i N. V. Gogol H R X C I Príbeh dávno uplynulých dní Prelozil Leoš Suchařípa Translation ('c/ Leoš Suchařípa 1983 c/o DILIA Praha O SOBY Ucharev Utěšitel Svochngv Kru gel Glov starší Glov mladší Z amu c hry Skin Alexej Gavrilka 1 Pokoj v hotelu. Alexej leh are v Alexej Icharev Alexej Icharev Alexej Ioharev Alexej Icharev Alexej Icharev Alexej Ioharuv Alexej Ioharev /Icharev vejde / doprovodu hotelového číšníka Alexejů a svého oluhy (javrllky/ Račte, prosím, račtel Tohle, prosím, tohle je pokojí^ekl Tady budete mít klid, není tu vi:bec hluk. Hluk tu sice neuí, .ale počítám, ř.e lehká jízda je tu v plné zbroji. Skokani, že? Jestli račte hovořit p blechách, tak to buelte naprosto klidný. Pokuj v^.s kousne blecha nebo štěYiloe, tak to už je nafte odpovědnost, s tím stojíme a padáme. /Gavrilkovi/ B8S, vylož vuci z kočríru. /Uavrilka odejde, Alexejovi/ Jakpak ti říkají? Alexej, prosím. Poslechni, Alexeji, /významná/ kdo u vás teä bydlí? Povídej! Te3 se tady bydlí hodno, skoro všechny pokoje máme obsazené. A konkrétně kdo? kovník Kru- Petr Petrovič Gvochnčv, plukovník gel, Štěpán Ivanovic Utěšitel ... Hrají karty? Teä to bude Seatá noc, oo si k tomu sedli. Tady mtíá dvg stovkyI /Dá inu je/ /se ukloňstpáni je kupovali,, sami. Ale kde? U Vachramejkina. U zdejšího obchodníka. Ty lžeš, ty šejdíři. Cestné slovol Dobře. Promluvíme si spolu později. /Gavrilka přináší kufřík/ Polož ho sem. Tea mi běžte připravit koupel a holení. /Sluha a číšník odejde/ 2. Icharev /Icharev otvírá kufřík, který je plný balíčků karet/ J?o je podívaná, co? Každý paklííí má cenu zlata. 3 kař^.ým jsem se nadřel, až se ze mě lilo. Ono se to snadno řekne, ale mně se ještě tel dělají mžitky před očima z toho zatraceného vzorku. Ale stálo to za to, protože ted" je to hotový kapitál. Dětem se to dá odkázat v dědictví! Tady je ta posvítná sada, to je ta perla! Proto má taky své jméno, .ano, dal jsem jí jméno Adelaida Ivanovnai Pcsluž mi stejně dobře, drahoušku, jako mi posloužila tvá sestřička, vyhraj mi taky osmdesát tisíc a já ti, až přijedem domů, postavím mramorový pomník! V Moskvě ho objednám. /Zaslechne hluk a rychle zavře kufřík/ 3. /Alexej a Gavrilka nesou Škopek, umyvadlo a ručník/ Icbarev Alexej Icharev Co to panstvo, kde je ted*? V hotelu? Ano prosím, jsou tec! v hale. Půjdu se na ně podívat, co je to za lidi. /Odejde/ 4. Alexej Gavrilka Alexej Gavrilka Alexej Gavrilka Alexej Gavrilka /Alexej a Gavrilka/ Jedete zdaleka, co? Z Rjazaně. Tak to jste z tamn--' gubernie? Ne, ze Smolenské. Aha. Takže statek teda máte ve Smolenské gubernii? Ne. Ve Smolenské máme stc nevolníků a v Kalužské osmdesát. Aha. Takže ve dvou guberniích. Ano. Ve dvou guberniích. Jenom služebnictva co máme! Ignatij je na studené předkrmy, Pavlíček, ten dřív jezdíval 9 milo3tpánem»Gerasim je lokaj, Ivan, ten je taky lokaj, potom Ivan, co vodí psy, potom Ivan muzikant, kuchař Grigorij kuchař Semjon, Varuch je zahradník, Děmen tij kočí, tak tc u nás chodí* 5. Kru gel Svochněv Gavrilka /Titíž, Krugel a Svochněv opatrně vcházejí/ Já vám vážně strach, aby nás tady nepři-stih. Neboj se, Utěšitel už ho tara zdrží. /Alexejovi/ Běž, kamaráde, volají tě i /Alexej odejde. Svochněv rychle přejde ke Gavrilkovi/ Odkud je milostpán? Teä" z Rjazaně. Svochněv Gavrilka Svochněv Gavrilka Svochněv Gavrilka Oba Svochněv Gavrilka Svochněv Gavrilka Svochněv Gavrilka Má tam panství? Má. lir a jí; karty? Hraje. Tady má 6 zelenou! /Dá mu bankovku/ Pověz nám vfiechnol A neřeknete to rnilostpánovi? Neřekneme, neboj uel Jak si teä stojí, je při penězích, oo? Znáte plukovníka Cebotarjova nebo ne? Ne- A co má být? Bude to tak tři neděle, co jsme na něm vyhráli osmdesát tisíc v hotovosti a kočár varšavské výroby a kufřík a koberec a zlaté epolety, za které jsme stržili rovných rest stovek, /významně pohlédne na Krugla/ Aha. Osmdesát tisíci /Krugel kroutf hlavou/ Ze by v tom byl podvod? To si hned zjistíme. /Gavrilkovi/ Poslechni, kdyí je mi-lostpán doma sám, co dělá? Jak to, co dělá? To je jasné, col Jednou je to milostpán, tak se chová vybraně! Iledělá nic. LŽee. m . r NejuptÔ si ctíly den hraje o kartami. To nemůžu vědět, jedzím S milostpánem teprv čtrnáct dnů. Dřív s ním vžudo jezdil Pavlíček. Páky máme lokaje Gerasima, potom Ivana, taky lokaje, Ivana, oq vodí psy, Ivana muzikanta, kuchaře dementije a nedávno jame jednoho vzali z vesnice. Svochněv /Kruglovi/ Faleáný hráč, co? Krugel Svochněv Velmi pravděpodobně. Ale za zkoušku nic nedáme, /Oba odbjhnou/ 6. /Gavrilka sám/ Gavrilka Šikovní páni! A za stovku děkuju. Tu de Matrjoně na čep^c a taky capartům po perníčku. Eožeř jak já mám rád ten život na kolečkách! To se dá vždycky něco trhnout. Milost:>án tě nosle něco koupit a z pětky ti zů-tanou drobné za nehty vždycky. Když já si pomyslím, jaký má to panstvo život! . ezdí si, kam se jim zachce! V Smol ens..u už je to nuda, jedeš si do Rjazaně, r.echce se ti do Rjazaně, jedeš si do Kaz^ě. Nechceš do Kázaně, prosím, naniř si to rovnou k samotnému Jaroslavu. Jenonže pořád nevím, které z těch měst je víc lokálně patriotické, Ryazan, nebo Kasán. Kazan bude proto lokálně patriotická, protože v Kazani ... 