Počátek mladého paleolitu • rámcově mezi 40 - 30 000 BP
• spadá do období teplotních výkyvů, globálně ale tepleji než na konci středího paleolitu
• Neandertálci jsou střídání moderními sapienty jako nositeli kultury
•

C:\Dokumenty\Bezjména-1.tif



C:\Dokumenty\Bezjména-2.tif Rozsah osídlení Kulturní okruhy



lincombien
severské listovité hroty
severské listovité hroty
chatelperronien
aurignacien
chatelperronien
aurignacien
ulluzien
aurignacien
aurignacien
aurignacien
aurignacien
bohunicien
szeletien
aurignacien
szeletien
aurignacien
aurignacien
aurignacien
aurignacien
olševien
aurignacien
moustérien
moustérien
jerzmanowicien
szeletien

C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Bezjména-12.tif C:\Documents and
Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Bezjména-1.tif


C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Bezjména-2.tif



Portugalsko Gato Preto: u města Azinheira na hraně Ri Maior Valley. TL datum 38 100±3900 je
asociováno s ne-moustérienskou industrií s kanelovanými škrabadly. Datum asi není OK.
Grutta da Oliveira (Almouda): vr. 8 AMS 31.900±480; vr. 9 AMS 40.420±1220 BP

Přežívání moustérienu
Châtelperronien
Cueva Morin, jeskyně Castillo, Pendo, Abric Romani).
  Aurignacien
Hlavně v Kantábrii,  pak i ke Středozemnímu moři.
Starý aurignacien
·Reclau Viver:
·Cueva Morin: vrstvy 9-8a a 8b
·El Pendo: vrstva 8
Klasický aurignacien
·El Castillo:
·La Pasiega: El Pendo:
Vyvinutý aurignacien
·El Otero: mladečské hroty
·Morin:
El Pendo:
Španělsko

Přežívání moustérienu
vrstva VIII z Gigny (29 000 BP). Dále Maras, Soyons, Tournal –.
Châtelperronien
.
·Rock de Combe: interstratifikace s aurignacienu s chatelperonienem
·Châtelperron:  eponymní lokalita
·Combe Capelle:
·Saint-Cézaire: antropologický nález neandertálce, Le Moustier: 41300-45800 TL
·Fontéchevade:; La Quina:; Le Trou de la Chèuvre:; La Côte:; Grotte du Renne (Arcy-sur-Cure) –
první osídlení 34-33 000BP. Osídlení na 80 m2 , konstruovaná ohniště, KPI hroty, šísla, tuby
z ptačích kostí.
Francie

Aurignacien
Archaický aurignacien
La Ferrassie (vrstva E), Roc-de-Combe (vrstva 9), abri Pataud (vrstva 14-12); Caminade (37 200).
Všechno málo typická industrie, škrabadla, málo rydel, čepelky Dufour, absence skutečných aurig.
čepelí. Je dobře doložený v Languedoc-Roussillonu (Esquicho-Grapaou, Tournal), kde se vyvíjí do
klasického aurignacienu.
Data:
·Abri Pataud:  aurignacien 1  Chladná fáze - 34 000 BP  - mnoho laterální aurig. retuše,
piškotovité čepele, málo rydel, více škrabadel. Projevuje se pečlivý výběr surovin. Z KPI jsou
typické hroty s rozštěpenou bází
·Esquicho-Grapaou: 31850 ± 1300 BP vrstva F2.
Mírná středowürmská fáze [do 35 tis. let] - vyší podíl vysokých a vyčnělých škrabadel.
·Rock de Combe: interstratifikace s chatelperonienem, data 34.800; 33.400
·La Ferrassie:
·Isturitz:  36.510±610; 34.630
·Le Flageolet I: 32-34.000
Klasický aurignacien
·aurignacien 2  V období pod 30 tis. let - přibývá aurignacienských škrabadel a aurignacienských
rydel a ubývá laterální retuše. Z KPI jsou to zejména mladečské hroty.  Rozlišujeme skupinu okolo
Castelmerle, údolí Vézéry, okolí Isturitz, roklina Gardon apod.
·La Ferrassie, vrstvy F, H, K6, K2
·La Caminade:, Laugerie-Haute, Le Roc-de-Combe.
Vyvinutý aurignacien
·aurignacien 3-5  Tato fáze je jen lokálním jevem projevujícím se v různých podílech laterálních
retuší.  ST.3: kopí oválného průřezu ST.4: bikónické kopí ST.5. Tento vývojový stupeň je současná
s mladým périgordienem.  Datace z jeskyně Canécaude (Aude) 24510 ± 400 BP, 22980 ± 330 BP.
·La Ferrassie vrstva H´ a H´´, L´abri Pataud (vr. 5, 6), Le Falegeolet I (vr. VIII), Le
Roc-de-Combe,  Le Facteur (vr. 17-16)

