně kolorovány)
komunikace: hnědé linky,
lesy: šedě
orná půda: bíle
pastviny: žlutozeleně
vinice: světle hnědě
vodstvo: modře
půdorysy obytných budov (zděné stavby červeně a dřevěné černě)
vojensko-topografický popis území: informace nezobrazené v mapě (šířka a hloubka
vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj.); (Čechy - 19 rukopisných svazků)
Význam:
podrobnost, měřítko a slovní popis
zachycuje území Čech, Moravy a Slezska v době před nástupem průmyslové
revoluce a zachycuje kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.
Františkovo; 1836-1852, měřítko 1: 28 800
Předcházela: vojenská triangulace (geodetický základ mapování – zpřesnění)
Podklad: Stabilní katastr - měřítko 1:2880 (zjednodušení, ale přesnost)
sekce kolorované
Čechy 267 sekcí z let 1842-1852,
Morava a Slezsko 146 sekcí z let 1836-1840
měřítko 1:28800
Odvozeny mapy generální (1:288000) a speciální (1:144000) - první veřejné dílo
rakouské státní kartografie – běžně dostupné v mnoha mapových sbírkách, málo
podrobná pro účely archeologie
obsah mapy
totožný s I. vojenským mapováním,
přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích),
avšak zobrazovaná situace se velmi liší.
Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a
rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o
50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.
II. vojenské mapování
Přehledová mapa souřadných
systému Rakouské monarchie
1807-1869
Klad listů II. vojenského mapování
III. vojenské mapování - Františko-josefské; 1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-
1880 (Čechy), měřítko 1 : 25 000
nové mapování rakouské monarchie - neúspěchy ve válce s Pruskem roku 1866
Ministerstvo války – 1868 (staré tzv. II. vojenské - Františkovo) mapování – zastaralé
průběh: 1869–1885 (16 let), ročně – 400 km2 (i území bez katastrů)
staré měřítko 1:28 800 – nahrazeno - 1:25 000 (změna v kladu listů zavedení
zeměpisné sítě)
zdokonalení zobrazení reliéfu a komunikací ( výškopis – šrafury, vrstevnice a
kóty)
dobře zanesená terénní konfigurace – valy hradisek
neregulované vodní toky – říční brody
není dobudovaná síť silnic – staré cesty, významné křižovatky
všechny takticky využitelné informace – dřevěné a kamenné budovy
podkladem - katastrální mapy,
topografické sekce:
území o rozsahu 15´ délkových a 7´30´´ šířkových
originály topografických sekcí byly kolorované
přetiskem vznikly mapy speciální (1:75 000) a generální
(1:200 000), které již byly tištěny černobíle (fotograficky a fotolitograficky).
mapování:
1874–1875: s okolím Vídně ve větším měřítku (1:12 500) + malé oblasti na jižní Moravě
1876–1877: východní Morava; 1877–1878: zbytek Moravy a Čechy až po pražský poledník; 1878–1879:
západní hranice Čech, horské oblasti na hranicích s Německem; 1879–1880: zbytek českého vnitrozemí.
III. vojenské mapování
1:25000
1:75000
originály map II. a III. vojenského mapování - uloženy v
Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni
kopie ve Státním ústředním archivu v Praze
speciální mapy III. vojenského mapování převzaty po vzniku
Československa
nové vojenské mapování pak ve 30. letech 20. stol.
v současnosti klad sekcí tzv. I. - III. vojenského mapování a základní
náhled
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem http://mapy.geolab.cz
III. Vojenské mapování
vývoj katastrálního mapování na našem území
1571, 1573: císař Maxmilián a Český sněm - zaměření země
Dvorská komora zamítla - důvod: obavy z odvodu daní i z panské půdy
další pokusy o zaměření pozemků:1627, 1638 (opět zamítnuto českými stavy)
rustikální, tereziánský a josefský katastr
1654 - úplnější soupis poddanské půdy, vznikl tzv. rustikální katastr – 1. berní rula (Catastrum rollare).
1684 - opravení nedostatků → 2. berní rula (daně až do roku 1748).
půda poddanská se evidovala na podkladě přiznání a bez geometrických podkladů.