7. /Icharev, Gavrilka, potom Alexej/ Icharev Nic zvláštního "i pánové nejsou, jak se mi zdá. Ale ste.jně ... chtěl bych je doBtat do spárů i Bože můj, to bych teda chtěl! Když na 'jo pomyslím, vážně, srdce mi bije jako zven. /Bere si štětku, mýdlo, sedne si před zrcadlem a začne se holit/ Mně se prostě třesou ruce, ani oholit se nemůžu. /Vejde Alexej/ Alexej Dáte si něco k jídlu? Icharev • No ovšem, ovšem. Přines studenou mísu pro čtyři osoby. Kaviár, uzeného lososa, asi čtyři láhvinky vína .,. A te3 dej najíst jemu ... /Ukáže na Gavrilku/ tí Alexej Icharev Alexej Icharev Alexej Icharev Alexej Icharev Alexej Icharev /Gavrilkovi/ Račte,, prosím, do kuchyne, máte to tam připravené, /Gavrilka odchází/ /pokračuje v holení/ Poslyš! Kolik ti dali? Kodnč? Kdo,.prosím? No tak se nevytá č? e j a mluv! Ano, prosím. Tak za obsluhu mi ráčili dát ... Kolik? Pět set? Ano, prosím, pět set ráčili dít • Ode mě nedostaneš pět set, ale - vidíš, na stole leží tiaícovka? Vezmi si ji, co se bojíš, ona tl neukousnei Jedine poctivost od tebe vyžadujú, rozumíš, víc nic. Karty a í jsou u Vachramejina nebo u jiného obchodníka, to není moje vec, ale ty dostaneš ode mě • na památku - jadnu sadu. Na! /Dá mu zapečetěný balíček karet/ Rozumíš?! No jasně. Na to so spolehněte, to uč je moje věc. A poradno ji schovej, kdyby tě šacovali nebo tak, aby ji nenašli. /Položí Štětku a mýdlo/ /Alexej odejde/ To je dobré, to je víc než dobré, to je báječné. Protože bych jim nesmírně rád pustil žilou 1 /Utře se do ručníku/ 8. Icharev /Svochněv, Krugel a Utěšitel vejdou a uklánějí se/ /a poklonou jim spěchá vstříc/ Prosím za prominut-C, pánové. Pokoj, jak vidíte, není nic moc: čtyři židle všeho väudy. Milé pohostinství našeho hostitele je nám milejší neř: veškeré pohodlí. I v malých pokojích žijí dobří lidé* To říkáš pravdu. Já bych nemoh bez společnosti íft* /Kruglovi/ Pamatuješ, velevážený, jak jsem přijel do tohohle hotelu: sám jako kůl v plotě. Představte si: ani jeden známý! Majitelka je stará baba. Na chodbě jakási uklízečka s hadrem v ruce, obluda strašlivá, vidím, že kolem ní st točí nějaký vysloužilý voják, zřejmě na lačný žaludek ••• No nuda smrtelná l Osud mi goslal do cesty jeho a potom jsem při jakési náhodné příležitosti poznal tohohle ... No já se zaradoval jako malý kluk! Ke, já nemohu, nemohu ani hodinu strávit bez příjemné společnosti. Všechno musím někomu vyprávět' prostě co na srdci, to na jazyku. To není kladná vlastnost, příteli, nýbrž je to tvá chyba. Čeho je moc, toho je příliš. Byl jsi už zřejmě nejednou podveden, ze? Ano, byl jeem podveden, vždycky jsem podveden a vžčycky budu podveden. Ale já přesto nemohu žít, abych nebyl upřímný*. Ke, přiznám se, to je pro mě nepochopitelné. Každý ve mni; nesmí Číst jako v otevřené knize. Jo, přátelství - to je něco jiného! imo, ale člověk je součástí společnosti. £no,je, ale ne celý. Je. Celý. Ne, celý ne. ^ Je. Celý. Ke, oelý ne. ■ Je! Celý! Svochněv Utěšitel Svochněv Utěšitel Icharev Utěšitel Kru gel Icharev Svochněv Icharev /Utěšiteli/ Neh; dej ae, kamaráde, nemáš pravdu. /se rozpálí/ Ne. já to dokážu. To prostě povinnos ... to je, to je ,ie ... to ;.e sa ozřejrae nutnosti to je, to To je to je, :e iio to je konec I On je hrozně vášnivý diskutér: pár prvn ch slov ještě můžete jak?, takž pochopit, .le dál už nerozumíte vůbec ničemu. Já prostě remůži ležito3t dotkne stanu kontrol o v: oznamujú: "páno; podobném, promii tečně nezním"• I vrazí do hlavy vaří, zrovna va: , nemůžu! Jakmile zá-povinnosti, tak já 3e pře-.t. Obyčejně už dopředu é, buďe-li řeč o něčem te, ale já 36 neznám, skupině jako vodka ni to . žluč se ve mně zrovna /pro sebe/ Kdepak, příteli! Liii, co se dají strhnout a rozohní se při slově* povinnost - to zněměl V tobě se možná vař< žluč, ale rozhodně ne v tomhle případě! /Nahlas/ A co b; ste, pánové - satíiiico vedeme diskusi o í vate povinnosti - co byste řekli kartii kám? Neposadíme se & malému banku? /V průbělu jejich rozhovoru je na stole přichystáno občerstvení/ Jak račte, když to nebude o velké peníze, proč ne? člověk se nikdy nemá stranit nevinných