• S ,; Z..-;,ji BiJ'^ST' ■: !):V >i kv S!.'" íť -\ !. *. ZV ■ . á tí .iít; ..rj<< /Xi -. k;:-,;„; b> í r.'vk *'lV.:'_ -ÍÍT!-. 1 í:., <>:-- :- : £!■:: . '■'-i **! j -i ,4- -. -. í: " x -u it , í -!■■:.Š , ,s v;,. '■ v,. í.;--- = (-...' ■ ■ • c. . -.>:r« ä..ic..-^.-<\.\- ■■■ >u-í.. ŕ ; jíl-. K m ■ 1 í|,;..í .í í;jt.J:. ; ' ' tiv ■ v ľ: »i =- h" * ^.j.^-in s ■. im.-Jí.on „U.V. Äi-.:-y ■* ... :lf.»...-i : :!-. -.vU , - - .'..-.C.,:' KjEi-'-i ,.'iv. i" v ;,;,,.:(., f:,.' ... ^ítóll... bi. . i i, :.v ;■;):■; :-■}:-. 'ju. .',;i ';<í o:..y:-:!f \-y.c ..-a -t.t .' ji* .-.v.'! '-j!'.." 'i, .- i nj'.'-ítiíiv 1 ť liuA-jí-t ľa- siiw • to s obiaznou básnivosfí. Na pnptavé inscenacespolupracovali další „kmenoví členové" Krejčová týmu. Hudbu skladi-Jaii Klusák, scénu navili! prof. Josef Svoboda. Do loti Kontra a Julie byli obsazeni JanT uška a Maiie Tomášova. Pie miéra byla naplánována na ?,=,, října !<->«. Ptal jsem se Marie Tomášové, jestli před premiérou cítila, že se rodí něco vy nmeencho. Rozhodne ano. Vyprávěla o tom, jak se zkoušelo už během léta, Tříska prý Krejéu tenkrát obdivoval i jako automobilového závodníka, jak rychle uháněl a dokázal se řítir cestou po dvou kolech. Jako mladinká Julie si pamatuje působivé věty Topolova překladu: „Zatlač mi oči, zatměl se mi svět." A pokora a obdiv jsou cítit z každého jejího slova. Ptáni se - když kritikové oslavovali aktuálnost vaši inscenace, zby- zmizet. Všem bylo okamžité jasné, jak krutá tragédie se stala. Říkám panu Krejčovi; „To jste mel hezky vymyšlený," on odpověděl: „To nebylo vymyšlený. To se stalo, na to se přišlo." Pro tuhle současnou přirozenost byl iorenzo Radovana Lukavského kritiky popisován jako „moderní kněz, který má daleko blíže k člověku zastupujícímu člověka než k člověku zastupujícímu Boha". Munzarův Merkucio je prý „snílek a fantasta, neúnavný šprýmař a kumpán, na kterého je spolehnu- Jan Tříska a Marie Tomášova lo při vší modernosti místo na patos? „Patos tam byt!" ozval se Otomar Krejča: „Patos tam musí být. Ale musí vzniknout. Ten sc nedá udělat." A paní Marie hlesla: „Patos je řecké slovo. A znamená bolest, vášeň,... živo!." Společně s Třískou prý během intenzivního zkoušeni vypjatých scén získali stejně zničující pocit, ze jim w-vy-tačí síly na celé představeni. Vystačily. Pamatuju si okamžik, kdy je Luděk Mtinzai v roli Meikucía zabit Tybaltem {Mitnsl.iv Macháček';, ale na jeviší i se tiepředvadř-la podívaná na hrdinnou smít. Svědky téhle pouliční ttagédie byli dva kucío, to oni v hrúze vykl skli, vy děsili se a snažili se rvchlc někam tí, trochu šejdíř a hodně hazardér, w všem všudy pozemšťan". A chůva olgy Schcinpftuguvé fíšdyx jsem vyslovit její jméno pied Krejčou. chvíli se posvátně zahleděl do neznáma) byla „ordinérní, hloupnoucí stářím a alkoholem - pozoruhodný a temperamentní výkon". O Třískoví a Tomášove sc popsaly stohy papíru. Byli mnohokrát označeni /.:» „Kiejčovy herce, kfeíí spoluvytvářeli ideál tehdejší doby". T ríska byl „rebel bez příčiny", „divoký, dizý, vyzývavý". A pan i M;i-í íc Tomášova? Když se francouzský divadelní teoretik Děni-. Bablet ptal na pani Marii architekta Josefa Svobody, řekl nui, že kvůli ni ví dčl každou reprízu Konica a Julie, kletou mohl. a žc Shakespeare To- Letošní divadelní seriál Reflexu Co nám chybí věnujeme inscenacím, které všichni známe. Slyšeli jsme o nich vyprávět, četli o nich v učebnicích. Skoro jako by se ani nechtělo věřit, že se z nich nedochovalo téměř nic. Že nebyly natočeny na video. 