1706 - se začalo s pracemi pro soupis rustikální i dominikální půdy dle přiznání, tento soupis půdy vstoupil v
platnost v roce 1748 jako 3. berní rula
stabilní katastr - geodetické a kartografické základy, měřické a kancelářské práce.
důvod pro tvorbu soupisů půdy a pro katastrální mapování
stanovení daňové povinnosti v závislosti na vlastnictví nemovitého majetku
počátky dělení pozemků podle :
druhu obdělávání (půda orná, lesní, luční, křoviny a chrastiny)
jakosti/bonita (dobrá, prostřední, špatná)
daně vyměřovány z poddanské půdy na základě nedokonalých a nevěrohodných
podkladů – námitky poplatníků
Berní rula
1654 – 1.berní rula
první úspěšnější soupis
poddanské půdy
vznikl tzv. r u s t i k á l n í
katastr (nutnost průběžných oprav)
1684 – 2.berní rula – podle ní daně až do
roku 1748
oba rustikální katastry neměly grafické
podklady, obsahovaly jen poddanskou půdu
Stavovský český sněm: 1652/3 o
provedení podrobného soupisu všeho
berni podrobeného majetku v Čechách.
4 visitační komise:
4 osoby – 1 zástupce za každý
stav
návštěva všech panství a
statků, prohlédnout vsi, poddanská pole,
pořídit soupis berni podléhajících
poddaných tzv. "skutečně osedlých" a
stanovit počet osedlých pro každou ves .
"Osedlý" - berní jednotkou = 1 sedlák,
nebo 4 chalupníci, 8 zahradníků
Lánové rejstříky
nejstarší dochovaný moravský katastr - vzešlý z druhé lánové vizitace, která se konala v letech
1669–1679.
1. soupis držitelů gruntů zahrnuje údaje z roku 1657 (1. lánová vizitace). 365 svazků (MZA:
fond D 1, signatura 1 – 371) pro všechna moravská panství a statky, včetně enkláv ležících ve
Slezsku.
- V celku nejsou obsaženy pouze lánové rejstříky pro královská města, která nebyla do berně
zahrnuta a dlouhodobě chybějící obec Suché Lazce (signatura č. 224). Tyto údaje lze ale v
zásadě nahradit přiznávacími listy k dani domovní z roku 1667, které se nalézají ve fondu D
2 Rektifikační akta, kde se vyskytují též seznamy držitelů gruntů.
- Obec - držitelé gruntů děleni
- podle velikosti orné půdy (případně i vinic) na láníky, půlláníky, čtvrtláníky,
podsedníky, zahradníky, chalupáře, domkáře na panském a na obecním a někde
též i na podruhy bez polí (S-Morava: sedláci na velké, střední a malé) – LÁN -
JEDNOTKA
- podle stáří a způsobu osídlení v obci na osedlé, jejichž grunt byl přiznán již v roce
1657, nově osedlé po roce 1657, zpustlé po roce 1657 a na zpustlé grunty ještě
před rokem 1657.
- Obsah katastru: 1. jméno držitele nynějšího a jméno držitele v roce 1657, pokud se od
něho liší; 2. počet kusů polí a případně vinic, 3. nález polí a vinic podle tří bonitních tříd,
udávaný ve výsevkových mírách měřicích a achtlech, dále též činžovní pole a kopaniny.
Na závěr jsou uvedeni řemeslníci a měšťané s právem várečným, majetek obce a
někde jsou zapsány i svobodné dvory.
Sumář: podle 4 základních skupin osedlých
různé poznámky vizitační komise a pečeti jejich představitelů.
Lánový rejstřík Brtnice
alt gesessene - odedávna osedlé – hospodář 1657, 1669-1679
neu geschifte - nově osedlé (po 1657)
neue Oedung - nově pusté (po 1657)
Alte Oedung - odedávna pusté (před 1657)
Seznam komínů
nedostatky lánové visitace jako berního podkladu – pokus nahradit pozemkovou
daň daní domovní: vrchnostmi tzv. Seznam komínů (1667)
na jedné polovině usedlosti osedlé
na druhé pusté
řazené podle velikosti
po levé straně je seznam poddaných a v příslušné vodorovné rubrice je
čárkou jeho usedlost zanesena.
