OPERA SLAVICA

                                       Slavistické rozhledy

                                          ISSN-1211-7676

                                   vydává Ústav slavistiky FF MU



Pokyny pro autory příspěvků:


Redakce přijímá pouze původní příspěvky z oblasti jazykovědné a literárněvědné slavistiky, které
dosud nebyly jinde publikovány (vztahuje se i na cizojazyčné mutace textů) a jsou napsány v
některém ze slovanských nebo světových jazyků.

Původní vědecké statě, a také přehledné odborné statě, které nevycházejí z původního výzkumu,
musejí být opatřeny dvěma abstrakty, z nichž jeden musí být napsán v angličtině a druhý v jazyce
příspěvku nebo v češtině. Abstrakty v rozsahu nejvýše 10 řádků se uvádějí před vlastním textem
statě. Za abstrakty jsou uvedena klíčová slova v jazyce abstraktu.

Příspěvky jsou přijímány pouze v elektronické formě v textovém editoru Word 6.0/95 – 2003 ve
standardní úpravě (formát stránky A4, okraje stránky 2,5 cm, písmo Times New Roman, velikost písma
12 bodů, řádkování 1,5).

Příspěvky jsou uveřejňovány v oddílech „Studie“, „Rozhledy a materiály“, „Recenze“, „Zprávy a
kronika“.

Za jazykovou úpravu příspěvků odpovídají autoři.



Úprava záhlaví jednotlivých typů příspěvků:


Studie:

Název studie:  ŘEČTINA JAKO PRAMEN LEXIKÁLNÍCH VÝPŮJČEK NEŘECKÉHO PŮVODU V STAROSLOVĚNŠTINĚ

Podtitul:           Semitismy: hebreismy a arameismy

Autor:              Radoslav Večerka (Brno)


Recenze:

Název recenze (nepovinný):     Ruská literatura a svět

Recenzovaná práce: Zahrádka, M.: Ruská literatura XIX. století v kontextu evropských literatur
(Osobnosti a dialog literatur). Periplum, Olomouc 2005, 279 s.

Jméno autora (na konci textu recenze): Ivo Pospíšil


Zpráva (sdělení):

Název:  Konference k nedožitým 80. narozeninám profesora Rudolfa Zimka

Jméno autora (na konci textu recenze): Aleš Brandner



  * pro zdůraznění částí textu lze použít proložení (funkce „Proložení znaků“ – „Mezery“, velikost
mezer: 3 body; např. u vlastních jmen osob), kurzívy (typicky u exemplifikace a názvů děl), tučného
písma (např. u označení mezinadpisů), v krajním případě podtržení.


  * na literaturu se v textu odkazuje příjmením autora, rokem vydání, popř. paginací: (Drozda,
1966, 14-17).


·        případné podčarové poznámky musí být číslovány pomocí funkce „Poznámka pod čarou“ a
uváděny v následující podobě:

^1 Б. Васильев: Зависит от нас: Перестройка в зеркале прессы. Москва, 1988, c. 224


  * seznam literatury se uvádí na konci textu, není číslován, autoři jsou uváděni v abecedním
pořádku. V případě uvádění pramenů psaných jak latinkou, tak cyrilicí se položky v různých
grafických systémech uvádějí zvlášť podle odpovídajícího abecedního pořádku (nejprve se uvádějí
položky psané v jazyce studie):


Literatura:

Adamec, P.: K ekvivalentům sloves býti a míti v ruštině. In: Rusko-české studie. Praha 1960,
191–213.

Bečka, J. V.: Slovesná rčení a sousloví II. NŘ 18, 1934, č. 2, 38–44.

Isačenko, A. V.: Sloveso mať v ruštine a čo s tým súvisí. Ruština v škole 1, 1948–1949, č. 2,
28–34.

Zimek, R.: Několik poznámek k výpovědím s být a mít. In: Příspěvky k aktuálním otázkám jazykovědné
rusistiky. Brno 1999, 19–27.

Амосова, Н. Н.: О некоторых типовых конструкциях в английском языке. In: Вестник ленинградского
университета, вып. 2, № 8. Л. 1961, 125–132.

Зимек, Р.: Расхождения между чешским и русским языками, вызванные историческим влиянием немецкого
языка на чешский. Opera Slavica VI, 1996, č. 4, 1–9.

Крысин, Л. П.: Иноязычные слова в современном русском языке. Москва, Наука, 1968.

Новиков, Л. А. и др.: Современный русский язык: Фонетика. Лексикология. Словообразование.
Морфология. Синтаксис. Санкт-Петербург, Лань, 2001.



Příspěvky zasílejte elektronickou poštou na adresu výkonných redaktorů pro jednotlivá čísla:

literárněvědné příspěvky:          Josef Dohnal (jdohnal@phil.muni.cz)

jazykovědné příspěvky:            Jiří Gazda         (gazda@phil.muni.cz)


Nezapomeňte uvést plné jméno autora a adresu, na kterou Vám lze zasílat korektury a autorské
výtisky.


© Ústav slavistiky FF MU