8a ani rozhlasová nahrávka neexistuje. Pár fotek, pár kritik, když máte štěstí. Známe je, a přesto nám chybějí. A tak čtěte, dokud ještě máme pamětníky. masovou znal a napsal tu roli pro ni. Uchvátila diváky. Chodili do Národního opakovaně, leště po letech ji skládali komplimenty. Jako ti manželé, kteří jí děkovali, prý jim to představení tenkrát zrně nilo život. AMERICKÝ ŠPIÓN A |ak niscc-nace Romeo a Julie změnila život Otomaru Krejčovi? Byla to hra o právu na štěstí, o toleranci. Tento Krejčův výklad byl zpočátku při zkouškách leckterým účinkujícím straníkům trochu proti srstí. Před premiérou se ještě z různých stran ozývaly skeptické předpovědi o neúspěšnosti nového kusu. Nálada v ND byla přece kvůli Krejčovu setrvávání v souboru čím dál napjatější. Ovšem Krejčová pověstná sveřepost a cílevědomost udržovaly jeho sebevědomí. To mohlo právem kvést po nadšeném přijetí Romea a Julie nejen tuzemským publikem. Krejča hrdě vypráví o Petcru Broukovi, který už o přestávce objímal Krejču a volal: „Vy jste udělal Kast Stde Story, já to nedokázal!" Týž světový divadelní velikán Krejču doporučil, aby v Bruselu v roce Píir-š misío něj na studoval Hamleta. V Národním se situace nelepšila. Na jedné bouřlivé schůzí b>, 1 Kiej čí) ředitelem obviněn, že je snad „americky špión", jak jinak si vy světlit, žc mu všechno tak vychází ... Vycházelo. Dokázal přesvědčit odpovědně osoby a byl mu přidělen prostor v paláci Adria, aby tady mohl společné s Krausem, Topolem, Třískou a Tomášovou otevřít své Divadlo za hranou, které se dostalo do učebnic dějin divadla. Krejčová inscenace Romea a Jo lie zuna la na reportoái u Náiodní ln> divadla po šest let - do podzimu rolai ťff.y a do-.áhla 1 Itt repn>. LUMÍR OLÍOVSKV 58 i reflex 28-07 ff. /■ tZpOf t f !J L K O RYS Y POKUS O SHAKESP 1 ^*"*n*i' & i H ň l^^nmTrňr-pr n 'f h scé- n ä ch, c«> v.Wcii.if «0/, co vSechua demonšua-t.vrt n^-Ve s ^.-j?/ če.rni vytôfcla do bo;c Romao — Tříska vyb5h!,a zs tmy cU Šura V/>'...*Aj ;va3*# ,Jkc *,tv« ,v p,jdcs ^ za i, i , « -íT-i^lw . - i ^ a oCs pr;i)c<í:'.é £>pc: ■. t.-,/rá.G.i (j vykříHíiP, oUirsptSlf /i :i..*to pr.sikí. HdesiSct dalSícfc veŕSíi, v>\ i t,' e v í.-jv,-, sotav-il se bftŕ dschu, a»y si uvedomil jají íílan-siví vo svStô tmy,- aoy pochopil jďJí vellkoit i Její iietnoírfOit. - 1ÍÍ.v; &y mu zloaií uprostŕtá myšlenky, Mlený p,, \ -f, í J1 ííáí ďj U:.',' a 2 hloubí i»M.i«íá píí-b m I.ote^zo s košem léčivých bylín ... hiä viMtiííá dobiox ?4d.iy bcíä stařec t,, ■ tJ- d k) iíäa a vSt-od pointe jící moudrostí* íe iu • „.Cj^/s ciyrícct, jae prumým krokem, mé u.i».f. ■ myjící í'í*ä -d vyvoviu.iorí »,utíná ňŕ-ii-i -íl .veka. Cu se vzpM poí'hopäi porantná íl; s: Kuvuiíííva, chápe borenzův roautr. „V 'om kvítku, ncpatcnôm na pohled, / Ja kiomí léku také prudký J«d / 1 v íidí-cfc vlnila proti sob** stál / tu dvojí &Uu, dvojt majestát. / Bôda, kde pŕíjdô k moc! horlí z nich: / smrt úĽús paai.u v íšiecn červivých" Ťept-vi; teti, takto pŕedíitanunáu, vhrae se s i j t n. '.patr.e slovo. Na divadle ai ]« u?