Zde se prvně uvádějí usedlosti v pořadí v jakém stály.
- porovnání s lánovými rejstříky - jiné řazení.
- uloženy jsou zvlášť pro každé panství jako součást svazku tzv.
Rektifikačních akt.
-1671 – přiznávací listy ke komínové dani
Od roku 1706 prováděn soupis rustikální i dominikální půdy na základě přiznání (nebo-li f a s e)
vznikly knihy fasí – dokončeno 1748
1748 – 3. berní rula, neustálé námitky, Marie Terezie nařídila „revizitaci“
1757 – 4. berní rula, revidovaná 3. berní rula, „panské vyrovnání“ – kvantita i kvalita půdy
Opět jako rustikální katastr neobsahuje grafické znázornění
• Získávání zkušeností z okolních zemí, v Itálii tvorba „Milánského katastru“ se zaměřením,
zobrazením, očíslováním každého pozemku
• 3. a 4. berní rula=tzv.tereziánský katastr - obsahuje soupis poddanské i panské půdy
První pokus o mapování pro daňové účely:
1785 : patent císaře Josefa II. - (josefský nebo-li josefínský katastr)
• tereziánské berní a daňové reformy (t. katastr) nepočítaly se
systematickým zaměřením půdy
• nový soupis hospodářsky využitelné půdy v Čechách a na
Moravě, prováděn z příkazu císaře Josefa II. v letech 1785-89,
evidoval panskou i poddanskou půdu
• patent z 20. dubna 1785 obsahoval první měřičskou instrukci
se dvěma obrazovými přílohami – určují způsob měření a
mapování daněné půdy, na rozdíl od předešlých katastrů
vznikl částečně na základě trigonometrických měření
• katastr nebyl sestaven podle panství, ale podle umístění
pozemků na území katastrální obce, jednotlivé pozemky
obdržely topografická čísla (stabilní katastr je nepřevzal)
• měření bez geodetického polohového základu (neexistovala
měřická síť)
– obec rozdělena na „pozemkové tratě“ a uvnitř měřeno
nejjednodušším způsobem, zapsala se jména vlastníků a pozemky
se očíslovaly
– vznikaly značně zkreslené náčrty tratí, není možné sestavit ani
mapu obce
• nepřesné polní náčrty (ne pro všechny obce) a nepříliš přesné mapy
• základní jednotka pozemek (zaměření, zobrazení a určení výnosnosti)
• Josefský katastr platil pouze 3 roky (1789-1792) - přes jisté nedostatky
byl příznivě přijat zvláště sedláky, neboť zrovnoprávnil daňovou
povinnost z rustikální i dominikální půdy
• Užití popisných čísel: popisná jednotlivých obytných budov (Numerus
conscriptio). K očíslování došlo v říjnu 1770, kdy bylo proveden vojskem.
čísla popisná platí ± dodnes s výjimkou obcí - 1805 X 1815 k přečíslování:
převážně jen města a městečeka
1792: tereziánsko-josefský katastr
daně z panské půdy podle obsahu tereziánského katastru –
„exaequatorium dominicale“
• nebyl doplňován, obsah neaktuální, stále větší rozpory se skutečností, rostly
oboustranné námitky
• nutnost vytvořit nový přesnější a spolehlivější systém pro stanovení
pozemkové daně
1817 – patent císaře Františka I. o dani pozemkové a tvorbě katastru pozemků na území celé
monarchie bez ohledu na panskou a poddanskou půdu.