zábav. Tady v hotelu sr ad budou mít karty? No zdali, £tačí říct. Karty! /Alexej připravuje karetní stolek/ Svochněv Kru gel Svochněv Krugel Utěšitel Icharev Utěšitel Icharev Utěšitel Icharev Svochněv Utěšitel Krugul A zatím, pánové, prosíral /Ukazuje na připravené občerstvení, jde k němu/ Ten jeseter, zdá se, leccos pamatuje, ale kaviár ještě ujde. /se soustem v Ú3tech/ Ne, jeseter taky ujde. /se soustem v ústech/ Sýr je dobrý* A kaviár nen-«' špatný." /Kruglovi/ Pamatuješ na ten skvělý sýr, co jsme jedli před Čtrnácti dny? Ne, já nikdy v životě nezapomenu na sýr, který jsem jedl u Petra AlexandroviČe Alexandrova. Kdy je totiž sýr dobrý, velevážený? Dobrý je tenkrát, když na jeden oběd se ti podaří naložit druhý - v tom okamžiku se odhalí jeho pravý význam. Dobrý sýr je totéž, co dobrý hoteliér. ftíká: "Prosím, pánové, ještě je m<3toi: • Prosím, pánové, karty jsou na stole, ještě je místo! /jde ke karetnímu stolku/ Staré zlaté časyt Poj3 sem, Svochněve, podívej se, karty! Co tomu říkáš? To už je nějakých let ... /stranou/ Nehraj to na mě, ty kašpare! Kdo bude mít bank? Vy? Jak si račte přát. Ale jen malý. Tak do pěti set. Sejměte, prosím. /Rozdává. Začíná "oko"/ /Ozývají se hlasy hráčů/ Slona viděti - radost veliká! Podejte mi, kairaráde, kartu pro štěstí naší milostivé paní gubernátorové. Ještě jednu, s vaším dovolením, přikoupili. Utěšitel Svochněv Utěšitel Krugel Utěšitel Icharev Kru gel Icharev Svochněv Utěšitel Svochněv Utěšitel Svochněv Utěšitel Svochněv Utěšitel Ichar ív Utěšitel Svochněve, dej sem křídu, to se musí zapsat a hned smazat. Ksakrul Já jsem trop! A moje stovka hoří! Tak dvacet bere, když račte dovolit. /prudce vstane, poodejde, pro sebe/ Krucifix, tadv něco nehraje! To jsou jeho karty, přece nejsem slepej: /Hra pokračuje/ /Kruglovi/ Necháte si obě, smím-li se zeptat? Ano ■ /Svocnněvovi/ Vy nejdete? Já tuhle hru vynechám, když dovolíte. /Vstane a rychle přejde k Utěšiteli/ Kamaráde, to je vajgl! Fixluje a švindluje, jak se mu zlíbí. Falešný hráč prvního stupně! /vzrušeně/ A to se mám zřeknout osmdesáti tisío, krucifix! Ovšem že se jich musíme zřeknout, když je nevýhrajem! No to se ještě uvidí. Zatím si s ním promluvíme. Co mu chceš říct? Přiznáme se mu se vším. Ale proč? To je náš Člověk. Jdem. /Jdou k Ichare-vovi a každý mu položí ruku na rameno/ Zbytečně plýtváte střelivem. /sebou trhne/ Cože? Co bychom si povídali, ptáka poznáš po peří a rovný rovného si hledá. Icharev ' Utěšitel Icharev * Utěšitel Icharev Utěšitel Icharev Utěšitel /uctivě/ Dovolte, v jakém smyslu tomu mám rozumět? Tak. Prostě. Bez cavyků. Viděli j nám, že si umíme A proto vám jmén přátelský svazek losti a kapitál, úspěšněji, než li sám* dalších slov a dlouhých sme vaše umění a věřte vážit takových hodnot, em svých kolegů navrhuji Když spojíme naše zna-můžeme operovat mnohem dy budeme jednat každý V jaké míře můžu chápat spravedlivost vašich slov, která jste ... ? V následující míře: upřímnost za upřímnost! Tady na tom místě se vám bez mučení přiznáváme, že jsme se smluvili, abychom vás oškubali, neboí jsme vás měli za člověka obyčejného. Ale teči vidíme, že jsou vám dostupná vyšší tajemství. Jste tedy ochoten přijmout naše přátelství? Tak laskavý návrh nemohu odmítnout* Podejme si tedy ruce* /Všichni 3i podají ruku/ s Icharevem Od tohoto momentu máme všechno společné i Přetvářku a všelijakou obřadnost přenech-me jinými Dovolte otázku: kdy jste začal studovat do hloubky tajemství vyššího poznání? Stskvch Mám-li být upřímný, už od útlých d let bylo mou snahou osvojit si tuto-praxi. JiŽ ve škole jsem v době vyučování držel pod lavicí bank svým spolužákům. Já jsem si to myslel. Takové mistrovství nelze získat jinak než právě důsledným tréninkem v letech ještě ohebného mládí. Pamatuješ 3e, Svochněve, na to neobyčejné dítě? Icharev Na jaké dítě? těšitel 5voc hn ě v Icharev Svochněv Icharev Utěšitel Icharev Utěšitel No řekni to! Na takovou věc nezapomenu do smrti. Povídá mi jeho švagr /ukáže na Utěšitele/ Andrej Ivanovic Pjatkin: ,;Svohneve, chceš vidět zázrak? Jedenáctiletý chlapec, syn Michaila Ivanovice Kubyšova, fixluje tak mistrovsky, že to neuvidíš u žádného karbaníka! Seber se, jea do íěíuševskéao újezdu a uvidíš!:: Tak jsem samozřejmě hne i vyrazil do Těíi^šovského újezdu. Ptám se, kde leží panství Michaila Ivanovice Kubysova a jednu rovnou k němu. Nařizuju, aby mě ohlásili. Přijde starší člověk, já se představím a povídám: "Promiňte, já jsem slyšel, ze vám pámbu nadělil necbyče jného* syna:: . -"Ano, přiznám se':, povídá ten starší člověk /a to se ni 1'bilo, že bez všelijaké domýslivé samolibosti