- pflliS : t iv > . ,,'íjii]>i.i!;otíiiäzo«: ľárfný raoÄi'l1 njlr, Jíaii- ; v.á^eriLSsn^nl pci.oď- ^ádnô vstupní botifé díit-1 logy lidových ílgurv^.ffoto námSstí Je prvním : dŕíiä'tui přod/iiamiíndl^ iragédle, V5<5Chtio U \ ia.7*' n a IjiuiáluS uuí íf-rmnjl a Mou í ,0 vri Hroby, r.vi^ci rvr;ř &ň ííU9 däl vrhá ;,d , p, k.i, chUpl s- válí. Sk.^ prouásledul!, 5 t lt . t,i do blfidistc Nenávist jg vs«dy~ • ppf. u, m a zavila, Wohno }S tu ntí-.^áio při* ma vo kc (,'nnkti. Kapulwt s Munltikfiu lJp. : í-oir, m-ruItkv. Boitvoho se mame pokou^; „ŕ5t iWi k i-otumu. A Tvbatt přichází }ako pa^or : éř-nv* iKs, mékca. vVwli.Ht v nem hrajt* vespí . y.' }'\% i H lť V.' * Á^I" W'-"'" ^Äľ""n ? vadia,* len mu dfilá dobf« cltlt va vzduchu Icrov,^ mUuiô hazard lehké a smrtící zbrane v rucs nenávidí Monteky. Tasí. všechno se kolem ..niinc. pClkrpí - n vtom pŕtcliázl knlzs... n ttíT* Ďřtbř^f •'T^rrtrriftaJmnpdW". fti;Kn^ dul * v \i*áň daM - ^ f ja^o „ecPkané a ne-t i »j udiu/stvr Vp řtvrtme piedstavpiit je w. J1 % ltí ^i"Kav vj-Wud luKodíi ja í' » 'im ,u ,r na m naítplio, 1 ifi> puMJní Mu,-Í a ?Uut Ke teií" í'^í- i n n ) fQ>fd.tii(. h>rp, Pl,i4 /iidri/r>'t dri ni Ätfti, *ľ chudu^mc dojmoLt N« bnll-6 non a jíTi! lo iPwu mllemfl, historie smuirjp J'ľí'^y na po'aír/ Vťíony, jiyb,? nřco v srimŕ pod,tfittv jlnfho cíiakfsp-ia,f plc^lPiiy pro m* tníima dncnlmo očima Romeo o Juhe Jako dílo plní. prednvSIm v-ikolopô akMíímrh rvjxetPh. E'ľc ahdľtírh do naSeíio íivota Vf-rj.u i j- r H h/o kulí-i !• v-iKŕ HjCf, die v'r-ini i jnV ■> s.ii, )0)co „ŕ-1 npn-1'istt, p» d7, syr r in" ■, (tvorqnl lld"Ayth v, tahň, svBt nS?k-i ' ' 1 [ r'A ííiOfdH ■ Kfc-/ ,mnuu ,vou x , •= lul" \ d1l tfcue,an™ .k' i í [ Tik Jyó «pri/Pí_ŕS do -'•f'í'ŕEn niííio 'i;.-* vpmini n zOTiiď t ti durho, raorňlky ' *»f VTĺyt rf^e^ar-f? ■f*v,j-^sj-r ^ (• s-r J->f sanŕnl -1 ŕ |, ^ r ' , j n ,ä 3f r |u3 Q, po*62 ležtŕ5 1 u r,.H a v i \>. lAív- sc, íl :,:.l...i,ŕ i.:OmSfy. KtijrýíiJ uMůy nie íí^íííí ; íí, 1 n !j-íitdfí věs\jc gtfs*fťít*i íi.'.i.i vrÄS'sa n '• ,si s** ' ^ í Kw fVrt kříže ť.ííhJ Vi-íké. 1, .ji>k*i ,!.:!)a *;u važ^ŕítís — vády í títo Š!íH 4 t.'o \!«v [«--', Äírúfí dna,i6 H*í zaá^äívŕ íu,;í,..,ě akiídy v*.f ,\t i. n^t Äfeííi íííy>!»ifii£'í íwídäAíjrkí* lačnosti proti j'lift í« p'e.lRV^i -1 rjizJZ^ľJ Sľt; čovo prtäds'«vctií"a pi?my^.Ľ-il na nfi imi rf paEus rCtTivulá |Jij)jy% 11 Uiíittä*í"[o í $vai fsi-,i*e;iíiu! a styl ,-e>tP, k'-..-.. ÚlvCl, pf^ljíidtt p.'dCU|.i U ko.itť.(pu..kI,-; 11 a .ŕ iji{áiezmňh^»^i«..a.í Vf íhvíií, kCv krvaVä ifá^ka Tybdlta a M^ikuriem s Rcnieevi, p«dá z nabo *• liiľ.utnýiji svétei 1ých éysT,y žár, vífeíit.r.