ZLATY D E S t
1. Dorustd vysky 2 az 3 m.
2. Zlatymi kvety na jafe rozjasnuje zahrady.
3. Zubate listy.
4. Kvety maji zakroucene pldtky.
Zachrdnce od zlateho deste
Malicka vila Zofie zustala u spici Vincencie. Nemohli j i
na paloucku nechat docela samotnou. Co kdyby se zly carodej
vratil a chtel ji odnest na svuj hrad? Vila Zofie by se alespon
pokusila pfivolat pomoc. Ostatni vily se s Cecilii vydaly
do zameckeho parku hledat zlaty dest'. Studnicni skfitek
je doprovazel.
Najit vsechny kefe ze zakleteho vence v prubehu jedine noci
by nebyl snadny ukol ani pro cloveka. Natoz pro vily a skfitka,
ktefi nejsou vetsi nez detsky malicek. Pro ne byl takovy ukol
pfimo obrovity. Zamecky park byl totiz pfeveliky a piny
nejruznejsich kem, stromu a kvetin. Kdyby mely malicke vily
projit celym parkem od pfedni brany k zadni brane, trvalo by
jim to mnoho dm, vlastne noci. Vincencii by nikdy nezachranily.
„Doufam, ze ten zlaty dest' neroste daleko/' povzdechl si
skfitek, kdyz videl, jak pomalu j i m cesta ubiha.
„Ne, ne, nastesti docela blizko," odpovedela m u vila Cecilie.
Potom skfitkovi vypravela, jak se stalo, ze se s kefem seznamila.
„Moc dobfe si to misto pamatuji. Vloni zjara pfisel jednou
V noci z hor cizi vitr. Jako obvykle jsme tancily kolem naseho
13
Studnicni skfitek smutne sklopil hlavu. Z viliho place na nej sla
zla tiha. Tolik by chtel Vincencii pomoci. Ale ani on sam zadne
rostliny neznal. Ve studni totiz zadne nerostly. Jen zeleny mech
obrustal vlhke kameny nad vodni hladinou. A mech ma ke kefi
daleko.
Uz se zdalo, ze je vsechno ztraceno. Najednou se vsak vila
Cecilie sklonila k vend a pomalu z nej vytahla jednu vetvicku.
Zdvihla hlavu a setfela si slzicky.
„Tohle je pfece zlaty dest'!" fekla vitezne.
Ostatni vily se na n i uzasle podivaly.
„ Cecilie, ty vis, kde roste?" zeptal se pfekvapene studnicni
skfitek. Cecilie pfikyvla. A tak zacala dlouha cesta za zlomenim
zleho zakleti.
a) Vite, jak se jmenuji nektere kefe, ktere rostou v blizkosti
vaseho domu?
b) Maji listy, nebo jsou jehlicnate? Pokud maji listy, opaddvaji?
c) Jakou barvu majijejich kvety? Kdy tyto kefe kvetou?
d) Proc asi lide pestuji kefe a kvetiny? jsou rostliny lidem
nejak uzitecne? Jak?
e) Muzeme ochutndvat nezndme rostliny?
0> -'
3. Ws*-''--^*
MUCHOMURKA
1. Nejzndmejsi jedovata houba s ohnive cervenym
kloboukem.
2. Tferi je bily s velkym prstenem.
3. Klobouk se pozdeji rozprostfe.
4. Pod kloboukem md huste bile lupeny.
Laskave muchomurky
Za chvilku pfibehl Skulik. Rozhlizel se, skrabal a prskal. Nikoho
vsak nenasel, a tak utikal dal. Vily ve skrysi pod houbovymi
kloboucky ani nedutaly. Kdyz Skulik odbehl, musely jeste chvili
zustat schovane. Potfebovaly mit jistotu, ze je kocour opravdu
pryc. Laskave houby, ktere vily ukryly pod svymi kloboucky,
jsou ovsem smrtelne jedovate. Drive je lide pouzivali k hubeni
much. Klobouk se nejprve namocil a potom posypal cukrem.
Mouchy saly sladky roztok a omamily se nebo se pfimo
usmrtily. A tak temto houbam lide zacali fikat muchomurky.
Jednoduse proto, ze s nimi mofili mouchy. Ale jsou i jine
muchomurky nez cervene - zelene nebo i bile.
„Vincencie, jak to, ze jste nas nasli?" zeptala se septem vila
Julie. Samou zvedavosti nedokazala mlcet.
„Diky zizali zvukove rychloposte," vysvetlila Vincencie.
„Ale hlavne diky skfitkovi z bfect'anu," doplnila malicka vila
Zofie. „A taky skfitkovi ze psiho vina."
„Kdyz jste odesli do lesa, skfitek z bfect'anu na vas nezapomnel.
Vedel, jak dlouho cesta k buku trva. Cekal, az se vratite,"
vysvetlovala Vincencie. ^ •
75