Ulluzien
·Grotta de Ulluzo, ;severní Itálie Sant Remomano u Pizzy; San Remo
·Grota del Cavallo: nález Homo sap. sap. [2 zuby].
Aurignacien
.
Protoaurignacien
·Castelcivita u Salerna,
Klasický
·j. La Cala (Salerne) –
·j. Fossellonne (Mont Circé, Latium):
·Fumane !!
Itálie

Belgie Celky s listovitými hroty ze severoevropské roviny - Lincombien
·Couvin:
·Spy:;  Goyet:
Aurignacien
Hlavně v nížině Meuse. Otte rozlišil dvě skupiny:
škrabadlová facie
·Spy, Goyet, Hastires :.
rydlová  facie
Trou Margite, grotte de la Princesse a vrstva v Goyet:

Anglie Celky s listovitými hroty ze severoevropské roviny - Lincombien
·(mapa viz - Otte 1990: in: Mellars ed. The Emergence of Modern Humans. Eddinburg 1990) Kents
Cavern
Paviland datace 25,840 ± 280 BP (OxA-8025).
·Soldiers Hole
·Barger Hole
·Hyena Den; Pinhole;  Robin Hood's Cave ; Bramford Road
Aurignacien
Kent´s Cavern: aurignacienská škrabadla

Německo Aurignacien
Sirgenstein
Gessenklösterle
Bockstein Törle
Hohle Fels
Hohlenstein-Stadel
Vogelherd
Celky s listovitými hroty ze severoevropské roviny
Navazují na micoquien typu Rörshain a Altmühlien
·Mauern:
·Ranis:
·Schwalbenberg, Ilsenhöhle, Rörshain
Zároveň přežívá moustérien v Balve IV, který je paralelní s Altmühlienem a Chatelperroniem.

Zwierzynicien
·Kraków – Zwierzyniec: szeletienská vrstva je kladena do této kultury, viz definice kultury.
Jerzmanowicien
·Jerzmanowice – jeskyně Nietoperzowa (Kraków): vrstva 6-4. Z vrstvy 6 datum 38 650 ± 1250 BP. Asi
skrýš lovců medvědů, doplňkově koní a
Szeletien
·Dzierdzyslaw:
·Biśnik: kamenná zídka ve vchodu do jeskyně
·Mamutowa:
Bohunicien
·Dzierdzislaw:
Aurignacien
Rydlová facie
·
·Kraków-Spadzista:
·Piekari:
škrabadlová facie
·Gura Pulavska:
jeskyně Mamutowa: nález mladečského hrotu z mamutoviny.
Polsko

Aurignacien
Stará fáze
·Willendorf: Senftenberg: Střední fáze
·Getzerdorf: hodně vysokých a vyčnělých škrabadel, aurignacienských čepelí a málo rydel. Hroty jsou
oválné nebo cylindrické.
·Langmannersdorf u Saint-Polten: zkoumal J Bayer..
·Krems Hundsteig: lokalita s převahou čepelek Dufour, hrotů typu Krems a vysoká škrabadla, velice
často z radiolaritu s datací 35.tis let BP.  KREMSIEN.
Pozdní fáze
·Senftenberg:.
·Alberndorf:.
Ostatní
·Galgenberg u Stratzingu:
·Drachenhöhle u Mixnitz, Tischoferhöhle u Kufstein – mladečské hroty v rakouských jeskyních.
Miesslingstal: dolní dětská čelist
Rakousko

C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\strati_scheme WII.png
Willendorf II
vr. 2-4




Maďarsko Szeletien
·Szeleta
·
Aurignacien
·ISTALLÖSKÖ
·
·PESKÖ: datace na 34 600 B.P.

Aurignacien je blízký kremsienu
·Mitoc - MALUL GALBEN : lokalita v Moldávii, kopaná H. Kirika. Po třetí půdou mladých spraší
(34.tis. let). Typická jsou kýlovitá rydla a škrabadla.
·Ripiceni Izvor: na řece Prut. 3 vrstvy - industrie szeletsko - aurignacienského charakteru.
·Tincova:
·COSAVA, VADASTRA: lokality v Banátu charakteristické vysokými škrabadly a čepelkami Dufour.
Pestera cu Oase: čelist nalezená v roce 2002 v JZ části Karpat, datace 34-36 000.
Rumunsko C:\Dokumenty\Bezjména-2.tif