ď )í5 i.epoli«ut&, A íííii Khtitot^ui tu8íí,tliti zlŕíío ).er:tA pfCíjíí pf,íKZlt*¥¥ |i*ky/íi&í ZtiiťŕarĽíiym ktokí'm starca v bartre-b, 1<3h j^k'i pťUriäk, l«ko meu-íera amaru, Jj^o symbol ubíleno a imľ£, VtaZii; Uáô se požírají g heufee k^k^ to uap|itô ^lo kó, vc^lS a přuuze«á jakú divčata v ľiazo na tthet, Jtístís. kdy2 p nabídnou ieulcba, Jo kô^lečl a brjva, v poskoku zakloní blavtt zpátky iadnou sam, Jednou taní. rozběíjiio mí a íieví, ž*j uz bčží do dospeiosii /e pli'3 n Kapiiletô, Julie se ietfeá nahofa v lod^n s Romeem. Npfvé so sotva dotknou ruksiin;i ■"pak «^poUb4 a kdy v. pro n! jde cliňvH, ticLo^i už náhlým pudovým pohybem drahou Romeovu hlavu.JIž 5G.ôm zaslíbila, u? f.- h^»t u< rhrí:.: svôfto Komia, i?-*-Ji-i*:ílí-b i;; • '?4.^ii.í<--'.t. í . kdy jšéra nevidel ítmľŠHs'rrul.md dosp£nl ?ú hran? tak sd'älvyáUŔ textu. Tuto lĚ&Ua má o to lik rnéiTŠ sfo^'nt!/ rňUÍ. ŕiS'niísrR fcch však mír víc, ti mladt Udě Jsou dii'iitii, maji Aťid k íl > vôm a mluví ke itojnynt lidum v hlodKti. vis k o to opruvdsjvDj^i a vsycimo jo tu vír im život a tm ľ-.m'i V zahradní scénŕ stojí j o Hr nahoře v kl^bkých ätkdúAcn a Uomm im vv eůl:é 2Wjc. niloi jo b>ulu>, v iU v- v.p,nti«j cby&td k avatpe, v tíomô j^ou kováte U'-iks ^k'í- h E R G L í M A C H O N 1 K ''K ; , v. m; ' t* ^-i <*o t. «i pí«- Ji , .t ♦au a íhV".|i f.rdvtíu it o* 1 J-í*ímí( } ftb.Mtťiíy/Vaívy^b ÍUiŕdí, víoiwť, 4ť ♦;,í ň Jtlrt^f b típyíti dŕ bicí,, it Pí<*S* luííi di..(. Íí.ííí A pt 'i.li í.u.tu l-,0( fí«píi.äiítf»W pití,«iC<íí, í).;t>i [íiíí.Viíl.'.'j'J, zyr.:',™ n ayrtumlvkv p r f-^ŕ < iv.H/jd.ivu scf*nu, potřftíJujp di^p',*, -»roi.i; ..t,- Hu.sifí*.'' ns>äíviiíy v v ívauií* ■ K ub ' u í.' íia-T.íí i, ú'äwa a muw-toU, * : í bi.-iv.í V. UíJdJikova tí U'ÍĽľ>ski>\n muíMfiíi-( ..uatu, jíO'iV'i;.,;'; ki!ít*ŕ*!i)t su>• uCíV/ii ru^."i Z&hu't ptib jm.fí -iu. äiitu-e u>l}ob) v.xta. DtíLí ji cbk* u^lo.,, pi.pudíc i "(inou, na vhíjcko í sv»'ttj zwk-■ ,.,iu iti i j aby « 5 tj,'Oi»fi« cVíiiCky.-t in: t, i-tl.l <,fiirI.-t'atpíj,t *(vn+" >ir i,/i}k;f,u UĽ-s. lilawn *. jitor*jíktin. A picď pinsc vi: , k íy í.ou'íka pff'l divákovýma -icnu^, Jak ,i, isa^b/íiíiřáMiíit už cciô iy ktic tiva-jkť* í l'j'!-; Života, vypoví o ní a o u» takovou ,( kultivrvat'/*, / nTklHípTTuuiri^ bďtidicapovaise víkof.v äSh.o) rnysidd vcsf'k" p •' — ;r . ndL., ú r\A t, -žp jakýmsi ías'yin !.my^- b.-.. Vj ri^i t«!iii,él.o t:u vj nredvríit. I.t'ijok.*'- p'n nvolol Uáf, jmi v 7d>ny;. íK'.úiú inU>, in uvysií1 aut fhWIí tu.t li 1. jkí< /'i 'í-íiif" Kad kfsžtíým pobM/.,ii*i,iýin wU' it.nl každ.if r«,tot« ^* 't, .v r-, re'- v,i 'í Uit'V'o1.* Wí'it\.s .ä íiN ,y,f; '"*í |C t «ía 7.,l<-\Pá f.,3*- s'í pníi/wi t,*^E"i--ca /syj\-i io.Xííf.! íía o-ŕíii.ii íUsk byrh iia^oM! Kí*c?i\ív: J^s..!lil>'í,,. p IStOľ.V.'i," !í'i .■.*.,'.•, - 1 ~a „ 'r ,n ■ V- •í! jVil fiiliJb'' '-''VV , -..!Í< 1 Ni .-.!.<.', f bo v-iit í p.jítvblu j'í sv+i.ít k- y^ci:' 1 kfí'ív.:, ä-fr^ ío:-:í j \)-,)nu ."t.. m- k ,r f.,lO V LO' rf Jak.) o .j- a v/,.J!i( j .íí zLví^r, i!'s rasti tyhĺikui, pir f.ujují., |t ojn'ki 1 -i po {ľi^í'A.í f^.U'ui d kiikv -~ {> / .i.:, ž.jf.íí' i 1 ^r-Siŕ ujt^^.r.-jŕat r.s. {\ ;ki;': stf,t ' ,"jv j.un »iu . ľ ! a,„bjf u*......!f i.e hvO'Sr i-z Va^Ulv d<í: j ! der.- j.ri.f. í* n! j .,.f-A tuh- i!,'bo Su;'it.ľ'.c ijp,t-->'- 1 /* „ 1" s t 'íäo '- frf ' p; i>n ,rií .u fif. ht**,!.