• jednoduché a spravedlivé vyměření pozemkové daně v celém rakouské monarchii - právním základem - patent císaře
Františka I. ze dne 23.prosince 1817: práce spojené s jeho vyhotovením budou probíhat postupně v jednotlivých korunních
zemích monarchie
Tvorba tzv. s t a b i l n í h o katastru obsahujícího:
• Geometrické zaměření, zobrazení, sepsání a popsání pozemků
• Rozlišení pozemků podle kultur a užívání
• Zatřídění pozemků do jakostních tříd (analogie dnešních BPEJ -bonity)
• soupis všech pozemků na území Předlitavska, za účelem zdanění na základě čistého výnosu parcel (v Čechách uveden
v platnost 1860)
• patent císaře Františka I. z 23. prosince 1817 o pozemkové dani a vyměření půdy, který předpokládal geometrické zobrazení
všech pozemků, vlastní vyměřování probíhalo v letech 1824-1843
Geodetické základy map stabilního katastru
• Trigonometrická síť I.-III. řádu s astronomicko-geodetickým měřením, výpočty na Zachově elipsoidu (triangulační práce v
Čechách 1824-1840) Doplnění body IV.řádu grafickou triangulací (na triangulačních listech); všechny údaje vycházely z
nového přesného trigonometrického zaměření (1821-1842), středem trigonometrického systému věž Svatoštěpánského
chrámu
• Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných
geodetických základech. Byla založena a zaměřena trigonometrická sít I. až III. řádu. Sít IV. řádu vznikla zhuštěním sítě III.
řádu grafickou triangulací.
Kartografické základy map stabilního katastru
Cassini-Soldnerovo příčné válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících , osa X – kladná větev k jihu,
osa Y – kladná větev na západ
Pro monarchii celkem 10 souřadnicových soustav, bývalé Československo mělo 3 soustavy : Gusterberg, Svatý Štěpán,
Gellerthegy
• Základní jednotkou, pro kterou byl stabilní katastr založen, byla katastrální obec, určená příslušností k bernímu okresu a
kraji. Do roku 1850 bylo v Čechách 16 krajů, na Moravě 6 krajů a ve Slezsku 2 kraje. V roce 1850 se zmenšil počet krajů v
Čechách na 13 a na Moravě na 2. Současně došlo k novému vymezení některých berních okresů a katastrálních obcí.
Indikační skici
Z katastrálních map vzniklých
při vyměřování byly zhotoveny tzv.
císařské otisky a dále kolorované
tisky pro polní měření ke zjišťování
(indikování) změn - tzv. indikační
skici.
Kultura Barva
Kamenné a cihlové domy červená
Dřevěné stavby žlutá
Orná pole okrová
Zahrady a kvalitní louky tmavě zelená
Pastviny a lada světle zelená
Lesy tmavě šedá
Rybníky a vodní toky modrá
Cesty hnědá
Železnice růžová
Rokštejn
Jelemek – plužina
Císařský povinný otisk (archivace): otisk originální
mapy - opatřený popisem parcelních čísel;
kolorovaný archivace v Centrálním archivu
pozemkového katastru ve Vídni.
Kaiserpflichtexemplar
Barevné provedení je stejné jako u originálních map,
okrové role, šedé lesy, sytě zelené zahrady a parky,
zelené louky, světle zelené pastviny, karmínové zděné
budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém
odstínu karmínové významné stavby, žluté dřevěné
budovy, mosty a jezy, hnědé cesty, modré vodní toky a
plochy a různobarevné lemovky hranic se sousedními
obcemi (viz legenda). V bílé barvě jsou ponechány
dvory a nádvoří, veřejná prostranství a půda, kterou
nebylo možné obdělat, např. kamení. Na zadní straně
mapového listu je podpis pracovníka, který mapu
vybarvil a revizora.
V souboru chybí císařské otisky z území, které bylo v roce
1938 připojeno k Německé říši. Byly v rámci spisové
rozluky postoupeny podle územní příslušnosti do
Mnichova, Vídně a Katovic. Jejich rovnocennou
náhradou jsou originální mapy. Případné chybějící listy
jsou podle možnosti nahrazeny otisky originálních
map.
http://www.mza.cz/indikacniskici/
Katastrální operát stabilního katastru se vzhledem k rozsáhlosti a různorodosti prací dělí
na:
a) měřický operát, tj. výsledek geometrického zaměření a zobrazení na mapách
veškerých pozemků hospodářsky obdělávaných i jiných,
b) písemný operát, tj. soupis pozemků a jejich držitelů,
c) vceňovací operát, tj. rozdělení pozemků podle druhů vzdělávání (kultur) a
pěstovaných plodin, jejich vytřídění do jakostních (bonitních) tříd, zjištění čistého
výnosu z nich a stanovení pozemkové daně.