a tak/ rano:-, poví dí, ;řje to tak, ačkoli to není slušné, aby otec qhválil vlastního syna, ale to je* skutečně v určitém 3myslu zázrak. "Míso!" povídá, "poja sem a ukaž hostovi, co umítM" No, chlapec, prostě dítě, nesahal mi ani po ramena, v ocích neměl taky nic nenormálního, ale kdj^ž začal rozdávat - pánové, já se nestačil divit. To se prostě nedá popsat! Skutečně se nic nedalo poznat? Naprosto nic, žádná stopa: Díval .jsem se jako ostříi. Iv ad tím zůstává rozum stárl Fenomén, prostě fenomén. A když si pomyslím, že při tom potřebujete ještě vědomosti založené na přesném vidění, pozorné studium vzorku .... Tak to je tea přeci jenom lehčí. Te? už se značky na rubu prakticky nepouž?'-vají. i)neska jde o to, aby se prostudoval klíč. Icharev To znamená ... Jaký klíč? 15 No, klíč ke kresbě na rubu karet. Existuje v jednom městě, konkrétně ho nechci jmenovat, jeden vážený chlapík, který se ničím jiným nezabývá než právě tímhle. Kažiý rok dostává z Moskvy několik stovek balíčků - od koho konkrétně, to je zatím zahaleno tajemstvím ••• Jeho povinnost spočívá v tom, že rozebere vzor na zadn' straně ka£dé karty a pošle pouze klíc : u filka červeného je takto rozložená kresba, u esa žaludového takhle a tak dále. Jenom za tohle, pánové, dostává padesát tisíc ročně! To je, nicméně, důležitá věci Ono to tak ostatně i má být. V politické ekonomii se tomu říká dělba práce, ľo máte totéž, jako výrobce kočáru. Nedělá přece všechnu práci sám. Platí jak kováře, tak čalouníka. A na tom svět stojí -jinak by život na zemi pozbyl smyslu. Dovolte, abych vám položil jednu otázku. Jak jste dosud postupovali, abyste pustili do oběhu značený balíček karet? Vždycky přece není možné podplatit číšníka. Chraň bůh! Io je taky nebezpečné: Někdy se vám může stát, že prodáte sám sebe. My to děláme jinak. Jednou jsme postupovali následovně: na výroční trh přijíždí náš agent a ubytuje se v místním hotelu jako obchodník. Stánky ještě nestačil pronajmout, kufry a balíky má zatím v pokoji. Žije v hotelu, utrácí za jídlo a pití a najednou zmizí neznámo kam, aniž zaplatí účet. Majitel hotelu prohledává jeho pokoj a vidí, že tam zůstal jeden kufr. Otevře ho - a ejhle: sto kompletních balíčků karet. Karty se přirozeně okamžitě prodali v dražbě. Dali je o pětku lacinějš, takže místní obchodníci jim mohli ruce utrhnout. A za čtyři dny neměl v celém městě nikdo ani na pivo. To jé velmi.obratné. No a u toho, u velkostatkáře? Co u velkostatkářeV Ta záležitost taky nebyla provuáena špatně. Nevím, jestli ho znáte, žije tu jeden statkář, jistý Arkadij Andrejevič Lěrgunov, človek nesmírně bohatý. Karty hraje skvěle, je čestný, že to nemá obdoby, dostat se k němu, rozumíte, není nijak možné: včechno si hlídá sám, lidi má vycepované, samý komorník, dům je hotový palác, vesnice, sady, zahrady » všecko na anglický způsob. Jednoduše ruský statkář jako když ho vyšije. My už jsme tam tři dny a ne a ne vymyslet, jak na to. Konečně jsme na to prišli. Jednou ráno se řítí kolem trojka po silnici. Na voze sedí opilá společnost, všichni mají přebráno, že si to neumíte představit, hulákají písně a řvou jako na lesy. isa takovou podívanou, to se ví, se běží kouknout všechno služebnictvo: zevlují, smějí 3e a najednou si všimnou, že z vozu něco vypadlo. Přiběhnou blíž a vidí, že je to^kufr. Mávají, křičí "Zastavte!" - ale kde! Nikdo je neslyší, ženou se dli, jen se za nimi práší. Lidi otevřou kufr a vidí prádlo, nějaké šatstvo, dva tisíce v bankovkách a sady karet - takových čtyřicet. No přirozeně, peníze vydat nechtěli, ale karty přišly na panský 3tůl. Druhý den večer měli všichni, hostitel i hosté, šrajtofle jako vymetené. A my jsme táhli dál-. Velmi vtipné. lidi tomu říkají podvod a ještě všelijak, ale vždyí je to bystrost, pronikavost a všestranně rozvinuty talent. To říkají lidi, co nerozumějí kartám. V kartách neexistuje předstírání. Karban nešetř* nikoho. V kartách neznám bratra! Nemáš :i ke hř<* sedat a hotovo! Karty jsou velr; i demokratické. To se právě neuznává, že karbaník může být mravný Človík. Já znám jednoho, ten má taky slabost k' falešné hře, ale žebrákovi dá poslední vindru, zatímco bude 17 Utěšitel Icharev Utěšitel Icharev Utěšitel SvochněT Utěšitel Krugel Utěšitel Icharev Utěšitel Icharev klidně souhlasit, abv se tři spojili proti jednomu a vysáli ho do dna. Ale pánové, když už jsme se dali na upřímnost, já vám ukážu podivuhodnou véo: víte, čemu se říká soubomK noho vybraná sa-ia? Totiž sada, ve které například, já můžu na značnou vzdálenost uhádnout každou kartu? Vím, co to je, ale možná na jiný způsob. ftůžu se vám pochlubit- Něco takového