-*- i.iijf L'Ti V I,' {j'í^. 4í v .c r d Si<ŕi pŕrdi'avMtl r.VbvH tí-i ,j kik no \ \\uí\,, \ ,1 j* !o mu vm siiifi..1-* j fr.niitt tutvii'i «utir»tf uspm íliiiiuf;!) h(;|w)va lepiví.*!, tŕl m 1,i í. pod /'j.nh.i !iHi:>k/j doivra.t. ?t: tody Zľ-,t.iv,i,i tu.-ií&i.u.eny a ta. jmjií ^t-. Vfŕ'jn^u ut/ucu, il-.u ľkikci."- d vr, ^\.wt o T< },♦«' i e- pit klaďa /'dŕ si' nn íHj:.'avt.kfŕ! kurř: do prutíH .í'oj ím'I'íj jfiti dukoníc ^jipv.iľ/i1,-' pi",kiiid I-uudk'v Sai.d kovi kp!/.> tnkíly iu i: nhi >«.'<■<•■> *.k/ 'lll^'t'h kVľil /i ' ' ,-,;f ,- , ;Jli;n„lull líomcií íí ^i.b", d iJ jc;io pfi't :ptf' ir «iy,íf3' ínpol, ■>■ l}> ,■ i\M\tj i -ä,ijď ,i i (íhfíj} ň. i cijHf jtipfikfiittiŕ ŕniii ľ. í:,tom ,<* p.ídb* ľ.iŕko 1 .\»»-n TtJMliJ p/rl.iďi. t hi~L,H í / t'iy.s'íií! v 1. i.n',i -hu /i. itliUio ptn 1!'}, 7í Mfi h'.'^pOi'Lfi í'lk'm vy dkdjV ibn sr.vfsi.c^o ív'j *r Nf*f v-.fCtľiv /i;k/ básN'k^ cm1,) t.,síi a n .'í is ..fiti,ifjlui horbsi vu: *fti,'us,i 1,11' .ii.) ľoätÄ a^t.nr'i v.jHřhí/Ffíi , ,1 ,'in'dsnoo ponukou kosímu v Míti^m d^rini k:vj <,ifv. í í, proío piíisiirk,', v/ijl!ud,iy a ktk^iy po-h bit:!1 C(;k.S ov'-^in n j /íiodíiť'rouí odburnikň S KnMCivrm prvií brv «řf.if í Sh-i!-f-íripjira !f n.o/fio ,i5t*r pniC!íijX'Vj,u l v pi^**;, b..iÍRc!i. nftX j i ' 1 "/ w m i j 1 ] 1 ju j* < , ulí Mí'ft t h t kí I f t knin I Sootoé stylOfô- stmktutft beťnc'íví, ľ! r 1 1 * * M i p í I I 1I1 I d irwi íiifíti lt i ití J. ! Af /■ -t ; 11 3 j, Ud ^ft 'M k j- i piJWí * ,>r }!o p1 iearflrr i jibfrt/ v;pjj-y p rot j Varo,,/' to tra^ < f h v7poi j s o' 'm ťa*} ' 1 ''"b, rt. -« fiiM ■ u nit'. í ,. /-iHiir. r.: ;. v: vy::." nehodný ďokom rftž';"'' pľľ.-.U--" oč' ■■ ■ -ufif .■ ■ TP' i'!-:i>:; h- ".i:..;i;:< ■•vf.r! ne ' * Jan Klu .■iftcř?or' ■lín- tSÍl ftichiffc. kolo* " ■*h kí:''-', ľ'rlo cPck-' sk /u .... T .-"ív,i ■. , i;iv p-: kdykui: aiivľj. ?' ■;;o. ' 'ru'-'' ír; tutanou s Ihostej- 0 !:•'. ! í VO d. ■ i;íií. vyklad tíila |o leh o a\o, nýbrž: povinnost ŕ s!;u?£f-;iý jovíšřní ■- priik:..- ■■ K"(:;v ícri; .'■<" rjév.or" Topola, Tedy I prózy, |« v mnohém pro-b i tak novodobvnj jo vitálního i výsost-) života se Topoloví i tlila utkat podaří- Jo. u tolik iní . lo}"- íiei-iickS ■'sp-r ■ :i Rr ■■■■■ -M'.} '■' ktr rý Je áf, přJIis mimo vseho krom sane non Ju.. . .c to p-;.. . iíoir- h.ivii Ír-' n tohoto -Sku. .\ ~:' :*.5 ťictu "^ko'-v o. Schcinpflugoví**. obdiv syrovým, drsným a sase — dnešním postavám mladých. Myshx, že tato inscenace äľ.akespea- : š. ís'iťi ;-t ŕU'i v ••• : u Ľ..--. ■ ■ Jia^c, domácí, dví: i zde Jo odpovědí tvôrce I novou výzvou k boji. Přes občasnou režijní, tempovou nevyrovnanost (ze-|:'if:na ,.n začátku,, -do o pi-..-., .uivôh:, ki>'író ;- ''ir; ni-1-', ■ii'isioiilý;'- '■■oldem vSč'nému geniu Shakespearovu, je cenným strtiujíeírn pMspgvkera do evropské diskuse o Snakespearovi, klasice, moderností, současnosti... í\ dál, že by bylo •••-hre r«r.'-: ."to s ívm diskutovat jodím; tímto způsobem — myš-• enkovým a imioieckýní olcicTt proti činu. Nijak jinak, V toni vidím ! smysl ■■■ dfvrlt i'.