RENESANČNÍ SOCHAŘSTVÍV ITÁLII Okruhy otázek Závěrečný test skládá se ze dvou částí: 1. test vědění – znalost historického kontextu, uměleckohistorických termínů a významných uměleckých osobností a jejich tvorby 2. test vidění – praktická znalost sochařských děl a schopnost jejich výkladu I. část – historický kontext, pojmy, osobnosti Otázky budou zaměřeny na znalost kulturně-historického kontextu sochařství v Itálii mezi léty 1400-1560, výklad důležitých obecných faktů a na jednotlivé umělecké osobnosti a jejich tvorbu (doba působení, významná díla, stylová charakteristika, typické náměty, obecný význam pro dějiny umění) 1. Pojem a vymezení renesance; status umění a umělce (Lorenzo Ghiberti; Giorgio Vasari; Jacob Burckhardt; Ernst Hans Gombrich; Peter Burke) 2. Počátky renesančního sochařství v 1. polovině 15. století (osobnosti: Filippo Brunelleschi; Lorenzo Ghiberti; Donatello; Nanni di Banco; lokality: florentský dóm, baptisterium a zvonice; Orsanmichele; Palazzo Medici; San Lorenzo) 3. Sochařství ve Florencii v 2. polovině 15. století (Michelozzo di Bartolomeo; Antonio Averlino zv. Filarete; Bernardo Rossellino; Desiderio da Settignano; Antonio Rossellino; Luca della Robia; Agostino di Duccio; Antonia del Pollaiuolo; Andrea del Verrocchio; Bertoldo di Giovanni) 4. Michelangelo a jeho sochařská tvorba (stylová a kulturně-historická východiska; teorie; principy tvorby a jejich recepce; objednavatelé; typické sochařské úlohy) 5. Významní florentští sochaři 1. poloviny 16. století a jejich tvorba (Andrea Sansovino; Jacopo Sansovino; Giovan Francesco Rustici; Baccio Bandinelli; Giovanni Angelo Montorsoli; Raffaello da Montelupo; Bartolomeo Ammannati; Benvenuto Cellini) 6. Charakteristické sochařské úlohy renesanční éry a jejich proměny; funkce soch 7. Florentské importy v ostatních italských městech a státech 8. Typické sochařské technologie, postupy a materiály v období renesance II. část – sochy a jejich výklad 1. Praktická část testu, zaměřená na znalost konkrétního obrazového materiálu („poznávačka“). V této části se objeví pouze díla výše uvedených umělců – avšak může jít i o díla, jimiž jsme se v přednáškách detailněji nezabývali. Smyslem této části je motivovat vás k aktivnímu rozšiřování vaší vizuální paměti. Otázky budou směřovat k určení autorství děl a k jejich alespoň přibližnému časovému zařazení (na desetiletí). 2. Druhým úkolem bude pokus o vlastní interpretaci či výklad zadaného díla (s možností výběru ze dvou příkladů). Cílem je praktická aplikace získaných znalostí na konkrétním příkladě. Základním předpokladem je schopnost uvažovat v souvislostech /1 2 RENESANČNÍ SOCHAŘSTVÍV ITÁLII – i bez znalosti detailních informací o konkrétní soše byste ji měli být schopni vyložit na základě vašich vědomostí o autorovi, jeho tvorbě, dobových tendencích atd. Literatura, internetové zdroje, praktické rady Test vědění vychází tematicky a rozsahem otázek z přednášek. Upozorňuji však, že zvláště v části věnované umělcům nelze tyto znalosti vždy aplikovat zcela mechanicky, protože otázky se mohou týkat i obecně stylové, žánrové či tematické charakteristiky jejich tvorby, která nebyla v řadě případů v přednáškách detailně rozebírána. Tyto základní charakteristiky lze nicméně odvodit na základě praktické znalosti jejich děl; pokud si však nejste příliš jisti svými schopnostmi či znalostmi, doporučuji vlastní studium některé z přehledových publikací, příruček či slovníků umělců. Doporučuji zejména: • Rolf Toman (ed.), Umění italské renesance - architektura, sochařství, malířství, kresba, Praha 1996 (a pozdější vydání) • André Chastel, Die Kunst Italiens, München 1987 • slovník umělců a pojmů Oxford Art Online – http://www.oxfordartonline.com (plný přístup pouze z univerzitní sítě, resp. skrze vzdálený přístup – viz podrobněji na http:// ezdroje.muni.cz/vzdaleny_pristup/?lang=cs) • Web Gallery of Art – http://www.wga.hu/ Při studiu reprodukcí si zkuste sami si prověřit své schopnosti výkladu jednoho konkrétního díla – interpretaci bude věnována poslední část testu. Na tuto část se pochopitelně nelze naučit, ale lze si ujasnit a procvičit základní postupy a dovednosti, které jsou základním předpokladem úspěšné interpretace. Je to především 1) schopnost pozorně se dívat a pochopit kompozici a strukturu díla; 2) určení obsahu díla, případně sochařské úlohy, pochopení dobových konvencí a pravidel daného žánru; 3) schopnost vyložit viděné na základě nabytých znalostí o daném umělci, charakteru jeho tvorby, historickém kontextu, a též na základě adekvátního srovnání s jinými díly – žádný obraz není zcela izolovaný od výtvarných tradic i umění dané doby. /2 2