nenajdete nikde na světě. Téměř půl roku dřiny. Čtrnáct dní jsem potom nemoh na sluneční světlo. Doktor měl obavy, že se mi zanítí zrak. /Vyndává ji z kufříku/ To je ta krasavice 1 Nemějte mi to za zlé, pánové, ale ta má své jméno. Jako člověk. Jak to, jméno? Jmenuje se Adelaida Ivanovna, /se pochechtává/ Slyšíš to, Svochneve, to je úplně nová myšlenka: pojmenovat sadu karet! Hne to připadá velice vtipné. Adelaida Ivanovna! Výborné! Adelaida Ivanovna. Velmi dobré. Adelaida! To je Němka! Slyšíš, Kru^le, to je maželka pro tebe i Oopak já jsem Němec? Můj dědek, to byl Němec. A ani ten neuměl německy. /si prohlíží sadu/ To je fakt, tohl ; je poklad. Naprosto nic není vidět: Opravdu každou kartu poznáte na jakoukoli vzdálenost? Prosím. Já si stoupnu na pět kroků od vás a určím vám každou kartu. A za každou chybu zaplatím dva tisíce. Tak tohle je .#.? Sedma zelená. Utěšitel leh ar e v Utěšitel Icharov Utěšitel Kru gel 5vochněv Utěšitel Icharev Utěšitel Icharev Utěšitel Ano, A tahle? Kulový spodek. Krucifix! á tahle? Desítka žaludová, Nepochopitelnél /krčí rameny/ Nepochopitelné i nepochopitelné! Dovolte, já se ještě pod:'ván, /Prohlíží sadu/ To je "báječná věc. Ta už stojí za to, abyste jí dal jméno. Ale dovolte, abych poznamenal, že dostat ji do hry je velmi těžké. Leda s nějakým nezkuSeným hráčem, protože ji musíte vyměnit s*a. To se přeci dělá jen při vášnivé hr_, když je v banku taková sumaf že i ten nejzkušenější hráč ztrácí klid. Á když je Člověk vyveden z konceptu, dá se s ním udělat cokcliv. V->'te, co se stane s nej-lepšfmi karbaníky, když hraj< den a noc a den a noc bez přestán*? Tak se zarerou io hry, že zapocenou, jak se jmenují. V hazardní hře vyměním karty vžd^rcky* Celý fígl spočívá v tom, že člověk mus-»* zachovat chladnou hlavu, zatímco ostatním se vaří krev, to mi věřte, á způsobů jak upoutat pozornost ostatních něčím jiným jsou tisíce. Stačí třeba, když upozorníte nráče, že spatně spočítal vklad: všechny oči se k němu okamžitě upnou - a vtom je 3 ad a vyměněn?.. Vidím, že kromě mistrovství ještě umíte zachovat chladnou hlavu. To je důležitá věc. Vaše přátelství má tak pro nás ještě větší význam. Hechoe s lijakou etiketu a falešnou o si tykat! i -4 ou v seno ? t a poj3me To UŽ jsme měli dávno. olepnfku, přines šampaňské! A? Žije náS přátelský :vaze cl 19 Icharev Svochněv Svochněv Utěšitel Icbarev Utěšitel Icharev UtěSitel Icharev Svochněv Utěšitel Icharev 'Hěéitel To se musí zapít! nvmzbr^raYe*i hrd^sky se bít, vSach- dost 5* mam? nabité» máme taky aost, ale nemáme s kým. Právě, práyě! Není tu pevnost, kterou bychom vzali útokem. To je ta chyba. Co se dá dělat, nepřítel nám zatřivea. Když se to nspo-daříf ta£ sf v Äím přfpadí pokecáme, proč'to nezkusit? „o prosím, mně to nio neodolá. My* ho chcete přivcat ... pŕlVe3 ho too hned, prosím tě. . jak et raít, /Odejde/ 9. Icharev Svochn£v Kru gel Ic harev Svochněv Icharev Svochněv Icharev Krugel /Titíž, kromě Utěšitele/ Konečně, co můžeme vědět, to je fakt. Někdy záležitost vyhlíží prabídně, a najednou ... Já si to myslím taky. Tady přece neide o boha, ale o člověka. A člověk je přece jenom člověk, Dne3ka ne, zítra ne, pozítří ne, a popozítří, když ho pěkně zmačkneš, řekne-ano. Jsou přece bäkoví lidi. Navenek si hraje na zásadového,' ale když se podíváš blíž, vidíš, že je to jednoduchý případ a že jsi 3e zbytečně plašil. Nicméně, tenhle je z jiného těsta. Kdyby tak, panebože ... To byste nevěřili, jaká se ve mne zrodila touha po aktivitě. Musíte si uvědomit, že poslední výhru, osmdesát tisíc, jsem získal minulý měsíc, když jsem působil s plukovníkem čebotarjovem. Od té doby jsem celý měsíc nepraktikoval. Neumíte si představit, jak příšerná to byla nuda, sedět celý měsíc v nečinnosti. Pekelná nuda! Tu situaci chápu. To máte jako vojevůdce co ten mu3Í prožívat, když není válka. To je, milý příteli, přímo fatální pauza. Já to znám podle sebe, s tím nejsou žerty. Víš, to je prostě tak zoufalá situaoe, že kdyby někdo přišel a dal do banku pětku, tak já si sednu a začnu hrát. No přirozeně. Takhle už prohráli kalhoty ti nejostřílenější karbaníci. Začne se nudit, nemá do čeho píchnout, v zoufalství narazí na někoho jak se řík^í s holým zadkem - a pro nic za nic pus ti. chlup. A má ten Glov hodně peněz? JeŽíšmarjá! Aby nemel, když vlastní nejmíň tisíc nevolníků. 