í: ki. ■■'■iľiiiilio - ;-avrí5tu K;r:;rr.v rfjJiiji'- •»r,if::. :v■■■■ nechť jo svárrni. A!e nochi je! UĹDftiCK K .K bez vcj'núho zájmu veřejností, oíe o to poctivěji o nadšeněji se už léta propracovávají mezi světovou elitu. A právě v Innsbrucku chtějí potvrdit své zkušenosti a možnosti, o i když o tom nehovoř! nahlas, myslí na medaile. INNSBRUCK se tedy chystá no zimní olympijské hry. Už více než dva roky. Všechno nasvědčuje tomu, že bude připraven dokonale. Až nad ním zovloje vlajka s pěii kruhy, nebude už čas na úvahy. Půjde do tuhého a boje o rre-daile budou v plném proudu. Byli bychom rádi, kdyby noii sportovci nebyli jen ,,píi tom"! V i í H o I u b <■ r Stendhalovi navzdory „Každý génius je ztracen prc lidstvo, jestliže se narodil jako žena," prohlásil svého času duchaplný muž, jménem Henry Oeylo. Beyle-Stendhal zemřel před více než sto dvaceti lety a nemob' tušit, že někde ve Švédsku víta! v té době své deváté jaro Afréd Nobel, jehož vášeň pro chemii lidstvo — dynami'tt. Když si Nobel tuto skutečnost uvěda- daci, které dodnes říkáme Nobelova cena a která dodnes každoročné vzrušuje tím, ře sí vybere nejvynikajícnějš! a ne'chytrei;! lidi no světě o uděluje jim" cenu xa to, co dobrého vymysleli ve védé nebo obohatili lidstvo v oblosti kulturní. Kupodivu, Nobelova cena jaksi popírá Sienu-hatův pesimismus o ženách. Zatím se jí to podařilo sice jen dvakrát, nío znfn vvmhivmV Ppvní( nrňve r>reH šŕ*dŕ?«ír!*i 'erv. za obrev a výzkum radia si jela pro vyznamenání .- I't:íi/,; do Stockholmu zlatovlasá Polka, fyzička Marie Curie-Skio-dowská. Podruhé před málo týdny vzbudil švédský novinář fyzičku Marii Ceopperd Mayeravou vc 4 hodiny ráno v jejím bytě v Kalifornii a blahopřál jí, protože dostala Nobelovu cenu za objevy při výzkumu atomového jádra a všech možných záhad kolem něho, kieré provádělo no Fer-miho Institutu v Chicagu. Paní Maycrová nechtěla zprávě věřit, teprve když si připíjela se svým mužem a se švédským reportérem, uvědomila si, že onen vzorec, který si jednoho dne poznamenalo na popírck v kanceláří svého p;i:;!-,'T.i'néh;.i, k'h.; Iiyí niávě orívniiin r. tnícfo!1:,, rpjso':!!, že se vydá na malý výlet do Evropy, aby z rukou švéd-ilcéh'j k r á e nhrirícla nn:vy".Ji otí.tiví v ■-■boru lyz:'«y 7r. rok 1963. „Kráska z Gôttingenu", říkali jí studenšti ctitelé, když v třicátých letech končila na německé universitě studia. Do Ameriky ujela před nacismem. Do výzkumu atomového jádra se pustilo daieko spiš z vědeckého zájmu nož proto, aby dalo za vyučenou Stendhalovi. -bá- nín n b-i b-» li n wt í"* m ŕ\ IJIdliiCII, gJ!d!!ICIiG; nlamfiní n nlameni. s plamenem Studio Jiřího Hájka Je nová próza apolitická?, otištěná v Plameni, vyílo v překladu v časopisu COMESu ĽEuropa Leííerarirj {č. 20-P1) a v 6. čísle měsíčníku Svazu maďarských spisovatelů Kortárs. Hájkova s'af o krizi románu byla otištěno v Arogonove Les Leíír^s francořscs (císIo z «2. 9. 