Učitel a … … autorita, moc, kázeň Učitel by měl mít znalosti a schopnosti: • Diagnostické • Didaktické • Komunikativní • Sociální • Kulturní • … • Organizační • Získat autoritu • … Kázeň • Pro výuku je důležitá kázeň. • Učitel si musí do určité míry udržovat kontrolu nad tím, co dělají studenti v jeho hodině, protože je to zásadní pro hladký průběh hodiny. • Kázeň=vědomé dodržování zadaných norem (Hendl, 2001) • Uvědomělá kázeň - cílová meta • Vnitřní kázeň • Dobrovolná a vynucená kázeň Autorita a moc učitele • Je to věc vztahová, učitel má jen takovou moc, jakou mu přisuzují jeho žáci • Autorita= legitimní moc, moc uplatňovaná v souladu s hodnotami „ovládaných“, jim přijatelnou formou, která si získala jejich souhlas • Tradiční (formální) – pozice v hierarchii • Neformální – svobodné uznání převahy v některé oblasti + pozitivní hodnocení nositele autority Kázeň a autorita • Učitel, který má autoritu, má i kázeň • Začínající učitel by měl trvat na respektování „formální autority“ (dát najevo, že jeho autorita je legitimní a nezbytná k učení) Autorita závisí na: • Vyjadřování učitelova statusu – učitel by měl jednat jako ten, kdo má právo řídit a rozhodovat • Kompetentním vyučování – učitel by měl dávat najevo, že předmět ovládá a dovede ho naučit • Výkonu manažerského řízení – učitel by měl uspořádat hodinu tak, aby měla svižný začátek, aby její průběh měl spád, aby žáci byli zapojováni do učebních činností a především, aby byla stanovena pravidla chování žáků v hodině Autorita závisí na: • Účinném přístupu k nežádoucímu chování žáků – učitel by měl čitelně, účinně a spravedlivě řešit situace, které v průběhu hodiny nastávají • Souladu mezi slovy a činy – učitel by měl sloužit jako vzor hodný následování Zdroj: KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996, s. 99. Příčiny vzniku nekázně Učitel mluví nezajímavě, monotónně, setrvává dlouho u jednoho tématu nebo metody, obrací se jen na některé žáky (ostatní začnou zlobit), nekontroluje a nehodnotí průběžně činnost žáků hodina nemá spád a organizaci (žáci se nudí nebo neví, co mají dělat), • Učební činnost – nepochopitelná, neúčelná, nezajímavá, příliš obtížná, bez znalosti cíle, bez souvislosti s životní zkušeností žáka • Sociální aspekty – neuznávání vzdělání jako hodnoty rodinou a vrstevníky, setrvávání v roli zlobivého žáka v rámci jím zvolené nebo přiřčené role, snaha přitáhnout pozornost učitele za každou cenu a prosadit se v kolektivu třídy, • Emoční a fyziologické důvody – hyperaktivita dítěte, lehká mozková dysfunkce, únava, ospalost, nemoc, špatná kondice, školní nezralost, špatný vztah k učiteli nebo předmětu • Důvody plynoucí z prostředí – hluk z ulice, škaredá třída, zima, horko, příliš mnoho žáků ve třídě • Příčiny vyplývající z žákovy osobnosti a jeho vztahu k učení – neschopnost splnit zadaný úkol, nízká úroveň myšlenkových operací, špatný postoj k učení (Podlahová, 2004) Konfrontace mezi učitelem a žákem • při dlouhodobějších učebních obtížích žáka, které způsobují jeho frustraci, • při žákově pocitu nespravedlnosti a křivdy, • po zesměšnění žáka před třídou, Konfrontace mezi učitelem a žákem • po otevřeném fyzickém, verbálním nebo neverbálním ohrožování žáka, • při nucení žáka k činnosti, ze které má úzkost nebo obavu. Pojem „moc“ • schopnost jedince ovlivňovat jednání jiné osoby nebo skupiny lidí (McCroskey et al., 2006) • role učitele vždy zahrnuje sociální vliv a ovlivňovat studenty je podstatou práce učitele (Richmondová a Roach 1992) • aby byl učitel s to pomáhat žákům při konstruování znalostí, musí být schopen přimět je, aby mu věnovali pozornost a podřizovali se jeho pokynům Pět bází, z nichž může být moc odvozena • moc připsaná (důsledek jeho pozice nebo titulu) • moc výkonná (schopnost jednotlivce trestat nebo hrozit trestem, učitel udržuje pořádek) • moc odměňovací • moc expertní (jedinec disponuje specifickými a exkluzivními znalostmi ) • moc vztahová (založena na citové identifikaci, na potřebě zalíbit se oblíbenému člověku) (French, Raven (1960) in Barraclough, Stewart, 1992) Učitel – tradičně (neznamená špatně) • Učitel je centrální osobou, která řídí učební proces (řídí pořadí a rychlost prezentace učiva apod.). Učitel je nejvyšší autoritou. • Předávání poznatků, instruktivní výuka (žáci jsou řízeni, vykonávají určité instrukce nebo pracují podle vzoru), kontrola práce žáků a zpětná vazba (Zounek, Šeďová, 2009) Význam učitele – současnost? • Facilitátor (plánování a organizování), pomocník, průvodce (poradenství a směřování žáků), kouč, tvůrce autentické zkušenosti, někdy také „žák“ (učí se ze zkušenosti), je rovněž autoritou • Interaktivní či dialogické pojetí výuky. Kognitivní podpora (navrhování, doporučování, vybízení k tvořivosti, podpora nezávislého myšlení). Přizpůsobení výuky existujícím konceptům a dovednostem žáků (posouzení možností, silných stránek, potřeb a pocitů žáků). (Zounek, Šeďová, 2009) Dnešní učitel • Odborné znalosti a dovednosti (znalost oboru), • Pedagogické, didakticko-psychologické a manažerské dovednosti, • Sociálně-komunikativní kompetence, • Jazyková výbava (včetně znalosti cizích jazyků), • Znalosti a dovednosti v oblasti pedagogického využití ICT. Černochová, 2003 Z čeho studovat • Průcha, Jan. Učitel. Praha: Portál, 2002. • Průcha, Jan. Moderní pedagogika. 4. vyd. Praha: Portál, 2009. 481 s. • Bendl, Stanislav. Školní kázeň: metody a strategie. Praha: ISV, 2001. 267 s. • Černochová, Miroslava. Příprava budoucích e-učitelů na e-instruction. Praha: AISIS, 2003, 139 s. • Podlahová,Libuše. První kroky učitele. Praha: Triton, 2004. 223 s. ISBN: (prakticky orientovaná kniha) • KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 1996. • Zounek, Jiří, Šeďová, Klára. Učitelé a technologie. Mezi tradičním a moderním pojetí. Brno: Paido, 2009. 172 s.