aurignacien (bačokirien, preaurignacien)
·BAČO KIRO: k aurignacienu náleží vrstva 11, zpracovaná J.K. Kozlowským. Obsahovala nelevalloiskou
techniku. 41% retušovaných čepelí, 13% škrabadel, drasadla, 4% rydel, 9% retušérů, retušované
hroty, aurignacienské laterální retuše a několik škrabadel, čepelky Dufour a Font-Yves. Hodně
importovaných surovin. Tato industrie je označována jako bačokirien.
vrstva 9: hroty s rozštěpenou bází. Vr. 6 a 7 – zbytky lidí v aurignacienském kontextu, datované
29-33 000.
TEMNATA DUPKA: vysoká a nízská škrabadla. Vrstva je datována 40.-34. tis. let.
Bulharsko
B.K.
Temnata

Slovinsko ·Velika Pečina: lokalita zkoumaná S. Brodarem s kostěnými hroty.
·Potočka Zijalka: jeskyně (1700 m n.m.) v masívu Olševe ve vých. Karavankých horách v Slovinsku.
Při výzkumu 1928-30 našel S. Brodar uvnitř 115 m hluboké jeskyně více než 80 kostěných hrotů
mladečského typu a spodní čelist medvěda se třemi otvory, na kterou se dají vyloudit tři tóny. J.
Bayer pojmenoval podle této lokality olševskou kulturu (olševien). Na lokalitě vynikají masívní
hroty mladečského typu, ale ne z mamutoviny. ŠI je chudá.
·Mokryška Jamka: co do ŠI a KPI je shodná s předcházející lokalitou.
•Vindija G1 a G3: ve vrstvách nálezy neandertálců, přičemž v G1 jsou i hroty mladečského typu -
problém olševienu
•Betalov spodmol:
C:\Documents and Settings\pneruda\Dokumenty\Obrázky\Ljub 086.tif

aurignacien
·MURALOVKA a ZOLOTOVKA: lokality aurignacienského charakteru, ale lovecky jsou v podstatě totožné s
lokalitami gravettienskými. Navíc jsou datovány na 18.-19.tis. let.
·KOSTĚNKI 2: vrstva 3. jedná se o geograficky odtrženou skupinu aurignacienu, která je však
kulturně velice čistá. (čepele, škrabadla, rydla kladívka ze žeber).
·Kostěnki 3:
·Kostěnki 1, vr. 2-3: východní aurignacien.
·KULIČIVKA, vr. III: hornější vrstva obsahuje aurignacienské obrovské čepele, nevysoká škrabadla,
málo je rydel – křemenicien (Stepanchuk – Cohen 2000-2001).
·ABRI SJUREN: lokalita na Krymu (Ukrajina) se 2 vrstvami aurignacienu s vysokými škrabadly a
čepelkami Dufour v kontextu Crimea Moustérienu s bifaciálními nástroji (Kiik Koba fácie). Data: 28
450, 29 950.
Industrie s listovitými hroty
Szeletien
·Korolevo (Ukrajina):
Kultura streleckaja-sungir a spitzinkaja
·Na lokalitě Kostěnki 12, vr. III datum 32 700 BP, pohřeb ze Sungiru -–OO---  je datován na 25 000
BP. Dále Kostěnki 6 – Streleckaja, Kostěnki 1 – Poljakova.
·Spitzinskaja: lokality Kostěnki 17, vr. II; Kostěnki 12, vr. II. Data okolo 36 400
Jedná se o kultury se středopaleolitickým základem. V obou se nachází cizí suroviny, čímž se
vysvětluje, že původ mladého paleolitu je mimo Rusko.
Gorodsovskaja
·Kostěnki 14, vr. 3: cf. szeletien, datum 30 080.
Východní szeletien - Krym
·Buran Kaya III, level C: data okolo 32 200, 32 350, 36 700.
Mezmaiskaja: jeskyně na Kavkazu s pohřbem dítěte, podle data 29 195 z mladého paleolitu, ale DNA je
neandertálská. Nevím, jestli spadá rovněž do okruhu východního szeletienu.







Na Krymu koexistují středopaleolitické populace:
1) smíchané soubory aurignacienu a MP v souboru Abri Sjuren
2) interstratigikace východního szeletienu středním paleolitem (Buran Kaja III)
Neandertálské populace přežívají až k 28 000 BP.
M. Chabai: THE LATE MIDDLE AND EARLY UPPER PALEOLITHIC IN CRIMEA (UKRAINE)
LES PREMIERS HOMMES MODERNES DE LA PÉNINSULE IBÉRIQUE. ACTES DU COLLOQUE DE LA COMMISSION VIII DE
L’UISPP