1963}, Bělehradské Kajižcvne rjovjrse přinesly v říjnu překlad eseje Karlo Kosíka Hašek a Kafka anebo Groteskní svět a obšírný výtah z ínterviewu s Kogerem Caruudym z ó. čisic Plamene. V slovinském čtrnáctideníku Naši rozgledi informoval Bo-židar 8orko opět o novém, tentokrát desátém čísie Plemene. írne uho ida- VÝSTŘIŽEK Z ČASOPISU riamen, ľ raní 'evy vem naly rvní 11. ■sod. po-■ lem ihk. po- nuku byly Pokusy o současného Shakespeara Letos uplynou čtyři století od narození Wiliama Shakespearu. Oslavovat bude ceiý svět a s ním i my. Kdyby naše divadla postupovala podle vzoru kampuni z nedávných let, znamenulo óy i loto výročí signál k inflaci inscenací dramat jubilujícího klasika, k jejich uvádění stůj co stůj jen pro výročí samo, jen pro formální splnění uloženého nebo pomyslně uloženého úkolu, pro iluzorní „spió-cetií dluhu" ůtp. Ale výročí se unes už našim divadlům nepřipomínají jako povinný úkol nastudovat co nejvíc jubilejních her. Dnes se i v těchto případech řídíme podstatnějšími zřeteli. Pro mnohé to budo nepohodlnější. Ien/e Shakespearovo dílo není jakékoliv dílo, není jedním z řady, není zanedbatelné pro jiné běžné divadelní úkoly a provozy. Je to dílo základního významu pro divadelní i ostatní kulturu a nelze je obejít ani v jubilejním roce, oni kdykoli jindy. Po čtyřech stoletích je svým velkolepě vyjádřeným humonísrn^rn stále moderní o y p^overn Z K UM A ■HÉéi 181 Brilantní házecí trio len otočilo taneční evoluce do vertikálni roviny: Irena Šestua laňčí kolem horizontální osy svého těla v dynamických saltech, dopadajíc la jedinou tyč — jo:, na ;e'i-nu nohu. Čtyři Frcntonľi dnli t::nr i p-j-dobsi fixovaných vteřin l,-;zc!f:-chého nfip':ti. Rytmus se tu soustředil clo neznatelné vibrace dvojité čelná p<:.s~ perše. a sedmímetrové zubní Akrobaté metají salta, odrážejíce se k nim veselými pohledy od diváků. Skoro jsem si myslil, že po tom dvouhodinovém galaaíarmu bude těžkopádná exhibice dvou hrochů retardovat předchozí Had je silný divous. V y ii r ú n o r ŕ. I á n k n K n r i n 13 v o ŕ ŕi k n : Kvity č. 4 3. Jerevan Pri: 7 ■ OJI Siúp-in.i iscakiai'.u s vlastností zad.'žfeí i padající věž s« dívají moudro. Každý z nás chová někde ve skrytu tisíckrát ohmataný Míček, k odvaze vznést sa nad hvězdy. Potlesk na konci — to je treskot křidel, když se víra v úspěch bez pohromy zase vrátila na zemi. vůbec o cirkusech. slev." j.r,".r:>!u jkiuduxiů. Tak cy mohlo hyt výrc.čí pojalo nikoli jako povinnost, aie jako pHio/itas: k novému a hlubšímu poznání, k novému setkáni s dramatikou, která je právě našemu dnešku tak blízká, o f už plody přinese divcciiu jubilejní rok ťlebo pozdější burlmu-nosí. iviohio by se ostatné nanvtnout, že takového nove podnikaného setkání není vůbec třeba, protože naša divadelní kultura se s tímto dramatikem, setkává cd ob.'czon.'kých začátku až do dtieika ucusiale. vracejíc s f k tě;.-ii.i /novu « >-novn 7 neirůznějšírh důvodu, jako k přirozenému ?ók!adu, Jako ke spolehlivému repertoárovému čís!1.;, jako ko skvělé príležitosti pre ío'.u či onoho ľ.crce nebo režiséra, jako ke klasikovi, s níir.ž je vhodné seznamovat diváka, ne-ii už proto, že divadlo chce a musí v urŕité chvíli vyslovit Shnkr-specrový-Ti dramatem něco poc'.-.lctnólio o dneŕním s"ě'ě. A o toto poslední, o íula schopnost promluvit klasikovým dilem k přítomnosti, jde především. Mo*'ý píekinď.5-íei „Romen a Jullo", Josef Topol, píšo vý-.