21 Icharev Svochněv Icharev Svochněv Sakra, co kdyby se objednalo šampaňská a trochu jsm^ ho opili? Alkohol nevezme do úst* Tak co byame s ním udělali ... ? Nějak se^mu vetřít do přízně ... Ba ne, já si pořád myslím, že karban je svůdná věc, a ze kdyby si k nám aspoň přisednul, tak by neodolal. No mužem to zku3it. My budem s Kruclem tadyhle stkanou působit, já můžu £.rít minimální bančík, a vy 3e s ním bavte, ale nesmíte mu zas věnovat velkou pozornost! starší lidi jsou podezírav'. /S&dnou si 3tranou ke kartám/ 10, Utěšitel Icharev ta. o v Icharev Glov Icharev Olov /Titíž, Utěšitel a Glov, človrľk úctyhodného stáří/ Dovol, Icharev;, abych ti představil Michala Aleľ.androvice Glova. Mám-li st přiznat, dávno jsem toužil po této cti. Bydľme v jednom hotelu ... Mě to taky těší. Skoda, že k tomu č.o-chází tak pozdí, chystám se právě k odjezdu .-. /mu nabídne žiUi/ Prosím, posaJte se!... Dž jste tady dlouho, v tomhle městě? /Utěšitel, Svochněv a Kručel 3polu tise o něčem hovoří/ Milý pane, -mám už ho až po krk,' tohohle města* 2 celé duše bych se odtud co nejdřív dostal. A zdržují via tady asi neodkladné záležitosti Aoh ano, zálcMtosti. To Je ten zádrhel, milý pane. , Icharev Glov Icharev Glov Icharev Glov Krugel Glov Svochněv Glov Nemýlím-ii se, nějaký proces, že? Ne, záplat pámbu, proces to není, ale nicméně je to těžká věc. Vdávám dceru, milý pane, osmnáctiletou slečnu. Love* dety si představit, jaká je to pro otce situace? Přijel jsem, abych koupil různé věci a hlavně abych zastavil v bance pole. Ta záležitost už je jaksi vyřuou 'C^lí0*3 °N ■í>P©(;l;o 03^ tftfityg íoi9^a oqoq. z oo b 01/ •^bj^o guaqo oq a? '"CT*1 -T^Aop p;juq »n a'm vuiuoT >jenui TpTI OAo^b?, Vři; •eppjiíiíiBn ' ;,p-»u ^UTř ft0 °JJ ok 1 inva[$ym ijuppjod sc Á*qÁ*p:>t 6fH| Í»TV oil *0 ttř>4 ;>*í 'j-doqood « q.*A>pod 04v»u tíu >OBq,íj ;^nouxioriR iqopaAOpau oíi 3$ 'ndrjyoou «pouq x*>IH 0^ woof l^uC^pBUzaq *f °4 °Ä /AÔJ -Bq:>T * *[;>i'n.i\{ *I»^Tí?3*n 'AjuqooAg/ /apfo[«o/ "ui>^nndo n^nufni bU bba yť 'OAq.otPBd ' o^utujoj^ jnpC pouq um^ • luazBjdBZ nos(í 5fn Quo x A4TS°tvu os jCbw /.bwbjjioi c 00 i.qo.-u his wqnxn flpA /taoaoxö 'eppOA/ • • ■ yqojp a°q.jB3( -awif b a>to $)3ieAO0Tpoj »iyqo>ui ooj3 axy •i»Atpod ooiioou ttw Á^jb^ «Q 11114 o d as oj, •osi íH' w 'aoxc Ttt» BApq.oopnu ^^rojj #,< oq tuaap nno.i xnd ••• «TZ -yuiuAft 2 uh'^wao bu x»PT.Td uA*o v nfttlplta ÍCTiu Pyui 'roiu^uj,,, :nHJH unxojf auqjA Bjaop im aff 3reť *uj>at^opo^d tr jApy ioa -ox* .■ ' 'TIPP a (ľ oa r uii pxA n íb •±**üop -oííu o^»{ o osia oj noupo^nwR &ttj OA^»ima 'oAqauvd ' 'oaoxf? £t$*to ASJBqClJ AiiJBqOj A^JBqoi •U AOXf) pôxsxv Ad.XBqoi Aymi ou&ii*w iXWjmn Sll® 'a** -a«X -puixnA ^a* o^jwq ^aj,' i'P^u *a*ř>l «*« nui os oq, » uox^s %\oi\ noio^'if yw J,*»X -QP *» o;> ••• AVinuy *a>> ijou^' axMflöX «nwjüjxim na uiouap >pf/v jaojji RMttQ 'a* ■'Hi/, ľ , mvs \ 1 -IV „• •• ,»...»•) i tu n ii'vT Í XtPTAOU otu 5^0Ap »u TRf Q*9ôf *H>up«iP aqotj. v opu [ '^uax** ecu aqa^j; iimjiaanu; j[ pauq nauiq oc 30jj jA^ppeu de jupoxqzoj ' pa^od 'o^ay 'Azjq aj: oj;., :uiyMJí nm Pf •q.oiíA'xn jim aoqoau uiaufp uingju o 'woa «Vtttq ^ qoain aoqo x1" P9* • Á*!03!*' Te X*T -9PÍ1 •** 84>P ojo^ť? 'np 0^ 00 *^»x ^d0 -i:a"'i:ua|' ' >i|.nuq»XOÄÍB úľu pQU eu ;v}í:. bp •ng«g oqDAB Apw^ uyAyqaen 4W * l»o*o oq?.i*<*e e^oupTXtn aoxd aoxo •V>oui npnq 00 «ouqoegA tupx§PQ l**9UHôU ^.nqooad no^p itvzuai Tl'qao(: *ut>Af»u ox* 4a^k«x o*^C ?n •Ü^VH. Miqßojd nupap 8*gaP uipA >t qoAq X9W 00 •o} u oj:a 'qoyxTS qoÄui a ox^q 'unř! f x»Xv?n *9»a >uau 'xui fnpinßpaN *XT@9*od ouaoaq j^sox^uvro a in a an a*a( a*a -npA«aao •uoapAaa guuiojqó naep 'tX** -TVľíil auad 'ui^a ý lOitoaaA «2 iuba npn^cT !OAq.euad 'uiaqoqp •apAu.Td ^«as ep o* «b.i*j:í oa auijpjAn b ;t;endop nq Xf>*T!i?*a AOXO T**TW^n AOXO ••• oxqoí) ••• «nÄq.oui •^eurtoy nqinyd '$&vyi \Wfmú& *i £*8jp •••»X* *xurejroii o A\ioq na j>paayqoe*U •gx^o* •••qoi.'joii od >poqopu £VMft&*N IQ*RtP »XV '>Ai|\yq »XV 'tuapaaf^o utAui po ui :v ] ľa^ -3.od sa am»p *mouap vpo^ *joaoiisoj itiu<>p>^d «2 'oAqeuud 'tPwHP ?ax*on AOUqoOA^ AOXO •21 27 Utěšitel 'álov Icharev Svochněv ca o v Utěšitel Glov te3 3ám, svěřil jsem mu nějaké z?.ls?i-tosti. To víte, mladý Člověk, stát s? může všelicos, tak aby ho v bance nčjak nepodvedli ... čert nikdy nespí ... Buä-te tak laskav a vemte ho pod svou ochranu, dohlédněte na něho a chraňte ho před špatností. BuSte tak laskaví /Vezrce ho za obe ruce/ Prosem, pros^fPi Ode mě mů ze oc ekávat všechno, co by pro syna udělal sám otec. Pří telil /Otjímají se a líbají/ To Je hned vidět, kdo má srdce na pravém .ní s tě, na mou dusil Pámbu vára to zapla?