Využívání stabilního katastru, udržovaného ve stálé shodě se skutečností, bylo
ukončeno v roce 1955 založením Jednotné evidence půdy
Podrobnému měření předcházelo zjištění, označení a popis hranic katastrální obce a držebnostních a
pozemkových hranic, které byly vyznačeny a očíslovány v terénu a zakresleny do polního náčrtu.
Vlastní měření v měřítku 1:2880 - metoda měřického stolu ze stanovisek určených graficky třemi
záměrami. Stejným způsobem nebo rajónováním, při němž se délky určovaly řetězcem, byly
zaměřeny podle polního náčrtu podrobné body, tj. nemovitosti, vodní toky a další pevné body v
terénu a držebnostní a pozemkové hranice.
Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Bylo zaměřeno 8967 katastrálních
obcí o výměře 51 953 čtverečních km s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly
práce 11 let (1824-1830, 1833-1836).
Zaměřilo se 3724 obcí o výměře 27 375 čtverečních km s 6 038 454 parcelami. Výsledkem
podrobného mapování byly originální mapy stabilního katastru, které byly pro potřeby státní
správy i jiné reprodukovány tiskem z kamene.
Císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2880
• Soubor tvoří 11 732 katastrálních map
– (Čechy 8444, Morava a Slezsko 3288) na 46 732 mapových listech (Čechy 31 209, Morava a Slezsko 15
523) různých rozměrů.
– Základní rozměr je 60x71,5 cm
– jeden z otisků: tzv. císařský povinný otisk -určen k archivaci.
– základní organizační jednotkou katastrální obec (celkem 12 696 obcí v Čechách
na Moravě a ve Slezsku 49 967 mapových listů, jeden list asi 3 km2)
– každá obec měla mapu v měřítku 1 : 2880 (některé ještě i podrobnější), zachycuje
druhově členěné pozemky s parcelními čísly, zástavbu, komunikace, vodní toky a
plochy, pozemky zdaněné (pole, louky, vinice, pastviny a lesy) a nezdaněné
(veřejné silnice a cesty, řeky, průplavy, hřbitovy)
– lesy (šedě), pastviny, louky a zahrady (zeleně), pole (světle žlutě), vody (modře),
cesty (hnědě), kamenné budovy (karmínově), dřevěná stavení (žlutě)
– kolorované exempláře těchto map (císařské otisky) dokumentující stav v době
měření - Moravský zemský archiv
• INDIKAČNÍ SKICY - na pevnějších kartonových čtvrtkách, sloužily
k zaznamenávání změn ve vlastnictví pozemků Státní ústřední archiv
v Praze
• MAPA KULTUR KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (1837-1844) – součástí stabilního
katastru, v měřítku 1:36 000, znázorněny zemědělské kultury některé mapy
udávají bonitu půdy (I-IV), k oceňování půdy
– několikrát došlo k reambulaci (znovuzaměření) a dalším revizím stabilního
katastru
• Městská problematika
– veduty, plány
– množství map měst od počátku 19. stol
– archivní fondy v každém okresním městě
Müllerova mapa a ortofoto - NYMBURK
Hartmann Schedel – Liber Chronicarum (1493)
Jan Willenberg, Bechyně, 1602
Jan Willenberg, Žatec, 1611
Jan Willenberg, Jihlava, konec 16. st.
Jan Willenberg - Brno
Merian, Matthaeus, 1593-1650
Obsidio Taboris in Bohemia Anno 1648
obléhání Tábora 1648
J. Loth, F. Kretzschmar, W.C. Wrankmore – plán Prahy (1847)
Měřítko: grafické – vídeňské palce a sáhy
Plán Prahy (1743)
Plán Prahy (1847, anglický)