íi/ně v programu k inscenaci v Národním divadle: „Divacilo co'ou.ívou podstatou je fatálni pritom-i\cul. iJoifui jini'.hcj času n r ž přítomného, 'okv divák, má to dohré povědomí: nechodí zpravidla do divadla, aby so dověděl, jak se žilo ľa dávných časů. není archeolog. Ve své většině se nestará •;{<ra překladatele." Tok se uvádění Shakespeara muže stát pro naše divadlo i zkouškou těchto základních divadelních vói.í, v/timii k df.e-.ki.i. Noní to s »odi:é. t-omysi:'-rnr- - i i ra věk'-v"u tradir! rv-ohr ílh-l-Tire-!"-/'': dramat a na jejich ustálenou podobu nn jevišti i v povědomí diváků. Není to snadné, pomyslímc-ii, ?e to předpokládá mít nejenom rhut c vjli uvádět Shakespeara dnešním způsobem, ale i něco mnohem základnějšího: mít totiž vůbec co naléhavého říci. V poslední době jsme se mohli setkat dvciim nrwnrnm o rjOUČO'.r.íhCi S!.o!m.-.->p-jli:o :ta p/ai-s-íem jevišti: Divadlo čs. armády nastudovalo v Dud k o ve režii „Julia Caesaro", oina Národního di-va:'ic ■.• ;i:ém s::iys!u. který se ne-rozchází s klasikem, ale který objevuje a rozvíjí jeho nové, s dneškem korespondující stránky. Dnešek cítíme v představení jako neustálé vzrušující napětí. Představeni ovšem nejcr-om vyrušuje, ale vyvolává i polemiku, Myslím, že jí nevyvolává u těch, kdo nejsou zulí/eni tradičním podáním tragédie nebo kdo se na ni dovedou dívat ne-přodpoiatě jako na dílo v Léto chvíli a pro dnešek Krejčovu Inscenace souvisí těsně s řadou jeho předchozích jevištních pmcí. Osfředni témr-. ktoré zkoumá a uměiecky vyjadřuje, shledáme i v některých jeho inscenacích současných domácích autorů. Je to především důsledný a soustavný útok proti iv.ulcsíi, k t on.', je ji.-ště iíáie schopna omezovat život v jeho plnosti; deformovat jej a přizpůsobovat vlastní prízemnosti. Vracím se opět k Borl-ovském;:: ,,U Shakespeara i-">iká veliké ;ér;:a lidské duše, která se domáhá pravého mísía ve vnějším světě. . Shak'.-..peoro je tragický, Shakespeare je však i nekonečně ly-;ický ve svém tragismu - je lyrik, básník lidské duše." Sotva to lze říci výstižněji. Krejčn nďšel svého drcmalika v Shckcspcarovi-tragikovi. Nenašel nebo přesněji: nehledal jej zatím v lyrickém básníkovi lidské duše. Myilím, že takové hledání by nabylo v rozporu ■'. i^živrovýrn 'ámer'.-m a tématem, s tím, co chtěl tak naléhavě sdělit dnešku. By! by to úplnější Shakespeare, ťromérvla hy se možná i ona místo strohé konstrukce a strojeného, organickým jevištním /'volem ješ'.é nono-dněného f jest a a hlasového Droievu, ktorá isště v představení zbývají. Zbývají ovšem v představení vynikajícím, ktoré m.ú pozoruhodné, v mnohém nové herecké výkony O. Scheinpflugové (chůva), i"vi. Tomášové (Julie). L. Mun/ara (Merkuäo). M Macháčka (Tybalt), R. Lukavského (Lorenzo), V. Brabce (Benvolio), V. Sloupá (Petr) a jiných a na něm/' má výrazný podii Svobodova scéna a Klusá-*ova hudba. Inscenace ,,Rom"a a iulio". ostřr-protikonvenční způsob, jakým byla tragédie pojata a na jevišti realizována jako hra současná, je dobrým předznamenáním Shakespearova roku u nás. J a r o slav O p a v s k ý zápisník!