í Sbohem, panstvo, přcju vám z celého srdoe, abyste se tu měli áotře. Sbouem a šťastnou cestu! Abyste 3e šťastné shledal s celou rodinkou ! Deku ju vám, pánové! A já v«*.s vyprovodím a posadím do vozu. To j3te moc lajkav, pr'telii /Oba odejdou/ 15. Icharev Svochněv Icharev Kručel Ioharov /Svochněv, Krugel a Icharev/ A je pryč i Jo. A měli jsme jedinečnou■šancil Přiznám se, že když řek dvě stě tisíc, tak by se vc mně krve nedořezal. Člověku se dělá sladko v Ú3tech, když si takovou sumu představí. Když si pomyjiím, kolik peněz přijde nazmar naprosto bez užitku. No oo - toho, že bud»; inen'm všeho. Je velmi pravděpodobné, že ... /Titíž, Utěšitel a Glov mladší/ /ho drží za ruku s pistolí/- Co to vyvádíš, kamaráde, luplo *ti v bedně, nebo co? Už měl pistoli v ústech, pánové, viděli jsto to někdy? 2e se nestydíš i 35 Všichni Švochněv Icharev Utěšitel Glov mladší Utěšitel Glov mladší Utěšitel Glov mladší Icharev Svochněv Glov mladá* /k tiemu přistoupí'/ Cos to dělal? Ty jsi hlazen! Prosím tě, co tě to popadlo? Husare, husare! Takový chytrý člověk, a pro takovou pitomost by se zastřelil! To by se patrne muselo postřílet celé Rusko, protože každý bu* prohrál, nebo se chystá prohrát. Kdyby to tak nebylo, tak by přece nikdo nevyhrával, to si uvědom. Ty jsi prostě blbec, nezlob se, že ti to ř^kára. Ty nevidíš, jaké tě potkalo štěstí. Copak ty nechápeš, jaks vyhrál tím, žes prohrál? /zlostně/ Prosem vás, nedělejte ze mě vola! Co je to za výhru, prohrát dvě stě tisíc? Pro pána krále, to je cvok! Víš, co to bude za slávu, až se objevíš u pluku? Copak je to prkotina? Ještě nebyl ani kadet, a už prohrál dvě stě tisíci Tak tebe budou husaři nosit na rukou, ty blaho! /posilněn/ No a co? Myslíte si snad, že nemám dost kuráže vybodnout se na všecko, když na to přijde? Hrom a peklo: AÍ žijí husaři! Bravo! A? žiji' husaři! Tramtara, tramta-ra, tramtara, táááí Sklepníku, Šampaňské! /Alexej přichází s lahvemi/ j q pohárem/ AÍ žijí husaři! k\ žijí husaři, krucinál! Tramtara, tramtara, tramtara, tááái Al žijí husaři! Na všecko se vybodnú, když je to tak ... /Postaví pohár na stůl/ Ale to bude prů-ser, až přijdu domů! Otec, otec ...i" /Chytí se za vlasy/ 36 Utěšitel Glov mladší Utěšitel Glov mladší Utěšitel Icharev Glov mladší Všichni Glov mladší Utěšitel Tak proč bys jezdil k otci? To nedělej! /vyvalí oči/ Cože?! Jed* rovnou k pluku I My ti dáme na výzbroj a výstroj. Svochněve, musíme mu, kamaráde, ŠpenVýrovat dva tisíce, a t si pořádně zařádí, kadet! Já si všim, že tam má jednu ... Černé oči, Černé vlasy, co? ... Krucifix, poběžím k ní a vletím jí rovnou do podpalubí! To je husar, co? švochněve, más u 3ebe dva tisíce? Ale já mu dám se svého. A*6 si zařádí, co hrdlo ráčí! /bere^bankovky a mává 3 nimi ve vzduchu/ Šampaňské! Šampaňské! /Alexej přináší láhve/ AE žijí husaři; A*6 Žijí ... Svochněve, že nevíš, co mě napadlo? jáme iu hobla, jako jsme to dělávali u nás v pluku i Jedem! Uhyíte ho ž /Všichni ho chytnou za rucn a nohy, Icharev 3e nastaví jako hoblovací stolice. Všichni zpívají, na známou melodii/ Takhle jedou malí páni, takhle jedou velcí páni. Takhle jedou husaři, když se řádně napařil Glov mladší VSichni Hurá! Hurá! /Po .taví Glova mladšího, nalévají poháry, pijí/ 37 G-lov mladší UtSôitel Glov mladší Utěšitel Glov mladší Svochněv /Glov mladší udeří prázdným pohárem o podlahy. Ostatní ho následují, rozbíjejí své poháry o podlahu, « podpatky apod./ Jdu pr'mo k ní, A my za tebou nemůžeme, co? Ani napadl A kdyby někdo chtěl tak si to vyřídíme jinde! Navrhujú šavleI Hai To je duelant, pánové! Žárlí jak Othelo a je vznětlivý jako střelný prach. To není žádná prskavka, pánové, tomu se radši vyhnout 1 No, sbohem, sbohem, husare, my te nezdržujeme! Sbohem! A přijí nám to potom vyprávět, /Glov mladší odejde/ 19- Utěšitel Svochněv Utěšitel /Titíž, kromě Glova mladšího/ Musíme 6 ním zatím laskavě, dokud ty peníze nemáme. Pak a£ ho vezme č-~-rt! Já se boqím jen toho, že se to bance nějak protáhne a že • • • Ano, to by byla chyba, ale Ostatně, to znáte sami, na to máme prostředky. Dělej co dělej, bude se muset pár ouřa-dů trochu podmazat, pro pořádek: kdo maže, ten jede. 20, Zamuchryškin Svochněve /Titíž a úředník ZamuchrySkin, vsune hlavu do dveří; je oblečen do poněkud obnošeného fráčku/ Dovolte, prosím, není tu Alexandr Mi-čhajlovič Glov? Ne. Před chvílí odešel. (Jo si přejete? 38 Zamuchryškin Utěšitel Zamuchryškin Utěšitel Zamuchryškin Utěšitel # i Zamuchryškin Utěšitel Zamuchryškin Utěšitel Já. 3 ním mám totiž řízení. Máme mu vyplatit nějaké peníee ... A kdo jate? Jsem úředník z banky ... A ták. Račte, prosím, dál. Posaďte se, prosím! V tom jame totiž, v tom řízení, všichni co nejhlouběji zainteresováni. Tím spis, že jsme s panem Glovem uzavřeli jistou přátelskou dohodu. A proto pochopíte, Že jak on, tak on a tak on /ukáže na ně postupně prstem/ vám bude upřímně vděčný. Jde jenom o to, abychom co možná nejrychleji dostali z banky ty peníze. Dřív než za čtrnáct dní to, prosím, nikterak nepůjde. No to je strašně dlouho. Vy jste zřejmě přeslechl, že od nás můžete očekávat upřímnou vděčnost ... To 3e rozimí samo sebou! Upřímnou vděčnost ... vak bych to mohl přeslechnout? VŽdyí právě proto říkám "čtrnáct dní", protože jinak byste si na ně počkali aspoň tři měsíce. Peníze nedostaneme dŕi'v než za deset dnf' a te3 nenajdete v celé bance ani vindru. Minulý^týden jsme inkasovali půldruhého miliónu, ale všechno u'. jsme to predisponovali. Tři statkáři ještě Čekají a to nám uč v únoru zastavili los, pole a vesnici. No tak to platí' pro ostatn-f, ale pro nás, protože j3me přátelé... My 3e prostě musíme lip poziat ... A co? Vždyt jsme jenom lidi! Ja: vám říkají? íWtěflej PerpentyČ? Nebi jinak? Psoj StachiČ, prosím. No, to je skoro totéž. Tak poslyšte, Psoji Stachiči! Mluvme jako starí přátelé! No, jak je vede? Co pořád děláte? Co v práci? Co v úřadě? ^9 ZamuchryŠkin Utěšitel ZamuchryŠkin Utěšitel Zamuchryškin Svochněv Zamuchryškin Utěšitel Zarauohryškin Utěšitel Zamuchryškin Utěšitel Oo by bylo? To je jasné: úřad je úřad, A máte z toho úřadu nějaký, jak se říká, Zisk? ... Prostě; kolik vám dávají? No to se ví, to přece víte sám, z čeho by člověk jinak žil? A to u vás v bance, řekněte mi to otevřeně, slouží samí takoví chamtivci? Co má být? Já vidím, že 3i ze mě děláte legraci, pánové! Tea si taky páni spisovatelé dělají legraci z těch, kdo berou úplatky! Tak jen a? se pořádně rozhlídnou a uvidí, ze bere každý! A čím stojí výš, tak tím víc bere! A třeba vy, pánové! Akorát, že jste si vymysleli ušlechtilejší název: upřímná vděčnost nebo pozornost či bůhví co. Ale ve skutečnosti jsou to zase úplatky, jenže v jiném vydán í. Jak vidím, Psoj Stachič 3e nám urazil. Tak to vypadá, když-se Člověk dotkne něčí cti! Cest je věc velice choulostivá, to přece víte. Ale proč bych se urážel? Já už ^sem si svoje prožil, milý pane. No dobrá, promluvme si přátelsky, Psoji Stachičii Jak se vám daří? Co děláte, jak se máte? Co vaše zdraví? Co žena, co děti? Děkuju za optání: pámbu mi požehnal. Dva synové už chodí do Školy. & dva další jsou ještě malí. Jeden běhá ještě v ko-šilce a druhý leze po čtyřech. Ale ručičkama už umějí hrabat, co? No vy jste opravdu, pánové ... Už zase začínáte! Já nevím, ale ... To nic, to nic, Psoji Stachičii VŽdyí je to z přátelství! Copak na tom něco je? Vždyí jame lidi! Podej pohár šampaňského pro Psoje Stachiče! Rychle! Ted* už jsme i o Zamuchryškin Utěšitel Zamuchryškin Utěšitel Zamuchryškin Utěšitel přece jako staří známí, ne? Ky se k vám někdy vypravíme na návštěvu, co říkáte? /si vezme pohár/ Jen račte, pánoval Řeknu vám^otevřeně, že takový Saj, jako budete pít u mě, nenajdete ani u gubcrná-tora. Qostal jste ho jistě daremi Dostal. Oč. jeďioho podnikatele. To st takjr vyskytuje v našem kraji? Jenže ten podnika-že si pustil ve měs-v tom jedu 3 panem /vypije pohár a opře se rukama o kolena/ Jo. To bylo takhle: ten podnikatel si to z větší části zavinil sám. velkostatkář Frakasov - jestli ho račte znát - zastavil v bance svoje panství, všechno už je hotovo jak se 3luši' a patří, v nejbližš P«°S iOIP«dotL oí* °° íosbi uijpoq peue Tp 9Í *aAou?ď t^noiottiuiz epau £id oq. e e T up ;jau a jap 'auaoe-iípez /ť'ieinoz «apL3A/ /wissen * sľ^Tlľ/ Aaj-eqoj 'ZZ *** jup jpd a^azuuiau itedoo /tanuz^urpod aCnQBUzeu/. ^Csu oq p«ug a C Au Oly |TtBAoqa^q.odau a C stusAqXpa Aaaaqox a 9 Úl] 0 0 ac- a3j:biíoi ♦qöpfBad od a C e - psuq oxÁ'q A'q j.sdaxC .^jj j amCa jzouibs /Aaacqoi *x9^ÍUTä *A9uqooAc/» \% /auqaqpo/ |>zeup as oe *ao ->bTi tji uiLzeaA nm ^itzza 1.103 oq Aqy jazjeurcod §up^ as 2Ap)[ 'anouqod ep as «q w FC N /ai^3 op no^ru a e aCxa;/ la^ao aasnni amapnq 'auaoe.13.BZ /apCapo/ íain>pTAn :^aj mas C ^p ie^zoraod motraxoX eu e?A niLscaa: jTotqo-eio tCouj :ot. bu aagrainos /as aupamzoy/ sto -xqoeq-s Třosj 'sha utlso.i je naše síla! Poslechni i Něco mě napadle. Ty přece zatím nikami nespěcháš Peníze má:., osmdesát tisíc, u^j nám je a 43 Icharev Utěšitel Icharev Svochněv 23. Icharev si za to směnku toho Glova. To mas zaručených sto padesát tisíc, to je skoro dvakrát tolik, a nám tím stranně píchneš, protože peníze te3 potrebujem tak, ěe jame za každou stovku ochotni dát s radost' třeba tři. Prosím, proč ne ... Abych vám dokázal, jak pevné je naše přátelství ... /jde ke kufříku a vyndá kupu bankovek/ Tady máte osmdesát 'tisíc! A tady máš směnku 1 Já ted* běžím za tůň Glovem a přivleču ho sem, aby se to do-mluvilo, je to formalita, ale nutná. Krug-le, odnes ty peníze ke mně do pokoje, tady máš klíček od mého kufř